Metoda EPC a její praktické využití v České republice

Úspory energie a uplatnění metody EPC

V současné době se termín úspory energie objevuje velmi často nejen v odborných diskusích, ale z důvodu zdražování cen energie začal zajímat i laiky. O úsporách energie se objevují zprávy v médích, zabývá se jimi odborná veřejnost, ale vedou se o nich řeči i v hospodách. O úspory energie se zajímají nejen podnikatelé, správci státního i komunálního majetku, ale i obyvatelstvo.

Dost se o úsporách energie mluví ve vrcholných státních orgánech. Tam se však o nich dost dlouhou dobu pořád jen mluví. Konkrétní priority stále nejsou tak patrné, jak by si životní prostředí zasloužilo. Je to znát i na ročním rozpočtu s jakým hospodaří Česká energetická agentura, který se rok od roku snižuje.

Metodu EPC (z angl. Energy Performance Contracting) lze charakterizovat jako zaručení předpokládaného snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice. Metoda EPC je však mnohdy prezentována jako metoda, která je schopna vyřešit v energetické oblasti u komunálního a státního majetku "cokoli". Je otázkou, nakolik je tak činěno z alibistických důvodů státních úředníků.

Již z uvedené definice metody EPC vyplývá několik základních aspektů, kterými se tato metoda vyznačuje. Protože jde o podnikatelský přístup k řešení projektu, předpokládá se, že za přijatelnou dobu se vynaložené finanční prostředky vrátí zpět. Přijatelná doba návratnosti (ekvivalent době splácení vynaložených investičních prostředků nebo obdoba délky trvání smluvního vztahu) je v českých podmínkách od 4 do 10 let. Výjimečně jde o delší dobu trvání smluvního vztahu. Projekt řešený metodou EPC má dále spodní limit v investičním objemu. Ten se dá definovat například pojmem roční objem nákladů na spotřebu energie v daném objektu, který by neměl být nižší než 1 milión korun. Nejde o to, že firmy energetických služeb nezajímá nízký investiční rozsah menších projektů, ale o to, že u menších objektů je poměr mezi investičními náklady potřebnými na instalaci energeticky úsporných opatření a potenciálem úspor energie jiný, než u objektů velkých. A především jde o to, že u malých projektů je objem "režijních" finančních prostředků na přípravu a řízení realizace projektu obdobný jako u projektů velkých, a to může výrazně zhoršit návratnost investovaných peněz.

Komplexnost při snižování spotřeby energie a uplatnění metody EPC

Příprava projektu snižujícího spotřebu energie by měla začít podrobným zhodnocením současného stavu a navržením všech opatření, které mohou připadat v úvahu. Každé opatření má svou úroveň investiční náročnosti a úroveň schopnosti snížení spotřeby energie. Je potom na vlastníku energetických zařízení nebo objektů, která opatření se rozhodne realizovat. Musí si posoudit, která opatření instalovat musí, která opatření se mu instalovat vyplatí a kterými nestojí za to se v dané chvíli zabývat.

Často bývá vhodnější instalovat komplexní soubor opatření. To ale záleží na investorovi a na jeho případných finančních možnostech, pokud se rozhodne instalovat i opatření s delší návratností vložených investičních prostředků než je obecně přijatelné.

Metoda EPC není schopna řešit v oblasti energetiky jakýkoli problém. Nejprve je nutné zjistit, zda pro rekonstrukci energetického systému je vhodné metody EPC využít. Metoda EPC se vyznačuje, jak už z textu vyznělo, především třemi základními rysy. Jsou jimi:

• zdrojem splátek jsou především úspory nákladů na spotřebu energie,
• instalovaná opatření snižují především konečnou spotřebu energie,
• firma energetických služeb ručí za dosažení navržené výše úspor energie.

Významným rysem je zaručení dosahované úrovně úspor energie. Lze konstatovat, že o dlouhodobém ručení za dosahování úspor lze mluvit pouze u opatření, u kterých při špatném chování uživatele energetického systému k úsporám nedojde. Do té oblasti patří především opatření typu organizace řízení spotřeby energie (energetický management) a regulace spotřeby energie a instalace podobných technologických zařízení. Za "funkčnost" opatření stavebního charakteru, která jsou dobře nainstalována, není nutné brát záruky. V těch případech by měl ručit stavební dozor za kvalitní realizaci díla a dále by mělo jít o běžné záruky za kvalitu díla. Pak už není nutné ručit za to, že taková opatření budou přinášet předpokládané finanční efekty v podobě snížení nákladů na spotřebu energie po dobu splácení úvodní investice a dále.

Navíc návratnost opatření stavebního charakteru (zateplování obvodového pláště budov, výměna oken a podobně) obvykle několikrát přesahuje přijatelnou dobu trvání smluvního vztahu při uplatnění metody EPC. Proto pro financování takových opatření musí být použito sdružených investičních prostředků nebo kombinovaného financování.

Je vhodné začít energetickým auditem nebo zjištěním, zda lze použít metodu EPC ?

Stát vydáním zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií i uplatňováním pravidel při poskytování dotací v rámci programů ČEA předpokládá, že dříve by mělo dojít ke zpracování energetického auditu. Většina subjektů stejně do určité doby musí mít energetický audit, splňující všechny náležitosti dané vyhláškou č. 213/2001 Sb., zpracován. V tom případě však je třeba energetický audit zpracovateli zaplatit.

Nelze uvažovat o možnosti, že cena za zpracovaný audit bude splacena rovněž jako cena realizace vybraných opatření při uplatnění metody EPC až z následně vzniklých úspor nákladů na spotřebu energie.

Pokud bude nejdříve zjištěno formou energetického "předauditu", zda je metodu EPC je vhodné použít, vyhotovení kompletního energetického auditu by mohlo předcházet zpracování konkrétní projektové dokumentaci řešeného projektu. Tento postup by navíc investorovi šetřil prostředky, protože pokud bude nejdřív zhotoven a zaplacen energetický audit, dále při zpracování projektu metodou EPC si dodavatel provádí ještě detailnější šetření, které se samozřejmě projeví v ceně celého projektu. Přitom dodavatel projektu řešeného metodou EPC si může nechat zpracovat audit od energetického auditora vybraného objednatelem, aby byl nezávislý.

Je financování základem metody EPC ?

Metoda EPC je velmi často zaměňována za způsob financování energeticky úsporných projektů. To je však zaměňováním pojmů.

Z následujících řádek je zřejmá kontinuita procesu, kterým v obecné poloze rozhodování zadavatele při rekonstrukci energetického systému prochází. Nejprve se zadavatel rozhodne, že chce energetický systém zrekonstruovat. Pak si zjistí, jaké možnosti připadají v úvahu a rozhodne se, jakým způsobem a v jakém rozsahu chce rekonstrukci systému provést. Tedy buď se rozhodne, že nechá zpracovat projektovou dokumentaci na konkrétní řešení nebo si nechá připravit nabídku na řešení projektu metodou EPC. Nakonec se rozhoduje, jak bude projekt financovat.

Financování třetí stranou při řešení projektu metodou EPC může být součástí řešení, ale zároveň nemusí. Je to jen jedna z jeho součástí. To lze demonstrovat na příkladu, kdy dodavatel připraví projekt řešený metodou EPC, objednatel přitom zajistí potřebné finanční prostředky, zaplatí investiční náklady a nechá si zaručit "jen" to, že k předpokládaným úsporám skutečně dojde!!! To je samozřejmě také forma vhodné energetické služby. Je ale méně obvyklá, protože metoda EPC je nejvhodnější především pro veřejný sektor, kde investičních prostředků nebude asi nikdy nazbyt.

Financování projektu při uplatnění "čisté" podoby metody EPC probíhá tak, že investice jsou po přijatelnou dobu spláceny pouze z uspořených nákladů. Pokud je vůle realizovat i déle návratná opatření, lze zvolit formu kombinovaného financování projektu a záleží na investorovi, pro jakou skutečnou skladbu finančních zdrojů se rozhodne.

Konkurence v oblasti energetických služeb

Nabídka druhů služeb v oblasti energetiky se stále rozšiřuje. Je však důležité umět rozlišit a porovnat kvalitu jednotlivých služeb, které jsou vlastníkovi či správci objektů a energetických systémů nabízeny.

Firem energetických služeb nabízejících EPC není na českém trhu mnoho. Má-li dodavatelská firma možnost vybrat si mezi běžným způsobem dodávky a metodou EPC, zvolí jednodušší podobu, protože nemusí investované prostředky vázat po dobu několika let v podobě dodavatelského úvěru a nemusí po celou dobu ručit za provoz instalovaného zařízení. Řada firem se na trhu energetických služeb snaží působit a některým se dokonce daří uzavírat smlouvy obsahující modifikovanou podobu EPC. Je to však většinou v podobě leasingu nebo energetického kontraktingu formou provozování energetického zdroje, kdy nedochází ke krytí investičních prostředků z úspor konečné spotřeby energie a kdy realizační firmy neručí za výši uspořené energie, ale například za cenu dodávané energie. Finanční rámec spotřeby energie je ovšem vymezen nejen cenou, ale i technickým objemem spotřebované energie a ten se v případě energetického kontraktingu na straně konečné spotřeby nesnižuje.

Poskytovat obecně energetické služby je poměrně široký pojem a neznamená to nabízet a poskytovat řešení pouze metodou EPC. Naopak, metodou EPC je možné řešit jen vybrané projekty, které jsou pro její uplatnění vhodné. Nacházet takové projekty a připravovat je k realizaci je však proces velmi náročný a poměrně dlouhodobý. Přitom pro dodavatelskou firmu, která zkouší nabízet mimo jiných svých aktivit metodu EPC, se tato metoda obvykle stává nepřijatelnou, protože většinou je běžný způsob dodávky snazší a prosaditelnější u zákazníka. Tak tomu není pouze v případě, že řešení projektů metodou EPC je hlavní aktivitou firmy. Takových firem je na českém trhu ovšem velmi málo.

Přijatelnost metody EPC pro státní a municipální sektor

Důvodem pomalého rozvoje v uplatňování metody EPC je existence bariér, které metodě EPC doposud zabraňují se více rozšířit. Patří k nim nedostatečná informovanost o skutečné úloze a postupech metody EPC, nedostatečná podpora ze strany státu (přestože má tato metoda sloužit velkou měrou pro státní sektor), relativně složitý vztah obou partnerů, nedůvěra zákazníků a podobně.

Velkým problémem pro uplatnění metody EPC u státních organizací a institucí je, že je zvykem na investiční akce získat prostředky od státu. Existují případy, kdy byl projekt EPC připraven a vedení takové organizace vidí šanci získat pro takovou akci investiční prostředky opět ze "státní kasy". Samozřejmě jim dojde, že následně uspořené prostředky se jim pozitivně projeví v jejich rozpočtu ihned po instalaci a ne až po několika letech po splacení úvodní investice. Přitom jejich nadřízení na ministerstvech a dalších úřadech neprověřují, zda na investice do energeticky úsporných zařízení není možné získat finance odjinud.

Prosazování metody EPC naráží v českých podmínkách na řadu problémů a překážek. Ze zájmu firem energetických služeb a z realizovaných projektů je však zřejmé, že tento přístup je pro zákazníky v celkovém dlouhodobém pohledu jednoznačným přínosem a má v oblasti úspor energie budoucnost. Přesto lze z počtu nedotažených a zrušených výběrových řízení a z úspěšnosti pouze některých firem vyvodit, že dojednání projektu EPC je velmi složitou procedurou, která není jen obvyklým prodejem služby.

Na závěr lze uvést, že veřejný sektor podle řady analýz představuje velký potenciál pro uplatnění projektů řešených metodu EPC. Důvodem je poměrně velká stabilita, nepodléhání konjunkturálním vlivům a snadněji předvídatelná spotřeba energie.

Příspěvek byl přednesen na semináři Technologie pro využívání biomasy.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?