Odborné články

Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (5) kompostárna FerGEO

Většina informací obsažených v článku pochází od Enza Favoina, který celou exkurzi organizoval.

Kapacita kompostárny FerGEO S.r.l. je 12.000 tun za rok. Celou technologii dodala Entsorga Italia S.r.l. a podobně jako u Compostaggio Lodigiano S.r.l. je založena na třech modulech s celkem 24 bioreaktory a třemi biofiltry. Hlavní odlišnost této kompostárny spočívá v tom, že byla postavena na zelené louce a díky tomu má zejména ve fázi dozrávání lépe propracovanou technologii a celkově působí úhledněji.

Zelený odpad je po přivezení na kompostárnu ukládán na volné ploše a následně drcen. Drtič je vždy, když se nahromadí dostatek zeleného odpadu, zapůjčen od externí firmy. Kompostárna však plánuje koupi vlastního drtiče. V italských podmínkách se kompostárnám, které drtí více než 5.000 tun materiálu za rok, vyplatí mít vlastní drtič.

Kuchyňský odpad je přivážen do haly, kde je i následně pomocí čelních nakladačů promícháván s rozdrceným zeleným odpadem v poměru 1:1. Firma uvažuje o nákupu šnekového mísiče, který zabezpečuje lepší promíchání. Namíchaná surovinová skladba je plněna do bioreaktorů, ve kterých je dva týdny fermentována při teplotách kolem 55°C. Výluhy z bioreaktorů jsou společně s dešťovou vodou sbírány ve dvou cisternách z tvrzeného plastu a využívány na zvlhčování kompostů.

Po ukončení intenzivní fermentace v bioreaktorech je kompost přenesen na dozrávací plochu, která je perforována a do kompostových zakládek je ze spodu tlačen vzduch. Rozmístění zakládek kompostu na dozrávací ploše není optimální a způsobuje úniky vzduchu mimo kompost (viz obr. 11 a 12). Kompostové hromady jsou zakryty polopropustnou textilií, jejíž hlavní funkce je eliminace zápachu a udržení vlhkosti. Zatímco vzduch přes textilii prochází, tak vlhkost se na její vnitřní straně sráží a zachytává v sobě zápašné látky, které buď stečou zpátky do kompostu nebo se v této vrstvě zbiodegradují. Textilii pokládají na hromady ručně - ke značné nevoli zaměstnanců kompostárny, kteří tímto tělocvikem nejsou nijak nadšeni. Nejenom kvůli tomu budou dozrávací plochu zastřešovat. Zastřešení bude znamenat vyšší jistotu eliminace zápachu. Na kompostárně sice žádný významný zápach nebyl, ale jelikož šlo o zemědělskou oblast, kde je mnoho různých zdrojů zápachu a kompostárna je snadno identifikovatelný viník, tak zastřešení s odsáváním a biofiltrem znamená především vizuální argument / prevenci proti případným stížnostem. Dalším vizuální ochranou kompostárny je dvojitý živý plot - vnitřní z jehličnanů a vnější z topolů.

Zralý kompost je sítován na tři frakce:

  • Výmět, který v současnosti posílají na skládku, ale jelikož jde zejména o plasty, tak by bylo vhodné jej posílat na suchou stabilizaci, kde by z něj bylo vyrobeno RDF (viz následující díl seriálu). Avšak, jelikož tato frakce představuje pouze asi dvě procenta, tak firmu provozující kompostárnu zatím poplatky za ukládání na skládku zatím tak moc netíží.
  • Střední nadsítná frakce je přidávána na začátku technologie do surovinové skladby.
  • Kompost (síto s průměrem oka 12 mm).

Spotřeba energie na zpacování 1 tuny bioodpadu se pohybuje mezi 20 až 30 KWh. Na kompostárně pracuje celkem pět lidí. Investiční náklady na celou kompostárnu se pohybovaly kolem 2 mil. Euro a provozní náklady jsou cca. 500 tisíc Euro/rok. Kompost je prodáván.

Exkurze proběhla v rámci twinning projektu "Centrum pro hospodaření s odpady" CZ/00//IB/EN-02

Obrázek 2
Obr. 2: Čelní nakladače Obrázek 3
Obr. 3: Rozvod vzduchu pro aeraci a vody pro zvlhčování, v pozadí sběrné nádoby pro výluh a dešťovou vodu Obrázek 4
Obr. 4: Zahradní odpad Obrázek 5
Obr. 5: Výmět Obrázek 6
Obr. 6: Síto Obrázek 7
Obr. 7: Zakládky s dozrávajícím kompostem přikryté kompostovací textílií Obrázek 8
Obr. 8: Celkový pohled na bioreaktory Obrázek 9
Obr. 9: Bioreaktory, zásobníky výluhu a dešťové vody a hala Obrázek 10
Obr. 10: Vstupní brána kompostárny Obrázek 11
Obr. 11: Velmi hrubé schéma dozrávací plochy Obrázek 12
Obr. 12: Jak by měla být dozrávací plocha navržena, aby nedocházelo k únikům vzduchu mimo zakládky

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Omezení emisí amoniaku a metanu procesem rychlokompostování
Bioodpad v Rakousku (1) Kompostárna Lobau
Perspektivy kompostování v severozápadních Čechách
Biofiltrace vzduchu
Kompostárna Pitterling firmy Ekodendra
Malá mechanizace pro kompostování

Předchozí / následující díl(y):

Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (4) Compostaggio Lodigiano S.r.l.
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (7) Universita degli studi di Milano
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (3) Kompostárna Berco s.r.l.
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (2) Cinisello Balsamo

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 24.3.2003
Poslední změna: 8.5.2003
Počet shlédnutí: 8416

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín, GRYGARA, Martin: Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (5) kompostárna FerGEO. Biom.cz [online]. 2003-03-24 [cit. 2024-11-02]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/nakladani-s-biologickymi-odpady-v-provincii-milano-5-kompostarna-fergeo>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto