Zakládání porostů energetické plodiny - Rumex OK 2

Pěstování energetických plodin je zatím pro naše zemědělství zcela nové odvětví. Jedná se o netradiční nepotravinářskou produkci, se kterou je třeba se seznámit a energetické plodiny se naučit pěstovat. Nejdůležitější energetickou plodinou je původně krmný šťovík - Rumex OK 2, u nás pěstovaný pro energetické účely. Zkušenosti s jeho pěstováním v provozních podmínkách jsou u nás již téměř pětileté, proto lze již zájemce o jeho pěstování seznámit s potřebnými agrotechnickými zásadami.

Rumex OK 2 byl vyšlechtěn na Ukrajině jako vysoce kvalitní krmná plodina. Je vytrvalá, u nás vydrží na stanovišti cca 10 let. Zakládá se na jaře, s tím, že v prvém roce se ještě na energii nesklízí. Z vývojového hlediska jej lze set až do konce června, ale vzhledem k potřebě využití zásob zimní vláhy je výhodnější včasnější setí. Pozdní setí - např. až v červenci již není zárukou plného vytvoření plodonosných lodyh v následujícím, tedy prvém užitkovém roce, což může snížit výnos energetické biomasy, neboť vysoké lodyhy dorůstající až do 2 m jsou podstatou této sklizně.

Rumex OK 2 je relativně nenáročná plodina, lze ji pěstovat na nejrůznějších typech půdy, i ve vyšších polohách (až cca kolem 700 m n.m.) Jedinou výjimkou jsou půdy podmáčené, s vysokou hladinou spodní vody, která mu nesvědčí. Jeho hluboký kůlový kořen začne ve stojaté vodě zahnívat a celá rostlina pak odumře. Proto je nezbytné tyto půdy pro jeho pěstování vyloučit.

Pro založení porostu je ideální půda ve "staré síle", tedy po organicky hnojené předplodině, nebo v podzimním období aplikovat kejdu (cca 30 m3/ha). Na jaře je nutné se plně soustředit na dokonalé odplevelení pozemku. Vzhledem k možnosti jeho poměrně pozdního setí, je dost času na opakované odplevelovací zásahy. Pokud nebyl pozemek dostatečně odplevelen v podzimním období a vyskytují se úporné vytrvalé plevele, je možné použít rovněž chemickou ochranu, např. postřik Roundup v dávce až 4 l/ha. Všechny agrotechnické zásahy je nutné zaměřit na pečlivé mělké setí. Je nutné vytvořit dobrou půdní strukturu s utuženým seťovým lůžkem, podobně jako pro řepku. Lze to zajistit smykem s následným vláčením a to opakovat přibližně po 14 dnech. Před setím je vhodné půdu utužit Cambrige válcem. Pokud nebyl pozemek dobře vyhnojen na podzim, lze doporučit při předseťové přípravě přihnojení dusíkem, v dávce cca 40 kg/ha.

Setí se provádí běžným secím strojem, ale tak, aby se osivo dostalo do hloubky max. 2,5 cm, nesmí se "utopit". Pokud je půda dostatečně vlhká, stačí jen 1 - 1,5 cm, při suchém počasí lze set hlouběji. Výsev je stanoven na 5 kg/ha. Seje se do řádků buďto úzkých - 12,5 cm, nebo širších - 25 cm. Užší řádky jsou vhodnější pro chudší půdy, kde se při vzcházení lépe uplatní hustší zapojení porostu, neboť lépe kryje povrch půdy a omezuje tak konkurenci plevelů. Zásadní rozdíl v šířce řádků se ale podle dosavadních zkušeností na celkovém vývoji porostů zatím nijak neprojevil. Je možné proto volit úzké i širší řádky. Po zasetí je vhodné opět pole uválet vrubovým válcem, zvláště při sušším počasí.

Osivo krmného - energetického šťovíku vzchází pozvolna, proto se i přes dobré předseťové odplevelení zpravidla plevel vyskytuje, a proto je nutné zajistit jeho odstranění. Jednoděložné plevele, jako je pýr a ježatka lze odstranit postřikem např. Galant, v běžně doporučované dávce. Na ničení širokolistých plevelů v tomto kulturním šťovíku dosud selektivní herbicidy neexistují, a tak je možné ničit plevel pouze mechanicky, tj. odplevelovací sečí. Prvá seč se provádí při výšce plevele přibližně 15-20 cm a to tak, že "strniště" zůstane vysoké minimálně 5 - 8 cm. Posečená hmota může zůstat na místě jako mulč. Po vyschnutí posečené hmoty se porost šťovíku prosvětlí a porost se postupně začne zapojovat. Pokud by se dále vyskytoval plevel, lze odplevelovací seč opakovat, podle stejných zásad.

Za počasí příhodného pro rozmnožení hmyzu, je třeba sledovat na vzcházejícím porostu případný výskyt dřepčíka. Ten napadá již děložní lístky, takže by bez chemického zásahu mohl být porost velmi vážně poškozen. Proti tomuto škůdci se doporučuje v případě jeho silnějšího výskytu porost ošetřit postřikem Nurelle v dávce 0,6 l/ha. V pozdějším stádiu vývoje, přibližně začátkem července, může za "příhodných" podmínek napadnout porost šťovíku choroba cerkosporióza. Pokud je výskyt silnější, lze tuto chorobu v ranném stádiu omezit postřikem např. Topsin M70 WP. Výskyt této choroby není ale příliš častý.

Při dodržení uvedených agrotechnických zásahů lze počítat již koncem července, či začátkem srpna se zapojeným, dostatečně zakořeněným porostem. Pro dobré přezimování lze doporučit na podzim přihnojení PK, v dávce 60 - 120 kg č.ž./ha, které slibuje dobrou sklizeň v následujícím, prvém užitkovém roce. Toto přihnojení není ale zcela nezbytné, záleží na zásobě PK živin na konkrétním pěstitelském stanovišti.

Agrotechnické zásady pěstování energetického šťovíku v následujících letech, počínaje druhým vegetačním rokem, budou uvedeny v následujícím příspěvku, zejména z hlediska přihnojení víceletých porostů a způsobu sklizně.

Termín pro zakládání energetického šťovíku - Rumex OK 2 je v současné době ještě aktuální a to až do konce června, jak bylo uvedeno. Domnívám se proto, že uvedené zásady pro zakládání těchto netradičních porostů by mohly využít pěstitelé, kteří by se rozhodli ještě letos porost založit a tuto energetickou plodinu pěstovat.

Je to aktuální rovněž proto, že teprve v současné době se dokončuje příprava staronového dotačního titulu na podporu energetických plodin bylinného charakteru, který vyhlásí ještě pro letošní rok v nejbližší době Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým Fondem, a.s. Termín pro zakládání energetického šťovíku - Rumex OK 2 je v současné době ještě aktuální a to až do konce června, jak bylo uvedeno. Domnívám se proto, že uvedené zásady pro zakládání těchto netradičních porostů by mohly využít pěstitelé, kteří by se rozhodli ještě letos porost založit a tuto energetickou plodinu pěstovat.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu