Zprávy z tisku

Lucemburk/Brusel 27. června (zpravodaj ČTK) - Státy Evropské unie se dnes shodly na zvýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pro rok 2030, které jsou součástí dosud největšího balíku klimatických návrhů. Podle návrhu odsouhlaseného ministry energetiky má EU na konci desetiletí vyrábět 40 procent energie ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů. Zároveň se má o devět procent snížit spotřeba energie.

Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.

Praha 18. května (ČTK) - Doložení splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy bude možné až do konce letošního roku nejen příslušným dokladem podle evropského předpisu, ale také čestným prohlášením. Plnění kritérií budou dokladovat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliva z biomasy. Počítá s tím poslanecká novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválil Senát hlasy 47 z 50 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Brusel/Praha 18. května (ČTK) - Podle ekologického balíčku, který loni představila Evropská komise, měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU vzrůst k roku 2030 na 40 procent. Dnes ale EK navrhla zvýšit do stejné doby podíl obnovitelných zdrojů na 45 procent. V roce 2020 činil podíl takových zdrojů na spotřebě energie v EU 22,09 procenta. Nejlépe na tom byly Švédsko (60,12 procenta), Finsko (43,8 procenta) a Lotyšsko (42,13 procenta). Naopak nejmenší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie měly Malta (10,71 procenta), Lucembursko (11,7 procenta) a Belgie (13 procent). Česká republika byla s více než 17 procenty na 19. místě z evropské sedmadvacítky.

Praha 27. dubna (ČTK) - České republice může k energetické nezávislosti a odklonu od dovozu ruských fosilních paliv pomoci mimo jiné komunální energetika. Ukázala to studie expertní skupiny EGÚ Brno, kterou si zadaly Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a společnost Frank Bold. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle studie přes čtyři gigawatty (GW), což je téměř dvakrát více než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR. Zástupci organizací to dnes řekli novinářům.

Skloňování alternativ pro český energetický mix ještě zesílilo v souvislosti s aktuální debatou o možném omezení dodávek ruského plynu. Jednou z jeho nejpřirozenějších alternativ je biometan, který v Česku podle odborníků může nahradit okolo 5 procent současné spotřeby. V tuzemsku aktuálně vzniká druhá biometanová stanice, pro rychlejší nárůst jejich počtu však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Klíčová bude také role státu a jeho podpora těchto projektů.

Liberec kvůli rostoucí poptávce po palivovém dříví koupí své příspěvkové organizaci štípací automat za zhruba 1,3 milionu korun. Městské lesy Liberec dosud měly jen manuální štípače, cílem je zkrátit dodací lhůty.

Praha 3. dubna (ČTK) - Současná situace v českém teplárenství je tristní. Teplárenství se dlouhodobě věnovala menší pozornost než elektroenergetice. Čím nahradit plyn a uhlí není zcela jasné, možností existuje několik. Je ale pravděpodobné, že cena tepla poroste, řekli ČTK oslovení akademici. Vliv podle nich logicky má mimo jiné aktuální ruská invaze na Ukrajinu.

Brno 3. dubna (ČTK) - Agrární komora žádá vládu, aby odložila účinnost některých opatření, která by měla pro tuzemské zemědělce začít platit už v příštím roce. Jde zejména o Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti dnes shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (za KDU-ČSL). Novinářům to po skončení sněmu řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Praha 24. března 2022 - Topná sezóna pomalu končí, a proto je třeba se připravit na novou. Česko musí podniknout kroky, které nám pomohou zvýšit nezávislost na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Vyšší energetická bezpečnost s sebou přinese i fakt, že přestaneme posílat do ruské ekonomiky peníze, které přispívají na tamní zbrojní výrobu. Proto tento týden Svaz moderní energetiky s dalšími partnery (CZ BIOM, Solární asociace, Aliance pro energetickou soběstačnost a konzultační společnost Budovy21) spouští výzvu: www.bezputina.cz / www.energetickasvoboda.cz.

Praha 24. března (ČTK) - Česká republika musí podniknout kroky, které pomohou zvýšit nezávislost na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Vyšší energetická bezpečnost s sebou přinese i fakt, že ČR přestane posílat do ruské ekonomiky peníze, které přispívají na tamní zbrojní výrobu. Svaz moderní energetiky spolu s CZ BIOM, Solární asociací, Aliancí pro energetickou soběstačnost a konzultační společností Budovy21 spouští výzvu bezputina.cz, která vyzývá vládu ke změně přístupu k české energetice. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Svaz moderní energetiky.

Brno 22. března (ČTK) - Aby česká energetika dokázala plnit závazky plynoucí z takzvané evropské Zelené dohody (Green Deal) a zároveň snížila svou závislost na dodávkách plynu z Ruska, je zapotřebí investovat do rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky a zvýšit také využívání takzvaných kogeneračních jednotek. Ty dokážou kombinovat výrobu tepla a elektřiny. Uvedli to odborníci na energetiku na dnešní konferenci v Brně.

V současné době pochází v EU z obnovitelných zdrojů jen něco málo přes 22 % energie. V červenci 2021 Evropská komise navrhla změnu směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie, aby se tento podíl do roku 2030 zvýšil na 40 %. Markus Pieper, německý konzervativní europoslanec, který řídí postoj Evropského parlamentu k uvedené směrnici, nyní navrhuje zvýšení tohoto podílu.

Bezprecedentní útok ruských vojsk na svobodnou Ukrajinu musí vést k urychlení proměny české energetiky směrem k řešením, díky kterým budeme nezávislí na dovozu zemního plynu a ropy z východu. Současná situace podle oborových sdružení neznamená konec Zelené dohody pro Evropu, je ale třeba úprava jednotlivých cílů a cest k jejich dosažení. Právě rozvoj obnovitelných zdrojů a renovace budov bude třeba jednoznačně urychlit. Tato řešení jsou nástrojem, které zvýší energetickou nezávislost Evropy a sníží emise současně. Členské státy musí odstranit překážky, které brání rychlému rozvoji moderní energetiky, shodují se zástupci profesních sdružení.

Praha 2. března (ČTK) - Ekologická organizace Greenpeace dnes vyzvala českou vládu, aby učinila rychlé kroky k rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Aktivisté v tiskové zprávě uvedli, že konec závislosti na dodávkách plynu z Ruska je prioritou a plyn by měl být nahrazen čistými zdroji s plným využitím potenciálu solárních a větrných elektráren. Organizace také žádá, aby Česko ukončilo dodávky ropy, plynu a jaderného paliva z Ruské federace.

Zveme Vás ke sledování rozhovoru o bioenergetice v USA, v EU a v ČR se zahraničními hosty, které u kulatého stolu vyzpovídá moderátorka Euractiv.cz, Aneta Zachová, v pátek 4. března mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Záznam bude dostupný i později.

Praha 25. února (ČTK) - Česko i další unijní země by v důsledku ruské invaze na Ukrajinu měly začít s urychlenou přestavbou energetiky na domácí a evropsky obnovitelné zdroje a posílit rozvoj přeshraničních energetických sítí. Ekologická organizace Hnutí Duha dnes uvedla návrhy, kterými lze podle ní postupně ukončit závislost na ruském plynu. Žádá i změnu některých českých zákonů.

Evropská komise neočekává pro nadcházející měsíce pokles a stabilizaci cen plynu. To bude mít neblahý vliv i na cenu elektřiny a obecně na hospodářství a domácnosti. V uniklém dokumentu Komise zároveň navrhuje cíle pro navýšení výroby bioplynu a biometanu.

Brno 2. února (ČTK) - Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).

O agrivoltaice neboli agrofotovoltaice se také říká, že to jsou podané ruce mezi zemědělstvím a solární energetikou. Panely přistiňují plodiny a pomáhají tak zachovat výnosy, které jsou ohroženy suchem a rostoucími teplotami v důsledku klimatické změny. Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají. Agrivoltaické systémy jsou schopné zadržovat vlhkost uvolňovanou plodinami, čímž snižují spotřebu vody. Vlhkost vzduchu ochlazuje solární panely, což pomáhá panelům dosáhnout lepšího výkonu. „Vedle nahrazování uhelných elektráren má agrivoltaika potenciál napomoct zemědělcům s adaptací na změnu klimatu,“ potvrzuje analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Abel, který se v Klubu Agrivoltaiky snaží prošlapávat cestu čisté energetice a udržitelnému zemědělství.