Odborné články
Mechanicko-biologické zpracování pevných komunálních, živnostenských a průmyslových odpadů
Když před několika desetiletími probíhaly ve střední Evropě první pokusy kompostování odpadů z domácností, nebylo ani pomyšlení na kompostování biogenních zbytkových látek. Zpočátku bylo zkoumáno, jestli lze fermentací vyrobit použitelný produkt, který by mohl být použit v zemědělství jako hnojivo nebo přípravek na zlepšení struktury půdy při rekultivacích. Relativně brzy se ukázalo, že kvalita vyrobeného kompostu silně kolísá a použití jako hnojiva není vhodné z důvodů obsahů škodlivin. Přesto se ukázaly jiné přednosti zfermentovaného odpadu: inertizace a hlavně redukce objemů odpadů, a tím zlepšení vlastností deponovaných odpadů. Z prvních pokusů se tehdy ukázalo výhodné vytřídit biogenní část ze svezených odpadů ke kompostování, a tak významně zvýšit kvalitu vyrobeného kompostu. Jako vedlejší efekt se očekávalo, že vlastnosti zbytkového odpadu dovolí zjednodušené skládkování.
Trvalo ještě několik let než výsledky výše popsaných sledování podpořily vznik separovaného sběru biogenních součástí odpadů. Rychle se uskutečnilo zavedení nádob na biogenní odpady v mnoha městech a oblastech Německa. Spolková republika převzala tehdy roli průkopníka kompostování bioodpadů pro celou Evropu.
Zatímco v Německu a postupně v dalších evropských zemích dosáhlo kompostování bioodpadů a odpadů ze zeleně vysoké úrovně, vyvstaly v jiných zemích problémy se stále stoupajícím množstvím odpadů a zmenšující se kapacitou skládek. Zde se připomínají první pokusy s kompostováním komunálních odpadů. Z nutnosti byly vybudovány velké kompostárny zbytkového odpadu, aby se zvládaly stoupající toky odpadů. Bylo provedeno mnoho pokusů o vítězství nad vznikajícími horami odpadků. Dnes vzpomínají mnohé kompostárny na dobu, kdy byla snaha zaplatit téměř jakoukoliv sumu za to, že někdo přes noc postaví hotovou kompostárnu na klíč. Hospodárnost zařízení byla velmi různá, mnohdy se nebral ohled na velmi vysoké provozní náklady. Následek bylo ukončení mnohých zařízení nebo zařízení pracující se ztrátou. Současná zařízení pracují většinou rentabilně a jsou vybavena vhodnou technikou. Zde se tedy vycházelo z dlouhodobých zkušeností. Proto je v mnoha zemích znovu vidět zvýšený zájem o kompostovací techniku pro zbytkový odpad.
V průběhu let bylo v Německu zjištěno, že ani zavedením finančního zvýhodnění není možné snížit podíl biogenní masy ve zbytkovém odpadu na takovou míru, aby byly odstraněny nekontrolované procesy odbourávání v tělese skládky. Sedání a emise plynů způsobujících skleníkový efekt ukázaly, že ani skládkování zbytkového odpadu z míst s velmi rozvinutým separovaným sběrem není bezproblémové. Zákonodárci vytvořili legislativní prostředí pro odpadové hospodářství, jehož účelem bylo snížit poškozování životního prostředí. Prioritou bylo postupně omezit skládkování odpadů. Bylo předepsáno zpracování odpadů k úpravě určitých fyzikálně-chemicko-biologických vlastností odpadů před vlastním skládkováním. Jako cesta jak dosáhnout vhodných vlastností bylo navrženo mechanicko-biologické zpracování odpadů MBZO). Zde se vyplatily staré pokusy s kompostováním komunálních odpadů. Mezitím k tomu přibyly zkušenosti posbírané z celého světa. Byly provedeny velké pokusy ke zpracování zbytkového odpadu a poté zřízeny zpracovatelská zařízení. V mnoha případech byla použita kompostárenská technika.
V průběhu času se ukázalo, že není podobně jako u kompostování dostatečná všeobecně platná receptura. Různorodé odpady potřebují flexibilní metody zpracování. Mechanicko-biologické zpracování je vhodný způsob k tomuto účelu, jak nejoptimálněji a nejhospodárněji to provádět. V biologickém procesu jsou přeměněny vlastnosti odpadů výměnou látek mikroorganizmů a vznikají stabilní, inertní vazby. Cílem je pokud možno co největší redukce objemů při součastné inertizaci odpadů. Obojí umožňuje bezpečné skládkování odpadů. Proto má biologický stupeň v procesu mechanicko-biologického zpracování odpadů svůj velký význam.
Firma BACKHUS Kompost-Technologie sbírala svoje zkušenosti na poli kompostování zbytkového odpadu již po několik let. Byly vyexportovány překopávače pro zpracování komunálních odpadů do Španělska, Itálie a Polska. To ukázalo, že i zde má tato robustní technika své místo. Překopávače BACKHUS a další technika určená pro komposty a zeminy měli nejlepší předpoklady pro úspěch i v kompostování zbytkového odpadu.
Předpoklady pro úspěšné biologické zpracování odpadů je vytvoření vhodného prostředí pro mikroorganizmy - tj. vhodná vlhkost, rozložení teploty v zakládkách a dostatečné zásobování kyslíkem. Překopávače BACKHUS jsou pracovními stroji, které nutné korektury v biologickém procesu bezpečně a rychle umožňují.
Obr. 2: Schéma mechanicko-biologické úpravy zbytkového odpadu
Obr. 3: Schéma mechanicko-biologické úpravy zbytkového odpadu (Metoda podle MBV Reinstetten, LK Biberbach)
Obr. 4: Schéma mechanicko-biologické úpravy zbytkového odpadu (Metoda podle zařízení MBA Lüneburg)
Obr. 5: Překopávač BACKHUS
Obr. 6: Překopávač BACKHUS
Obr. 7: Překopávač BACKHUS Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Od spalování k většímu třídění a kompostování bioodpadu, ekonomický pohled
Možnosti intenzifikace zrání kompostu
Mechanicko - biologická úprava odpadů
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (6) suchá stabilizace firmy Ecodeco
Anaerobní biomethanizace komunálních odpadů
Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu zkušenosti a současné trendy v Evropě
Odpadové hospodářství Finska (1) region Hame, společnost Kiertokapula Oy
Suchá stabilizace zbytkového odpadu a oddělený sběr
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování
Datum uveřejnění: 4.2.2003
Poslední změna: 3.2.2003
Počet shlédnutí: 7479
Citace tohoto článku:
: Mechanicko-biologické zpracování pevných komunálních, živnostenských a průmyslových odpadů. Biom.cz [online]. 2003-02-04 [cit. 2024-10-12]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/mechanicko-biologicke-zpracovani-pevnych-komunalnich-zivnostenskych-a-prumyslovych-odpadu>. ISSN: 1801-2655.