Odborné články
Konopí seté - jak dál?
S pěstováním konopí jsme začali už před deseti lety, tj. v roce 1994. Tehdy bylo naší hlavní pohnutkou prověřit denuncianství pana redaktora Radka Johna. Tomu někdo zaplatil výlet do Spojených států a on se odměnit reportáží v Mladém Světě, po jejímž přečtení se všichni, kdo jen vypustili slovo konopí, museli cítit jako vyvrhelové nejhrubšího kalibru. Je pravda, že se o naši činnost policie zajímala ze země i ze vzduchu, vždy však maximálně korektně. Rozhodně jsme se přitom jako vyvrhelové necítili, spíš jako propagátoři obnovy pěstování jedné z nejstarších známých kulturních plodin zavržené pro své výjimečné vlastnosti cílenými pomluvami výrobců nově objevených umělých vláken a těžařů papírenského dřeva.
V prvním roce byla zkušenost s pěstováním a sklizní více než příznivá. sklízeli jsme upraveným prototypem jednořádkové řezačky na kukuřici Agrostroje Pelhřimov bez jakýchkoliv závad. Díky pozdější sklizni jsme měli možnost poprvé v životě spatřit veliká hejna ptáků táhnoucích na jih až někde od severního polárního kruhu. Naše konopí pro ně bylo nepominutelnou lahůdkou. Z řezačky vycházela asi dvaceti centimetrová řezanka současně se zralým semínkem. Na pokus jsme zaseli jen 20 arů a sklizeň skončila v naší experimentální kotelně.
V následujícím roce jsme již oseli plochu čtyřnásobnou a zajímaly nás vlivy hnojení a výsevků. Výsledek z jednoho pozemku v jeden den osetého byl ohromující. Konopí narostlo přesně podle projevené péče v délce od 1,45 metru do 4,5 metru a průměru stonku ve střihu od 0,8 do 3,5 cm. To bylo vše, co jsme toho roku dosáhli, Na sklizeň zase přijela vývojová dílna Agrostroje Pelhřimov, tentokráte s prototypem rotační lišty s různými nástavci. Je nepopiratelnou pravdou, že po nadlidském úsilí a nezměrné obětavosti pozemek posekali. Tím to skončilo. Řádky se obracet nedaly pro délku stvolů. Nedaly se ani sebrat, pro změnu po předcházející návštěvy kvazinarkomanů, kterým se nedalo vysvětlit, že ten námi pěstovaný porost obsahuje asi tolik THC, jako PITO alkoholu. Stačil jediný stvol vychýlený z pokosu a bylo půl hodiny práce s uvolněním sběracího ústrojí. Po třech pokusech posloužila sklizeň hasičům ke cvičení.
Na vlastní kůži jsme si potvrdili zkušenosti prezentované v Olomouci na semináři "Andulka konopí močila". Skončili jsem s vlastními pokusy a začali se rozhlížet za státní hranicí. Bylo kde, v Rakousku i v Sasku.
V rakouském Kauzenu si ustavili svépomocnou společnost na společné vytápění obce a pro letní sezónu si upravili kogenerační jednotku s motorem na spalování surového řepkového a konopného oleje lisovaného přímo ve výtopně. Výlisky a slámu spalovali až po zahájení topné sezóny.
Sklizeň konopí řešili sečením co nejvýše zdviženou lištou sklízecí mlátičky s následným dosečením travními lištami. Při sečení různými značkami kombajnů si ověřili, že kvalita sečení je mezi jednotlivými značkami srovnatelná. Rozdílné výkony byly dány pouze různou ostrostí a seřízením jednotlivých lišt. Výrazný rozdíl byl v dosaženém výnosu semene. Díky lehkosti semene a tíze stonku zůstávalo ve slámě ve vytřásadlových typech sklízečů až 30% semene ve srovnání s kombajnem CASE, který semeno odstřeďuje.
Na IV. Saském dnu konopí v roce 1999 byl předveden velice komplikovaný žací stroj nesený těžkým traktorem s obráceným chodem. Měl záběr kolem 2,5 m a stonek dělil na tři kusy. Byl tam předveden i traktor se dvěmi lištami. Pro banální poruchu traktoru bylo sečení předvedeno dvěma nosiči. Pokos byl rovnoměrný, způsobilý k dalšímu operacím. Předvedený sběr lisem na kulaté balíky byl rovněž funkční, jen stonek nebyl vyrosený.
V této době byl na sklizeň pozemků u Plzně vypůjčen z Německa sklízeč upravený z kukuřičného sklízeče KEMPER. Pro poruchy se jednalo hlavně o dovoz, odvoz a úhradu nákladů v markách. Výzkumný ústav zemědělské techniky z Řep spolu se zemědělským družstvem v Žichlínku provedl podobnou úpravu. Pokos je nakracován po cca 60 cm.
Díky účinné propagaci se pěstování konopí přece trochu posunulo vpřed, i když převážně z popudu zahraničních partnerů. I my jsme jej v roce 2001 znovu zaseli a ihned na jeho sklizeň uspořádali Den konopí. A tím jsme odstartovali hledání odpovědí na otázku v nadpisu tohoto příspěvku.
Obecně se traduje, že ve střední Evropě skončilo pěstování konopí setého proto, že vyžaduje veliké množství ruční práce, které nelze rentabilně uhradit. Dnes po dalších čtyřech sezónách musíme konstatovat, že to není pravda, je to jen další cesta do pekla.
Použijeme-li materiálů specializovaného Hanfmusea v Berlíně na Mühlendammu, pak je konopí a jeho využití známé pouhých deset tisíc let a tvoří základ zhruba tisíce výrobků ze všech oblastí lidské spotřeby. To není tak málo a vynecháme-li relativně krátký úsek lidských dějin, kdy v r. 1937 bylo pěstování konopí v USA zakázáno, v r. 1941 pod přísnými tresty znovu nařízeno a po světové válce zakázáno s konečnou platností, není známa jiná srovnatelná plodina, která by dějiny lidstva více ovlivnila.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Co mi dala činnost v CZ Biom
Konopí jako alternativa pro zemědělství i průmysl České republiky
Návrh na zefektivnění sklizně konopí setého (2)
Využití technického konopí pro energetické účely
Návrh na zefektivnění sklizně konopí setého
Zpráva ze semináře „Pěstování a využití konopí setého v České republice – rok 2006“
Konopí seté je dáma
Konopí seté nejen alternativní energetická plodina
Konopí seté (Canabis sativa L.)
Konopí - stará kulturní rostlina v Evropě a ČR
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 8.2.2005
Poslední změna: 7.2.2005
Počet shlédnutí: 14376
Citace tohoto článku:
NOVOTNÝ, Václav: Konopí seté - jak dál?. Biom.cz [online]. 2005-02-08 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-bioodpady-a-kompostovani-pestovani-biomasy/odborne-clanky/konopi-sete-jak-dal>. ISSN: 1801-2655.