Kompostové hospodaření na území KRNAP

(Článek převzat z Ročenky KRNAPu 1997, se svolením autora.)

V průběhu měsíců leden – duben 1997 byl vypracován stručný metodický pokyn Kompostové hospodaření na lučních porostech (textová, grafická, mapová část), včetně kapitoly Využití kompostu v péči o významné botanické lokality OOP Správy KRNAP.

Uvedený materiál obsahuje jednoduchý návod ke zpracování sklizené čerstvé formě kompostů a pravidel při jejich zpětné aplikaci na travní porosty:

Úvod

Součástí trvalé péče o luční porosty je nejen pravidelné odstraňování biomasy kosením či pastvou, ale i navracení živin zpět do koloběhu. Při jednostranném odčerpávání látek ekosystému louky dochází postupně k narušení látkové a energetické rovnováhy, postupnému ochuzování stanoviště, poklesu druhové diversity, produkčnosti a celkové degradaci luk.

Tradičními způsoby zachování vyrovnané bilance živin bylo v oblasti Krkonoš střídavé využívání travních porostů kosením s následnou sklizní sena (1–2x ročně) a pozdější pastvou, příp. hnojením organickými hnojivy a zavlažováním. Tento optimální způsob využívání luk v horských oblastech postupně zanikal a byl nahrazen postupy, které vedou k výše zmíněným degradačním procesům.

V dnešní situaci lze zvolit náhradní řešení využití sklizené travní hmoty a udržení dostatečného množství živin na stanovištích založením kompostů a jejich aplikací na luční porosty. Vyzrálý kompost je přirozeným hnojivem a zdrojem organických látek, potřebných pro tvorbu a udržení dostatečného množství trvalých humusových látek, především huminových kyselin, přístupných v půdním prostředí pro rostliny.

Technologie vlastního kompostování

Musí zabezpečovat optimální podmínky pro činnost vhodných mikroorganismů přeměňujících organickou hmotu. Jde o mikroorganismy aerobní s vysokými nároky na kyslík. Technologie proto musí umožnit dostatečné zásobení kompostovaného substrátu vzduchem – substrát musí být kyprý, porézní, vlhký ale nepřevlhčený. Navíc musí technologie kompostování zajistit maximální homogenitu a promísení všech komponentů a podporovat optimální teplotní režim zrajícího kompostu.

Při kompostování travní hmoty je nezbytně nutné se řídit těmito základními pravidly:

1. umístění kompostu do polostínu (50–100 %),
2. prokládání vrstev kompostovaného substrátu očkovacím materiálem – vyzrálý kompost, chlévská mrva, ornice,
3. udržení dostatečné vlhkosti kompostu,
4. zajištění vzdušnosti substrátu porézním materiálem,
5. přeházení vrstev v jarním období,
6. umístění kompostoviště do míst při okraji obhospodařovaného pozemku, která:
    – nejsou v kontaktu s vodotečí (břehy, příbřežní pozemky),
    – nemají vysokou hladinu podzemní vody (prameniště, slatiniště),
    – nejsou přirozeně chudá na živiny (např. rašeliniště),
    – nehostí populace významných druhů rostlin.

Vhodné komponenty ke kompostování:

• travní biomasa – jehličnatá a listnatá hrabanka
• chlévská mrva – dřevěný popel
• zralý kompost – stromová kůra
• sláma – zemina místního původu
• dřevní štěpka – stařina z luk
• piliny, hobliny

Množství posečené travní hmoty

V podmínkách Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma bude značně rozdílné dle půdních, hydrologických a klimatických podmínek jednotlivých stanovišť. Výnosy lze předpokládat v následujícím rozmezí:

Výnosy: 5 – 150 q zelené hmoty/ha

Objem kompostu: 1 m³ = cca 8 q

1 ha = 1 – 20 m³

Kompost dle projektu: 4 x 1.6 x 2.75 m = 16 m³

Aplikace kompostů

Dobře vyzrálý kompost nesmí obsahovat větší množství amoniakálního dusíku ani produktů anaerobního rozkladu. Hmota musí mít „lesní" zápach, tmavě hnědou barvu, struktura jednotlivých komponent je téměř neznatelná. Takový kompost není vhodné déle skladovat, aby nedocházelo k jeho mineralizaci.

Vyzrálý kompost aplikujeme na lokality v období, kdy je využití dodávaných živin rostlinami maximální:

1. v jarním období (březen – květen dle podmínek stanoviště),
2. po provedené seči (červenec – srpen dle podmínek stanoviště).

V jarním období je vhodné provést šetrné převláčení kompostovaných porostů.

Vhodným způsobem aplikace je pravidelné střídání hnojených částí plochy, které je možno kombinovat i se střídáním sečí. Plochu travních porostů si rozdělíme do menších celků a každým rokem sklidíme a pohnojíme kompostem alespoň část porostu, přičemž se jednotlivé celky střídají.

Množství hnojivé hmoty volíme dle typu lučního porostu, půdních a hydrických a klimatických podmínek stanoviště:

1. Pcháčové a ostřicové louky

Porosty na vlhkých až mokrých stanovištích – nivy potoků a řek, prameniště na svazích a sníženinách od úpatí až do 900 m n.m.. Jedná se o porosty s převahou širokolistých bylin, vysokobylinná lada, příp. ostřicové porosty.

Pcháč různolistý, krabilice chlupatá, tužebník jilmový, skřípina lesní, ostřice – časté dominanty porostů.

Doporučený způsob hnojení kompostem: interval 2 let, do 20 t/ha, tj. 2 kg/m²

2. Psárkové louky

Porosty na středně bohatých, čerstvě vlhkých, občasně zaplavovaných stanovištích, někdy i na přehnojených loukách v blízkosti zdrojů odpadních vod, horských bud apod. Vysokostébelné louky s převahou travin.

Psárka luční – častá dominanta porostů.

Doporučený způsob hnojení kompostem: interval 2 let, do 20 t/ha, tj. 2 kg/m²

3. Ovsíkové louky

V oblasti KRNAP ojediněle se vyskytující porosty na čerstvě vlhkých stanovištích cca do 600 m n.m.. Vysokostébelné produkční louky s převahou trav.

Ovsík vyvýšený – častá dominanta porostu.

Doporučený způsob hnojení kompostem: interval 1–2 let, do 20 t/ha, tj. 2 kg/m²

4. Trojštětové louky

Typ louky obecně rozšířený na území KRNAP na čerstvě vlhkých stanovištích v nadm. výškách mezi 600 až 1000 m n.m., zasahující do subalpinského stupně. Středně až vysokostébelné, druhově bohaté porosty, velice často degradované dominancí určitých druhů rostlin.

Rdesno hadí kořen, třezalka tečkovaná, pryskyřník platanolistý – časté dominanty degradovaných porostů.

Doporučený způsob hnojení kompostem: interval 2–3 let, do 10 t/ha, tj. 1 kg/m²

5. Acidofilní trávníky

Krátkostébelné louky, většinou na chudých stanovištích vyšších horských poloh. Porosty chudého druhového složení na málo úživných, suchých až středně vlhkých stanovištích.

Smilka tuhá, metlička křivolaká – časté dominanty porostů.

Doporučený způsob hnojení kompostem: interval 3–5 let, do 5 t/ha, tj. 0.5 kg/m²

6. Ruderální porosty

Porosty širokolistých ruderálních druhů na druhotně obohacovaných stanovištích – splachy odpadních vod, okolí skládek, hnojišť, rekreačních objektů apod..

Tyto plochy několikrát ročně kosíme (3–4x) a odčerpáváme zvýšené množství živin z prostředí. Po vymizení nežádoucích dominant a nástupu původní vegetace zapojíme i tyto pozemky do hnojivého cyklu.

Šťovík alpský, kopřiva dvoudomá – časté dominanty porostů.

Doporučený způsob hnojení kompostem: po dobu min. 5–7 let nehnojíme !!!

U vybraných botanických lokalit v péči Správy KRNAP (Slunečná stráň, Rýchory, Modrý důl, Adolfka, Zadní Rennerovky) je podrobně rozveden návrh „plánu hnojení" dle jednotlivých typů rostlinných společenstev (lučních typů).

Vzhledem ke stavu hmoty v založených kompostech byly tyto v roce 1997 upraveny (větrací rošty, krycí fólie, převrstvení) a plošná aplikace přesunuta do roku 1998. Menší, zralé části kompostů byly použity na modelových managementových plochách (např. Suchý důl – Anemone narcissiflora, Modrý důl – Calamagrostis villosa, Holcus mollis).

(Pozn. Zkrácená verze metodiky kompostování byla publikována v časopise Krkonoše č. 7/97 a Sborníku semináře „Ekologické rychlokompostování biomasy", Žďár n. S., 18. 9.97)

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu