Klimaticky příznivé dálkové vytápění s biocharem

Ve Švédsku byl představen unikátní projekt zaměřený na dálkový rozvod a produkci tepla pocházející z pyrolýzy zemědělských zbytků. Vedle klimatu příznivé produkci tepla je dalším výstupem i biogenní uhlík ve formě biocharu. Aplikace biocharu  na polích nebo fotbalových hřištích zlepšuje půdní vlastnosti. Švédské společnosti Skånefrö AB a Ecoera AB pracují na industriálním projektu, který podpořila Švédská agentura životního prostředí (Swedish Environmental Protection Agency) z programu „Klimatický krok“ (Climate Step; Klimatklivet).

Tento projekt není první, na kterém společnosti spolupracují. Rodinný závod Skånefrö AB v Tommarpu v jihovýchodním Švédsku byl založen roku 1928 a dnes je jednou z největších společností prodávajících osivo s roční produkcí okolo 20 000 tun obilných a travních semen. Ecoera AB, která byla založena v roce 2009, je environmentálním inovátorem a vývojářem biocharu.

Tyto dvě společnosti se společně staly vítězem spolufinancovaného projektu EU LIFE, v rámci kterého vybudovaly bioenergetickou stanici nazvanou Bioagro Energy. Stanice byla spuštěna v roce 2009 v Tommarpu, jako součást výrobního zařízení společnosti Skånefrö AB. Spalováním pelet vyráběných ze zemědělských zbytků se provoz společnosti stal klimaticky neutrálním.

Od klimaticky-neutrální po klimaticky-příznivou

Zařízení, které spaluje biomasu a produkuje teplo, je považováno za klimaticky neutrální. To ale pro realizátory projektu v Tommarpu bylo málo a dalším krokem bylo vytvořit nový projekt, který by byl klimaticky příznivý a spojoval zařízení dálkového vytápění s pyrolýzní výrobou biocharu.

Biochar z pyrolýzy je stabilní materiál vhodný k zapracování do půdy, kde zvyšuje mimo jiné vlhkost půdy a udržuje dostupnost živin a dochází tak k pozitivnímu uhlíkovému propadu*. Stejně tak má pozitivní vliv i na mikroorganismy v půdě. Pro ověření vlastností biocharu spustily firmy Skånefrö a Ecoera v roce 2010 rozsáhlý polní výzkum, při kterém se zaměřily na nejvhodnější podmínky pro rozvoj a využití biocharu.

Klíčovým přínosem klimatu

Zařízení na výrobu biocharu má být umístěno na pozemku Skånefrö v obci Hammenhög a bude zásobovat dálkovým vytápěním přibližně 60 nových odběratelů. Společnost Skånefrö již dříve rozšířila síť dálkového vytápění v Tommarpu i ve zmiňovaném Hammenhögu. Nově však má zásobovat teplem i výrobnu řas společnosti SimrisAlg, která se kromě samotné kultivace řas zabývá i jejich následnou úpravou jako doplňků stravy.

„Po úspěchu stanice Bioagro Energy jsme se chtěli posunout z bodu, kdy jsme byli jen klimaticky neutrální. S pyrolýzní stanicí v Hammenhögu bychom měli být schopni poskytnout klimaticky-pozitivní dálkové vytápění,“ říká Sven-Olof Bernhoff, výkonný ředitel společnosti Skånefrö.

Podpora z programu „Climate Step“

Projektu byla udělena podpora Okresní správní radou ve Skåne díky spolufinancování z programu Švédské agentury životního prostředí „Climate Step“ (Klimatklivet). Celkový rozpočet projektu je 31 milionů SEK (cca 3,25 milonů EUR).

„Toto je zlomový okamžik pro biochar a udržitelné zemědělství. Projekt je unikátní tím, že zemědělské zbytky poskytují společnosti klimaticky příznivé a tudíž tzv. uhlíkově-negativní teplo. Čím více tepla zákazník spotřebuje, tím více je klimatu škodlivého oxidu uhličitého odebráno z atmosféry.  Tento model může být rozšířen všude, kde vzniká poptávka po teple a kde jsou dostupné zemědělské zbytky, “ říká David Andersson, výkonný ředitel společnosti Ecoera AB.

Podle Anderssona je stanice projektována k zásobení 2 GWh tepla a k produkci 1 500 tun biocharu za rok. Biomasa má být dodávána společností Skånefrö a místními farmáři. Za předpokladu 30% účinnosti konverze tak lze očekávat spotřebu 5 000 tun biomasy. Díky spolupráci s projektem Švédské agentury pro inovace (Swedish Innovation Agency, VIN-NOVA), na kterém se obě společnosti podílí, bude biochar aplikován na fotbalová hřiště, zelené střechy a plochy městské zeleně.

„V obci Simrishamn jsme z tohoto projektu velice nadšení, protože vytváří skvělé příležitosti znovuvyužití zemědělských zbytků pro lepší klima. Navíc by mohl usnadnit odstraňování umělých trávníků, které se podílí na shlukování mikroplastů v Baltském moři a umožnit provoz většího počtu fotbalových hřišť s přírodním trávníkem, což je pro životní prostředí také jen dobré,“ poznamenal Karl Erik Olsson (S), člen městského zastupitelstva. 

* Uhlíkový propad (Carbon sink) je přírodní nebo uměle vytvořený rezervoár, kde se akumuluje a ukládá uhlík, dočasně, anebo trvale.

Článek byl přeložen z časopisu Bioenergy International 5-2017, 95, September 2017.

 

Překlad: Julie Jeřábková

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost