Dotazníkové průzkumy v Uherském Hradišti v rámci pilotního projektu "Nakládání s BRKO"

V dubnu letošního roku začal v Uherském Hradišti pilotní projekt zaměřený na využívání bioodpadů ze zahrad a kuchyní, v jehož rámci jsou testovány možnosti zintenzivnění odděleného sběru těchto odpadů. Projekt financuje holandská vláda, zaštiťuje MŽP ČR a jeho realizaci zajišťuje holandská firma Tebodin. Kromě Uherského Hradiště probíhá tento projekt v dalších dvou oblastech ČR – v mikroregionu Hustířanka u Hradce Králové a v Bílině v Severních Čechách.

V Uherském Hradišti jsou v rámci projektu vybrány tři sídelní lokality – dvě lokality výškových domů na sídlišti ve Štěpnicích (pilotní a referenční) a jedna lokalita cca 150 rodinných domů v Mařaticích. Jednou za dva měsíce se v těchto lokalitách provádějí analýzy odpadů (bioodpadu i směsného odpadu) a každý měsíc probíhá také vážení všech odpadů z obou lokalit výškových domů.

Projekt probíhá ve spolupráci s firmou Odpady-Třídění-Recyklace a.s. Uherské Hradiště a OTR, s.r.o. Buchlovice; s Odborem životního prostředí MěÚ v Uherském Hradišti a se studenty Střední zemědělské školy a Gymnázia ve Starém Městě.

Dotazníkový průzkum proběhl (za nemalé pomoci studentů) celkem třikrát - dvakrát v pilotní oblasti panelových domů na sídlišti a jednou v oblasti rodinných domů. Probíhal formou řízeného rozhovoru. Jeho cílem bylo zjistit:

• jak lidé hodnotí současný systém nakládání s odpady v místě svého bydliště např. z hlediska spolehlivosti, dostupnosti, informovanosti atd.;
• do jaké míry se místní obyvatelé zapojují do systému odděleného sběru odpadů či
• zda jsou vůbec ochotni se zapojit a za jakých podmínek.

Průzkum umožnil obyvatelům vyjádřit svou (ne)spokojenost se stávajícím systémem a měl by posloužit institucím jako podklad při případném odstraňování slabých stránek systému.

První dotazníkový průzkum proběhl v pilotní oblasti na sídlišti ještě před oficiálním zahájením celého projektu na začátku května 2005. Podařilo se zde z celkového počtu 216 domácností získat 79 vyplněných dotazníků; téměř polovina domácností (49,7%) nebyla totiž mezi 15 a 17 hodinou zastižena doma a ze 110 oslovených zastižených domácností odmítlo dotazník vyplnit 31, tedy téměř jedna třetina (28,18 %). Průměrný věk respondenta byl 45,7 let a žen bylo téměř dvakrát více než mužů. Po vyplnění dotazníku pak domácnosti v pilotní oblasti obdržely v rámci projektu sadu škrobových kompostovatelných sáčků HBABio, dopis od MěÚ, informace o projektu a příručku o třídění bioodpadů. 12 domácností z 216 se do projektu nezapojilo (tedy téměř 6% neúčast).

V oblasti rodinných domů proběhl „miniprůzkum“ až na konci června 2005; podařilo se oslovit jen 27 ze 150 domácností. Průměrný věk respondenta zde byl o něco vyšší - 50 let. Dvě třetiny respondentů tvořily ženy. Co se týká počtu členů v domácnosti, na sídlišti převládají dvoučlenné rodiny (36%), v rodinných domech bylo z oslovených rodin téměř 60% čtyř a vícečlenných (graf 1).

V následující části jsou shrnuty výsledky dotazníku v obou lokalitách.

Zatímco v pilotní oblasti vynáší nejvíce domácností odpad třikrát týdně, popřípadě denně (graf 2), u rodinných domů výrazně převládla odpověď denně (graf 3).

Na sídlišti je 83% domácností se svozovými službami spokojeno či dokonce velmi spokojeno (graf 4); u rodinných domů je spokojenost ještě vyšší – 96% (graf 5). K nejčastějším stížnostem patřilo znečištěné okolí kontejnerů na sídlišti a příliš dlouhý interval svozu sběrných nádob a kontejnerů – tedy jinak řečeno nedostatečný počet nádob. V oblasti rodinných domů si obyvatelé stěžovali především na to, že jim nestačí kontejner na plasty, který je stále plný (viz foto 1). Není ani divu, neboť na celou vybranou oblast – cca 150 rodinných domů – je zde jen po jednom kontejneru na plasty, papír a sklo. Bioodpad se v této lokalitě zatím neseparuje, ale v letošním roce o tom MěÚ a firma OTR a.s. již uvažují. Mezi stížnostmi se také objevila nespokojenost s vysokými poplatky za svoz odpadů, v některých případech byla jejich výše dosti ostře kritizována. (Jen pro představu, v roce 2005 činil poplatek 407 Kč/osobu/rok.) Objevila se také jedna výtka ohledně absence kontejnerů na tetrapaky – kombinované obaly.

Naprostá většina dotazovaných domácností třídí odpady (graf 6 a 7) nebo jak někteří respondenti s úsměvem na rtech říkali: „alespoň se o to snažíme“. Hlavním důvodem třídění odpadů je podle průzkumu ohleduplnost k životnímu prostředí, část respondentů také uvádělo, že mají pocit, že se od nich třídění očekává, berou to tedy jako povinnost (grafy 8 a 9).

A jak pečlivě třídí jednotlivé komodity je vidět na grafech 10 a 11. Nejlépe na tom jsou podle dotazníků plasty a sklo, které lidé třídí téměř vždy.

V oblasti rodinných domů je míra třídění jednotlivých komodit celkově nižší než na sídlišti. To je určitě dáno i tím, že ve vybrané oblasti v Mařaticích mají obyvatelé, jak již bylo výše zmiňováno, k dispozici pouze po jednom kontejneru na plasty, sklo i papír a nemají k dispozici sběrné nádoby na bioodpad. Pokud tedy domácnost nemá svůj vlastní kompost, nemá domácí zvířata, která bioodpad zkonzumují nebo není ochotna vozit ho na sběrný dvůr, končí logicky tento odpad v nádobě se směsným odpadem.

Následovala otázka „Pokud netřídíte nebo třídíte méně než by bylo možné, uveďte prosím hlavní důvody pro jednotlivé druhy odpadů.“ Tato otázka byla rozdělena podle odpadu (papír, sklo, plasty a bioodpad). Nejčastěji byly zmiňovány následující důvody:

• máme doma příliš málo místa na nádoby na třídění odpadů (11x),
• kontejnery jsou přeplněné (8x),
• nezajímá mne to (7x),
• máme to příliš daleko ke kontejnerům s tříděným odpadem (6x),
• okolí nádob pro oddělený sběr je znečištěné (5x).

U bioodpadů byly nejčastějším důvodem netřídění:

• nečistota a zápach (5x),
• nedostatek prostoru na nádoby pro oddělený sběr (3x),
• nezájem (2x),
• velká vzdálenost míst s kontejnery pro oddělený sběr (2x).

Zajímavostí je, že zatímco některé domácnosti si v oblasti rodinných domů stěžují, že kontejnery na tříděný odpad stojí příliš daleko od jejich domu, jiné domácnosti – ty, které mají kontejner v bezprostřední blízkosti - by si naopak přály, aby kontejnery stály jinde, neboť je ruší např. vyhazování skla.

Mnoho respondentů vyjádřilo své obavy a nejistotu v otázce, „jak si myslíte, že je nakládáno s odděleně vytříděnými odpady?“. Většina lidí doufá v jejich recyklaci, ale přesvědčeně to neříkal snad nikdo. Téměř stejně velká část respondentů zodpověděla tuto otázku slůvkem „nevím“. (grafy 12 a 13).

O tom jak se zpracovává bioodpad ví dotázání skutečně jen velmi málo; zvláště překvapivé jsou výsledky v sídlištní zástavbě, kde se již několik let bioodpad separuje a obyvatelé o „nějaké kompostárně“ ani netuší. Opět se tedy potvrzuje, že lidé nemají dostatek informací, což je zřejmě hlavní příčina pochybností v oblasti třídění odpadů. – tato neinformovanost vyvolává v lidech zbytečné otázky typu: „Má skutečně smysl třídit odpady? Nevozí se všechen odpad stejně nakonec na skládku? Kdo mi zaručí, že to nedělám zbytečně? Je třídění skutečně tak ekologické?“ atd. Na druhé straně zájem o to, jak se odpady dále zpracovávají a zda je konečné zpracování odpadů šetrné k životnímu prostředí je více jak 80 %, takže by lidé jistě o nějaké informace stáli.

V oblasti rodinných domů jsme se ještě navíc ptali, jak lidé nakládají se svým zahradním odpadem a jaký systém nakládání s bioodpadem by v místě svého bydliště uvítali (grafy 14 a graf 15).

Většina domácností (57%) uvedla, že mají svůj vlastní kompost; 13% domácností krmí bioodpadem svá domácí zvířata, nejčastěji slepice; 12% domácností využívá sběrný dvůr; v menší míře pak lidé vozí bioodpad do lesa, spaluje ho či odnáší do sběrných nádob na bioodpad k nedalekému sídlišti. Zatímco 54% domácností již o žádný systém nakládání s bioodpadem nestojí, 42% by uvítalo zavedení sběrných nádob, k čemuž v letošním roce asi dojde.

Jak je vidět na grafu 8, lidé bydlící v rodinných domech mnohdy o možnosti sběru bioodpadu ani nevědí, přitom se bioodpad ve městě sbírá již od roku 1995; někteří všímavější obyvatelé zaznamenali hnědé kompostejnery na bioodpad. Na sídlišti se lidé o sběru bioodpadů dozvěděli především z televize či z letáků (graf 16).
Pozn. v grafu 16 jsou v kategorii „ostatní“ zahrnuty zaměstnání, rodina, škola, časopis a sběrný dvůr.

Zajímalo nás také o jakých systémech nakládání s bioodpadem lidé vědí. Výsledky jsou shrnuty v grafu 17. V zástavbě rodinných domů lidé samozřejmě vědí, že se dá kompostovat (a mnozí to také dělají) a někteří obyvatelé ve městě také zaznamenali sběrné nádoby na bioodpad. Na sídlišti využívají sběrné nádoby a 12 domácností uvedlo, že ví také o možnosti odvozu bioodpadu na sběrný dvůr.

Posledního dotazníkový průzkum proběhl v září 2005 na sídlišti Štěpnice v pilotní oblasti, kde obyvatelé na začátku května obdrželi kompostovatelné sáčky. Vlastnosti sáčků popisuje např. Habart (2003). Sáčky měly obyvatelům usnadnit oddělený sběr bioodpadu, a tím přispět ke zvýšení množství vytříděného bioodpadu. Celkem se podařilo získat (opět díky pomoci studentů) 84 vyplněných dotazníků z celkového počtu 216 domácností. Respondenty tvořily více než ze dvou třetin opět ženy. Odhadovaný průměrný věk respondentů je 45 let.

Z tohoto průzkumu je patrné, že většina domácností sáčky používá a je s nimi spokojena (grafy 18 a 19). To odpovídá je v souladu s výsledky obdobného šetření ve městě Bolsamo u Milána, kde však šlo o komplexnější změnu systému sběru odpadů (Slejška, 2003a).

V průměru se spotřeba domácnosti pohybuje mezi 2 a 3 sáčky týdně (graf 20), což odpovídá spotřebě kolem 100 sáčků za rok. Tento výsledek odpovídá údajům z Milána (Slejška, 2003b), kde mají systémy odděleného sběru bioodpadu využívající kompostovatelné sáčky zřejmě nejdelší tradici. V několika málo případech bylo sáčkům vytknuto, že jsou příliš tenké, že praskají a že se špatně odtrhávají z role. Domácnosti by byly ochotné si tyto sáčky kupovat pokud by role kompostovatelných sáčků 15 kusech stála do 20 Kč (graf 21). Někteří respondenti také vyjádřili přání dozvědět se o těchto výrobcích a celém systému nakládání s bioodpadem více.

Oddělený sběr bioodpadu na sídlištích v Uherském Hradišti je dobře zavedený. Obyvatelé bioodpad separují, ale v menší míře než ostatní tříditelné odpady. Nejčastějším důvodem netřídění je nečistota a zápach. I přes relativně značné informační aktivity města Uherské Hradiště byla mezi obyvateli Uherského Hradiště zjištěna nejistota v základních otázkách využívání odděleně sbíraných odpadů. Kompostovatelné sáčky byly přijaty velmi dobře. Anketa potvrdila, že mohou pomoci řešit hlavní problém třídění bioodpadů – nečistotu a zápach.

Literatura

• HABART, Jan: Mater-Bi, biodegradabilní plast nejen na výrobu sáčků pro sběr BRKO. Biom.cz [online]. 2003-06-25 [cit. 2006-01-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=138730>. ISSN: 1801-2655.
   
• SLEJŠKA, Antonín: Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ. Biom.cz [online]. 2003a-03-07 [cit. 2006-01-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=123290>. ISSN: 1801-2655.
   
• SLEJŠKA, Antonín: Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (2) Cinisello Balsamo. Biom.cz [online]. 2003b-03-12 [cit. 2006-01-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=124079>. ISSN: 1801-2655.
   

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu