Krmná plodina - Rumex OK 2

Úvod

Krmný šťovík – Rumex OK 2 byl vyšlechtěn (na Ukrajině) jako krmná pícnina, ale u nás se začal dříve pěstovat hlavně jako energetická plodina. V současné době, kdy byl již také odzkoušen pro krmné účely, jej pěstitelé začínají stále více využívat jako kvalitní velmi ranou pícninu. Výsledky s jeho krmením jsou příznivé. Rumex OK 2 zvyšuje dojivost i přírůstky skotu na výkrm a současně zlepšuje i kvalitu mléka.

Získané výsledky

Krmný šťovík lze využívat v různých formách, včetně spásání porostů, zeleného krmení i zkrmování senáže či siláže.

První výsledky byly získány při pastvě ovcí na šťovíkovém porostu, který v té době spolehlivě nahradil příliš suché a nekvalitní travní porosty. Rovněž bylo úspěšné přikrmování ovcí senáží ze šťovíku v zimním období. Také pastva hovězího dobytka na výkrm měla příznivé výsledky, byly získávány dostatečně vysoké přírůstky po dobu několika let, aniž byl dobytek přikrmován jadrným krmivem.

Zvyšování dojivosti bylo zjištěno např. v jižních Čechách po přikrmování šťovíkovou senáží i při krmení zelené hmoty. Dojivost se zvyšovala zpravidla o cca 2 l na 1 krávu, a také se zvýšila kvalita mléka, hlavně tučnost a bílkoviny, což se logicky projevilo i na zvýšeném příjmu za mléko. Píce šťovíku je ochotně dobytkem přijímána, při krmení na zeleno dávaly dojnice přednost krmnému šťovíku dokonce před jetelem, což svědčí o jeho dobrých chuťových vlastnostech, zřejmě proto, že krmný šťovík má vysoký obsah cukrů – viz níže.

Podrobněji je sledován porost Rumexu OK 2 na ekofarmě v Králíkách, založený na ploše cca 30 ha, kde se tím navíc vyřešily i dlouhodobé problémy s erozí půdy. Vytrvalý porost šťovíku dokonale zamezí erozi, což je ve zdejším kopcovitém terénu velmi důležité. V r. 2010 zde byly sklizeny 3 seče (na senáž) a čtvrtá se využívala od 2.10.do 4.11. jako pastva (tab. 1).

Tabulka 1: Výnosy (převážně senáže) krmného šťovíku a luční píce

	1. seč	2. seč	3. seč	pastva	celkem /rok	TTP – pro srovnání výnos v t/ha/rok
datum	1.6.	10.7.	22.8.	2.10. - 4.11.
výnos v t/ha	2,696	2,930	2,625	1,750x)	10,00	5,4

Poznámka: ^x) odhadem 2/3 výnosu 3. seče

Sklizená hmota na senáž obsahovala cca 30 % sušiny. Výnos ze šťovíkového porostu byl téměř dvojnásobný, tj. 10,00 t/ha, oproti senáži sklízené z tradičních travních porostů – 5,4 t/ha. Šťovíková píce má ale navíc podstatně lepší kvalitu než tráva, viz Tab.2.

Tabulka 2: Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů

	25.4.	5.5.	12.5.	20.5.	26.5.
Sušina	11,47	8,89	11,29	13,01	12,41
NL	31,42	23,87	19,82	13,4	11,99
Tuk	1,47	1,87	1,73	1,128	1,18
Vláknina	9,52	13,41	17,9	24,49	26,72
Popel	11,68	11,21	10,01	8,28	8,68
Cukry reduk.	nestanovené	nestanovené	11,41	13,2	11,21

Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebírané z 9letého porostu, od konce dubna do konce května. Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise „Výroba krmiv“ (Tyrolová, Petříková, Výborná 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto: krmný šťovík je kvalitní píce, má nejen vysoký obsah dusíkatých látek, ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to velmi ranná kvalitní píce s vysokým obsahem obou hlavních živin, a to dokonce v optimálně vyrovnaném poměru. Krmný šťovík ale rychle stárne, což se projevuje snižováním obsahu dusíkatých látek. Proto je třeba krmný šťovík sklízet velmi brzy, již v prvé polovině května (viz Obr. 1). Obsah cukrů však zůstává vysoký po celou dobu sledování, což je výhodné i proto, že se snadno silážuje a není proto třeba používat konzervační přípravky. Ranné obrůstání šťovíku řeší v této kopcovité krajině zároveň velké problémy s častou a intenzivní erozí půdy, neboť jarní hustý obrost nedopustí smyv ornice z povrchu půdy.

Od r. 2010 byla na této podhorské ekofarmě sledována i kvalita mléka po přikrmování šťovíkem. Byly vyhodnoceny celkem 3 způsoby krmení, včetně tradičního krmení píce z trvalého travního porostu (TTP), jak je zřejmé z připojené tabulky č. 3.

Tabulka 3: Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka z ekofarmy Králíky

Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna OLMA, a.s. Olomouc
způsob krmení	obsah v %
	tuk	bílkovina	poměr tuku : bílkovině	TPS	kasein
průměr z 8 vzorků
1. pastva na TTP	3,797	3,491	1,080	8,934	2,775
průměr z 5 vzorků
2. pastva na TTP + šťovíková senáž	4,006	3,626	1,104	8,992	2,862
průměr z 5 vzorků
3. pastva na šťovíku + senáž TTP	4,338	3,746	1,158	9,200	2,960
Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP:
a pastvou na TTP + šťovíková senáž	+0,216	+0,135	+0,024	+0,058	+0,087
a pastvou na šťovíku + senáž z TTP	+0,548	+0,285	+0,054	+0,266	+0,185

V tab.3 jsou uvedeny nejdůležitější údaje, potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem z 8, resp. 5 dílčích vzorků, tak jak je odebírala mlékárna.

Všechny hodnoty po přikrmování šťovíkem se zvýšily, takže se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí se dojnice na TTP přikrmovány šťovíkovou senáží : tuk se zvýšil o 0,216 %, bílkoviny o 0,135 %. Ještě výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šťovíkovém porostu přikrmovaném senáží z TTP a to o více něž 0,5 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř o 0,3%. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán poměr tuku: bílkovině, podle něhož lze usuzovat, jaký vliv má zkrmování šťovíku na konverzi živin. Vypočítaný koeficient - optimální poměr T:B má být v rozsahu 1,15 – 1,4. Koeficient pod 1,15 signalizuje subklinické acidózy, acidogenní krmnou dávku a též se zvyšuje frekvence reprodukčních poruch (Lyer 2010, ústní sdělení). Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08. Po přikrmování šťovíkovou senáží se zvyšuje na 1,104 a při pastvě na šťovíku až na 1,158, a dostává se tak již do optimálního pásma – koeficient nad 1,150. Z toho vyplývá, že krmný šťovík by neměl být klasifikován jako acidogenní krmivo, jak se veřejnost zatím všeobecné domnívá. Příčinou dobrých výsledků je zřejmě i vysoký obsah obou hlavních živin (dusíkatých látek i cukrů) v píci krmného šťovíku (Tab. 2).

V následujícím roce 2011 byly sklizeny rovněž 3 seče, a také poslední podzimní porost byl spásán dojnicemi (Obr.2).

Zlepšená kvalita mléka po zkrmování šťovíku byla potvrzena i tomto roce 2011-Tab.4.

Tabulka 4: Kvalita mléka v r. 2011 - Ekofarma Králíky

způsob krmení		obsah v %		obsah v %		poměr
		tuk	rozdíl	bílkovina	rozdíl	tuk:bílkovinnám
Letní pastva na TTP + senáž z TTP		4,01	0,00	3,45	0,00	1,16
Zima:	senáž 1/2 šťovík+1/2 TTP	4,24	0,23	3,54	0,09	1,20
Léto:	senáž 2/3 TTP +1/3 šť.+ pastva šť.	4,12	0,11	3,54	0,07	1,17
Podzim:	senáž 2/3 TTP+1/3 šť.+pastva šť.	4,25	0,24	3,60	0,15	1,18

Způsob krmení nebylo možné volit tak, jak by to vyžadovalo získání podkladů pro přesné hodnocení z pokusných podmínek, protože je zde nutné respektovat režim provozu v kravíně se stádem cca 300 kusů dojnic. Právě proto jsou ale výsledky o to cennější, že pochází přímo z provozu (stejně jako v roce 2010). Údaje jsou rovněž průměrem z několika vzorků a vyplývá z nich, že se kvalita mléka po krmení šťovíkem zlepšila i v r. 2011.

Rozdíly v obsahu sledovaných hodnot v mléce mezi variantami s přikrmováním šťovíkem a kontrolní variantou bez šťovíku (pouze TTP) byly ale v průběhu. r. 2011 menší, než v předchozím r. 2010. Bylo to zřejmě tím, že v r.2011 byly téměř po celé vegetační období vydatné srážky, takže byly všeobecně kvalitnější i porosty z TTP a tak se kvalita šťovíku nemohla projevit tak výrazně. Zajímavé je, že se opět nejvíce zlepšila jakost mléka při podzimní pastvě na šťovíku, kdy bylo zjištěno největší zvýšení obsahu tuku i bílkovin v mléce, oproti krmení píce jen z TTP : rozdíl v obsahu tuku +0,24 %, bílkovin +0,15 %.

Souhrn a závěry

Zkrmování píce krmného šťovíku (Rumex OK2) ovlivňuje příznivě užitkovost hospodářských zvířat, včetně zvýšení dojivosti i kvality mléka. Výsledky byly potvrzeny v různých lokalitách ČR a také při podrobnějším sledování ve dvou po sobě následujících letech. Tyto trendy budou hodnoceny i v dalším období.

Pro krmení je nutné sklízet šťovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah dusíkatých látek i cukrů) a také proto, aby dále dobře obrůstal, a zajistil tak nejméně 3 až 4 seče do roka. Porost krmného šťovíku je nutné náležitě ošetřovat i při jeho pěstování na zelené krmení, včetně příslušného přihnojování a podzimního provzdušování půdy, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá vytrvalost.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost