Odborné články
Plodiny pro zemědělské bioplynové stanice
Úvod
Současná výroba bioplynu v tzv. zemědělských bioplynových stanicích (BPS) je založena převážně na využívání kukuřice, která se úspěšně šlechtí na výkonné odrůdy s vysokými výnosy nadzemní biomasy, přímo pro účely BPS. Proto je zařazování kukuřičné siláže (senáže) do „krmné dávky“ vedle hnoje či kejdy pro výrobu bioplynu spolehlivé a velmi oblíbené. V poslední době se ale začínají projevovat určité problémy, protože je pěstování kukuřice stále dražší a také prostor pro její pěstování je již 2 roky omezen. Po novelizaci zemědělského zákona nelze širokořádkové plodiny, včetně kukuřice, pěstovat na větších svazích (jen do 7°), oproti dřívější možnosti (do 13°).
Eroze půdy
Důvodem vzniku zmíněné novely zákona byla mimo jiné i nežádoucí eroze půdy, která se vykytuje a kterou jsou pole stále častěji ohrožovány. Vznikají tak nedozírné škody na půdní úrodnosti a také v okolí pěstitelských ploch na komunikacích a blízkých obydlích, zanesením „bahna“ z polí a nutnosti jeho nákladného odstraňování. Nejčastější eroze vzniká právě na polích s kukuřicí, protože vzchází později a zpravidla ještě ani v červnu netvoří dostatečně zapojený porost – příklad na Obr. 1.
Tradiční a v podstatě jediné účinné opatření proti vodní erozi je zatravňování svažitých pozemků. Bohužel, v poslední době se u nás mění orná půda na travní porosty až příliš rychle a ve velkém rozsahu, což může způsobit další problémy. Vzhledem k soustavné redukci stavů hospodářských zvířat, včetně skotu, je pak luční trávy nadbytek, neboť není pro ni dost konzumentů. Mnohdy se proto stává, že se louka poseče a pokos se jen odstraní na okraj pozemku, nijak se nevyužije a může se tak stát dokonce odpadem, když tráva postupně tlí a posiluje tak atmosféru o další skleníkové plyny – CO2. V tomto případě nemá pak tento „ekologický“ přístup k prostředí žádný přínos, je zcela neefektivní a dokonce negativní – viz příklad na Obr. 2 (ale přitom je tento způsob „hospodaření“ štědře dotován).
Biomasa pro BPS
Samozřejmě je proto velmi vhodné trávu z TTP využívat pro výrobu bioplynu, je to účelné a praktické. Kvalita luční píce je ale oproti kukuřici podstatně horší a také výnosy jsou mnohem nižší, než v případě kukuřice. Pro velké bioplynové stanice je ale nutné zajistit spolehlivě dostatečnou zásobu biomasy, potřebnou jako jednu ze zásadních složek „receptury“ pro fermentaci v zemědělské bioplynové stanici. Nejvhodnějším zdrojem je tedy známá kukuřice, ale vzhledem k současným určitým problémům s jejím pěstováním (jak bylo už řečeno), je třeba hledat další možnosti, resp. plodiny, které by kukuřici mohly doplnit nebo někde i nahradit.
Takovou plodinou může být krmný šťovík, neboť má vynikající kvalitu, s vysokým obsahem obou základních živin – N látek i cukrů. Proto se začal také u nás pěstovat ke krmení (na zeleno, nebo na siláž či senáž). Je to jediná pícnina, která obsahuje obě tyto hlavní živiny a to dokonce v optimálním poměru. Dokladem jsou výsledky analýz vzorků krmného šťovíku, odebírané z 9tiletého porostu v průběhu jednoho měsíce, jak je zřejmé z následující tabulky 1.
Tab. 1. Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběru - stanovil VÚŽV, 2008
25.4. | 5.5. | 12.5. | 20.5. | 26.5. | |
---|---|---|---|---|---|
Sušina | 11,47 | 8,89 | 11,29 | 13,01 | 12,41 |
NL | 31,42 | 23,87 | 19,82 | 13,4 | 11,99 |
Tuk | 1,47 | 1,87 | 1,73 | 1,128 | 1,18 |
Vláknina | 9,52 | 13,41 | 17,9 | 24,49 | 26,72 |
Popel | 11,68 | 11,21 | 10,01 | 8,28 | 8,68 |
Cukry redukující | nestanovovaly se | nestanovovaly se | 11,41 | 13,2 | 11,21 |
Výsledky plně potvrzují dobrou kvalitu krmného šťovíku a to jak vysoký obsah dusíkatých látek, tak i redukovaných cukrů. Zajímavá je také změna krmných hodnot v průběhu stárnutí rostlin, což je zřejmé zejména z obsahu NL, které se již v polovině května náhle a výrazně snižují (z 19,82 na 11,99 %). Obsah redukovaných cukrů ale zůstává stále vysoký a to přes 11 %. Výsledky těchto analýz mají velký praktický význam:
- sklizeň ke krmení (na zeleno) je třeba zajistit velni brzy, přibližně již začátkem května a pak následují další 3 až 4 seče
- vysoký obsah redukovaných cukrů umožňuje snadnou konzervaci, např. senážováním
- termín sklizně pro využití k výrobě bioplynu se posunuje až do začátku či poloviny června, když stárnutím porostu dochází k žádoucímu snižování obsahu N látek – viz výsledky z 26. a 30.5. V té době je šťovík ve stádiu plného kvetení, dosahuje tak nejvyšší hmotnosti a tím i nejvyššího výnosu – Obr. 3.
Krmný šťovík pro BPS lze sklízet také dříve, obdobně jako na krmení, ale pak je potřeba zajistit více sečí do roka. Po této hlavní červnové sklizni začne ale šťovík také ještě znovu obrůstat a pak lze získat další 1 až 2 doplňkové seče - Obr. 4. Kvalita obrůstání pak záleží na kvalitě půdy, či na stupni vyhnojení. V některých případech je ale třeba v průběhu roku porost lehce prodiskovat, aby se půda provzdušnila, což má zásadní vliv na další úspěšné obrůstání porostu.
Výhody krmného šťovíku
Hlavní výhoda krmného šťovíku spočívá v tom, že je to plodina vytrvalá (spolehlivě vydrží na stanovišti až 10 let) a seje se do úzkých řádků, takže jej lze pěstovat i na svažitých pozemcích, kde působí protierozně, kdežto kukuřice zde bývá erozí často ohrožována. Navíc je to plodina tolerantní k nízkým teplotám, takže je vhodná i do vyšších chladnějších poloh, kde nejsou pro kukuřici zcela optimální podmínky.
Krmný šťovík tudíž zajistí i protierozní ochranu půdy a to stejně dobře jako zatravňování. Má ale vůči trávě navíc velkou výhodu v tom, že poskytuje 2 až 3 x vyšší výnosy, což provozovatelům BPS může významně přispět k získání většího množství a navíc mnohem kvalitnější biomasy.
Souhrn a závěry
Krmný šťovík je vytrvalá vysoce kvalitní pícnina, která byla k těmto účelům vyšlechtěna křížením šťovíku zahradního a šťovíku tjanšanského. Vyznačuje se vysokou krmnou hodnotou, takže se jeho zkrmováním (i na pastvě) zvyšuje užitkovost skotu, včetně vyšší dojivosti i zlepšení kvality mléka. Proto je vhodnou pícninou i pro využití k výrobě bioplynu. K tomuto účelu se doporučuje sklízet jej později než na krmení, tj. zpravidla do poloviny června a to také proto, že se začíná snižovat původně vysoký obsah N látek, což je pro výrobu bioplynu vhodné. Výhodou pozdějšího termínu sklizně je rovněž dosažení nejvyšší hmotnosti a tudíž dostatečný výnos šťovíkové biomasy. Každoroční časné jarní obrůstání tohoto vytrvalého porostu zaručí spolehlivou protierozní ochranu půdy, stejně jako trvalé travní porosty. Lze jej proto pěstovat i na svažitých pozemcích, kde má nyní kukuřice určité omezení a přitom se může ušetřit orná půda v nižších polohách pro produkci potravin.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Jak na vykazování produkce a dodávek cíleně pěstované biomasy
Bioplyn – kukuřice – krmný šťovík
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku
Využití krmného šťovíku při sklizni na zeleno a agrotechnické zásady
Nedostatek biomasy
Uplatnění krmného šťovíku - Rumexu OK 2
Energetické plodiny, povodně a eroze
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 27.2.2012
Poslední změna: 26.2.2012
Počet shlédnutí: 8181
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Plodiny pro zemědělské bioplynové stanice. Biom.cz [online]. 2012-02-27 [cit. 2024-12-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy/odborne-clanky/plodiny-pro-zemedelske-bioplynove-stanice>. ISSN: 1801-2655.