Zprávy z tisku

Tisková zpráva – Vlastníci lesů letos podali přibližně 12,5 tisíce žádostí o příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020. V tomto třetím a posledním kole dostanou od Ministerstva zemědělství (MZe) více než 3,6 miliardy korun. Z toho 2 miliardy jdou ze státního rozpočtu, přibližně 1,6 miliardy uvolní z vlastních zdrojů MZe. Většinu příspěvků dostanou vlastníci lesů do konce letošního roku.

Hradec Králové 7. října (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) připravuje na sobotu 16. října akci Den za obnovu lesa, při které mohou lidé pomoci s obnovou lesů zničených kůrovcem. Současně by se měli seznámit s prací lesníků a s budoucí podobou českých lesů po kůrovcové kalamitě. Akce bude na 13 místech po celé ČR, kromě Prahy v každém kraji. ČTK to dnes řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

Praha 15. září (ČTK) - O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Dnes tak rozhodla Sněmovna, když schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšířilo území tzv. červené zóny. Jde o účelově vybrané oblasti, kde jsou lesy mimořádně silně zasažené až ohrožené kůrovcovou kalamitou. V červených zónách mohou vlastníci lesů upustit od některých opatření tak, aby měli kapacitu na zpracování kůrovcového dřeva a snižování následků kalamity. Rozšířením území Ministerstvo reaguje na další plošný postup kalamity od loňského roku.

Vláda dnes schválila aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Jedná se o první aktualizaci dokumentů schválených vládou v roce 2015 (strategie) a 2017 (akční plán) a podílelo se na ní více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí. Materiály se opírají zejména o odborné podklady zpracované rezortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) a s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Oba dokumenty jsou souladu s Adaptační strategií EU a jejich cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Adaptační strategie je cílena na řešení všech významných projevů změny klimatu v ČR, tj. dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot, extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu na přípravu a realizaci projektů v programu LIFE. Výzva je určena českým žadatelům unijního programu LIFE v roce 2021. V minulosti se díky projektům LIFE podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů, vznikla interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro města i firmy nebo prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

Od 1. července posílí systém ochrany půdy o účinnou protierozní vyhlášku. Jejím cílem je chránit půdu před vodní erozí, která u nás ohrožuje až 60 % cenné zemědělské půdy půdním smyvem, který z ní odnáší to nejcennější a půda jeho účinky chudne. Opatření proti vodní erozi navíc mohou pozitivně ovlivňovat i odolnost půdy proti větrné erozi (týká se 14 % zemědělské půdy). Protierozní vyhláška umožní kontrolovat a pokutovat zemědělce za nešetrné hospodaření na zemědělské půdě. Je i důležitou obranou zejména pro obce a jejich obyvatele, jejichž majetek je pravidelně poškozován erozí zemědělských pozemků. Protierozní vyhláška tak mj. vedle zmenšení půdních bloků na maximálně 30 ha, rozšíření dotačních podpor a tradičních zemědělských dotací na krajinná ochranná opatření, osvobození od daní pozemků s vybranými krajinotvornými prvky (jako například mokřady) přispěje k vyšší stabilitě zemědělské krajiny.

Evropská unie zvažuje zpřísnění pravidel týkajících se toho, kdy lze energii získanou pomocí spalování biomasy klasifikovat jako obnovitelnou, a uplatnit tak její přínos vzhledem ke klimatickým cílům EU. Zprávu přinesla agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do draftu dokumentu od Evropské komise dne 16. června.

Vytápění domácností postavené na spalování uhlí bude už brzy ve Frýdku-Místku minulostí. Společnost Veolia Energie začala připravovat kompletní ekologizaci zdejší teplárny. Hlavním palivem bude do tří let ve Frýdku-Místku biomasa – ekologický, cenově příznivý a dobře dostupný obnovitelný zdroj energie.

Praha 12. února (ČTK) - Předloni se dál zhoršoval stav lesů v Česku. Ovzduší se naopak zlepšilo. Obnovitelné zdroje energie (OZE) měly dosud nejvyšší podíl na výrobě elektřiny v zemi. Uvádí to Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2019, kterou v pondělí projedná vláda. Zprávu kvůli pandemii covidu předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) později než obvykle. Část údajů už různé instituce zveřejnily dříve. Zprávu zpracovala informační agentura Cenia spadající pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).

V médiích aktuálně probíhají kampaně zpochybňující využívání dřevní biomasy pro výrobu obnovitelné energie. Několik z nich zkresluje to, jaká je skutečná situace v lesích a jak bioenergetika funguje a spojuje využití dřevní biomasy pro energii s nadměrným využíváním lesů, nebo dokonce s trvalým odlesňováním a „spalováním stromů“.

Praha 29. ledna (ČTK) - Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Brno 8. ledna (ČTK) - Na brněnském výstavišti se letos neuskuteční veletrh zemědělské techniky Techagro, lesnický a myslivecký veletrh Silva Regina ani akce Biomasa. Společnost Veletrhy Brno se s oborovými svazy dohodla na jejich zrušení a přeložení na příští rok. Podle dosavadních plánů se měly uskutečnit letos v dubnu, vzhledem k pandemické situaci ale není jisté, že bude možné pořádat hromadné akce. Veletrhy Brno dnes o změně informovaly v tiskové zprávě.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Česko letos slaví Den bioenergetiky již 29. října 2020. Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka symbolicky pokryta energií z biomasy jako je dřevní štěpka, palivové dříví, bioplyn nebo bioetanol. Bioenergetika by do roku 2030 měla vytvořit přes osm a půl tisíce nových pracovních míst, především v regionech, spočítali experti CZ Biom. Mají však obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci energetiky, zejména teplárenství, dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Brusel 17. září (zpravodaj ČTK) - Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

19. ročník Evropského týdne mobility (ETM) proběhne i letos v tradičním termínu 16. – 22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „Bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem.