Optimalizace zastoupení energetických a průmyslových rostlin v modelové oblasti severozápadních Čech

Úvod

Způsob oceňování a kategorizace oblastí na něž se vztahují podpory je v EU nově řešen nařízením Rady (EG) číslo 1257/1999 ze 17. května 1999 a prováděcími vyhláškami číslo 1750/1999 ze dne 23. července 1999 a 2075/2000 ze dne 29. srpna 2000. Podle kritérií obsažených v těchto dokumentech jsou na základě přírodních, klimatických, demografických a sociálních podmínek zatříděny do některé oblasti charakterizované limitujícími faktory. V rámci řešení výzkumného úkolu EP 7232 byla na základě dostupných informací pro sledované území (správní katastry ČR) vypracována metodika hodnocení podle vlivů omezujících zemědělskou výrobu. Z výsledků získaných na modelové lokalitě byl zpracován postup optimalizace skladby kultur pro hodnocené katastry.

Metody

V rámci řešení výzkumného úkolu se vycházelo z předpokladů vyplývajících z práce (Wang et al., 1990) která popisuje vhodnost ploch pro trvalou zemědělskou produkci jako komplex projevů klimatických, půdních, topografických a dalších vlastností interpretovaných a zpracovaných do pěstitelských doporučení. Na základě takto zpracovaných doporučení lze pak charakterizovat pěstitelské oblasti jako vhodné V a nevhodné N (FAO, 1976). Tyto pěstitelské oblasti lze pak rozdělit do podtříd následujícím způsobem:

• V1 Velmi vhodná: toto území nemá průkazná omezení pro produkci většiny plodin, nebo jsou omezující vlivy neprůkazné a neomezují zemědělskou produkci
• V2 Vhodná: na těchto územích jsou patrné omezující vlivy u některých faktorů, suma limitních hodnot zemědělskou produkci omezuje pouze nepatrně (dochází k zastoupení faktorů)
• V3 Podmíněně vhodná: tato území jsou charakterizována značnou přítomností limitujících faktorů průkazně omezujících zemědělskou produkci. Tyto plochy jsou pouze podmínečně vhodné pro použití standardní pěstitelských technologií, lze zde využít změnu kultur.
• N1 nevhodná: Tato území jsou charakterizována více parametry omezujícími zemědělskou produkci s vyloučením klasických zemědělských produkčních technologií.
• N2 zcela nevhodná: Vylučující zcela zemědělské produkční technologie.

Pro kategorizaci těchto oblastí je vhodné využití geografických informačních systémů (GIS) umožňujících hodnotit prostorová a neprostorová data a provádět jejich statistickou interpretaci. Pro hodnocení vycházející z kategorizace FAO zpracoval (Wang et al., 1990) následující klasifikaci n počet sledovaných parametrů, x (-x1; x2,. . .; xn f, v m počtu zón vhodnosti, i (-1; 2;. . . .; m f vybraných plodin. Z toho plyne, že vhodnost (nevhodnost) zemědělské půdy v závislosti na váze parametru je definována jako dvojdimensionální matrice m tříd a pěti parametrů. Každé z hodnocených katastrálních území je pak zařazeno do jedné z pěti tříd vhodnosti. Na základě takto přiřazených parametrů vhodnosti na modelové lokalitě byla provedena kategorizace správních katastrů celého území ČR.

Provozování zemědělské činnosti v této oblasti bylo vždy složité, v současných podmínkách zásadního vlivu tržní ekonomiky je zapojení půdního fondu do potravinové produkce rovněž problematické. To se týká zejména 10 000 ha zrekultivovaných ploch a ploch, které budou rekultivovány v budoucnosti. Současná agrární politika je zde nevyhraněná, ale pro tyto oblasti je předurčen útlum zemědělské výroby a zemědělsky mimoprodukční využívání půdy.

Hodnocení modelového území

V rámci tohoto úkolu byla posuzovány různé možnosti využití dat distančního průzkumu Země pro jejich využití v agroenvironmentální problematice. Byly použity různé zdroje dat a hodnocena možnost jejich využití pro kategorizaci oblastí nevhodných pro potravinářskou produkci. Jednalo se o data jak prostorově vázaná tak data jejichž analýzou a připojením vznikla nová datová vrstva využitelná při konstrukci geografického informačního systému (GIS) vhodnosti katastrálních území pro alternativní zemědělské nepotravinářské využití.

Na základě přidělené hodnoty KMK lze rozčlenit katastrální území severozápadních Čech na:

• V1- intenzivně zemědělsky využívanou oblast 0,4 - 1,2 bodu
• V2- extenzivně využívanou 1,4 - 2,2 bodu
• V3- plochy se zvýšenou potřebou ekologické stability 2,4 - 3,0 bodu.

Oblast intenzivní zemědělské výroby

V oblasti intenzivní zemědělské výroby (V1) převládá orná půda 55, 7 % drnový fond 4,8 % a lesy jsou zastoupeny na ploše 6,2 % výměry v této kategorii zařazených katastrů. Na části těchto ploch se projevuje srážkový stín způsobený masivem Krušných a Doupovských hor ve směru převládajícího vzdušného proudění. Převládá zde především černozem, na jílovitých podkladech černozem smonice zvláštnost tohoto území. Zde se projevuje zvýšený antropogenní vliv (blízkost imisních zdrojů). Z tohoto důvodu se v našem návrhu počítá s úpravou osevních postupů ve prospěch technických plodin. Lze tu s úspěchem využít osevní postup se zastoupením obilovin k výrobě etanolu a olejnin k produkci řepkového metylesteru. V ostatních katastrálních územích bude optimalizován osevní postup podle aktuální poptávky po komoditách.

Oblast extenzivního zemědělského využití

Pro tuto oblast (V2) jsou charakteristické méně úrodné hnědé často skeletovité půdy. Zde se nachází celkem 68 katastrů s výměrou orné půdy 16,5 % drnového fondu 18,6 % a lesů 38,1 % z celkové výměry zařazených katastrů.

Na úbočí Krušných hor a části Doupovska se projevuje značný úbytek hospodaření na orné půdě, z důvodů vyšších produkčních nákladů na pěstované plodiny. Z hlediska hodnocených katastrálních území je možné optimalizovat zastoupení jednotlivých kultur ve prospěch zatravnění a to buď s využitím původních travin a jetelovin s cílem zvýšení druhové diverzity a ekologické stability (návrat původních druhů), nebo cílené pěstování travin či kulturních rostlin poskytujících technickou nebo energetickou fytomasu pro další možné zužitkování.

Pro nižší polohy a úrodnějšími půdy navrhujeme pěstování technického konopí, jeho zpracování v centrálně umístěné tírně ve vzdálenosti do 30 km od pěstitele (ekonomická dopravní vzdálenost). Vyšší podhorské a horské polohy by byly vhodně pro produkci lnu jež zde měla až do nástupu umělých vláken značnou tradici. Rovněž zpracovaný produkt by se využil v regionu jako výrobek využitelný například pro rekultivace výsypek a skládek popela. Pěstování a využití technické či energetické fytomasy plní také funkci sociální sloužící pro stabilizaci venkovských sídel, neboť zajišťují pracovní příležitosti na vesnici. Pro obce s nezavedeným plynem umožňuje rozvoj fytoenergetiky využití ekologického vytápění a snížení emisí především oxidů síry v minulosti již tak značně zatíženém regionu.

Oblast se zvýšenými nároky na ekologickou stabilitu

V této oblasti (V3) je zařazeno celkem 36 katastrálních území s následujícím zastoupením jednotlivých kultur v zařazených katastrech 1,3 % orné půdy, 20,3 % drnového fondu a 70,1 % lesů. Katastrální území spadající do této kategorie jsou převážně území s nadmořskou výškou nad 750 metrů s převládajícím zastoupením lesů. Přestože jsou tato území zvláště nevhodná pro zemědělskou produkci nachází se zde podle údajů státní meliorační zprávy ještě 1,3 % orné půdy. Tato orná půda bude bezezbytku převedena do jiné kultury, protože nemá v těchto agroklimatických podmínkách žádné opodstatnění. V exponované oblasti Krušných hor patřící do oblasti se zvýšenými nároky na ekologickou stabilitu se projevuje zvýšený antropogenní vliv. Jde zde především o starou zátěž způsobenou blízkostí v minulosti neodsířených imisních zdrojů, s negativním dopadem na exponované půdy. Část ploch nevyužívaných pro pěstování technických plodin nebo pro pastevectví bude využita pro zalesnění.

Diskuse

Výběr katastrálních území nevhodných pro potravinářskou produkci pomocí koeficientu marginality katastru za využití metod distančního průzkumu Země je jednou z progresivních metod, pomocí které lze hodnotit a rovněž graficky znázornit prostorově vázané informace. Pro tyto účely jsou vyvíjeny různé programy pomocí nichž je možné provádět nad vektorovým či rastrovým zdrojem dat různé statistické analýzy. Vektorová vrstva zpracovaná pro správní katastry území ČR s přidělením KMK byla získána analýzou vstupních údajů. Pro zatříděná katastrální území byla navržena optimalizace osevních postupů a vyhodnocena další možnost řady doplňkových aktivit umožňujících rozvoj venkovského prostoru a zvýšení životní úrovně venkovského obyvatelstva.

Závěr

Výsledky vychází z námi vypracované metodiky, která zahrnuje obrazovou analýzu pomocí moderních nástrojů GIS za současného využití digitálního modelu terénu, databáze CORINE Land Cover (MŽP ČR) a databáze katastrálních území SMS (MZe ČR). Pomocí výpočetní techniky byla provedena syntéza údajů a vytvořena nová informační vrstva využitelná pro kategorizaci katastrálních území a pro jejich objektivní zatřídění podle různých produkčních podmínek. Na základě tohoto hodnocení byla ve spolupráci s agrárními komorami severozápadních Čech zpracována studie restrukturalizace zemědělské výroby pro tuto oblast a navrženy alternativní přístupy k rozvoji zemědělské výroby tohoto regionu.

Literatura:

• Wang, F., Hall, G.B., Subaryono, 1990. Fuzzy information representation and processing in conventional GIS software: database design and applications. Int. Jl. Geographical Information Systems 4, 261-283.
• FAO, 1976. A Frame Work for Land Evaluation (Soils Bulletin No. 32). FAO, Rome.
• Vráblíková J.: Vliv důlní a energetické činnosti na využití půd v podkrušnohorské pánevní oblasti. In: Těžké kovy v zemědělské půdě a rostlinách, Praha 1995: 8-1

Titel

Optimalization der Produktion von energetische und technischen pflanzen im Region von Nordwest Böhmen.

Abstrakt

Der Beitrag beschäftigt sich mit der möglichen Landwirtschaftsrestrukturalisation in Nordwest Böhmen wozu die Resultate des Forschungsprojektes EP 7232 so wie auch die Förderprojekte des Ministeriums für regionale Entwicklung dienen. Eine Möglichkeit der Restrukturierung ist der Anbau von nachwachsenden Rohstoffen in diesem Gebiet. Die Restrukturierung der Landwirtschaft in Nordwest Böhmen soll den ländlichen Raum fördern, neue unternehmerische Äktivitäten in gemeinden ermöglichen und den Abfluss der Einwohner aus den Gemeinden stoppen.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost