Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách

Již několik let se zkouší pěstování vybraných energetických rostlin za účelem přímého využívání pro energii. Existuje proto již řada výsledků a také byly již některé rostliny označeny za perspektivní. Tyto výsledky pochází ale ve většině případů z pokusů, nebo z poloprovozních podmínek. Pro konkrétní využívání těchto rostlin v provozních podmínkách však nebyly tyto rostliny dosud zpravidla ověřovány. Pokud se mají zemědělci na tento nový program v rámci rozvoje fytoenergetiky zaměřit a tyto rostliny pěstovat jako jiné běžné plodiny, je nezbytně nutné takovéto provozní ověřování zajistit.

Uvítali jsme proto schválení naší žádosti o podporu tohoto programu a mohli jsme jej tak zahájit v rámci celého území ČR. Tuto podporu nám poskytla Nadace Partnerství, což je velmi záslužné. Bohužel, dosud u nás neexistuje způsob ověřování pěstitelských podmínek těchto rostlin, vybraných za účelem energetického využívání oficielní cestou v rámci resortu zemědělství a proto je velmi důležité, že bylo možné zahájit toto ověřování pomocí nadační podpory.

Pro ověřování pěstitelských postupů energetických rostlin jsme získali celkem 12 resp. 14 lokalit (v rámci okresu Jeseník na 3 místech). Jejich rozmístění bylo dáno zájmem zemědělců, s kterými jsme byli v kontaktu a kteří se chtěli zapojit do projektu. Pro zajištění správných postupů byly rozeslány všem pěstitelům Metodické pokyny a hlavní charakteristiky jednotlivých druhů rostlin. Založení porostů energetických rostlin bylo zajištěno na těchto lokalitách :

• Libědice okr. Chomutov (Zemědělské družstvo Račetice)
• Rakovník (Školní statek Střední zemědělské školy)
• Krásné Údolí okr. Karlovy Vary (Zemservis)
• Domanínek u Bystřice n.Perštějnem (Zemservis)
• Ostřetice u Klatov (Soukromá farma - Ing. Kanta)
• Líšťany okr. Plzeň Sever (Soukromá farma - Ing. Boháček)
• Zátoň u Českého Krumlova (Rekultivovaná skládka Papíren Větřní)
• Svatoslav okr. Třebíč (Soukromé pozemky fi.Ekostyl)
• Křižanov u Velké Bíteše ( Soukromé pozemky - Ing. Šimák)
• Milenovice u Protivína (Ekopark - pan Hasala)
• Okres Jeseník :
  •  Zemědělské družstvo Jeseník
  • Stará Červená Voda - soukromá farma
  • Supíkovice - soukromá farma
• Struhařov okr. Benešov (pozemky Zemědělského družstva)

Jednotlivé druhy energetických rostlin byly vybírány podle dřívějších výsledků, podle kterých byly označeny za perspektivní, a také podle druhu a množství osiva, které bylo k dispozici.

Z jednoletých rostlin byl zastoupen především sléz krmný, dále pak dvouletá pupalka, z víceletých např. komonice bílá, čičorka pestrá a některé energetické trávy, jako např. sveřepy (bezbranný a samužníkovitý). Z víceletých až vytrvalých byl nejdůležitější šťovík krmný a proto byl zařazen na nejvíce lokalitách. Okrajově byl pěstován též sléz vytrvalý (Kitaibelia) a bělotrn kulatohlavý. Do projektu byly zahrnuty rostliny většinou zaseté nově v letošním roce, ale také některé víceleté, zvl. šťovík, které byly zasety již v loňském roce v zájmu sledování jeho nástupu do plného vývoje, kdy vykvete a vytvoří vysokou lodyhu vhodnou ke sklizni pro energetické účely.

Letošní průběh vegetace byl ale poznamenán velmi nepříznivým vývojem počasí. Jarní dlouhotrvající sucho ve většině případů narušilo řádné vzcházení a pravidelné zapojení porostů, což směřovalo dále k častému zaplevelení porostů. Zaplevelení bylo tudíž dalším nepříznivým aspektem, které průběh vegetace zasetých energetických rostlin ovlivnilo. V některém případě byly naopak porosty poškozeny až téměř zdevastovány prudkými přívalovými dešti.

Z hodnocení výsledků vyplývá, že se projevuje značná rozdílnost mezi jednotlivými rostlinami i lokalitami. Tato skutečnost je dána jednak rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami, ale též individuálním přístupem jednotlivých pěstitelů. Nejdůležitější vliv na dosažené výsledky ale mělo krajně nepříznivé zcela neobvykle dlouhotrvající velmi suché počasí. Avšak i přesto lze vyhodnotit, které rostliny se i za těchto podmínek poměrně dobře osvědčily.

Z jednoletých se jedná především o krmný sléz, který celkem dobře odolává plevelům a může vytvořit relativně vysoké výnosy i při opožděném výsevu i omezené přípravě půdy. Výnosy suché hmoty dosáhly až 7,32 t/ha. Rovněž komonice se v řadě případů osvědčila, ovšem její optimální výnos se projeví až ve druhém roce.

Z víceletých rostlin, lze úspěšnost jejich pěstování posuzovat v prvém roce jen podle zapojení porostů a stupně vývoje, který je předpokladem zdárného růstu a vývoje v následujících letech, a tím i budoucí tvorby výnosů. Lze konstatovat, že většina vybraných víceletých rostlin má k tomu dobré předpoklady. Výsledky však závisí též na pečlivosti kultivace i na realizaci příslušných doporučení pro aktuelní ošetření porostů. Z rostlin, které bylo možné hodnotit již ve druhém roce vegetace (z výsevu v r. 1999) se velmi dobře osvědčila čičorka pestrá. Tak např. odrůda EROSA dává spolehlivý výnos již od druhého roku po vysetí a je zajímavá též proto, že dobře kryje povrch půdy a tak působí jako protierozní opatření. Pro energetické účely by se lépe hodila např. k výrobě bioplynu než pro přímé spalování, neboť není při sklizni zpravidla dostatečně vyschlá. Výnosy zelené hmoty např. v Krásném Údolí dosáhly 34,2 t/ha, což po usušení dalo 8,55 t/ha.

Ve většině lokalit se dobře osvědčil též krmný šťovík. Nejlepší výsledky byly získány na pozemku Školního statku Rakovník, kde jsme získali mimo jiné i zajímavou zkušenost se zimním přihnojením porostů, a to nejen v případě šťovíku, ale i dalších zde pěstovaných rostlin. Přesto, že je údajně šťovík nenáročný na živiny, zjistili jsme, že vydatné zimní kejdování porost velmi dobře zúročil vyšší tvorbou výnosů oproti pozemku, kde nebylo kejdováno. Zde se dobře osvědčil též travní porost sveřepu. Byl pěstován již druhým rokem, ale v prvém roce byl porost velmi slabý, zaplevelený. V tomto roce je již porost pěkný, vyrovnaný, jak je zřejmé i z přiložené fotografie. Výnos suché hmoty tohoto sveřepu byl cca 4,5 t/ha a lze předpokládat, že v následujících letech se bude dále zvyšovat. Na fotografii jsou i porosty šťovíku: jednak z Rakovníka a jednak z Libědic. Na obou lokalitách prošel šťovík plným vývojem, vykvetl a dozrál a to i přes výše uvedené nepříznivé vegetační podmínky. Plné zapojení porostu je však v Libědicích značně limitováno silným zaplevelením pýrem a ježatkou, takže je zde porost velmi řídký, což zřetelně snižuje jeho výnosy. Při zakládání porostů šťovíku je proto nezbytné, aby bylo pole čisté, co nejlépe odplevelené. Prvý rok po zasetí je kritický pro zdárné založení porostů a pokud se nepodaří zlikvidovat víceleté plevele, je plantáž šťovíku ohrožena i v následujících letech. Zaplevelení jednoletým plevelem není tak nebezpečné, neboť šťovík začíná na jaře obrůstat velmi brzy, a tak vzcházející jednoleté plevele dokáže potlačit tak, že jeho zdárný růst již neohrozí.

Většinu výsledků víceletých rostlin, sledovaných v rámci tohoto projektu, bude však možné získat až v následujícím roce. Jednak proto, že letošní výsledky, poznamenané výjimečně nepříznivým počasím, nelze považovat za zcela objektivní a také proto, že nejvyšší výnosy víceletých rostlin se zpravidla začínají vytvářet až druhým rokem po zasetí. Ve sledování založených porostů bychom proto potřebovali pokračovat i v příštím roce, ale bude záležet na tom, zda se nám podaří pro tyto účely získat nějakou finanční podporu. Toto ověřování považujeme za velice užitečné, neboť pěstování těchto rostlin pro energetické účely je netradiční, a proto klade značné nároky na pěstitele. Ti se musí postupně s těmito způsoby seznamovat a získávat tak konkrétní zkušenosti.V tomto směru bychom chtěli zemědělcům pomáhat při metodickém usměrňování zakládání a ošetřování porostů energetických rostlin a přispět tak k rozvoji nového oboru - fytoenergetiky.

Samozřejmě bude nutné souběžně zajišťovat návaznost na výstavbu biokotelen, ve kterých se vyprodukovaná biomasa bude spalovat, či zpracovávat ve výrobnách bioplynu, nebo jinými technologiemi. Proto bude následně důležité zakládat porosty energetických rostlin přednostně tam, kde se již podobná zařízení budou vyskytovat. V tomto směru bychom proto chtěli v následujícím roce přispět též určitou koordinační činností, v zájmu rychlejšího rozvoje tohoto perspektivního programu.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost