EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Alternativní využití produkce lučních porostů s vysokou druhovou diverzitou pro energetické účely

Úvod

Na biodiverzitu travinných ekosystémů v České republice negativně působí jak intenzivní zemědělská výroba, tak i jejich ponechání ladem, především zanechání pastvy. Nadměrné ukládání dusíku v travinných ekosystémech vede k jejich eutrofizaci, čehož s úspěchem využívají jen některé konkurenčně úspěšné druhy planě rostoucích rostlin. Vlhké a mokřadní travinné porosty postihla přímá likvidace a jejich přeměna na zemědělskou půdu a necitlivé vodohospodářské úpravy říčních toků. Zdá se, že v současnosti ohrožuje travinné ekosystémy významnou měrou i zalesňování; toto nebezpečí se po vstupu do EU v důsledku silné dotační politiky ES ještě zvýšilo.

Obr. 1: Luční směs na přelomu června a července

Výše uvedené problémy zároveň naznačují, jaká opatření musíme pro zachování biodiverzity travinných ekosystémů v ČR postupně přijmout. Počet kosení či intenzita pastvy, popř. kombinace obou těchto činností, musí být voleny tak, aby umožňovaly udržitelné využívání travinných porostů a současně nepoškozovaly vlastní fytocenózy. U suchých travinných ekosystémů k uvedeným opatřením přistupuje i pravidelné vysekávání křovin. Řízené vypalování by mělo nastoupit zcela výjimečně a jen tam, kde nemůžeme uplatnit žádný jiný způsob tradiční péče. U vlhkomilných až mokřadních ekosystémů napomáhá udržení nebo obnova podmínek neživého prostředí, jako je vodní režim a mikroklima, k zachování druhově pestrých společenstev, v nichž probíhají všechny nezbytné životadárné procesy. Ačkoliv rozhodujícím pro ochranu biologické rozmanitosti travinných ekosystémů zůstává postarat se včas a účinně o ty z nich, které se ještě v přírodě dochovaly, při realizaci akcí z krajinotvorných programů, vedoucích k zakládání trvalých travních porostů, by měli ti, kdo je provádějí, pravidelně kosit nově založené louky a občas zmlazit i mokřadní travinné porosty, kupř. pokosením v zimě. Pozornost by měla být věnována také prevenci, regulaci a odstraňování invazních vetřeleckých druhů, protože právě nově založené travinné ekosystémy bývají vůči nim značně náchylné.

Graf 1: Výhřevnost a produkce energie vybraných porostů v letech 2007-2010

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR obecně uvádí mezi prioritními úkoly pro státní správu také zatravnění rozoraných říčních niv a obnovu mokřadů. V souvislosti s probíhajícími strukturálními změnami v zemědělství (snižování vysokého podílu orné půdy, zvýšení její erozní odolnosti, snížení náročnosti na manipulaci s hmotou při tvorbě a údržbě krajiny) vyvstává potřeba nového zatravňování nebo obnovy s použitím takových komponent travních porostů, které odpovídají jejich nevýrobnímu využívání. V České republice se druhově bohaté porosty dosud uplatňují málo, neboť produkční funkce travních porostů byla dlouhou dobu považována za prioritní. Pro stabilitu krajiny však mají svým rozsáhlým mimoprodukčním působením zásadní význam. Výsledky výzkumu i praxe však dokládají, že i tyto porosty musí mít určitou úroveň obhospodařování a využívání, která je předpokladem jejich setrvalé existence. Jejich druhové bohatství dané, zastoupením planých druhů trav a specifické skupiny dvouděložných je právě funkcí stanoviště a uvedených faktorů. Jako přijatelné se jeví umělé zatravnění takových ploch s použitím regionálních, geneticky původních, sesbíraných a namnožených rostlinných materiálů, zkoušené např. v Bílých Karpatech (Jongepierová, 1995, Šrámek, Ševčíková, 1996).

Tab. 1: Průměrné složení fytomasy (hmotnostní %)

V jihozápadní části moravských Karpat postupně vznikl citlivým hospodařením přírodovědecky a ochranářsky nejcennější prvek, který proslavil toto pohoří v celosvětovém měřítku. Jsou jím druhově bohaté květnaté louky. V této souvislosti bývá u nás zvláště pracovníky ochrany přírody často zdůrazňována nutnost regionálního přístupu k obnovám, se zohledněním i populačně genetických aspektů (Krahulec, 1996). V současnosti je aktuální otázkou využití produkce z těchto druhově bohatých květnatých luk a pastvin. V OSEVĚ PRO s.r.o. Výzkumné stanici travinářské v Rožnově - Zubří byla zkoušena možnost alternativního využití druhově pestrých travních porostů pro energetické účely.

Metodika

Pro hodnocení energetického využití fytomasy druhově pestrých porostů byly využity porosty květnatých luk v Zubří založené v roce 2000, které již měly stabilizované složení a byly založené v pokusných parcelách. Pokusné parcely byly každoročně dvakrát sklizeny (1. seč v polovině července, 2. seč na podzim). Ve všech sečích byla stanovena produkce zelené a suché hmoty a hodnoceno složení biomasy. Ze sklizené hmoty byly odebrány vzorky pro stanovení spalného tepla a výhřevnosti a vzorky pro stanovení výtěžnosti bioplynu. Spalné teplo a výhřevnost byly hodnoceny u 4 vybraných lučních směsí. Produkce spalného tepla a výhřevnosti byla vypočtena z měrného spalného tepla a měrné výhřevnosti (stanovené ze vzorku) vynásobením produkcí suché hmoty.

Charakteristika lučních směsí pro výzkum energetického využití založených v roce 2000

  1. Bylinná obchodní směs, založeno výsevem 10 kg.ha-1
  2. Regionální směs trav a leguminóz s přídavkem bylin, založeno výsevem 40 kg.ha-1
  3. Regionální směs (ad 2) přiseta v pásu do obchodní luč ní směsi
  4. Úhor - spontánní úhor bez zásahu Cílem pokusu bylo ověřit možnost využití fytomasy porostů s vysokou druhovou diverzitou pro energetické účely při zachování zásad doporučených pro ošetřování těchto porostů (termín prvé seče).
Obr. 2: Detail květnaté louky na přelomu června a července

Výsledky a diskuse

Na základě výsledků výzkumu lze luční porosty s vysokou druhovou diverzitou využívat pro energetické účely při sklizni v polovině července, při dvojsečném, popř. i vícesečném režimu využití. V období června a července je největší výnos suché hmoty, pozdnější termín seče je výhodnější z hlediska udržení, resp. zvýšení biodiverzity. Pozdější termín v srpnu až září nelze doporučit u směsí s vyšším obsahem zejména jetelové složky, kdy dochází v pozdějším termínu k poléhání a podehnívání jetelů. S tím souvisí zejména problémy s usušením této hmoty na požadované parametry a další případné např. lisování do balíků a odvoz na uskladnění. U trav optimální termín sklizně pro energetické účely spalování můžeme charakterizovat jako termín kdy travní druh dosáhne nejvyššího výnosu sušiny při sklizni celých rostlin. Při opožděné sklizní dochází ke snížení výnosu sušiny u travních porostů sklizených v pozdním letním a podzimním období v první seči a je způsobeno zejména opadem listů a polehnutím. (např. luční směsi nebo ovsík vyvýšený).

U lučních směsí v prvních termínech sklizní v období přelomu května a června má travní hmota nízký obsah sušiny 20 – 30%. Tuto travní hmotu lze doporučit pro sklizeň na bioplyn. Pro sklizeň na spalování je vhodnější pozdější období jak z hlediska vyššího výnosu sušiny z hektaru i obsahu sušiny v rostlinách 35-45% (přelom června až konec července). Andert et al.(2007) uvádějí, že v každém případě je nutno luční směsi při sklizni v červnu i červenci dosoušet nejlépe za příznivého počasí přímo na poli. Obecně platí, že při sklizni biomasy určené pro energetické účely je základem dodržení správného termínu sklizně a včasný transport suroviny do skladovacího prostoru. V současné době existuje několik způsobů sklizně rostlinné biomasy.

Tab. 2: Měrné spalné teplo a výhřevnost a celková průměrná produkce energie za roky 2007-2010
Všechny technologické postupy vycházejí z klasických postupů sklizně a úprav plodin pro potravinářské, krmivářské nebo průmyslové účely. Použití konkrétní sklizňové technologie je dáno vlastnostmi zpracovávané suroviny, požadavky na výstupní surovinu a je limitováno dostupností a finanční náročností na provozování využitelných zařízení. Při jednofázové sklizni s využitím sklízecí řezačky je porost pokosen, nařezán na požadovanou délku a dopraven pomocí metače přímo do dopravního prostředku.

Dopravní prostředek odveze takto vytvořenou řezanku na místo skladování (případně dosoušení). Při vícefázové sklizni je luční porost v první fázi posekán žacím strojem a materiál je uložen na pozemku v řádcích. Po usušení a shrnutí je pak materiál sebrán sklízecí řezačkou se sběracím adaptérem nebo sběracím návěsem a dále je zpracován stejně jako v případě jednofázové sklizně, tedy nařezán na požadovanou délku a dopraven pomocí metače přímo do dopravního prostředku a na místo skladování. Při vícefázové sklizni s využitím sklízecích lisů je porost v první fázi posekán žacím mačkářem nebo rotační sekačkou. Materiál po této první fázi sklizně uložen a dosoušen na pozemku v řádcích. Vytvořené řádky jsou následně sklizeny balíčkovacími lisy a vytvořené balíky pak dopravovány na místo skladování. Zásadní otázkou při sklizni energetických stébelnatých plodin je možnost použití existující sklizňové techniky, která je běžně dostupná v zemědělských provozech. Z hlediska praktického se jeví nejvhodnější spalování travní biomasy po usušení v polních podmínkách ve formě balíků.

Obr. 3: Kotle STEP Trutnov o výkonu 1600 a 700 kW

Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování slámy. Z minulých zkušeností lze shrnout, že spalování sena je možné pouze v kotlích určených původně pro spalování slámy, které jsou vybaveny rozdružovačem balíků. To znamená v kotlích s tepelným výkonem nad 500 kW, přičemž seno pro spalování musí mít vlhkost do 20 %. Jde o velké kotle Verner Golem s výkonem nad 900 kW. Dále byl úspěšně odzkoušen v roce 2007 kotel LIN-KA dánské firmy Danstoker o výkonu 190 kW. V roce 2009 proběhly zkoušky spalování travní biomasy ve Florcentru s.r.o. v Olomouci na kotlích STEP Trutnov. Cílem zkoušek bylo ověřit vhodnost kotlů pro spalování nerozdružené obilní slámy na využití travní biomasy a současně srovnat spalování sena s obilní slámou přímo v provozních podmínkách spalovny zejména z hlediska porovnání určitých charakteristik spalovacího procesu. Byla ověřena technologie dopravy celých balíků pro spalování do kotle, která se jeví na základě provedených zkoušek jako perspektivní. Pro zkoušky bylo využito luční seno s porostu s vysokou diverzitou travní složky a srovnáno se spalováním pšeničné slámy. Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulkách 1-2 a grafu 1. Žádné rozdíly mezi variantami u žádného hodnoceného parametru nebyly statisticky významné (viz hodnoty p).

Výhřevnost suchých dřevních peletek činí 18 MJ.kg-1 a výhřevnost psinečku velikého kolem 16,8 MJ.kg-1 (Andert 2007). Frydrych (2009) uvádí výhřevnost lučního sena kolem 15,88 MJ.kg-1. Strašil (2010) uvádí průměrnou energetickou hodnotu sušiny fytomasy kostřavy rákosovité 17,77 MJ.kg-1, což je ekvivalentní hodnotám hnědého uhlí používaného při vytápění v domácnostech. Spalné teplo je silně závislé na vlhkosti fytomasy. Při vlhkosti 50 % je pouze 9,5 MJ.kg-1. Při vlhkosti do 20 % vhodné pro přímé spalování ve většině kotlů s nižším výkonem je spalné teplo kostřavy 14,7 MJ.kg-1. Zjištěné hodnoty spalného tepla a výhřevnosti zkoumaných 4 směsí s rozdílnou druhovou diverzitou odpovídají energetickým hodnotám travní biomasy jak monokultur i lučních směsí a jsou předpokladem pro jejich využití pro spalování v kotlích. Z praktického hlediska se jeví nejvhodnější spalování biomasy porostů s vysokou druhovou diverzitou po usušení na poli a následném slisování do balíků.

Obr. 4: Doprava celých balíků sena do kotle STEP Trutnov

Výsledky spalování a emise při spalování na kotli STEP Trutnov

Emise CO se při spalování pšeničné slámy pohybovaly okolo 582 mg.m-3 a emise NOx činily 437 mg.m-3 N při 11 % O2 ve spalinách. Tyto hodnoty jsou příznivě nízké a svědčí o seřízeném spalovacím procesu s nízkým přebytkem vzduchu. Obsah spalitelných látek v popelu byl 10 %, což je nízká hodnota. Emise CO se při spalování sena pohybovaly okolo 550 mg.m-3 a emise NOx činily 383 mg.m-3 N při 11 % O2 ve spalinách. Naměřené hodnoty emisí škodlivin při spalování sena jsou nižší než u obilné slámy a ukazují, že spalování sena z porostů s vysokou druhovou diverzitou je po této stránce bezpečné.

Závěr

Biodiverzitu travních porostů v podmínkách České republiky ovlivňuje způsob obhospodařování a využívání těchto porostů. Pro stabilitu krajiny mají travní porosty s vysokou diverzitou druhů svým mimoprodukčním působením obrovský význam. Výsledky výzkumu i praxe však dokazují, že i tyto porosty musí mít určitou úroveň obhospodařování a využívání, která je předpokladem jejich existence. V současnosti je aktuální otázkou využití produkce z těchto druhově bohatých květnatých luk a pastvin. Spalování travní hmoty v technických zařízeních (kotlích) je vedle využití biomasy pro bioplyn jednou z možností zužitkování této produkce lučních porostů. Na základě výsledků výzkumu lze využívat fytomasu porostů s vysokou druhovou diverzitou pro energetické účely v dvousečném režimu, přičemž prvá seč by měla být uskutečněna v polovině července. Z hlediska praktického se jeví nejvhodnější spalování travní biomasy po usušení v polních podmínkách ve formě balíků. Pro realizaci této technologie jsou běžně dostupné stroje a zařízení v zemědělské praxi. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena porostů s vysokou biodiverzitou přednostně v kotlích určených pro spalování slámy. V roce 2009 bylo odzkoušeno spalování fytomasy boidiverzitních porostů v kotli na spalování slámy STEP Trutnov se systémem dopravy celých balíků do kotle. Tento systém lze zejména u spalování lučního sena rovněž doporučit a jeví se jako perspektivní.

Poděkování

Práce byla řešena za podpory projektu NPV II 2B06101 „Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity“ financovaného MŠMT.

Literatura

  • PLESNÍK, J. (2004) Biologická rozmanitost na zemi stav a perspektivy. Scientia, spol. s.r.o., pedagogické nakladatelství, Praha.1. vydání. s.
  • JONGEPIEROVÁ I. (1995): Problematika obnov druhově bohatých luk v České republice. Ochrana přírody, 6: s. 195– 197.
  • ŠRÁMEK P., ŠEVČÍKOVÁ M. (1996): Možnosti obnovy druhově bohatých luk. In. Restrukturalizace zemědělské výroby v marginálních oblastech, Sborník referátů, OSEVA PRO, MZe ČR, AK ČR, ČAZ, s. 41–50.
  • KRAHULEC F. (1996): Příčiny druhové diverzity aluviálních luk a možnosti jejich obnovy. Sborník prací z ochrany přírody, Příroda 4: s. 155–162.
  • ANDERT, D., FRYDRYCH, J., JUCHELKOVÁ, D., GERNDTOVÁ, I. (2007): Energetické využití trav a travních směsí. In Příručka pro pěstování, spalování a využití trav při výrobě bioplynu. Vydavatel Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha 2007.. 110 s.
  • FRYDRYCH, J., ANDERT, D., KOVAŘÍČEK, P., JUCHELKOVÁ, D., TIPPL, M. Farming in the mountains and foothills regions with respect to grasses used for generating energy. In Cagaš, B., Macháč, R., Nedělník, J. Grassland Science in Europe: Alternative Functions of Grassland. Brno: Organising Committee of the 15th European Grassland Federation Symposium 2009, 2009. s. 368-371.
  • FRYDRYCH, J., ANDERT, D., KOVAŘÍČEK, P. Praktické využití travní biomasy pro energetické účely. Farmář 15, 11/ 2009, s.12-13.
  • STRAŠIL, Z., WEGER, J.: Studium kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.) pěstované pro energetické využití. (Study of tall fescue (Festuca arundinacea Schreb.) grown for energy purposes.). Acta Pruhoniciana, 2010, 96: 19-26. ISSN 0374-5651

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Význam popelovin v travní biomase pro energetické účely
Zplyňovací kotel VERNER V140 a V210 EXTRA
Komerční pěstování rychlerostoucích dřevin v ČR
Travní senáž i pro výrobu elektřiny
Kostřava rákosovitá
Ovsík vyvýšený
Chrastice rákosovitá pro energetické využití – pěstování a sklizeň
Rumex OK 2 – kvalitní píce zlepšuje kvalitu mléka
Zkušenosti ze spalování alternativních peletek
Význam cíleně pěstovaných energetických plodin

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 27.5.2013
Poslední změna: 13.5.2013
Počet shlédnutí: 4716

Citace tohoto článku:
FRYDRYCH, Jan, ANDERT, David: Alternativní využití produkce lučních porostů s vysokou druhovou diverzitou pro energetické účely. Biom.cz [online]. 2013-05-27 [cit. 2017-07-28]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/alternativni-vyuziti-produkce-lucnich-porostu-s-vysokou-druhovou-diverzitou-pro-energeticke-ucely>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server