Podpora komunitního a individuálního kompostování v Luzernu, Švýcarsko

Obecné informace

Město Luzern (60 000 obyvatel) leží poblíž Curychu v německy mluvící části Švýcarska. Komunální odpad je zde tříděn donáškovým způsobem. Pouze bioodpad je odvážen ze zelených popelnic od jednotlivých domácností, a to jen od těch, které o tuto službu projeví zájem. Směsný komunální odpad (SKO) je spalován ve spalovně. Nastává ale situace, kterou v České republice zatím neznáme: spalovna nestačí pojmout produkci SKO, a proto se aktivně podílí na informačních kampaních zaměřených na předcházení vzniku SKO.

Komunitní kompostoviště 

Pod pojmem "komunitní kompostoviště" (Gemeinschaftskompostplatz) se v Luzernu rozumí společné kompostovací místo pro 5 a více domácností. Město Luzern podporuje zakládání těchto kompostovišť finančně a poradensky. V roce 2004 je v Luzernu 14 komunitních kompostovišť, které celkem produkují 44,5 tuny zralého kompostu ročně. Ve městě Luzern platí speciální nařízení, podle kterého každý nový bytový dům musí mít plochu rezervovanou pro komunitní kompostování, aby se pak noví obyvatelé mohli rozhodnout, zda si kompostárnu zřídí.

Finanční podpora

Na zřízení nebo rozšíření kompostoviště je poskytována jednorázová podpora maximálně 50 švýcarských franků na každou připojenou domácnost, což může být při větším počtu zapojených domácností dostačující částka. Záleží ovšem na konkrétním provedení kompostoviště. Při žádosti o příspěvek na zřízení kompostoviště musí být podán plán a počet zapojených domácností. Nejde o technický popis, jen o náčrt. Cílem je podporovat pouze smysluplné a dobře naplánované kompostoviště. Například pokud je vybraný prostor menší, než je potřebné pro předkládaný počet zapojených domácností, není přiznána podpora. Příspěvek se vyplácí na základě předložených účtenek o nákupu materiálu či nářadí.

Kompostoviště, ve kterých se za rok vyprodukuje alespoň 2 m³ zralého kompostu, jsou dotována částkou 100 švýcarských franků za 1 m³ zralého kompostu. Podmínkou je uvést v ročním hlášení minimálně tři osoby, které se na chodu kompostárny podílí. Proplácení je prováděno vždy za uplynulý kalendářní rok.

Například pokud kompostárna v daném roce vyprodukuje 4 m³ zralého kompostu, činí příspěvek města 400 švýcarských franků. Finanční příspěvky se městu vrátí na úsporách při svozu komunálního odpadu.

Příklad komunitního kompostovacího místa ve čtvrti Büttenen (ulice Büttenenhalde)

Základem kompostoviště je 6 dřevěných boxů (objem 1 m³ ), přičemž 1 box je určen pro přidávání čerstvého odpadu - pozná se podle zelené plachty, na které jsou natištěny pokyny pro použití: "nadzvednout plachtu, nasypat a rozvrstvit odpad". Zbývajících 5 boxů je kryto červenou plachtou. V nich probíhá zrání kompostu, čerstvý bioodpad se do nich proto už nepřidává. Vyzrálý kompost je přemístěn z boxů, ve kterých zrál, do většího skladovacího boxu, ze kterého si pak lidé berou kompost do květináčů.

Vyprázdněný box je použit na zakládání nového kompostu (vymění se červená plachta za zelenou). Navíc jsou v areálu tři boxy pro uložení větví, které někdo z obyvatel čas od času naštěpkuje. Štěpky se pak podle potřeby přidávají do zakládaného kompostu (pokud je třeba dodat strukturní a suchý materiál do mokrého a hutného). Kompost je během zrání potřeba prohazovat. Součástí vybavení je malý domek na nářadí i s vlastním štěpkovačem. Skupina lidí z bytového domu se o kompostoviště stará svépomocí. Základem je rozpis služeb na přehazování kompostu (obdoba služeb na úklid schodiště v českých panelových domech). Za každoroční finanční příspěvek města nakupuje pracovní skupina nářadí nebo zorganizuje pro své rodiny společný výlet.

Vedle kompostovacího místa je výběh pro pět malých vepřů, kterým obyvatelé skrmují zbytky jídla. Náklady na postavení tohoto typu kompostoviště jsou přibližně 10 000 švýcarských franků. Navštívené kompostoviště ve čtvrti Büttenen ale přišlo na 60 000 švýcarských franků, což zahrnuje výběh pro vepříky, nákup vepřů, vlastní štěpkovač a samostatný domek na nářadí.

Komunitní kompostovací místo ve čtvrti Geissenstein (ulice Höhenweg)

Kompostování probíhá na podélných hromadách, které jsou zakryty geotexilií. Čerstvý biologický odpad z domácností je shromažďován v dřevěném zásobníku (1 m³ ). Po naplnění je zásobník vyprázdněn a z nashromážděného bioodpadu je založena nová hromada. Na kompostovacím místě je dále bouda na nářadí, koš na odložení prázdných pytlů od přinesených odpadů a zdroj tekoucí vody. Kompostování na hromadách není tak estetické jako kompostování v boxech, je vhodné umístit kompostovací plochu stranou a oddělit živým plotem. Je vypozorováno, že zápach nevzniká, pokud alespoň 1/4 až 1/3 kompostovaného odpadu tvoří odpad z údržby zeleně kolem domů a maximálně 3/4 tvoří odpad z kuchyní. Kompostoviště spravuje v tomto případě domovní údržbář a zahradník v jedné osobě. To mimo jiné znamená, že lidé nejsou tak pečliví, jako u předešlé kompostárny.

Individuální kompostování

V Luzernu je přibližně 700 soukromých kompostovišť. Pojem soukromé kompostoviště (Privattkompostplatz) znamená malé kompostoviště pro 1 - 5 rodin. Město podporuje individuální kompostování podle stejných pravidel jako je tomu u komunitních kompostovišť. Kromě osvěty a poradenství je to finanční příspěvek na založení či rozšíření kompostoviště jak je uvedeno výše v textu, jde o 50 švýcarských franků na připojenou domácnost. Na kompostoviště pro jednu domácnost není částka dostatečná a občané se musí na financování i sami podílet. Když se spojí několik rodin, je situace příznivější.

Kampaň "Naturlich Luzern"

V letech 1999 až 2003 probíhala v Luzernu pod vedením městské firmy Strasseninspektorat rozsáhlá informační kampaň na podporu třídění a kompostování biologického odpadu z domácností. Kromě finanční podpory (viz výše), která je zachována i po ukončení kampaně, bylo zorganizováno mnoho popularizačních akcí pro veřejnost (besedy, informační stánky, tiskoviny, zapojení významných osobností, články v novinách apod.).

Cílem kampaně bylo podpořit

• domácí kompostování
• zřizování komunitních kompostovišť na sídlištích

Během období se počet zvýšil ze 4 na 14, všechna založená kompostoviště dosud fungují (r. 2004), pouze se rozšiřuje či naopak zmenšuje skupina zapojených domácností. Organizátoři zapojili do kampaně také 7 prodejen zahradnických potřeb. V hlavní informační tiskovině, která vyšla v roce 2001 nákladem 45000 ks byly tyto prodejny prezentovány včetně svého sortimentu. Prodejny poskytovaly po dobu "prodejní akce" (30 dní) občanům města 10% slevu na nákup materiálu a nářadí potřebného ke kompostování (biodegradabilní sáčky, sběrné nádoby). Město v rámci dotací na zřizování kompostovišť (viz výše) proplácelo pouze stvrzenky od zapojených firem. O třídění a svoz zelených kontejnerů a popelnic s následným kompostováním v centrální kompostárně Množství svezeného bioodpadu od občanů se během kampaně mírně zvedlo:

Rok	Využité množství bioodpadů
1999	3019 t (začátek kampaně)
2000	3090 t
2001	2970 t
2002	3180 t
2003	3760 t

pozn. 1.7.2003 - zavedení poplatků za odpady podle produkovaného množství namísto dosavadních paušálních poplatků na osobu a rok

Kompostovatelné sáčky

Dle průzkumu veřejného mínění je příčinou nechuti k oddělenému shromažďování kuchyňského bioodpad námáhavá a nepříjemná údržba nádoby. Proto město Luzern v rámci kampaně propagovalo používání kompostovatelných sáčků. Sáček se vloží do prázdného koše, po naplnění je bioodpad vynášen v sáčku stejně, jako si již dávno lidé zvykli používat mikrotenové sáčky v běžných odpadkových koších. Nádoby zůstávají čisté, což omezuje vznik zápachu, usnadňuje manipulaci a snižuje nároky na umývání nádoby. Kompostovatelné sáčky využívají jak domácnosti, které kompostují na zahradě, tak domácnosti, které mají zelený kontejner na odvoz bioodpadu do centrální kompostárny.

Další informace poskytne

Othmar Fries
Strasseninspektorat, Industriestrasse 6
6005 Luzern
Email: othmar.fries@stadtluzern.cz

 

Článek je součástí brožury Jak podporovat domácí a komunitní kompostování.

 

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu