Bioplynová stanice ano/ne *) nehodící se škrtněte

Příslib stabilní výroby tepelné i elektrické energie bez ohledu na sluneční svit či existenci větru a zajistitelný slušný potenciál vhodných organických materiálů z odpadů nebo účelovým pěstováním řadí nebo by mohl zařadit bioplynové stanice na čelné místo v technologiích na bázi obnovitelných zdrojů energie. De facto by si řada zemědělských podniků, farem, měst a obcí mohla zajistit vlastní výrobu energie nebo ji výhodně prodávat nebo alespoň prodávat organický materiál pro digestát. Pokud mají v současné době zemědělci problémy s výkupem obilí, mléka či masa, u energií nebo biologických paliv tato situace dlouho nenastane. Tvrzením je například situace, kdy se do bioplynových stanic sváží organický materiál z několikasetkilometrových vzdáleností. Logicky vzato použitá nafta by vyrobila asi stejně nebo více energie, ale netýkalo by se to likvidace odpadu a energie by nebyla vyrobena „ekologicky“. Plusem je, že se výrazně sníží skládkování.

Bioplynová stanice městu šetří náklady

Novou technologii na třídění a zpracování odpadů testují nyní v Benešově. Město je tak první v České republice, kde funguje zařízení založené na takzvané anaerobní digesci, což je metoda zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Benešov díky tomu bude ukládat méně odpadu na skládku, čímž prodlouží její životnost.

Dříve než se odpad vyveze na skládku, projde třídičkou, která z něj vytřídí plasty a sklo, které jdou dál k recyklaci, a vytřídí také biologický odpad. Ten putuje do uzavřeného systému na zpracování, kde kvasí. Bakterie, působící asi dvacet dní při více než padesáti stupních Celsia, vyrobí bioplyn, který posléze slouží k výrobě elektrické energie. Tuhý produkt vzniklý kvašením se pak kompostuje. Na skládku jde jen nevyužitelný odpad.

Hrubý odpad se v současné době třídí tři dny v týdnu. Další dva dny se pak odpad znovu třídí, aby byl zcela „čistý“. Počátkem léta zařízení začalo zkušebně dodávat elektrickou energii do sítě. Tomu předcházel přibližně tříměsíční zkušební provoz, kde se technologie dolaďovala. Výrazně se sníží množství odpadu, které dříve končilo na skládce. Došlo zde ke snížení o 60 procent. Postupně se zkracuje i doba třídění, vytřídění jedné fůry zatím trvá přes čtyři hodiny. Systém by se měl uvést do plného provozu po prázdninách. Díky nové technologii se životnost skládky prodlouží až o deset let, takže by mohla sloužit až do roku 2020. Město navíc ušetří peníze za poplatky.

Skládka byla před desítkami let postavena v nedalekých Přibyšicích, které jsou ale na pozemcích Neveklova. Jemu Benešov platí za každou tunu uloženého odpadu 600 korun. „Plníme i podmínky zákona o odpadech, který předepisuje snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů,“ říká místostarosta Benešova Roman Tichovský.

Technologii vybudovala a provozuje firma Bio Servis Benešov, která je společným podnikem Technických služeb Benešov a IuT Czech, české pobočky rakouské firmy Innovation und Technik. Zařízení se začalo stavět v roce 2007, náklady byly kolem 200 milionů korun.

Menším zlem bude bioplyn

Někdy až hysterický odpor veřejnosti proti plánovaným větrným elektrárnám na Vysočině vede představitele kraje k rozhodnutí více podporovat projekty výstavby bioplynových stanic. V energetické koncepci kraje budou mít bioplynové stanice přednost před větrnými a slunečními elektrárnami.

„Kraj hodlá zájemcům poskytnout půjčky na projekty a zasadit se o možnost využití evropských peněz na stavbu bioplynových stanic. Dotace by mohly pokrýt kolem 70 procent uznatelných nákladů,“ řekl krajský radní Josef Matějek.

V České republice již úspěšně funguje celá řada bioplynových stanic, přesvědčit se o tom můžete díky mapě bioplynových stanic – seznamu bioplynových elektráren spravovaných sdružením CZ Biom, volně dostupných ZDE. Na celé Vysočině by jich v dohledné době mohlo vzniknout 10 až 15. „O bioplynových stanicích uvažují například farmáři v Krucemburku, ve Velké Losenici, Polici, Pacově, Slavíkově či v Číhošti. Chystají se i v Dešově a Okříškách na Třebíčsku, zájem projevila také firma Selma Jihlava.

Bioplynové stanice představují nízké stavby, které nijak nenaruší ráz krajiny. Jsou nejvhodnější i z hlediska stabilizace zemědělství a hlavně chovu skotu. Zemědělská prvovýroba dává na Vysočině práci osmi procentům práceschopného obyvatelstva. Včetně navazujících odvětví zaměstnává zemědělství až 20 procent lidí. Bioplyn by měl mít na Vysočině hlavní slovo ve výrobě alternativní energie. Vznik fotovoltaických elektráren by měl být podle Matějka povolen územními plány a navíc jen v průmyslových zónách, ne ve volné krajině. Kraj teď zpracovává studii krajinného rázu, kde chce vymezit oblasti, kde vůbec nebudou moci vzniknout větrné elektrárny.

Projekt se odkládá

Vyhazování zbytků jídel do popelnice společně s ostatním odpadem by se mohlo v Praze stát minulostí. V malešickém Závodě na energetické využití odpadu (ZEVO) by totiž mohl vyrůst nový bioreaktor, tedy zařízení, které ze zbytků jídel a dalšího bioodpadu dokáže vyrobit elektrickou energii. Podle představ spalovny by potom mohlo zpracovat až šestnáct tisíc tun bioodpadu za rok.

Přestože se mělo zařízení „rozjet“ již v příštím roce, zatím není jasné, kdy se tak skutečně stane. Přednost totiž dostala výstavba kogenerační jednotky, která ze směsného komunálního odpadu bude vyrábět teplo i elektřinu. Teprve až ta bude hotova, bude pokračovat budování bioreaktoru.

„Vybrali jsme dodavatele a udělali jsme geologický průzkum staveniště, zaměření a zpracovaly se základní výkresové podklady. V současné době je ale příprava projektové dokumentace pozastavena kvůli přednostní výstavbě kogenerační jednotky,“ potvrdil Petr Machanský z Pražských služeb.

Plánované zařízení zpracuje všechny druhy bioodpadu. Ze zbytků jídla nebo prošlých potravin zařízení nejdříve vyrobí bioplyn, jehož energie bude následně pohánět speciální turbínu vyrábějící elektřinu. Tu by podle představ Pražských služeb, které malešickou spalovnu provozují, mohlo po dokončení bioreaktoru odebírat až osm set pražských domácností. Již nyní zásobuje teplem zhruba dvacet šest tisíc domácností. Bioreaktor má zejména pomoci hlavnímu městu snížit množství biologicky rozložitelného odpadu, který je v současné době ukládán na skládky.

„Jednak neskončí na skládce, navíc jej můžeme dále využívat. Výhodou plánovaného zařízení je to, že umí zpracovat všechny druhy biologicky rozložitelných odpadů,“ řekl Machanský. Do bioreaktoru tak poputují zbytky jídla, prošlé potraviny nebo zbytky z výroby polotovarů. Do spalovny se budou dovážet ve sběrných nádobách a speciálních kontejnerech, které budou ihned po vysypání umyty a vydezinfikovány v myčce.

Kromě elektřiny vznikne také hnojivo pro zemědělce Nový bioreaktor by pak nesloužil jen k likvidaci odpadů a výrobě elektřiny. Kromě pražských domácností by ze zpracovaného bioodpadu mohli mít užitek také zemědělci. „Dalším produktem vznikajícím v zařízení je hnojivo, které by mohli bez problémů používat,“ doplnil Petr Machanský. Na skládku půjde jen čtyřicet procent odpadu.

Obavy ze zápachu

Nedůvěra, velké rozpaky, obavy ze všudypřítomného zápachu a protesty místních obyvatel. To vše předcházelo otevření i samotné výstavbě bioplynové stanice společnosti ZP Mikulčice, která vyrostla jen pár set metrů za vesnicí. Poté, co zdejší zemědělský podnik spustil před pár týdny její zkušební provoz, protesty ustaly. Zápach není cítit ani za branou podniku. "Moderní uzavřená technologie zpracování kejdy a siláže nepropustí totiž sebemenší zápach. Kdyby tomu tak bylo, znamenalo by to, že něco prostě nefunguje jak má," zhodnotil Radovan Mančík ze Zemědělského podniku Mikulčice. Bioplynová stanice v Mikulčicích zpracovává výhradně siláž a kejdu. Suroviny, se kterými se běžně pracuje v zemědělství v uzavřeném prostoru fermentují. Kromě elektrické energie, dodávané do sítě se bude z finálního odpadu vyrábět hnojivo. Příjmy z energií jsou pro podnik jistější než nestabilní výkupní ceny zemědělských komodit.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Tweet

Odpadové hospodářství: Pozitivní trendy a výzvy do budoucna

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky