Motivací bylo zpracovat odpady

Bioplynová stanice je pro nás velkou výhodou v tom, že zlepšíme životní prostředí a vyrovná nám to cash flow. Kdyby to byly necelé tři miliony v tržbách každý měsíc, můžeme nějak řešit současné výrazné snížení cen za prodej mléka. Uvedl to předseda představenstva a.s. Meclovská zemědělská Ing. Jaroslav Hána na semináři, který nedávno ve spolupráci s ní pořádala společnost Johann Hochreiter s.r.o. v Meclově na Domažlicku.

Obr. 1: Bioplynová stanice vyrovnává podniku cash flow

Vzhledem k rozsáhlé živočišné výrobě se podnik rozhodl pro výstavbu bioplynové stanice. Hlavní motivací stavby bylo zpracovat zbytky. „Chtěli jsme využít kejdu a hnůj. Navíc do roku 2014 bychom museli mít tři pevná hnojiště s jímkou, za která bychom dali 60 milionů korun,“ dodal. Výstavba bioplynové stanice o rezervovaném výkonu jedné megawatty stála kolem 86 milionů korun, z toho 22,5 milionu korun je přislíbeno společnosti zpátky jako dotace díky podpoře z Programu rozvoje venkova. Návratnost investice podle ředitele Hány bude asi osm let. Meclovská zemědělská se rozhodla pro dva motory o výkonu 600 kW a technologii fermentoru „kruh v kruhu“. Jak upřesnil Ing. Zdeněk Klempera, jednatel společnosti Johann Hochreiter s.r.o., která byla generálním dodavatelem této bioplynové stanice, jde o účinný systém míchání kvasného substrátu v obou kruzích fermentoru. Zejména ve vnějším kruhu, kde je podstatně větší zatížení s vyšší sušinou, probíhá dokonalé promíchání, podstatně lepší než u jednoduché nádrže, eliminují se tzv. mrtvé zóny uprostřed, je dokonale využit celý reakční objem nádrže. Vnitřní kruh není nutno tepelně izolovat, což znamená výraznou úsporu energie. Centrální čerpadlo se používá pouze pro doplňování kejdy nebo ředící tekutiny a pro vyčerpávání koncového skladu.

Obr. 2: Předseda představenstva a ředitel společnosti Meckovská zemědělská

Klempera poznamenal, že koncept fermentoru „kruh v kruhu“ je u bioplynových stanic Hochreiter odlišný než u jiných dodavatelů, kteří také používají tento systém. „Vnější kruh fermentoru má u nás více než dvojnásobný objem než kruh vnitřní. To je z biologického hlediska velmi důležité a tento velký objem je možno umíchat právě díky výkonným pádlovým míchadlům Mississippi,“ vysvětlil. Tato technologie je dokáže zpracovávat levné materiály, jako je hnůj se slámou i travní senáž, na což ostatní stanice nejsou připravené. V Meclově se nahradí více než polovina vstupních surovin hnojem, kejdou a zbytky krmiv, nekvalitní trávou a starým obilím, a ušetří se tak polovina nákladů na suroviny. Konkrétně pro bioplynovou stanici využívají denně 33 tun kukuřice, 12 tun senáže, 18 tun hnoje a 20 metrů krychlových kejdy. „To znamená, že kolem 50 procent výroby energie a tepla je z kejdy, hnoje a senáží, které bychom jinak neměli jak použít. Tím, že suroviny využijeme v bioplynce, eliminujeme zápach, nemusíme stavět hnojiště a zlepšujeme ekonomiku podniku,“ shrnul Hána. Technologie Hochreiter funguje po Evropě ve 2000 stanicích. V České republice tato společnost dokončuje 36. bioplynovou stanici.

Obr. 3: Investoři využili technologii kruh v kruhu

Chtějí rozšířit využití tepla

Záměrem Meclovské zemědělské je využívat z bioplynové stanice i teplo, a to nejen pro vytápění svého areálu. Spolupracujeme s firmou BP Energy, které sušíme bukové dříví pro krby a další lokální topení. Zájem o využití tepla má ale i obec na vytápění mateřské či základní školy, případně vytápění skleníků jahodárny, kam by mělo směřovat asi 650 kilowatt. Chtěli bychom vybudovat i wellnes centrum s bazény a vířivkami, dodal předseda představenstva a.s. Meclovská zemědělská Ing. Jaroslav Hána, který za rok 2011 získal prvenství i v soutěži Manažer roku v odvětví zemědělství.

Připomněl, že společnost Meclovská zemědělská se zabývá tradiční zemědělskou výrobou. Se svojí obhospodařovanou plochou 4100 hektarů je jedním z největších zemědělských podniků v Plzeňském kraji. Celkem zaměstnává 105 pracovníků. „Když jsem sem v roce 1988 nastoupil jako předseda JZD, měli jsme 3500 hektarů a 587 členů,“ podotkl Hána. Z 3500 hektarů orné půdy zaujímá největší plochu pšenice, a to 927 hektarů. „Výměru kukuřice jsme zvedli o 200 hektarů na úkor pšenice kvůli otevření bioplynové stanice, kde máme letos 818 hektarů, z toho asi 67 hektarů na zrno,“ poznamenal s tím, že ozimý ječmen letos sklízeli asi z 360 hektarů, a řepku na 445 hektarů. Obě tyto plodiny chtějí v novém roce pěstovat na větší výměře.

Obr. 4: Meclovská zemědělská se rozhodla pro dva motory o výkonu 600 kW

Živočišná výroba je zaměřena zejména na produkci mléka a masa. „Jsme jeden z mála podniků, který ještě chová prasata,“ podotkl a doplnil, že od roku 2002 na nich prodělali několik desítek milionů korun. „Pořád je máme a věřím, že se dostaneme do černých čísel,“ řekl. Podnik přitom choval kolem 350 prasnic, nyní jejich stav klesl na 300 prasnic a ročně produkuje kolem 7500 selat, z toho 2000 kusů prodává.

Největší podíl na tržbách má mléko

Největší tržby získává však společnost za mléko. Je jedním z předních dodavatelů mlékárny Lactalis, ročně jí dodává devět milionů litrů této suroviny. „Situace s mlékem je dost napjatá, protože jsme v červenci ztráceli skoro 1,20 koruny na výkupní ceně, což se nám výrazně projevilo v tržbách. Jeden haléř na tržbách pro nás totiž znamená 90 tisíc korun za rok. Koruna už představuje devět milionů korun na tržbách,“ přiblížil předseda představenstva. Určitým východiskem z této situace bylo zvýšení užitkovosti, čímž Meclovští eliminovali ztrátu z výkupních cen. Celkem chovají 2700 kusů skotu, především holštýnského plemene, s uzavřeným obratem stáda. Z toho je asi 970 dojnic.

Obr. 5: Teplo z bioplynové stanice využívají k sušení bukové dříví

Společnost pokračuje ve zlepšování svých výsledků. Ze 17. místa v užitkovosti dojnic v rámci domažlického okresu, které zaujímali před rokem 1989, se dostali na špici v Plzeňském kraji. Naše kráva Fanatička, jež byla šampiónkou výstavy Přerov 2005, se stala čtvrtou nejkrásnější krávou v celosvětové soutěži Red Champions around the World 2005. „Díky dobré plemenářské práci, jejíž výsledkem je Fanatička, se může naše republika účastnit evropských a světových výstav. V roce 2006 jsme se účastnili výstavy v Oldenburgu, kde naše černá kráva Lidka byla sedmá v Evropě, nejlepší z Čech. Šampiónka Fanatička ještě žije, je jí deset let a je druhá nejstarší ve stáji,“ řekl Hána.

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost