Odborné články

Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR

Význam rozvoje obnovitelných zdrojů energie roste a stává se jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti. Podle údajů UNESCO by během 50 let mohl podíl energií z obnovitelných zdrojů dosáhnout až 30% celkové spotřeby, ve státech EU by tento podíl měl v roce 2010 dosáhnout 12%.

Biomasa má rovněž význam ekologický – snížení skleníkových plynů (především CO2) a údržba krajiny. Další význam je v tom, že pomáhá vytvářet nová pracovní místa a to hlavně v těch oblastech, kde je zpravidla největší problém s nezaměstnaností.

V energetické bilanci ČR v roce 2000 činil podíl OZE 2,2%, z toho biomasa 1,6% (především dříví a dřevní odpad,  méně pak zpracování biomasy na bioplyn. Jedním z hlavních důvodů pomalého rozvoje využití OZE je nepříznivá ekonomika výroby teplabiomasy ve srovnání s konkurenčním  hnědým uhlím, jehož cena je uměle udržována skrytými dotacemi.

Využívání biomasy pro průmyslové a energetické účely je podporováno ze strany státu formou různých dotací.

a)    Podpory v roce 2003

Pro rok 2003 byl schválen státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, na jeho realizaci se podílejí MZe, MPO a MŽP.

V resortu MZe podmínky upravuje:

Nařízení vlády č. 86/2001Sb, kterým se stanoví podmínky pro podporu uvádění půdy do klidu. Dotace jsou stanoveny na podporu:

1.      Orné půdy neuvedené do klidu - za podmínky uvedení určitého procenta orné půdy do klidu (nutno si vybrat a splnit jednu z následujících podmínek):

a.       zatravnění 3% o.p.

b.      zalesnění 1% o.p.

c.       založení porostu rychle rostoucích dřevin na 3% o.p.

d.      uvedení do klidu 5-10% o.p.

Podpora činí 200-600 kč/ha orné půdy neuvedené do klidu

2.      Orné půdy uvedené do klidu (podporu lze nárokovat na 5-10% (u lnu přadného do 30%) orné půdy.  Na této orné půdě lze pěstovat jen plodiny uvedené v příloze vládního nařízení.

Podpora je stanovena:

         řepka olejná, plodiny na zelené hnojení, byliny pro energetické účely, konopí, len olejný – finanční podpora 5500 Kč/ha

         len přadný – finanční podpora 7000 Kč/ha

Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví:

1.      podpora méně příznivých oblastí

        podpora se poskytuje na 1 ha obhospodařovaných travních porostů (při dodržení stanoveného počtu VDJ na 1 ha) a pohybuje se

- v horských oblastech                                           1867 – 3100  Kč/ha

- v ostatních méně příznivých oblastech                    800 – 2700  Kč/ha

- v oblastech se specifickým omezením                    666 -  1200  Kč/ha

- v méně příznivých oblastech (podle §8 odst.2)   500 -  2300  Kč/ha

2.      podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství

2.1   agroenvironmentální programy

a)      změna struktury zemědělské výroby  zatravněním pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní  erozi a zvýšit retenční schopnost krajiny

sazba   -          6 000,- Kč/ha zatravněného pozemku

                        10 000,- Kč/ha při geometrickém zaměření jednotlivých parcel

b)      údržba travních porostů na zemědělských pozemcích

sazba   -          1 100,- Kč/ha (při 0,4 – 0,8 VDJ na 1 ha travních porostů)

                        1 700,- Kč/ha (při 0,801 – 1,5 VDJ na 1 ha travních porostů)

c)      vyrovnání ztrát v rámci ekologického zemědělství

sazba   - sady, vinice, chmelnice          -  3 500,- Kč/ha

            - orná půda                             -  2 000,- Kč/ha

            - zelenina na orné půdě            -  3 500,- Kč/ha

            - travní porosty                        -  1 000,- Kč/ha

d)      podpora včelařství

sazba   - 150,- Kč na 1 včelstvo

2.2  podpůrné programy aktivit na ochranu životního prostředí

a) vápnění -      sazba   300,- Kč/ha

b) založení prvků ekologické stability krajiny

            - ve výši prokázaných nákladů -  max. do 100 000,- Kč/ha

2.3  podpůrné programy na změnu struktury zemědělské výroby

a) zalesnění zemědělských pozemků

            - první zalesnění                                   5 – 8 Kč/ks

            - opakované zalesnění              4 – 7 Kč/ks

            - ochrana mladých porostů                  4 500  -  6 000,- Kč/ha

            - zřizování oploceném              40 – 60 kč/m

b) založení porostů rychle rostoucích dřevin

            - reprodukční porost                -výsadba                                 3,- Kč/ks

                                                           - oplocení                                60,-Kč/m

                                                           - ochrana proti plevelům          5 000,- Kč/ha

            - produkční porost                   - první výsadba                        5,-Kč/ks

                                                           - opakovaná výsadba              1,- až 2,50 Kč/ks

                                                           - ochrana                                 4 000,- Kč/ha

Druhou část státního programu realizuje MPO.

Podpora je zaměřena na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby distribuce a spotřeby energie a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie. Poskytování dotací je upraveno vládním nařízením č. 63/2002. Hlavní podporované oblasti ve vztahu k biomase a OZE jsou:

-        kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízeních na využití biomasy,

-        instalace souboru zařízení pro využití OZE pro krytí energetické spotřeby obce,

-        výstavba a obnova zařízení pro využití OZE (vítr, voda, slunce, tepelná čerpadla).

Třetí část státního programu realizuje MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Hlavní opatření jsou:

-        byty a rodinné domky (kotle na biomasu, solární systémy)

-         podpora využití OZE pro zásobování energií obcí nebo částí obcí (centrální a decentralizované systémy pro teplo a teplou vodu včetně rozvodů), ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče, v neziskovém sektoru

-        kogenerační jednotky, kde palivem je biomasa resp. bioplynfermentace zemědělských i dalších biologicky rozložitelných odpadů

-        tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, sluneční energie

b)    Podpory po vstupu do EU

Od roku 2004 je v souvislosti se vstupem ČR do EU připravován nový systém dotací, odpovídající dohodnutým a schváleným podmínkám Společné zemědělské politiky. Systém zahrnuje 3 hlavní druhy dotací:

-         přímé platby

-         horizontální plán rozvoje venkova

-         operační program Zemědělství

Přímé platby

Přístupová smlouva umožňuje novým členským státům využít pro vyplácení přímých plateb tzv. zjednodušeného systému administrace – systém SAPS, tj.  vyplácení přímých plateb na 1 ha užité zemědělské půdy.

Základní sazba vychází z vyjednaných kvót a unijních sazeb. Tato tzv. národní obálka činí pro rok 2004  190,7 mil. EUR. Tato celková suma se rozdělí rovnoměrně na každý hekter oprávněné výměry zemědělské půdy (tj. orná půda, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady). Výše platby pak vychází cca 1833,-Kč na 1 ha z.p. Systém musí být uplatněn jednotně bez ohledu na plodinu, nelze žádnou plodinu vyjmout. Neplatí rovněž podmínka uvádění půdy do klidu.

Toto zprůměrňování s sebou nese určitou nespravedlnost a tedy potřebu dalšího přerozdělení peněz. K omezení negativního dopadu tohoto zjednodušeného systému přímých plateb lze využít národní systém doplňkových přímých plateb (o maximálně možných 30%, nesmí překročit podporu v roce 2003+10%, nesmí překročit 100% unijní sazby).

Doplňkové přímé platby  -   top-up

V prosinci 2003 byly pro řešení doplňkových přímých sazeb přijaty:

Zásady, kterými se stanovují podmínky  pro poskytování dotací   na základě § 2 odst. 1 písm. a) bod 11 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství - dosažení úrovně přímých plateb          do zemědělství stanovené smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii pro rok 2004

č.j.: 47337/2003-1000

Pro rok 2004 jsou podporovány tyto komodity:

-         orná půda                                                       - bahnice a kozy

-         chmelnice                                                        - krávy bez tržní produkce mléka

-         osivo pícnin a lnu                                             - skot

Orná půda

Pro pěstování a využití biomasy bude mít význam především podpora orné půdy. Smyslem této podpory je plošné, plodinově nespecifikované dorovnání přímých plateb na hektar orné půdy. Výše podpory je stanovena ve výši do 2500,- Kč na 1 ha o.p. ( v závislosti na sumě prostředků státního rozpočtu určených na tento titul, sníženou o sumu prostředků, které budou vyplaceny za další komodity), tj.

-         chmelnice                                            - 4320,-Kč/ha

-         osivo pícnin a lnu                                 – 1600,-Kč/t (skupina I), 7000,-Kč/t (skupina II),

                                                                    10000,-Kč/t  (skupina III)

-         bahnice a kozy                                    – 700,-Kč/ks

-         krávy bez tržní produkce mléka           - 4225,-Kč/ks

-         skot                                                    -  850,-Kč/VDJ

HRDP – horizontální plán rozvoje venkova

Hlavním cílem HRDP je zmírnění rozdílů v rentabilitě podniků v příznivých a méně příznivých  podmínkách. Dále pak snížit zornění půdy, zabránit erozi půdy, zlepšit údržbu krajiny, zlepšit věkovou strukturu zemědělců. Dosud se na obdobné programy vynakládalo ročně cca 2.88 mld Kč, po vstupu do EU to bude cca 6 mld Kč.

HRDP má stanoveny tyto hlavní opatření:

a)      předčasné ukončení zemědělské činnosti

b)      méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

c)      agroenvironmentální opatření

d)      zalesňování zemědělské půdy

e)      založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické účely

f)        zakládání skupin výrobců

biomase se bezprostředně váže především:

ad b) V ČR mezi méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) patří hlavně horské a podhorské oblasti, oblasti s nízkou bonitou půdy a lokality ochrany přírody. Po zpřesnění je do těchto oblastí zařazeno 49,8% z celkového zemědělského půdního fondu.

Je stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku  poskytovaného na 1 ha travního porostu takto:

            - horská oblast             -  4 460,-Kč/ha

            - ostatní LFA               -  3 320,-Kč/ha

            - specifické LFA          -  3 420,-Kč/ha

V rámci těchto oblastí bude příspěvek ještě příspěvek dále diferencován.

ad c) zahrnuje tyto dotační tituly:

- ekologické zemědělství          -  travní porosty           -   1 100,-Kč/ha

- zelenina a byliny        - 11 050,-Kč/ha

porosty specifikovaných ptačích lokalit, biopásy pro zvýšení potravinové nabídky volně žijícím živočichům,   a dále některá specifická  ekologická opatření pro ZCHÚ Moravský Kras.

ad d)  zalesňování zemědělské půdy

            Cílem je vytvořit prostor pro diverzifikaci výroby a posílení ekonomické stability zemědělství a venkova.

Podpora je stanovena: 

            - na založení porostu    -  meliorační a zpevňující dřeviny          - 92 000,-Kč/ha

                                                           - ostatní dřeviny                                   - 74 000,-Kč/ha

            - zajištění porostu po dobu 5 let                                                          - 12 000,-Kč/ha

            - náhrada za ztrátu příjmů ukončením zemědělské činnosti

               po dobu 20 let

                                                           -  travní porost                         -   4 210,-Kč/ha

                                                           - ostatní zemědělská půda                    -   8 600,-Kč/ha

ad e)  založení porostu rychle rostoucích dřevin           

            Dřeviny budou využity jako obnovitelný zdroj energie. Podpora je stanovena:

            - reprodukční porost                -  založení        75 000,-Kč/ha

            - produkční porost                   -  založení        60 000,-Kč/ha

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Operační program navazuje na dosavadní program SAPARD. Podmínkou je předložení vhodného projektu. Podpora z unijních prostředků je u projektů přinášejících zisk cca 50%, u projektů neziskových 100%.

Priorita I.: Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů, lesní hospdářství

Klíčovým opatřením OP Zemědělství je:

Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku zemědělských podniků

Podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům.

Cílem je podpora investic zaměřených na zvýšení produktivity práce, zvýšení konkurenceschopnosti a kvality produktu, snižování negativních vlivů zemědělské činnosti na životní prostředí, modernizaci a výstavbu nových objektů podle standardů EU pro chov hospodářských zvířat.

Dále je toto opatření zaměřeno i na podporu mladých začínajících zemědělců.

Hlavní oblasti:   - zemědělské stroje

- stroje na aplikaci kejdy a chlévské mrvy

- stavební zařízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy

   prasat, koní, ovcí, koz a nosnic

Výše dotace pro nákup zemědělské techniky (vrácení stanoveného procenta investice realizované farmářem):

- intenzivní oblast         - farmář nad 40 let       -  do  50%

                                   - farmář do 40 let         -  do  55%

- oblast LFA                - farmář nad 40 let       -  do  60%

                                   - farmář do 40 let         -  do  65%

Podopatření 1.1.2.  Prohlubování diversifikace zemědělských činností  

Je orientováno na zabezpečení transferu nových technologií ve zpracování zemědělských produktů., zvyšování jejich standardu a zlepšení jejich marketingu.

Podporu lze poskytnou na:

-         investice, modernizace a rekonstrukce zařízení na výrobu, zpracování  a přímý prodej zemědělských výrobků (především maso, mléko, ryby, ovoce, zelenina, drůbež, vejce)

-         výrobu, zpracování a uvádění na trh nepotravinářských výrobků (zejména biomasa z vlastní zemědělské činnosti)

Konečným produktem musí zůstat stále zemědělský produkt.

Dále jsou součástí OP Zemědělství ještě další opatření:

Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků  (zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, ryb, drůbeže a vajec)

Opatření 1.3  Lesní hospodářství (údržba a obnova lesů po kalamitách, investice na zavádění nových technologií v lesním hospodářství, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd, sdružování majitelů lesa)

Priorita II.: Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání

Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (geodetické práce pro pozemkové úpravy, zachování zemědělské krajiny, zlepšení technického stavu rybničního fondu, obnova vodohospodářských staveb, mikroregionyí, agroturistika a investice na využívání alternativních zdrojů energie s výkonem do 5 MW)

Opatření 2.2. Odborné vzdělávání  (zabezpečení a provádění vzdělávacích aktivit – určeno pouze pro UZPI)

Opatření 2.3 Rybářství (zpracování ryb a marketing výrobků z ryb, chov vodních živočichů, založení producentských organizací, kontrola kvality)

Priorita III Technická pomoc

Opatření 3.1 Technická pomoc  (řízení, monitorování a kontrola opatření EAGGF A FIFG, určeno pouze pro Řídící orgán Op Zemědělství)

c)  Produkce zbytkové biomasy v ČR

Nejvíce zbytkové biomasy je produkováno v zemědělství. Jedná se zejména o exkrementy hospodářských zvířat a vedlejší produkci z rostlinné výroby, především slámu. Sláma (lépe zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin) je jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělství.

Zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin

Jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělské výroby je sláma .  Plocha, sklizeň a výnos hlavního produktu uvedené v tabulce jsou převzaty z údajů ČSÚ a produkce slámy je stanovena na základě průměrného výnosu hlavního produktu a koeficientu výnosu vedlejšího produktu. Bilance produkce této biomasy a možností jejího využití je uvedena v tab. 1.

Produkce slámy v České republice                                                                        Tab.1

Plodina

M. j.

2000

2001

2002

Průměr 2000-2002

Produkce slámy

t/ha

celkem (tis.t)

Pšenice ozimá

Plocha [ha]

886 562

870 016

796 214

850931

4,18

3556

Sklizeň  [t]

3 848 694

4 305 486

3 694 503

3949561

Výnos [t/ha]

4,34

4,95

4,64

4,64

Pšenice jarní

P [ha]

83 873

53 220

52 616

63236

3,10

196

S  [t]

235 413

170 594

171 970

192659

  t/ha

2,81

3,21

3,27

3,10

Žito

P [ha]

43 881

40 129

35 332

39781

4,91

195

S  [t]

150 052

149 298

119 154

139501

  t/ha

3,42

3,72

3,37

3,50

Ječmen ozimý

P [ha]

141 846

156 311

142 917

147025

3,99

587

S  [t]

561 460

695 011

508 428

588300

  t/ha

3,96

4,45

3,56

3,99

Ječmen jarní

P [ha]

352 891

338 817

345 153

345620

3,50

1 210

S  [t]

1 067 912

1 270 600

1 284 129

1207547

  t/ha

3,03

3,75

3,72

3,50

Oves

P [ha]

50 117

47 802

61 026

52982

3,05

161

S  [t]

135 858

136 363

167 708

146643

  t/ha

2,71

2,85

2,75

2,77

Kukuřice na zrno

P [ha]

47 283

61 938

70 570

59930

6,53

391

S  [t]

303 957

408 653

616 234

442948

  t/ha

6,43

6,60

8,73

7,25

Ostatní obiloviny

P [ha]

43 661

55 391

5 195

34749

2,93

102

S  [t]

150 891

201 586

8 771

120416

  t/ha

3,46

3,64

1,69

2,93

Obiloviny celkem

P [ha]

1 650 114

1 623 624

1 562 116

1611951

 

6 398

S  [t]

6 454 237

7 337 589

6 770 829

6854218

  t/ha

3,91

4,52

4,33

4,25

Řepka

P [ha]

323 842

343 004

313 025

326624

3,34

1 092

S  [t]

844 428

973 321

709 533

842427

  t/ha

2,61

2,84

2,27

2,57

Trvalé travní porosty celkem

P [ha]

281 083

283 613

802 726

455807

2,53

1 155

S  [t]

604 917

671 743

2 471 666

1249442

  t/ha

2,15

2,37

3,08

2,53

Sláma obilovin využitelná pro průmyslové a energetické účely (40%)

2 559

Sláma řepky využitelná pro průmyslové a energetické účely (90%)

983

Traviny využitelné pro průmyslové a energetické účely (30%)

346

Celkem sláma a traviny ze zemědělské výroby

3 888

Biomasa z orné půdy a trvalých travních porostů

V české republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není  potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř 0,5 mil ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin. Dohromady tedy cca 1 milion ha zemědělské půdy, tj. asi 28%. Využití této půdy je třeba hledat právě v oblasti pěstování energetických a průmyslových plodin.

Odhad dalších zdrojů biomasy je uveden v tab.2.

Výhledové zdroje biomasy                                                                                      Tab.2

-         z rozšíření plochy trvalých travních porostů      -     375 000 t  sušiny

     (150 tis. ha, výnos 2,5 t/ha)                                         

-         z pěstované biomasy na orné půdě                              -  5 000 000 t sušiny

     (500 tis. ha, výnos 10t/ha)

-         C e l k e m                                                                 -  5 375 000 t sušiny

Produkce exkrementů hospodářských zvířat

Produkce exkrementů hospodářských zvířat byla odhadnuta podle počtu chovaných zvířat a měrné produkce exkrementů na jeden kus. Tento odhad nezohledňuje způsob ustájení chovaných zvířat, jde tedy o čistou produkci exkrementů, ve které není zahrnuta použitá podestýlky (např. znečištěná sláma).  Za poslední 3 roky došlo k mírnému poklesu počtu chovaných zvířat a tomu odpovídá i snížení produkce exkrementů (o 5,7%). Výsledky shrnuje tabulka 3.

Produkce exkrementů hospodářských zvířat                                                        Tab.3

 

2001

2002

2003

zvířata

(ks)

exkrementy (t)

zvířata

(ks)

exkrementy (t)

zvířata

(ks)

exkrementy (t)

Skot celkem

1 582 285

24 833 963

1 520 136

23 858 535

1 473 828

23 131 730

z toho krávy

611 395

12 273 755

596 295

11 970 622

590 322

11 850 714

Prasata celkem

3 469 802

11 398 300

3 440 925

11 303 439

3 362 801

11 046 801

z toho prasnice

287 933

1 366 242

289 195

1 372 230

282 722

1 341 516

Drůbež celkem

28 864 561

1 369 623

29 946 846

1 420 978

26 873 408

1 275 143

z toho slepice

6 999 406

587 600

6 837 737

574 028

7 044 423

591 379

CELKEM

 

37 601 886

 

36 582 951

 

35 453 675

Zbytková biomasa z těžby dřeva

Dalším významným zdrojem zbytkové biomasy je lesnictví. Podle údajů ČSÚ bylo v ČR v roce 2002 vytěženo celkem 14 541 000 m3 b.k. dřeva (včetně samovýroby), z toho připadalo 89,5% na jehličnaté stromy. Výše uvedené údaje za posledních 5 let jsou shrnuty v tabulce 4.

Těžba dřeva v ČR v letech 1998 - 2002                                                                 Tab.4

Množství dřevní hmoty

1998

1999

2000

2001

2002

těžba dřeva celkem [m3 b.k.]

13 991 000

14 203 000

14 440 990

14 374 001

14 541 000

nahodilá těžba [m3 b.k.]

3 840 000

3 736 000

3 228 123

2 373 479

4 213 140

dodávky dříví[m3 b.k.]

12 250 120

12 422 040

12 851 020

12 680 020

13 010 020

Z porovnání statistických údajů za poslední 5 let vyplývá, že těžba dřeva v ČR je téměř stabilní, přičemž má tendenci spíše k pomalému růstu, který činil mezi roky 1998 a 2002 přibližně 3,9%.

Podíl zbytkové biomasy vznikající při těžbě dřeva, který se v současné době používá jen ve velmi omezené míře, je tvořen zhruba ze tří základních druhů těžebních zbytků:

-                     tenké stromy z výchovných zásahů,

-                     zbytky po těžbě mýtních jehličnatých porostů (větve, vršky),

-                     zbytky po manipulaci a třídění surového dříví v manipulačních skladech.

Lesní štěpky vzniklé z výše uvedených těžebních zbytků jsou tedy různorodou surovinou, která obsahuje komponenty dříví, kůry, jehličí a list. zeleně, drobné větvičky a nedřevěné příměsi. Pro určení množství zbytkové biomasy z těžby dřeva byl proveden výpočet podle rozdělení produkované dendromasy na jednotlivé části (vršek, větve, kmen, pařez a kořeny).

Z množství vytěženého dřeva v roce 2002, rozdělení vyprodukované dendromasy a zohlednění zpracovatelnosti vršků a větví dostaneme potenciální množství štěpky přibližně 4,6 mil. m3 b.k. Při výrazné převaze těžby jehličnanů a jejich průměrné měrné hmotnosti v surovém stavu 270 kg.m-3 (s obsahem vody 50%) docházíme k množství v ČR vyprodukované zbytkové dendromasy z těžby dřeva cca 1,2 mil. t ročně.

Produkce biologicky rozložitelných odpadů

Stále významnějším zdrojem zbytkové biomasy jsou biologicky rozložitelné odpady (BRO), tedy odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patří zejména komunální BRO, zemědělské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravinářského průmyslu, papírensko - celulózařského průmyslu, ze zpracování dřeva, z kožedělného a textilního průmyslu, papírové a dřevěné obaly, čistírenské a vodárenské kaly. Souhrnná produkce těchto odpadů v roce 2001 rozdělená podle skupin katalogu odpadů a množství BRO v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce.  Údaje o produkci odpadů, uvedené v tabulce 5 byly získány ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Prvním z nich je Informační systém odpadového hospodářství (ISOH, dříve ISO) zpracovávaný Centrem pro hospodaření s odpady (CeHO) a druhým zdrojem informací o produkci odpadů je Český statistický úřad (ČSÚ).

Produkce biologicky rozložitelných odpadů                                                           Tab.5

Produkce odpadů z vybraných skupin odpadů

% BRO

množství (t)

dle ISOH

množství (t)

dle ČSÚ

celkem

BRO

celkem

BRO

02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin

92,2

6 392 639

5 894 348

10 665 159

9 833 277

03000000 Odpady ze zpracování dřeva

81,3

820 616

667 404

775 045

630 112

04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu

38,5

53 433

20 593

57 849

22 272

15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené

27,7

212 131

58 693

133 384

36 947

17000000 Stavební a demoliční odpady

0,3

8 482 248

26 079

11 339 746

34 019

19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství

26,4

1 468 372

387 149

2 147 647

566 979

20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

46,9

3 975 952

1 866 458

1 676 059

786 072

Úhrnné množství odpadů v přehledu

 

21 405 391

8 920 724

26 794 889

11 909 678

Nejvýznamnější část BRO představují odpady z primární zemědělské a zahradnické produkce, které zaujímají podle ČSÚ téměř 80% veškerého BRO, ISOH uvádí necelých 60%. Skutečné množství těchto odpadů, resp. vedlejší zemědělské produkce, je ještě řádově vyšší než uvádějí statistiky, jak bylo uvedeno výše.

Významný potenciál pro budoucí materiálové a energetické využívání v sobě zahrnují také biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRKO tvoří asi 40% podíl směsného komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje postupné snižování skládkování BRKO v souladu se směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkování odpadu, která vyžaduje snížení podílu organických odpadů jdoucích na skládky v jednotlivých letech, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% a v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Tyto legislativní opatření by měli v budoucnosti přispět ke zvýšení využití BRKO. Produkce vybraných BRKO je shrnuta v tabulce 6.

Produkce komunálních biologicky rozložitelných odpadů                         Tab.6

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

% BRO

množství (t)

BRO (t)

dle ISOH

dle ČSÚ

dle ISOH

dle ČSÚ

20010100 Papír a/nebo lepenka

100

230 969

120 436

230 969

120 436

20010700 Dřevo

100

14 271

9 203

14 271

9 203

20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací)

100

57 614

10 978

57 614

10 978

20011000 Oděv

75

3 353

40

2 515

30

20011100 Textilní materiál

75

2 916

2381

2 187

1 786

20010000 Odpad získaný odděleným sběrem

 

309 123

143 038

307 556

142 433

20020100 Kompostovatelný odpad

100

96 572

33 488

96 572

33 488

20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad

20

93 863

47 714

18 773

9 543

20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů)

 

190 435

81 202

115 345

43 031

20030100 Směsný komunální odpad

40

2 478 365

533 087

991 346

213 235

20030200 Odpad z tržišť

80

14 576

2 152

11 661

1 722

20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet

80

550 688

557 156

440 550

445 725

20030000 Ostatní odpad z obcí

 

3 043 629

1 092 395

1 443 557

660 682

Úhrnné množství odpadů v přehledu

 

3 543 188

1 316 635

1 866 458

846 146

d)    Závěr

Z uvedeného stručného přehledu bilance zbytkové biomasy a biologicky rozložitelných odpadů vyplývá, že se jedná o značné množství hmoty a tedy i o potenciálně významné zdroje energie. Uvedené problematice je věnována značná pozornost ve výzkumných projektech ve VÚZT. Projekty jsou zaměřeny na objektivizaci informací o zdrojích biomasy a biologicky rozložitelných odpadů, na výzkum jejich vlastností a na možnosti jejich energetického a průmyslového využití.

Tento příspěvek vzniknul v rámci řešení projektu NAZV MZe ČR č. QF 3153.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kolik bioplynových stanic je potřeba na zálohování JE Temelín?
Biomasa z energetických rostlin
Poznámka k reportáži ČT
Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv
Náklady a potenciál využití biomasy v České republice
Energetická biomasa z polních kultur
Fytoenergetika ve Státní energetické koncepci ČR
Finanční podpora nakládání s odpady z prostředků SFŽP ČR a Strukturálních fondů
Biomasa - perspektivní zdroj energie
Biomasa pro energii a technické využití
Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin
Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 17.1.2005
Poslední změna: 11.1.2005
Počet shlédnutí: 17805

Citace tohoto článku:
MUŽÍK, Oldřich, HUTLA, Petr: Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR. Biom.cz [online]. 2005-01-17 [cit. 2024-12-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/biomasa-bilance-a-podminky-vyuziti-v-cr>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto