Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (3) Kompostárna Berco s.r.l.

Většina informací obsažených v článku pochází od Enza Favoina, který celou exkurzi organizoval.

Kompostárna Berco (člen italského svazu kompostářů) zpracovává ročně 20 tisíc tun kuchyňských odpadů, 40 tisíc tun zahradních odpadů a dalších 200 tisíc tun různých materiálů nakupuje a připravuje z nich rozličné pěstitelské substráty. Kompostem vyrobeným z komunálního bioodpadu nahrazují zejména rašelinu, která je relativně drahá - 1m³ stojí kolem 30 Euro. Kuchyňské odpady jsou na kompostárnu přijímány za 65 Euro na tunu a odpady ze zahrad za 20 Euro na tunu. Provozní a investiční náklady tohoto typu kompostáren se v Itálii pohybují kolem 2-3 mil Euro/rok a 7,5-10 mil. Euro.

Dříve kompostovali kuchyňské odpady i zahradní odpady samostatně ve dvou linkách. Nyní je však kompostují společně a dosahují výborné kvality kompostu. Zahradní odpad je po přivezení na kompostárnu drcen a předkompostován. Pak je míchán s kuchyňským odpadem (který je přivážen přímo do kryté haly, kde probíhá první fáze kompostování) v poměru 1:1. Jelikož kuchyňské odpady mají téměř 100%-ní čistotu, tak je není nutné před kompostováním dotřiďovat či prosévat. V hale proběhne celkem sedm překopávek vždy po pěti dnech. Během každé překopávky je kompost posunut o kousek dále a po 35 dnech je vyložen mimo halu, smíchán s dalším zahradním odpadem (množství záleží na aktuálním výskytu tohoto odpadu), čímž se snižuje riziko vzniku zápachu a kompostování pokračuje další tři měsíce pod přístřeškem se zhruba devíti překopávkami. Kompostárna uvažuje o zavedení nucené aerace v hale namísto překopávání. To by jí umožnilo lépe optimalizovat a intenzifikovat proces. Díky tomu by se zvýšila kapacita kompostárny bez nutnosti přístaveb a rovněž se předpokládá zvýšení kvality kompostu a snížení zápachu. 

Z haly je odsáván vzduch, který prochází třemi stupni. Nejprve kyselou fází, při níž jsou rozpoustěny alkalické látky (pH 2,5 - 4 okyselování prostřednictvím H₂SO₄), pak zásaditou fází, při níž jsou rozpouštěny kyselé látky (pH 7- 8,5 - NaOH), a nakonec oxidační fází, při níž jsou rozpuštěné látky oxidovány prostřednictvím H₂O₂. Jako oxidační činidlo je používán peroxid vodíku H₂O₂. Při kyselé fázi se dostanou se rozpouští a následně oxidují alkálie a při zásadité kyseliny. Tato metoda degradace zápašných látek je složitá a finančně náročná, proto v současnosti projektují biofiltr. (Za nejlepší náplň biofiltru považují předkompostovanou dřevní štěpku.)

Po ukončení kompostovacího procesu je kompost prosíván na vibračním sítu, které má oproti bubnovému tu výhodu, že se neucpává. Nejprve jde kompost na síto s okem 40mm. Nadsítná frakce jde na vzduchový třídič plastů. Podsítná frakce je dále tříděna na sítě s okem 20 mm. Nadsítná frakce se společně s nadsítnou frakcí z předchozího třídění vrací na začátek procesu jako zdroj mikroflóry. Podsítná frakce je uložena do meziskladu (na meziskladu musí ještě dozrát, jelikož v ní byl ještě maličko cítit čpavek). Před distribucí či mícháním do rozličných substrátů je ještě tříděna na sítě s průměrem oka 10 mm.

Na kompostárně je vyráběno a na čtyřech linkách pytlováno kolem deseti druhů substrátů - všechny obsahují nějaké množství kompostu. Samotný kompost je prodáván zejména pro amatérské zahradníky, kteří zároveň ocení, že jde o substrát bez přídavku rašeliny (v Německu je i ekologická značka pro organické substráty bez přídavku rašeliny). V substrátech pro acidofilní květiny je naopak kompostu jen malé množství, jelikož kompost je slabě alkalický. V jedné směně může být na jedné lince naplněno 5000 pytlů, celkem tedy mohou všechny linky denně napytlovat až 1 200 m³ substrátu. Substráty jsou distribuovány firmou Fertil s.r.l. (a pod její značkou).

Na kompostárně je celkem 20 zaměstnanců. Kompostárna má vlastní laboratoř, která zajišťuje základní rozbory (pH, vodivost, objemová hmotnost, apod.). Ročně přijde na kompostárnu kolem dvaceti různých kontrol - kvalita kompostu a substrátů, zápach a emise, apod.

Exkurze proběhla v rámci twinning projektu "Centrum pro hospodaření s odpady" CZ/00//IB/EN-02

Obr. 2: Vysypávání přivezeného zahradního odpadu
Obr. 3: Nakládání zelených odpadů do drtiče
Obr. 4: Nakládání zelených odpadů do drtiče
Obr. 5: Hala, ve které je realizována intenzivní část kompostovacího procesu
Obr. 6: Kuchyňský odpad je přivážen přímo do haly
Obr. 7: Jímka výluhů a dešťové vody
Obr. 8: Odtah vzduchu z haly a oxidace zápachu
Obr. 9: Zásobníky chemikálií pro oxidaci zápachu
Obr. 10: Sítování kompostu
Obr. 11: Plnění substrátů do pytlů
Obr. 12: Napytlované substráty čekající na distribuci

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu