Zprávy z tisku

Ve středu 6. září 2023 se na farmě Zemědělského družstva Maleč konal workshop s názvem “Digestát jako hnojivo: Dobrá praxe a výzkum” pořádaný asociací CZ Biom a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Cílem bylo seznámit účastníky s právě probíhajícím polním experimentem podpořeným Technologickou agenturou ČR v rámci Programu THÉTA s aplikací digestátu a dalších tuhých a kapalných hnojiv, ale také ukázat dobré zkušenostmi z praxe hnojení digestátem na statku a chodem bioplynové stanice ZD Maleč.

Válka na Ukrajině vedla k výraznému zvýšení cen v různých oblastech, zejména však na zemědělských a energetických trzích po celém světě. Ceny komodit mají významný dopad na provozní náklady palivových zdrojů energie, mezi které patří bioplynové a biometanové stanice. Tato zařízení přitom mají velký potenciál nahradit třetinu spotřeby zemního plynu v roce 2030. Evropa právě rozděluje 18 miliard eur na rozvoj biometanu v EU. ČR si však ukrojí jen malý díl, nebo vůbec nic. Podpora bioenergetického sektoru musí nutně reagovat na prudký nárůst investičních a provozních nákladů.

Skupina MOL se dohodla se společností BayWa AG na koupi bioplynové stanice Szarvas – zařízení na zpracování odpadu využívajícího organické odpady k výrobě elektřiny a tepla prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny s kapacitou v špičce přibližně 4 megawatty (MW). Závod ročně zpracuje více než 40 000 tun odpadu z produkce masa v regionu a dalších 53 000 tun zbytkového odpadu (např. kejdy a hnoje) ze sousedních chovů hospodářských zvířat a masokombinátů. Kromě toho se jako surovina používá přibližně 18 000 tun zemědělského substrátu, který dohromady produkuje více než 12,5 milionu metrů krychlových bioplynu.

Hrotovice (Třebíčsko) 26. května (ČTK) - Zemědělci potřebují od státu jistotu podpory produkce domácích potravin. Závisí na tom i rozhodování o investicích do modernizace, řekl ČTK předseda Zemědělského družstva Hrotovice Bohumír Hutař. Hrotovické družstvo si dnes během návštěvy Vysočiny prohlédl prezident Petr Pavel. Prezident s manželkou dnes pokračují v dvoudenní návštěvě kraje. Ráno přijeli do Jemnice, kde na ně čekaly stovky lidí. Po návštěvě radnice prošli městem a prohlédli si opravovaný jemnický zámek. Odpoledne návštěvu ukončí prohlídkou farmy na pěstování rajčat v Kožichovicích.

Frankfurt 28. dubna (ČTK) - Podíl obnovitelných zdrojů při spotřebě energie v Německu přesáhl v prvním čtvrtletí 50 procent. Vyplývá to z dat energetické skupiny BDEW a Centra pro výzkum solární energie a vodíku (ZSW). Německo má v plánu, aby se energie ze slunce, větru a biomasy a hydroelektrická energie podílely do roku 2030 na energetickém mixu 80 procenty.

Olomouc 26. dubna (ČTK) - Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Praha 11. dubna (ČTK) - Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold. ČTK dnes o výsledcích studie informovali její autoři. Ministerstvo životního prostředí považuje potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE), který studie uvádí, za reálný. V případě podílu OZE k roku 2030 se musí počítat nejen s výrobou z OZE, ale i s celkovou konečnou spotřebou, kde studie správně počítá i s potenciálem energetických úspor, sdělil ČTK ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Praha 11. dubna (ČTK) - Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V dnešním usnesení Nekulu výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin.

Praha 3. dubna (ČTK) - Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes novinářům představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

Praha 1. března (ČTK) - Vláda se chce podle svého aktualizovaného programového prohlášení zaměřit na posílení energetické bezpečnosti státu. Chystá kvůli tomu legislativní změny, které umožní vznik komunitní energetiky či rozvoj využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň nově deklarovala úmysl omezit dodávky energetických surovin z Ruska. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení vlády, které dnes kabinet schválil.

Brno 23. února (ČTK) - Konsorcium firem Škoda Praha a OHLA ŽS začne v dubnu stavět kotel na biomasu pro Teplárny Brno v jejich provozu Brno-sever. Zástupci firem dnes podepsali smlouvu s Brnem i vedením Tepláren Brno. Generální ředitel tepláren Petr Fajmon po podpisu smlouvy oznámil, že se teplárnám podařilo získat dotaci 1,67 miliardy korun.

Praha 20. února (ČTK) - Objem výroby dřevěných pelet v Česku v loňském roce stoupl meziročně o dvě procenta na 538.000 tun. Výrazněji v souvislosti s energetickou krizí stoupla poptávka, na domácím trhu až trojnásobně. Spolu s tím rostla během roku až na dvojnásobek i jejich cena, nyní ovšem opět klesá. ČTK to řekl předseda oborového Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Podle něj budou výrobci vzhledem k rostoucímu zájmu zásadně navyšovat domácí výrobu.

Praha 16. února 2023 - Evropský parlament ve čtvrtek 9. února schválil plynárenský balíček, který má za úkol dekarbonizaci plynárenského sektoru. Evropská bioplynová asociace (EBA) spolu s asociací CZ Biom vítají především zahrnutí využití biometanu, mezi povinné nástroje do roku 2030. Cíl 35 miliard m³ biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m³ a pokrýt tak 30 až 50 % budoucí poptávky po plynu v EU.

Vysoké Studnice (Jihlavsko) 2. února (ČTK) - V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) určitě potenciál pro budování dalších bioplynových stanic. Uvedl to po dnešní návštěvě zemědělského podniku Luka ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku, který provozuje bioplynovou stanici déle než deset let. Předsedkyně představenstva Alena Nováková uvedla, že firmu s velkým chovem skotu provoz vyrábějící z bioplynu elektřinu a teplo pomáhá stabilizovat, protože to je jistý měsíční příjem.

Olomouc 1. února (ČTK) - Společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL) loni snížila o třetinu těžbu dřeva i plochu holin, které v předchozích letech vznikly v jejích lesích kvůli kůrovci, suchu a větrným kalamitám. Firma v roce 2022 při obnově lesních porostů vysadila více než čtyři miliony sazenic. ČTK to dnes sdělil jednatel ALSOL Arnošt Buček. ALSOL od roku 2013 hospodaří na 42.000 hektarech církevních lesů v Olomouckém a Zlínském kraji.

Hradec Králové 14. prosince (ČTK) - Funkce generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) se dnes ujal dosavadní ekonomický ředitel firmy Dalibor Šafařík (49). Do čela státních lesů Šafaříka dnes jmenoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), uvedl podnik. Šéf státního podniku, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, vzešel z výběrového řízení. Výběr Šafaříka oznámil ministr Nekula na konci listopadu.

Madrid 3. listopadu (ČTK) - Společnost Maersk plánuje do roku 2030 vyrábět ve Španělsku pro svou flotilu až dva miliony tun zeleného metanolu (bývá označován též jako e-metanol) ročně. Chce jím zásobovat svou flotilu nákladních lodí a snížit svou uhlíkovou stopu. S odvoláním na dnešní oznámení dánského námořního dopravce a španělské vlády o tom informovala agentura Reuters. Projekt si podle výpočtů Madridu vyžádá investici přibližně deset miliard eur (244,6 miliardy Kč) a Španělsko do něj může vstoupit jako strategický investor. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.

V reakci na probíhající diskuse vlády na téma zastropování cen vyrobených energií a na zavedení daně z mimořádných zisků, přijalo představenstvo Agrární komory ČR usnesení, ve kterém zásadně požaduje ustanovení výjimky pro zastropování cen energií u výroby elektrické energie z bioplynových stanic do kapacity 1 MW provozovaných především v podnicích zemědělské prvovýroby. Odmítá také nízkou hranici pro zařazení celého podniku do mimořádného zdanění u vyjmenovaných příjmů, kde požaduje posun limitu z 5 na 50 mil. Kč a určení 75% podílu na celkových tržbách tedy tak, aby byly mimořádně zdaněné pouze podniky, kde prodej energií hraje významnou roli.

Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl zahájilo zkušební provoz své nové biometanové stanice. „Obnovitelný zemní plyn“ vyrábí z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do stávající plynárenské sítě Gasnet. Součástí projektu je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Celou investici za více než 50 milionů korun realizovaly společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. V Česku se přitom jedná o vůbec první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě.

Litomyšl (Svitavsko) 25. října (ČTK) - V Litomyšli na Svitavsku vznikla jedna z prvních biometanových stanic v Česku. Je ve zkušebním provozu. Vyrábí elektřinu a k tomu čistí bioplyn na biometan. Vtlačuje ho do plynárenské rozvodné sítě a zásobuje novou čerpací stanici na zemní plyn. Investiční náklady činily 50 milionů korun, uvedlo des Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl v tiskové zprávě.