Terra Preta - Tajemství černé země

Dávní obyvatelé Amazonie dokázali už před 2000 lety přeměnit jalovou pralesní půdu v úrodnou černozem. Staré antropogenní půdy bohaté na uhlík jsou známy především z Amazonie, ale i z Oceánie a Asie.

Vyznačují se trvalou vysokou plodností, na rozdíl od okolních nezušlechtěných půd. Podle tradičních teorií by v Amazonii měla existovat jen půda nevhodná pro zemědělství. Přesto jsou tam velké plochy černozemě, které zůstávají pro vědce záhadou. Většina půdy v Amazonii je chudá na živiny, nažloutlá a sterilní. Na mnoha místech amazonské pánve se však nacházejí velké plochy zcela odlišné půdy. Je černá, udržuje v sobě vlhkost, voní po humusu, je bohatá na organickou hmotu, hemží se v ní hmyz a probíhá intenzivní mikrobiální život.

Rozbory prokázaly, že „Terra preta“je ve srovnání s „klasickými“ pralesními půdami bohatší na fosfor, vápník, síru a dusík, obsahuje nesrovnatelně více organické hmoty, vyniká schopností zadržet vláhu i živiny a když se s ní slušně zachází, udrží si úrodnost neuvěřitelně dlouho. „Klíčem k pochopení těchto jedinečných vlastností je dřevěné uhlí vznikající při pálení vykácené pralesní vegetace,“ vysvětluje vědec z německé univerzity. Dřevěné uhlí chrání organické látky v půdě před rychlým rozkladem a váže na sebe vodu a živiny. V konfrontaci s tvrzením německého vědce se zdá nepochopitelné, proč se vypálená políčka současných zemědělců tak rychle vyčerpávají. Rozdíl mezi dnešními praktikami amazonských rolníků a postupy jejich dávných předchůdců je však patrný už při vypalování porostu. Dnešní Indiáni spálí vegetaci na popel. Uvolní tak sice do půdy živiny, ale ty vydrží jen dva, tři roky a pak musí zemědělci kácet a pálit další prales.

Před dvěma tisíciletími přišli do Amazonie lidé, kteří pálili dřevo pokácených stromů na dřevěné uhlí, které pak v potu tváře zapravili do půdy. Tím jejich snažení neskončilo. Na takto připravenou půdu dávali Indiáni všechny organické odpady - od lidských exkrementů až po vnitřnosti ulovených zvířat. Vznikal tak jakýsi kompost, v němž se dařilo zvláštním půdním mikroorganismům. Masa mikrobů je v černozemi Terra preta ještě dnes mnohem vyšší než v jalových pralesních půdách. Časopis Nature nazval "černou revolucí" to, co znamená lidská činnost jednoduchými prostředky, jimiž přetvářeli vytvořenou úrodnou půdu v chudém oblouku jihovýchodní Asie až po Afriku. Tato Terra preta se začíná tvořit pomocí dřevěného uhlí vzniklého spálením rostlin a odpadu při nízkých teplotách (pyrolýza). To způsobí exponenciální růst mikrobiální populace, což ovlivňuje podzemní systém, která je pro úrodnost zásadní. Dřevěné uhlí k tomu zadržuje živiny.

Nejlepší využívání biomasy tak může být kupodivu takové, kdy se tepelně nevyužije beze zbytku, ale pyrolýzou se uvolní jen těkavé složky. Takové kotle, které vyrábí od 30 kW elektřiny, vyrábí firma SPANNER z Bavorska. Výrobou proudu se topné zařízení zaplatí rychle samo a místo popele v reaktoru zůstává dřevěné uhlí. To se nemusí odvézt na skládku, ale může se prodat dále. Až polovinu původně asimilovaného uhlíku z každé sklizně lze ukládat do půdy. Jako nejlepší se jeví kombinovat zuhelnatělé zbytky s běžnými organickými hnojivy: ty se poté tak rychle nerozloží, lépe se využijí. Zlepšuje se tím i udržení vody v krajině, roste rovněž úrodnost půdy. Takto vylepšená černá země navíc obsahuje soubor mikroorganismů velmi vhodný pro potřeby zemědělství.

Návod k vytvoření „moderní Terra Prety“ můžete získat u německé firmy OEKOVERMES, která nabízí ekologická hnojiva z žížal a také očkovací koncentrát Terra Preat Essenz, kterým můžete vylepšenou zem naočkovat efektivními mikroorganismy a mykorhizou. Možnosti Terra preta nedaly spát brazilským agronomům. Ti si ve spolupráci s německými odborníky dokonce vyzkoušeli, jak se dávným Indiánům hospodařilo. Na pokusných políčkách pěstovali po tři roky čirok a rýži. Na pozemcích, kde vědci jen zaseli, nevyrostlo skoro nic. Na pozemcích obohacených o hnojiva, o dřevěné uhlí a o kombinaci dřevěného uhlí s hnojivy vzešla úroda, která se v prvním roce skoro nelišila. Ale už druhým rokem se projevilo kouzlo starých Indiánů. Na polích s dřevěným uhlím toho mnoho nevyrostlo. Na polích s hnojivem byla situace o poznání lepší. Přesto se na nich urodilo devětkrát méně zrna než na pozemcích, kde vědci kombinovali hnojivo s dřevěným uhlím. Pokus jen naznačil možnosti návratu indiánské černozemě do Amazonie. Nově zakládaným polím by zcela jistě pomohlo naočkování půdními mikroby ze staré Terra prety. Zemědělci se nesmějí při následování svých dávných předků zastavit na půli cesty. Měli by po jejich vzoru navážet na políčka organické odpady a spolu s dřevěným uhlím zaorávat do země. Při pěstování energetických plodin za účelem výroby energie by vzniknul krásný koloběh, který by prospěl hlavně ekologii.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost