Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů

U kompostování komunálních bioodpadů je možné rozlišovat tyto typy (1):

• Domovní kompostování probíhá buď na zahrádkách např. v zahradních kompostérech nebo na balkónech v balkónových vermikompostérech.
• Komunitní kompostování může být prováděno např. pro skupinu domů, jeden či dva panelové domy, zahrádkářskou kolonii apod.
• Komunální kompostování zpracovává bioodpad sbíraný z větší oblasti než je tomu u komunitního kompostování, a to obvykle na komerční bázi.

Komunitní kompostování je definováno jako "kompostování biodegradabilního odpadu skupinou lidí s cílem využití svých vlastních biodegradabilních odpadů, jakožto i biodegradabilních odpadů od dalších lidí, co možná nejblíže místa vzniku" (2). Avšak mnohdy je pod pojmem komunitním kompostování míněno i kompostování komunální, domovní,...

Pod komunitním kompostováním se v celé šířce významu tohoto termínu skrývá (3):

• Sběr a kompostování bioodpadů, které není možné využít doma, místní komunitou.
• Zapojování lidí a komunity do kompostování, např. propagací a podporou domovního kompostování, kompostováním ve školách, zapojováním lidí se zvláštními potřebami, výměnou poznatků mezi zkušenými a méně zkušenými kompostáři, ...

Typické charakteristiky komunitního kompostování jsou přibližně tyto (4):

• malé měřítko a jednoduchá mechanizace,
• nízké náklady, a tudíž dobrá ekonomická efektivnost,
• zapojení místních lidí při sběru bioodpadů z kuchyní a zahrad,
• sběr bioodpadů od majitelů domů, místních úřadů, obchodů, jídelen, podniků,...
• aktivní podpora domovního kompostování,
• aktivity při vzdělávání a zvyšování povědomí místních lidí o recyklaci,
• připravený kompost je prodáván/dáván místním lidem, popř. je použit pro pěstování rostlin (okrasných či produkčních) pro místní komunitu,
• projekty jsou financovány místními, národními či evropskými nadacemi, granty, sponzorstvím, kontrakty (včetně recyklačních příspěvků),
• využívání vedlejších produktů kompostování - tepla, dešťovek (pro rybaření),
• vedlejší přínosy, jako je větší čistota kontejnerů na smíšený odpad a zvýšená úrodnost půd s místní zelení, kde je kompost aplikován,
• propojení s dalšími ekologickými technologiemi/činnostmi/přístupy, např. s organickým zemědělstvím, fytoenergetikou, sběrem a zpracováním i dalších odpadních materiálů,...
• nová pracovní místa.

Základem úspěšného zavádění komunitního kompostování je bezesporu šíření informací. V současné době je obvykle základem web, na kterém jsou publikovány všechny dostupné informace. Vedle toho jsou rozšiřovány drobné letáky k jednotlivým dílčím problémům a podrobnější příručky, pořádány kompostovací kurzy, dílny, exkurze a kompostovací dny či týdny. V Cornellu dokonce připravili kompostovací divadlo. Představení trvá 15 až 20 minut, názorně ukazuje základní fakta o kompostování a povzbuzuje diváky k zahájení kompostování (5). Takováto komplexní informační aktivita se může dít jako projekt:

• města (Toronto),
• kraje či okresu (Devon),
• školy (Cornell),
• nejčastěji však nevládní organizace (SPZ, CZ BIOM).

I přes to, že komunitnímu kompostování se daří spíše v malých obcích, je využitelné i ve městech, např. v Zurychu je více než 500 kompostovišť, každé pro 3 až 500 domácností. Funkci tohoto systému zabezpečuje několik lidí zaměstnaných na plný úvazek, kteří vedle kontroly kompostovišť, pořádání seminářů a vydávání letáků a publikací, rovněž provozují horkou telefonní linku, na které jsou připraveni řešit případné problémy (6).

Zavádění komunitního kompostování se obvykle děje z důvodů snížení zátěže životního prostředí. Poté však obvykle následuje rozvoj kompostování z důvodů ekonomických. Např. ve Spojených státech ušetřili v roce 1993 komunity se zavedeným komunitním kompostováním 20% za poplatky za skládku (7) - dá se předpokládat, že s ohledem na rostoucí poplatky to dnes bude víc.

Literatura

1. SLEJŠKA, A.: Možnosti a perspektivy zpracování bioodpadu. IN: Bioodpad'99, duben 1999.
2. Working Document on Biodegradable Waste Management.
3. Community Composting Network (CCN).
4. GRAY, D.: Keeping composting in the community. CCN, 1996.
5. BLOCK, D.: Promoting community composting. BioCycle; Emmaus; Mar 1998.
6. BRINTON, R.: Keeping it small in Switzerland BioCycle; Emmaus; Sep 1993.
7. Cleaning up compost. Science News; Washington; Jan 23, 1993.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu