Zprávy z tisku

Praha 12. února (ČTK) - Předloni se dál zhoršoval stav lesů v Česku. Ovzduší se naopak zlepšilo. Obnovitelné zdroje energie (OZE) měly dosud nejvyšší podíl na výrobě elektřiny v zemi. Uvádí to Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2019, kterou v pondělí projedná vláda. Zprávu kvůli pandemii covidu předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) později než obvykle. Část údajů už různé instituce zveřejnily dříve. Zprávu zpracovala informační agentura Cenia spadající pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).

V médiích aktuálně probíhají kampaně zpochybňující využívání dřevní biomasy pro výrobu obnovitelné energie. Několik z nich zkresluje to, jaká je skutečná situace v lesích a jak bioenergetika funguje a spojuje využití dřevní biomasy pro energii s nadměrným využíváním lesů, nebo dokonce s trvalým odlesňováním a „spalováním stromů“.

Praha 29. ledna (ČTK) - Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Brno 8. ledna (ČTK) - Na brněnském výstavišti se letos neuskuteční veletrh zemědělské techniky Techagro, lesnický a myslivecký veletrh Silva Regina ani akce Biomasa. Společnost Veletrhy Brno se s oborovými svazy dohodla na jejich zrušení a přeložení na příští rok. Podle dosavadních plánů se měly uskutečnit letos v dubnu, vzhledem k pandemické situaci ale není jisté, že bude možné pořádat hromadné akce. Veletrhy Brno dnes o změně informovaly v tiskové zprávě.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Česko letos slaví Den bioenergetiky již 29. října 2020. Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka symbolicky pokryta energií z biomasy jako je dřevní štěpka, palivové dříví, bioplyn nebo bioetanol. Bioenergetika by do roku 2030 měla vytvořit přes osm a půl tisíce nových pracovních míst, především v regionech, spočítali experti CZ Biom. Mají však obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci energetiky, zejména teplárenství, dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Brusel 17. září (zpravodaj ČTK) - Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

19. ročník Evropského týdne mobility (ETM) proběhne i letos v tradičním termínu 16. – 22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „Bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem.

Brno 4. srpna (ČTK) - Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců pro ČTK.

Praha 25. června (ČTK) - Půdním suchem je po intenzivních srážkách z minulého týdne ohrožena jen malá část Česka, konkrétně je to bezprostřední okolí Ústí nad Labem, Prahy a Brna. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková. Zemědělské sucho se podle meteorologů nyní v Česku prakticky nevyskytuje.

Na zabezpečení výdajů na opatření nitrátové směrnice bude potřeba 752 milionů korun. Uvádí to Strategie financování směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), kterou dnes schválila vláda. Uvedený odhad zahrnuje náklady spojené s údržbou a obnovou skladovacích prostor ve výši 229 milionů korun a nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice ve výši 523 milionů korun.

Praha 2. června (ČTK) - Nahrazení současného uhelného průmyslu v Česku takzvanými zelenými zdroji nezaměstnanost nezvýší. Na dnešním briefingu při příležitosti pátečního zasedání uhelné komise v elektrárně Prunéřov to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a skupiny Faktaoklimatu.cz. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle nich příležitostí pro restart české ekonomiky po koronavirové krizi.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Praha 22. dubna (ČTK) - Pandemie nového koronaviru by podle studentů a pedagogů z iniciativy Univerzity za klima neměla vést k odsunutí problematiky klimatických změn či sociálních problémů. Vysoké školy by podle iniciativy měly vytvořit vlastní strategie pro tyto otázky. Jejich cílem by mělo být například snížení spotřeby elektřiny a tepla nebo šetrnější zacházení s vodou. Zástupci iniciativy to dnes sdělili ČTK v tiskové zprávě k dnešnímu Dni Země.

Vídeň 18. dubna (ČTK) - Rakousko v pátek uzavřelo uhelnou elektrárnu Mellach - poslední v zemi. Stalo se tak osmým státem v Evropské unii, který skoncoval se spalováním uhlí. S odkazem na rakouskou energetickou skupinu Verbund o tom dnes informovala agentura AP.

Washington/Praha 20. dubna (ČTK) - Před 50. lety, 22. dubna 1970, se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí, kteří demonstrovali za zdravější životní prostředí. Kampaní chtěli demonstranti prosadit přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí a prosadit tyto otázky do politické diskuse. Kampaň měla nebývalý ohlas a jejím výsledkem byl vznik Dne Země, který se každý rok 22. dubna slaví po celém světě jako mezinárodního svátek životního prostředí. Od roku 1990 je svátek připomínán i v České republice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o obnovitelných zdrojích energie (RED II) v minulém roce stanovila za cíl dosáhnout 32% podílu OZE v EU do roku 2030. Tato směrnice stanovila základ tzv. kritérií udržitelnosti, podle nichž se bioenergie stala jedinou formou energie se zárukou udržitelnosti zdrojů.