Report ze Dne pevné biomasy 2026 v Třebíči

Letošní ročník semináře věnovaného teplárnám, dodavatelům biomasy a technologickým firmám jsme uspořádali v Třebíči, kde přibližně polovina obyvatel využívá teplo vyrobené ze štěpky a slámy. Na programu byla nejen důležitá témata, ale také inspirující exkurze do provozu teplárny TTS Energo.

Dopolední program jsme věnovali aktuálnímu vývoji legislativy, možnostem zachování provozní podpory tepla z biomasy, novinkám v kritériích udržitelnosti a systému SURE. Národní lesnický institut (NLI) a Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zároveň představily aktuální pohled na potenciál lesní a zemědělské biomasy pro energetické využití. 

Odpolední program pokračoval exkurzí do Teplárny SEVER společnosti TTS Energo, která prostřednictvím více než 44 kilometrů teplovodních rozvodů zásobuje přes 10 tisíc bytů, ale také školy, školky, nemocnici, veřejné budovy i průmyslové podniky. Teplárna představuje zajímavý příklad efektivního využití více druhů biomasy. Vedle lesní štěpky zde významnou roli hraje také zemědělská biomasa ve formě lisované obilné slámy. 

Základ biomasové části provozu tvoří štěpkový termoolejový kotel VESKO-T o výkonu 8 MW a kotel VESKO-B o výkonu 3 MW. Sláma je energeticky využívána v kotli VESKO-S o výkonu 5 MW, do kterého jsou automaticky podávány celé hranaté balíky. V rámci exkurze jsme viděli také technologii manipulace s palivem, která balíky slámy postupně dopravuje do kotle a mechanicky je rozděluje před vstupem do spalovací komory. 

Teplárna dlouhodobě řeší otázku materiálového využití vedlejších produktů spalování biomasy. V průběhu letošního roku plánuje spustit testovací provoz linky na výrobu hnojiva ze směsi štěpkového a slámového popela. Výsledný produkt má být vyráběn ve formě peletek, které umožní jeho snadnou manipulaci, skladování i aplikaci na zemědělskou půdu. Nejdříve ale bude nutné ověřit a případně optimalizovat celý proces výroby, než bude zahájen ostrý provoz.

Kvalita a složení hnojiva potom podléhá schvalování a kontrole Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Teprve po splnění všech legislativních požadavků může být takto zpracovaný popel využíván jako hnojivo v zemědělství. Projekt tak představuje zajímavý příklad cirkulárního využití biomasy, kdy jsou živiny obsažené v popelu vraceny zpět do půdy, místo jejich ukládání na skládku.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2026 Co se děje v bioenergetice?

Tweet

Biometanové stanice v České republice: aktuální přehled provozovaných výroben

Polsko: první zemědělský biometan v síti a první projekt bioLNG

Report ze Dne pevné biomasy 2026 v Třebíči

Modernizace - nebo výroba biometanu?

Budoucnost biomasy v českém teplárenství