Využití krmného šťovíku při sklizni na zeleno a agrotechnické zásady

Úvod

Pěstováním Rumexu OK 2 – krmného šťovíku se u nás zabýváme již téměř 20 let. Zpočátku byl sledován v pokusech VÚ rostlinné výroby Ruzyně. Později, na základě příznivých výsledků byl ověřován přímo v provozních podmínkách. Nejstarší porost krmného šťovíku je letos (2011) již 12tiletý. Pěstuje se na ploše 20 hektarů a každý rok brzy z jara stále pravidelně obrůstá. Krmný šťovík – Rumex OK 2 má řadu obecně platných výhod. Nejdůležitější je jeho vytrvalost. Vydrží na stanovišti 10 i více let, což bylo už i u nás spolehlivě potvrzeno. Oproti jednoletým plodinám má řadu výhod: úspora nákladů na osivo, energii i náročnou agrotechniku. Již brzy na jaře vytváří kompaktní porost a tak spolehlivě ochrání půdu proti vodní erozi. Pro velkou toleranci vůči chladu je krmný šťovík vhodný i do vyšších poloh a kopcovitých terénů, což je zvlášť důležité po novelizaci zemědělského zákona, která dovoluje pěstování širokořádkových plodin na svazích jen do 7° sklonu (dříve byla možnost až do 13° svažitosti). Proto může krmný šťovík také výhodně doplnit kukuřici pro krmivářské účely i pro produkci bioplynu, zejména v horších půdně-klimatických podmínkách.

Obr. 1: Rumex OK 2 sklízený ke krmení dojnic

Zelená píce pro krmení hospodářských zvířat

Rumex OK 2 – krmný šťovík byl ale původně vyšlechtěn pro krmivářské účely, křížením šťovíku zahradního, který je zdrojem vysoké kvality jeho krmných hodnot a šťovíku tjanšanského, který zajišťuje jeho odolnost vůči mrazu i dalším nepříznivým povětrnostním vlivům. V posledních několika letech jej proto začali někteří zemědělci už i u nás pěstovat účelově také na krmení. Výsledky jsou velmi příznivé, až překvapivé: krmení šťovíkem (nebo jen při jeho přikrmování) zvyšuje užitkovost hospodářských zvířat, včetně vyšší dojivosti a také významně zlepšuje kvalitu mléka. Pro účely krmení se musí Rumex OK 2 sklízet mladý (obr. 1), kdy jsou jeho krmné hodnoty nejlepší. Sklízí se pak 3 až 5x do roka, podle počasí a klimatických podmínek jednotlivých pěstitelských oblastí. Lze jej zkrmovat přímo jako zelenou hmotu, či zakonzervovaný - např. senáž, nebo i na pastvě.

Dobré zkušenosti se zvyšováním dojivosti byly získány už i při částečném přikrmování šťovíkem, nejčastěji společně s trávou z trvalých travních porostů (TTP). Tyto příznivé výsledky pochází z různých míst v celé ČR. Názorným příkladem jsou nejnovější výsledky z podhorské ekofarmy, kde je krmný šťovík pěstován na téměř 30 ha. Kvalita zdejšího mléka s přikrmováním dojnic Rumexem OK 2 je uvedena v následujícím přehledu:

Tab. 1: Kvalita zdejšího mléka s přikrmováním dojnic Rumexem OK 2

Všechny nejdůležitější údaje pro hodnocení kvality mléka se po přikrmování šťovíkem zvýšily, kvalita mléka se všeobecně zlepšila. Nápadné je především zvýšení obsahu tuků a bílkovin. Velmi důležitý je také poznatek, který svědčí o tom, že krmný šťovík není acidogenní, což vyvrací dosud všeobecné - ale mylné !!! - názory odborné veřejnosti. Naopak, pastva na tradičním TTP je z tohoto hlediska nejhorší, neboť poměr tuku: bílkovinám je nízký, tj. pouze 1,080 a nedosahuje ani pásma rozmezí koeficientu 1,15 až 1,40, což je optimální poměr pro správně vyvážené krmení, kde se neprojeví subklinické acidózy ani zvýšená frekvence reprodukčních poruch (Lyer, P.- ústní sdělení 2010), jak je tomu v případě koeficientu pod 1,15, tj. v uvedeném případě při pastvě na TTP. Pastvou na šťovíku se již tato důležitá hodnota do tohoto optimálního pásma dostává, tj. na hodnotu koeficientu 1,158. Tento výsledek byl přitom získán jen při krátkodobém přikrmování šťovíkem a lze oprávněně předpokládat, že při zařazení většího podílu Rumexu OK 2 do krmné dávky dojnic, by se tento poměr mohl dále zlepšit.

Příznivé výsledky s krmením Rumexu OK 2 spočívají v kvalitě této píce, vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty z 9tiletého porostu, jak je zřejmé z Tab. 2.

Tab. 2: Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů

Z výsledků vyplývá, že již v polovině května začíná klesat obsah NL a zvyšuje se obsah vlákniny, proto je třeba sklízet šťovík na krmení velmi brzy, někde již koncem dubna. Vysoký obsah cukrů se ale udržuje i při postupujícím „stárnutí“ píce krmného šťovíku, což umožňuje jeho snadné konzervování, i bez konzervačních přípravků.

Obr. 2: Porost krmného šťovíku ve stádiu vhodném pro sklizeň na siláž k využití v BPS

Biomasa pro bioplynové stanice

Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná také pro využití v bioplynových stanicích. Stárnutí šťovíkové píce, které se mimo jiné projevuje klesajícím obsahem NL, není ale pro využití v BPS na závadu (na rozdíl od použití ke krmení), spíš naopak. Avšak velmi důležitý je jeho vysoký obsah redukujících cukrů, který při stárnutí píce neklesá (viz údaje ke konci května v tab.2). Průvodním jevem stárnutí je ale také snižování „vodnatosti“ krmného šťovíku a tudíž zvyšování jeho sušiny. To je vlastnost, která je rovněž pro využití v BPS žádoucí, neboť je třeba, aby nebyla silážovaná biomasa příliš vlhká. Optimální termín sklizně pro účely produkce bioplynu je proto ve stádiu plného až končícího kvetení, což bývá přibližně kolem poloviny června. V této době vytváří šťovíkový porost také největší nárůst hmotnosti, což je důležité pro získání co nejvyšších výnosů této biomasy, viz obr. 2.

Samozřejmě lze i pro bioplyn použít mladý šťovík (jako na krmení), ale pak je vhodné jej silážovat (či senážovat) společně se sušší biomasou, např. s travním porostem. Tento způsob je ale méně praktický, pro nutnost více opakovaných sečí. Podle posledních zkušeností se proto pro BPS doporučuje uvedený způsob sklizně staršího porostu v červnu. Tato sklizeň je považována za hlavní, protože Rumex OK 2 po vytvoření generativních orgánů, tj. již po vykvetení, nevytváří při dalším obrůstání plodonosné lodyhy, ale obvykle jen přízemní listy bujného vzrůstu. Takto nově obrostlý šťovíkový porost lze během léta či začátkem podzimu sklidit také ještě pro využití v BPS, jako doplňkovou seč. Silážování tohoto mladého šťovíku je pak vhodné uložit do silážní jámy společně se sušším travním porostem, který v té době bývá běžně k dispozici a který tak optimalizuje vlhkost takto mixované biomasy.

Obr. 3: Porost krmného šťovíku 24. 4. 2010

Hlavní agrotechnické zásady při zakládání a ošetřování porostů

Zakládání porostů je stejné pro oba způsoby výše popsaného využívání Rumexu OK 2. Důležité je, aby byl zaset do odplevelené dobře vyhnojené půdy (nejlépe organicky), s pečlivou předseťovou přípravou pro drobná semena. Lze jej set na jaře i na podzim, případně i v létě, ale jen, když je půda vlhká. Vhodné jsou v podstatě všechny typy půd, ale nesmí být podmáčené, s vysokou hladinou spodní vody. Hluboké kořeny Rumexu OK 2 uhnívají, když se dostanou do stojaté podzemní vody, pak se porost poškodí a rychle odumře.

Nejdůležitější způsob ošetřování krmného šťovíku v průběhu jeho dlouholetého pěstování je provzdušňování porostu. Dobré zkušenosti jsou s každoročním diskováním, protože se tím porost nijak nepoškodí, ale právě naopak. Krátce po diskování začne šťovík intenzivně obrůstat a zhruba do 3 týdnů je pozemek opět plně zapojen vegetací mladého kvalitního porostu. Tato zkušenost byla mnohokrát jednoznačně prokázána, ale řada pěstitelů diskování odmítá, z obavy poškození porostů. Pak se stává, že porost začne po 2- 3 letech degradovat, řídne a silně se zapleveluje. Zpravidla ve 3 letech je tak nekvalitní, že se musí zlikvidovat. Tato situace pak bývá uváděna jako argument, že krmný šťovík nedosahuje dobrých výsledků. Navíc, ke škodě této vynikající plodiny bývají uvedené „neúspěchy“ často zevšeobecňovány a vzniká tak dojem, že krmný šťovík není vhodná plodina, takže je pak odborná veřejnost mylně informována. Rumex OK 2 vyžaduje tedy určitá specifika ošetřování. Pokud se neprovedou, pak jsou výsledky špatné. Při správném ošetřování vydrží ale více než 10 let, což dokazuje letos již 12tiletý porost, který každoročně brzy z jara plně obrůstá (obr. 3).

Obr. 4: Rumex OK 2, před sklizní 30.6. 2010 – vlevo lesní stromky

Plevele a jejich šíření

Jak bylo již popsáno, krmný šťovík trpí silným zaplevelováním, pokud není správně ošetřován. Avšak i přesto jej veřejnost stále ještě vnímá, jako by to byl běžný plevel, který je hrozbou zaplevelení svého okolí. Je téměř nemožné vysvětlit lidem (a to nejen laikům, ale i některým rádoby odborníkům), že krmný šťovík je kulturní plodina, šlechtěním plně ustálená a že zaplevelení okolních pozemků nemůže způsobovat – mimo jiné i proto, že nesnáší konkurenci jiných druhů rostlin. To bylo téměř ukázkově zdokumentováno při pěstování popisovaného porostu. Ve třetím roce vegetace byly totiž na okraji pole přímo do krmného šťovíku (aniž byl předem zlikvidován) vysázeny lesní stromky, když se zjistilo, že část tohoto pozemku patří Lesům. Za necelé 2 roky krmný šťovík z této plochy začal vlivem silného výskytu plevele mizet a v současné době (r. 2010) již zcela vyhynul. Úspěšně se tam rozrůstají už jen vysázené stromky (viz oplocenka vlevo na obr. 4, s výsadbou stromků v r. 2003). . Uvedené zkušenosti s pěstováním Rumexu OK 2 tak dále potvrdily, že se jedná o řádnou zemědělskou plodinu, což také jednoznačně koresponduje s certifikátem autorské ochrany této plodiny, který je od r. 2009 platný již na celém území Evropské Unie.

Souhrn a závěry

Krmný šťovík – Rumex OK 2 je vyšlechtěná, plně ustálená kulturní plodina, která byla v ČR nejdříve využívána jako suchá biomasa pro vytápění budov. V poslední době se výhodně uplatňuje zelená hmota pro krmení hospodářských zvířat a také pro výrobu bioplynu. Ke krmení se sklízí mladá kvalitní píce (vícekrát do roka), která zvyšuje dojivost i kvalitu mléka. Pro výrobu bioplynu je optimální termín sklizně v době plného květu, kdy Rumex OK 2 vytváří maximum hmotnosti a přitom se zvyšuje sušina. Bez řádné péče porosty krmného šťovíku brzy (již do 3 let) celkově degradují a zaplevelují se. Rumex OK 2 se ale nekontrolovaně nerozšiřuje a nezapleveluje své okolí, ale naopak jak bylo prokázáno, sám je zaplevelován, když se neošetřuje správně.

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?