Vlastnosti paliv z RRD v závislosti na jejich zpracování

Úvod

Při využívání obnovitelných zdrojů energie v podmínkách ČR tvoří nejvyšší potenciál energie získávaná z biomasy. Předpokládá se, že její podíl na tvorbě energie z obnovitelných zdrojů bude nadále stoupat, neboť zde existují podmínky pro rozvoj, především v oblasti biomasy cíleně pěstované pouze pro energetické účely. Ze zkušeností posledních let se jeví jako perspektivnější pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD) oproti biomase stébelnaté. Obdobné závěry lze pozorovat i v okolních zemích střední Evropy. Např. v Německu probíhá rozsáhlý projekt DENDROM zaměřený na energetické využití RRD. Tento projekt, financován ze zdrojů EU, je realizován výzkumnými pracovištěmi z několika evropských zemí. Při pěstování RRD mají mimo energetického užitku význam i ostatní aspekty. Plantáže mají vliv na krajinotvorbu, zabraňují půdní erozi (1) včetně hospodaření s vodou v krajině (2) a jsou rovněž významnou složkou biologického prostředí volně žijících živočichů (3). Z RRD se v podmínkách střední Evropy pěstují především topoly a vrby (2).Výnosy topolů a některých odrůd jsou uvedeny na obr. 1 (4)

Graf 1: Roční výnosy některých odrůd energetických topolů

Výnosy energetických vrb jsou obdobné. Hodnoty sklizené suché hmoty se pohybují kolem 18t/ha/rok (5). Dřevo vytěžené z energetických plantážích RRD je možno zpracovat na palivo různými způsoby. Poměrně levným způsobem se jeví jednoduché zpracování do polen nebo jako krátké kusové dřevo (KKD). Vyššího zhodnocení materiálu lze dosáhnout výrobou topných briket či pelet, čímž se dosáhne mj. i podstatného zmenšení objemu, a tedy i zvýšení hustoty hmoty a využitelné energie (8).

Z mechanických vlastností standardizovaných paliv ve formě briket jsou podstatnými objemová hmotnost a mechanická pevnost. Tyto parametry jsou závislé na použitém materiálu, jeho struktuře, obsahu vody a na lisovacím tlaku. Standardem, z něhož lze vycházet, je rakouská norma ÖNORM M 7135 (11). Tato norma požaduje hustotu topných briket větší než 1kg/dm3.

Obr. 1: Drtič dřevní hmoty DH 10

Obr. 2: Drtič větví Pirba

Mechanickou pevnost briket je možno charakterizovat silou, která je potřebná k její destrukci (9). Na briketu o kruhovém průřezu působí tlaková síla, jejíž směr je kolmý na její osu symetrie (obr. 7).

Pro spalování paliv na bázi dřevní hmoty a jiných biopaliv jsou konstruovány speciální kotle charakterizované dlouhou dohořívací komorou a vstupem sekundárního, případně terciárního spalovacího vzduchu. Hoření biopaliv, která obsahují vysoký podíl prchavých hořlavin, je poměrně složitým procesem. Dokonalost prohoření je charakterizována mj. obsahem CO ve spalinách. Podrobné popisy a analýzy spalovacích procesů jsou uváděny v odborné literatuře (12).

Průběh hoření je významně ovlivňován složením, strukturou a fyzikální formou zpracování paliva, včetně obsahu vody. Pro různé typy biopaliv byly měřeny emisní parametry a byly zjištěny některé obecně platné poznatky; např. při porovnávání emisí paliv z několika energetických rostlin se projevily vysoké emise CO u energetického šťovíku (13). Přidáním uhelných aditiv nebo vytvořením směsi této biomasy s jiným rostlinným materiálem se proces hoření zlepšil a emise CO se výrazně snížily (14).

Obr. 3: Štěpkovač Pezzolato PZ 110mb

Obr. 4: Briketovací lis HLS 50

Paliva na bázi dřeva jsou vyráběna a dodávána v různých formách zpracování. S výjimkou topných pelet, jsou určena pro manuální přikládání do kotle. Otázkou ovšem zůstává, jaká forma zpracování je nejvýhodnější. Uvažují se dvě různá hlediska - hledisko logistiky a dopravy a hledisko emisí a kvality spalovacího procesu v daném spalovacím zařízení, nejčastěji v kotlích malých výkonů. Na základě provedených měření bylo např. zjištěno, že při spalování dřeva ve formě topných briket dochází k nižším emisím CO oproti spalování kusového dřeva (13, 15).

Materiál a metodika

Pro vytvoření tuhých paliv, která byla dále testována, byl použit materiál ze sklizně plantáže rychlerostoucích topolů ve stáří 4 let. Průměr kmenů nepřesáhl 12 cm. Jedná se o hybrid Populus maximoviczii x Populus nigra. Z dřevního materiálu byly vytvořeny různé druhy paliv, lišící se strukturou. Kmeny stromů byly zpracovány do formy polenového dříví, krátkého kusového dřeva (KKD), drceného dřeva a štěpky s různou strukturou. Štěpka byla následně zpracována do formy topných briket.

Obr. 5: Kladívkový šrotovník ŠV 15

Obr. 6: Průběh mechanické zkoušky briket na tlak

Pro výrobu krátkého kusového dřeva byl použit drtič dřevní hmoty DH 10 S, výrobce Rojek a.s. (obr. 2). Drtič dělí kmeny na části o délce cca 9 cm. Nadrcený materiál se využívá přímo jako palivo do kotlů na dřevo.

Palivo ve formě drceného dřeva bylo připraveno drtičem větví Pirba, výrobce Bystroň (obr. 3). Drcení probíhá ve šnekovém řezacím ústrojí. Produktem jsou částice dřeva o velikosti 3 až 5 cm.

Pro vytvoření štěpky byly použity dva typy štěpkovačů. Na štěpkovači Tomahavk M-P-350, výrobce Strojírenská společnost W+D s.r.o., byla připravena štěpka s větší strukturou částic (tab. 1). Štěpka s jemnější strukturou (tab. 2) byla vytvořena štěpkovačem PZ 110mb (obr. 4), výrobce Pezzolato.

Oba druhy štěpky byly dále zpracovány do formy topných briket o průměru 65 mm s využitím briketovacího lisu HLS 50, výrobce Briklis, spol. s r.o. (obr. 5).

Obr. 7: Příčné štípání topné brikety na trhacím stroji ZDM-5

Tabulka 1: Struktura energetické štěpky z topolů vytvořená štěpkovačem Tomahawk M-P-350

Další typy briket byly vytvořeny ze šrotované štěpky desintegrované na kladívkovém šrotovníku ŠV 15, výrobce STOZA s.r.o. (obr. 6.)

Pro šrotování byla použita síta s průměrem ok 8 a 15 mm. U topolového dřeva byly následně změřeny jeho palivoenergetické vlastnosti. Jednotlivé typy paliv se z hlediska těchto vlastností mírně liší pouze obsahem vody, jehož hodnota se nachází v intervalu od 6,4 do 11,9 %. Cílem této práce je zhodnocení rozdílů vytvořených paliv z hlediska jejich mechanických vlastností a emisí při spalování ve standardním spalovacím zařízení. U topných briket, případně u rostlého dřeva (tj. KKD) byla zjišťována jejich hustota. Měření byla provedena na deseti vzorcích, byla vypočtena střední hodnota a uvedeno rozmezí hodnot. Dále byla u topných briket zjišťována síla potřebná pro jejich destrukci, což je veličina charakterizující jejich pevnost v tlaku. Briketa je vložena mezi dvě rovnoběžné desky tak, že její osa je s těmito deskami rovnoběžná. Desky jsou k sobě přitlačovány rychlostí 6 mm.min-1, přičemž je zjištěna síla nutná pro destrukci materiálu. Celé měření je zřejmé z obr. 7. Testování bylo prováděno rovněž na deseti kusech od každého vzorku.

Tabulka 2: Struktura energetické štěpky z topolů vytvořená štěpkovačem PZ110mb

Pro zjišťování emisních parametrů byla paliva spalována v akumulačních kamnech SK-2 výrobce RETAP s.r.o. (obr. 9). Obr. 10 uvádí rozmístění akumulačních cihel v tomto zařízení.

Pro měření emisí ve spalinách byl použit analyzátor Testo 350 XL. Každých 6 sekund byl měřen obsah CO a NOx. Naměřené hodnoty obsahu CO byly pak přepočteny na 13 % obsah kyslíku a porovnány s normou ČSN EN 13229, jejíž požadavky jsou uvedeny v tab. 3. Horní mezní hranice je vyznačena v grafu (obr.11).

Naměřené hodnoty obsahu NOx byly rovněž přepočítány na 13% obsahu kyslíku a porovnány se směrnicí MŽP č. 13-2002 definující požadavky pro propůjčení ochranné známky „Ekologicky šetrný výrobek“ pro teplovodní kotle na spalování biomasy do tepelného výkonu 0,2 MW. Směrnice udává emisní limitní hodnota (250 mg.mN-3) obsahu Nox při 11% obsahu O2. Po přepočítání na 13% obsah O2 je emisní limitní hodnota obsahu NOx rovna 211,5 mg.mN-3.

Tabulka 3: Třídy emisí oxidu uhelnatého pro lokální spotřebiče na pevná paliva podle ČSN EN 13229

Pro porovnání charakteristik uvedených forem paliv z RRD bylo provedeno rovněž testování zástupců komerčně dostupných biopaliv - dřevěných briket z hoblin a pilin, o průměru 90 mm a délce 280 mm, označených jako Turbohard, výrobce BIOMAC s.r.o.,.

Výsledky a diskuse

Naměřené hodnoty charakteristik pro deset druhů vybraných biopaliv jsou uvedeny v tab. 4.

Jak vyplývá z tab. 4. mechanické vlastnosti jsou u všech forem biopaliv srovnatelné. Výjimku tvoří vzorek č. 7 briketa z jemné štěpky, na jejíž destrukci postačila nižší destrukční síla než u ostatních forem biopaliv. Ve srovnání s dřevěnou briketou Tubhard vykazují brikety 6 - 9 nižší hustotu. Ucelený dokumentační přehled palivo-energetických parametrů paliv vytvořených z energetických topolů, s obsahem vody 6,17 %., udává tab. 5. Výsledky měření emisí topných briket klasifikovaných dle tab. 4 jsou v tab. 6. Graficky jsou výsledky z tab. 6 zpracovány na obr. 11 a 12. Na obr. 13, 14 a 15 jsou dále uvedeny typické příklady časových průběhů měření pro vybraná paliva v souladu s tab. 6.

Tabulka 4: Obsah vody a mechanické vlastnosti biopaliv (formy 1-9 vytvořeny z energetických topolů)

Z grafu (obr. 11) vyplývá, že emise CO jsou poměrně vysoké u paliv 1 až 5, tj. u všech forem kromě briket. Zpracováním materiálu do topných briket se naopak tyto emise výrazně snižují a v daném případě umožňují provoz spalovacího zařízení v režimu pro třídu I dle (10). Hodnoty emisí NOx ve spalinách testovaných paliv nepřekročily horní mezní hranici a lze je považovat za vyhovující v souladu se směrnicí MŽP č. 13-2002. Z obr. 13, 14 a 15 je zřejmé, že jednou z příčin vyšších emisí CO u všech paliv z topolového dřeva je značná alternace této veličiny, což lze vysvětlit nestabilním průběhem uvolňování prchavé hořlaviny ve spalovacím procesu.

Obr. 8: Spalovací akumulační kamna SK-2 RETAP 8 kW

Závěr

Z fytomasy energetických topolů je možno vytvořit paliva vhodná pro spalování v kotlích malých výkonů či pro lokální topeniště v jednoduché formě zpracování, tj. jako polena, KKD či štěpka o různé struktuře. Vytvořené brikety mají bez ohledu na strukturu lisovaného materiálu obdobné vlastnosti jak mechanické, tak i emisní. Jejich pevnost je srovnatelná s výrobkem získaným na trhu. Z těchto paliv se však jemnější štěpka (tj. paliva 4 a 5) nejeví jako vhodná nejen z důvodů logistických, tj. skladování a dodávka do kotle, ale i vysokých emisí při spalování. Polena, KKD a velká štěpka (drcené dřevo) vykazují v použitém spalovacím zařízení vysoké emise CO, charakterizující horší kvalitu spalování oproti dále uvedeným briketám. Horší užitné vlastnosti jsou však vyváženy nižší cenou těchto paliv. Oproti tomu topné brikety vytvořené z fytomasy topolů mají při spalování nižší emise a jsou vhodnější z hlediska obsažené objemové energie. Nevýhodou je ovšem jejich vyšší cena určená zvýšenými náklady na lisování. U briket vytvořených z materiálu různé struktury se prakticky neprojevily rozdíly v mechanických vlastnostech i v dosažených emisních hodnotách CO a NOx při jejich spalování. Z toho lze odvodit vhodnost výroby těchto briket z nejlevnější suroviny, tj. z hrubé štěpky. Tento příspěvek byl zpracován jako výsledek řešení projektu Národního programu výzkumu II č. 2B06131 „Nepotravinářské využití biomasy v energetice“.

Graf 2: Průměrné hodnoty plynných emisí CO ve spalinách ověřovaných forem paliv na bázi dřeva při referenčním obsahu O2 = 13 %

Graf 3: Průměrné hodnoty plynných emisí NOx ve spalinách ověřovaných paliv na bázi dřeva při referenčním obsahu O2 = 13 % měření mg.m-3

Graf 4: Průběh emisí CO a NOx při spalování KKD

Graf 5: Průběh emisí CO a NOx při spalování briket – šrot ř 15 mm

Tabulka 5: Palivo-energetické parametry topolového dřeva

Tabulka 6: Výsledky provozního měření vybraných plynných emisí topných briket

Literatura

1. KRAUSE, C. Landschaftsästhestische Wirkungen von Bäumen zur Holzproduktion in der Kulturlandschaft. In Anbau und Nutzung von Bäumen auf landwirtschaftlichen Flächen. Tharandt, TUD, 2006, s. 41-50
2. SCHULZE, B. et al. Wirkung des Anbaus schnellwachsender Baumarten auf den Boden-Wasser-Haushalt und die Kohlenstoffsequestrierung. In Anbau und Nutzung von Bäumen auf landwirtschaftlichen Flächen. Tharandt, TUD, 2006, s. 17-32
3. LIESEBACH,M. Aspekte der biologischen Vielfalt in Kurzumtriebsplantagen. In Anbau und Nutzung von Bäumen auf landwirtschaftlichen Flächen. Tharandt, TUD, 2006, s. 3-16
4. HOFMANN, M. Die Sortenfrage im Pappelanbau. In Anbau und Nutzung von Bäumen auf landwirtschaftlichen Flächen. Tharandt, TUD, 2006, s. 117-129
5. BOELCKE, B. Ertragspotenzial und Ertragsaufbau von Weiden spec. in Kurzumtriebsplantagen. In Anbau und Nutzung von Bäumen auf landwirtschaftlichen Flächen. Tharandt, TUD, 2006, s. 51-56
6. JEVIČ, P. et al. Efficiency and Gases Emissions with Inceneration of Composite and One-componenet Biofuel Briquettes in Room Heater. Res. Agr. Eng., Vol. 57, No 3, p. 94-102
7. JEVIČ, P., HUTLA, P. Porovnávání emisních parametrů paliv na bázi rostlinných materiálů. In Zemědělská technika a biomasa 2005. VÚZT, 2005, s. 76-81
8. JUCHELKOVÁ, D., PLÍŠTIL, D. Energetické využívání tvarově upravených produktů z biomasy a alternativních paliv. In Briketovanie a peletovanie. 2004, s. 51-55
9. BROŽEK, M. Briketování nekovových materiálů, Odpady, ročník 5, č. 2, s. 3
10. ČSN EN 13229 Vestavné spotřebiče k vytápění a krbové vložky na pevná paliva – Požadavky a zkušební metody. 2002
11. ÖNORM M 7135 Presslinge aus naturbelassenem Holz und naturbelassener Rinde. Pellets und Briketts. 2002.
12. NUSSBAUMER, T. Grundlagen der Holzverbrennung. In Wärmetechnik. Versorgungstechnik. 1999. No 4., p. 47-52
13. HUTLA, P., JEDLIČKA, M., JEVIČ, P. Topné pelety na bázi energetického šťovíku. In Energetické a průmyslové rostliny IX. CZ Biom a VÚRV. 2003. S. 77-84
14. HUTLA, P. et al. Systémové využití energetické biomasy v podmínkách ČR. Výzkumná zpráva. Praha, VÚZT, 2004.

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu