Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Pro nakládání s odpady platí Směrnice Rady 1999/31/ES, z 26. dubna 1999, o skládkách odpadů a navazují novela našeho zákona o odpadovém hospodářství. Důraz je kladen na separaci využitelných a nebezpečných složek, ale také na úpravu, využívání a odstraňování zbytkových komunálních odpadů.

Na Katedře využití strojů, Technické fakulty ČZU Praha, proběhl experiment, jehož cílem bylo zjistit hmotnost a složení bioodpadu z domácností.

Základní pojmy: BRO a BRKO

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou ty odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Jsou to zejména odpady ze zemědělství, lesnictví a potravinářství, dále odpady z průmyslu papírenského a textilního, odpady ze zpracování dřeva, kůží a dalších výrob. Jde o kvantitativně významnou skupinu – představují zhruba 23 % veškeré produkce odpadů. V roce 2004 činilo množství vykazovaných BRO v ČR asi 9 mil. tun ročně. V následujících letech ale dochází ke stálému poklesu vykazovaného množství (graf) ^[5].

Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) patří rovněž do skupiny BRO, ale jsou i kvantitativně významnou skupinou tzv. směsných odpadů: jejich podíl je, v závislosti na oblasti, kolem 40 procent. BRKO mají různorodé vlastnosti a proto je jejich sběr, zpracování a odstraňování problematické. Mají i negativní vliv na životní prostředí - jde zejména o tvorbu skleníkových plynů a kyselých výluhů při hydrologických procesech. Životní prostředí může výrazně ovlivnit i způsob nakládání s nimi, a to jak pozitivně, tak negativně. Některé druhy odpadů, vykazovaných jako BRKO, však mají jen určitý podíl biologicky rozložitelné složky (viz tabulka 1).

Tab. 1 – Druhy odpadů tvořící BRKO, dle Katalogu odpadů

Kód odpadu	Název druhu odpadu	Koeficient biologického rozkladu
20 01 01	Papír a lepenka	1
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven	1
20 01 10	Oděvy	0,60
20 01 11	Textilní materiály	0,50
20 01 38	Dřevo neuvedené pod č. 20 01 37	1
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad	1
20 03 01	Směsný komunální odpad	0,54
20 03 02	Odpad z tržišť	0,80
20 03 07	Objemný odpad (započteno koeficientem dle 1)	0,50

Podle: Kotoulová, Z: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO)

Nakládání s BRKO

S biologicky rozložitelnými komunálními odpady je možno nakládat v podstatě dvěma základními způsoby:

• a) Odpad (jako materiál, surovinu) lze zpracovávat na zahradách rodinných domů, v zahrádkářských osadách apod. Jde o způsob domácího, případně komunitního kompostování. Tento odpad není nikde vykazován, jeho produkce nemůže být zvážena a podle zákona o odpadech vlastně jako „odpad“ neexistuje – vlastník nemá úmysl se jej zbavit. Jde svým způsobem o předcházení vzniku skutečného odpadu.
• b) Odpad (ale již ne jako materiál), je odkládán na vyhrazené místo (kontejner, sběrná nádoba, sběrný dvůr apod.). V tomto momentě je ale již navýšena produkce komunálního odpadu obce nebo města o množství hmoty, která vznikla pouze tím, že se vytvořilo místo na její sběr. Jde tedy o separovaný sběr BRKO, který lze provozovat jako systém buď odvážkový (odvážecí, odvozový), nebo jako donáškový (přinášecí). Rozdíl v systémech je pouze ve vzdálenosti a umístění nádob na separovaný sběr.

Obecně lze říci, že v donáškovém systému je v intravilánu obce umístěno méně větších nádob na delší vzdálenosti. Množství sebraného odpadu je nižší a jeho kvalita (čistota) je horší, než u systému odvozového, kde je na stejném území umístěno více menších nádob, které jsou přistaveny více do blízkosti jednotlivých domů.

Výsledky experimentu

Cílem experimentu na Katedře využití strojů Technické fakulty ČZU Praha bylo zjistit hmotnost a složení bioodpadu, vyprodukovaného v běžných domácnostech. Celkem bylo zapojeno 40 obyvatel v 16 rodinách po dobu 2 x 5 týdnů.

Produkce BRKO: Roční produkce BRKO představuje velice proměnlivou hodnotu. Jak vyplývá z tabulky 1, představuje BRKO soubor jednotlivých druhů odpadů, které se v obci vyskytují na více místech. V běžně užívaných textech je pod pojmem bioodpad, případně komunální (domovní) bioodpad většinou myšlen pouze odpad s kódem 20 01 08. V závislosti na typu zástavby činí produkce BRKO asi 30 – 60 kg na obyvatele ročně. Literární zdroje uvádí hodnotu 24 kg ^[1], jiné uvádí hodnotu 12 – 28 kg na obyvatele a rok, v závislosti na typu bytové zástavby ^[3].

Pro celkové množství BRKO v obci je také důležité, jak velké zelené plochy (parky, hřiště apod.) jsou v majetku obce a jak často jsou tyto plochy upravovány. V neposlední řadě se množství BRKO odvíjí od kvality péče o zeleň na zahradách RD a způsobu jeho odstranění (domovní kompostování, sběr do nádob a odvoz).

Složení BRKO: Veškerý vytříděný bioodpad byl rozdělen do 11 komodit. Pořadí komodit podle hmotnostní produkce je v tabulce 2. Nejvíce se vyprodukovalo odpadu ze zeleniny a z ovoce. Rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou u jednotlivých rodin je u odpadu ze zeleniny kolem 3,7 kg (4,1 – 0,4 kg), u odpadu z ovoce kolem 2,8 kg (3,0 – 0,2 kg). Ostatní komodity vykazují menší rozdíly mezi maximální a minimální hodnotou, což je způsobeno menším množstvím sebraného bioodpadu za dobu experimentu. Odpad z květin, včetně zeminy, byl výrazně zaznamenán pouze u jedné domácnosti.

Tab. 2 – Pořadí jednotlivých komodit podle hmotnosti a procentického zastoupení

Pořadí podle hmotnosti	Komodity bioodpadu	Zastoupení (%)	Přepočtené množství (kg/obyvatel/rok)
1	odpad ze zeleniny	35,7	9,9
2	odpad z ovoce	18,3	5,1
3	odpad z květin	9,4	2,6
4	čaj, káva	8,8	2,4
5	odpad z citrusů	8,2	2,3
6	zbytky vařených jídel	6,7	1,9
7	pečivo	3,9	1,1
8	skořápky z ořechů	3,4	9,4
9	papír	3,0	8,3
10	vaječné skořápky	1,5	4,2
11	ostatní	1,1	3,1
Celkem	-	100	27,7

Další poznatky: U sledovaných rodin docházelo k výrazným výkyvům v produkci jednotlivých komodit.

Průzkum také potvrdil hodnoty z literatury o skutečně produkovaném množství domovních bioodpadů – jeho produkce je 27,7 kg na obyvatele a rok. Účastníci experimentu měli zkušenosti se separovaným sběrem a kompostováním bioodpadu na vlastních zahradách. Reálná situace je ale jiná: Bioodpad většinou končí ve směsném odpadu – a pak na skládkách, případně ve spalovnách.

Výsledky byly získány při řešení projektu 1G57004 "Komplexní metodické zabezpečení údržby trvalých travních porostů se zaměřením na oblasti se specifickými podmínkami" podporovaném NAZV Praha. V dalších článcích se autor bude zabývat způsoby nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, systémy sběru a svozu a podobně.

Literatura

1. Kotoulová, Z., Váňa, J.: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. MŽP, Praha, 2001, 68 s.
2. Jelínek a kol.: Hospodaření a manipulace s odpady ze zemědělství a venkovských sídel. Ing. František Savov, Praha, 2001, 236 s.
3. Vrbová, M. a kol.: Hospodaření s odpady v obcích. EKO-KOM, Praha, 2003.
4. Altmann, V., Mimra, M., Andrt, M.: Stanovení objemového množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) pro řešení logistiky svozu. Biom.cz [online].2005-09-21 [cit. 2008-03-30]. Dostupné z www:<https://biom.cz/index.shtml?x=610688>. ISSN: 1801-2655.
5. Informační systém o odpadech (ISOH). Dostupné z http://ceho.vuv.cz

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost