Jak jsme pokročili s využíváním biomasy

S přijatým závazkem České republiky ke zvýšenému využívání biomasy pro energii do roku 2010, až na 6 – 8% potenciálních energetických zdrojů, je nezbytné zajistit dostatečné a stabilní množství biomasy. Zdrojem energetické biomasy jsou především odpadní hmoty a vedlejší produkty. Tato forma ale již nemůže zvýšeným požadavkům stačit. Z výsledků bilance všech energetických zdrojů je zřejmé, že téměř z poloviny je nutné biomasu získávat cíleným pěstováním energetických rostlin, jak vyplývá z připojené prognózy pro rok 2010:

Druh biomasy	Energie celkem		Z toho
	%	PJ	Teplo (PJ)	Elektřina (GWh)
dřevo a dřevní odpad	24	33,1	25,2	427
sláma obilnin a olejnin	11,7	15,7	11,9	224
energetické rostliny	47,1	63	47,7	945
bioplyn	16,3	21,8	15,6	535
celkem	100	133,6	100,4	2231

Celková potřeba energie v ČR: 1750 PJ, z toho biomasa: 133,6 PJ = 7,6 %

Energetické rostliny by měly podle uvedených výpočtů zaujímat 47,1 % v rámci všech forem využitelné biomasy. Záměrné pěstování energetických rostlin lze rozdělit na biomasu dřevní, která se získá pěstováním rychle rostoucích dřevin a biomasu z rostlin bylinného charakteru.

Pěstování rychle rostoucích dřevin je poměrně známý pojem, protože se již delší dobu všeobecně doporučuje v zahraničí. Rovněž u nás se tyto plantáže zakládají. Poslední hodnocení výsledků z plantáže těchto dřevin bylo zveřejněno v časopise: Alternativní energie (č.5 /2003 str. 8), kde jsou popsány i náklady na založení a pěstování i dosažené výnosy na 5 ha plantáži.

Energetické rostliny bylinného charakteru, které poskytují nedřevní biomasu, jsou významným zdrojem energie. Jejich výhodou je mimo jiné snadné zakládání a pěstování v polních kulturách. Založení porostů se provádí ve většině případů jednoduchým způsobem – setím, což je vždy řádově levnější, než zakládání porostů výsadbou. Rovněž další kultivační práce se provádí běžně dostupnou mechanizací, která je k dispozici v každém zemědělském podniku. Výběrem vhodných rostlin pro energii jsem se zabývala již v 80tých letech, když jsem hledala nepotravinářské rostliny pro ozelenění důlních výsypek a složišť elektrárenských popelů v průmyslové oblasti severozápadních Čech. Později, kdy se ukázalo, že není nezbytné rekultivovat všechny plochy na půdu zemědělskou, rozšířila jsem pěstování energetických rostlin na běžné zemědělské půdy. Toto opodstatnění bylo potvrzeno dále, když bylo zjištěno, že téměř 1 milion ha půdy není v ČR potřebný pro produkci potravin a lze ji proto využívat např. pro pěstování energetických rostlin. V rámci Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Chomutově jsme vyzkoušeli celou řadu nejrůznějších rostlin, počínaje jednoletými až po víceleté a vytrvalé. Prvá ucelená publikace s názvem: Rostliny pro energetické využití (Petříková 1999) vznikla za podpory ČEA, ale bohužel pouze v elektronické formě, takže se k mnoha čtenářům nedostala. Dílčí i nové výsledky byly průběžně publikovány a postupně zpřesňovány.

Pro doporučení k praktickému využití bylo nezbytné výsledky z pokusů ověřit v provozních podmínkách. Proto, po mém odchodu do důchodu, kdy celé pracoviště VÚRV v Chomutově převzal kolega Ing. Sergej Usťak, CSc. jsem se snažila zajistit pěstování vybraných druhů, které se jevily jako perspektivní, na různých místech po celé ČR. Toto ověřování jsme zajišťovali jen v rámci CZ Biom, takže nebylo bohužel v důsledku nedostatku financí dokonalé, neboť jsme prostředky získali pouze z dílčích grantů (např. z Nadace Partnerství). Bohužel, přímá podpora z Ministerstva zemědělství nebyla za účelem provozního ověřování energetických plodin poskytnuta. Po zhodnocení veškerých výsledků jsme nakonec vybrali podle tehdejších znalostí nejvhodnější druhy rostlin a ty byly posléze použity jako podklad pro dotaci MZe na pěstování energetických rostlin, poskytovanou na základě Nařízení vlády č. 86/2001 Sb. Využití některých rostlin bylo třeba ještě dále rozpracovávat včetně zajištění jejich osiva. To bylo splněno zejména v případě energetických trav (např. chrastice rákosovitá, sveřepy apod.), nebo komonice, či slézu krmného i jiných.

Ze seznamu podporovaných energetických bylin se projevoval nejlépe krmný šťovík Rumex OK 2. Proto jsme jej začali podrobně sledovat a důsledně ověřovat jeho pěstování. Nejdůležitější bylo zajištění osiva, které jsme získali z Ukrajiny. Šťovík krmný – Rumex OK 2 byl vyšlechtěn jako vysoce kvalitní kulturní plodina, poskytující vysoké výnosy celkové nadzemní hmoty. Protože v ČR byl výrazně zredukován počet hospodářských zvířat, takže o objemná krmiva není nouze, začali jsme tuto plodinu pěstovat pro energetické účely. Proto se někdy v názvu objevuje: energetický šťovík, Rumex OK 2 – Uteuša. Název Uteuša se také používá proto, že hlavní šlechtitel byl prof. Uteuš. Prvá provozní plocha Rumexu OK 2 byla založena v r. 2000 na 30 ha pozemku. Pole se nachází nedaleko Benešova, v nadm. výšce cca 450 m. Půda není nijak kvalitní, jedná se o půdu hnědou, pozemek je dosti svažitý, takže zde nejsou ideální pěstitelské podmínky. Navíc, při zakládání tohoto stěžejního porostu se zde cca 3 týdny po zasetí vyskytly 2 x po sobě prudké přívalové deště, které vzcházející šťovík velmi výrazně poškodily. Přesto se ale podařilo porost zachránit (dosetí, ošetření, přihnojení) a v letošním roce už bude tento porost 5letý. Sledování této provozní plochy nám umožnilo získat základní zásady pěstování této plodiny a bylo proto jeho setí šířeno do dalších oblastí.

Zásadní přínos v upřesňování pěstitelských technologií a využívání šťovíku Uteuša byla zahájena spoluprací s firmou Fitmin a.s. – Helvíkovice, kteří si jej zaseli v r. 2002 na ploše 14 ha na vlastních pozemcích a doporučili pěstování i dalším zemědělcům ve svém okolí. Zájem zemědělců o pěstování této plodiny (kteří pochopili, že pěstování nepotravinářských plodin je pro ně perspektiva) se začal stále více zvyšovat. Bylo proto nezbytné celý program zajistit jako ucelený projekt, kde veškeré osevní plochy musí být evidované. Důvodem je jednak nutný přehled, aby nedocházelo k nekontrolovanému šíření osiva (je v licenci zahraničních autorů), jednak proto, abychom jednoznačně prokázali neinvaznost této plodiny. Bohužel, největší nevýhodou této vysoce kvalitní plodiny je jeho název. Kdokoliv slyší slovo šťovík, hned se lekne a je přesvědčen, že se bude šířit tak, jako známé plevelné šťovíky. Opak je pravdou. Pokud se o porost řádně nepečuje, začne se zaplevelovat a mizí z porostu. Je to tím, že nesnáší konkurenci jiných druhů rostlin. To vyzkoušeli šlechtitelé na Ukrajině, když jej pěstovali ve směsi s vojtěškou a trávami: po 3 letech se šťovík z porostu vytratil. Od autorů odrůdy Rumex OK 2 jsme získali další důkazy o tom, že tato plodina není invazivní, jako např.: je samosprašná, nemůže se křížit s plevelnými druhy, nevytváří podzemní ani nadzemní oddénky, a proto se nemůže šířit vegetativně. Toto stanovisko bylo též potvrzeno Ministerstvem zemědělství Ukrajiny. I přesto ale chceme důsledně sledovat okolí všech pěstitelských ploch, abychom jednoznačně tyto údaje potvrdili i u nás, i když dosavadní výsledky plně odpovídají tomu, že nijaké nebezpečí nehrozí. Nejstarší porost je na stanovišti v Chomutově již 12 let a po důkladné kontrole v r. 2003 nezávislými ekology nebyl nalezen mimo osevní plochu ani jeden exemplář Rumexu OK- 2.

Jak bylo v úvodním přehledu uvedeno, je třeba téměř polovinu biomasy zajistit cíleným pěstováním energetických rostlin. Právě šťovík Uteuša je jednou ze stěžejních plodin, které toto množství může zajistit. Svědčí o tom již velký zájem nově vznikajících projektů, které jsou založeny na produkci biomasy ze šťovíku. Jeden z největších projektů vzniká ve firmě EGST s.r.o. v Hradci Králové, kde chtějí vybudovat elektrárnu na spalování biomasy. Vzhledem k potřebě stabilního zajištění velkého objemu biomasy, hledají důsledně veškeré zdroje v okruhu až do 50 km. Důsledně prověřují možnosti všech druhů použitelných energetických plodin, včetně Rumexu OK 2. Zajištění dostatku biomasy je zásadní podmínka pro úspěšnost celého projektu, a proto své úsilí spojili také s firmou Fitmin a.s., kde mohou využít veškeré zkušenosti s pěstováním nejdůležitější energetické plodiny - šťovíku Uteuša. V současné době zpracovávají tyto 2 subjekty veškeré dosud známé podklady pro možnosti praktického využívání biomasy ze všech potenciálně vhodných druhů rostlin: sláma obilovin a řepky, kukuřice, Rumex OK 2, chrastice rákosovitá, komonice bílá, sveřepy, psinečky, křídlatky, rychle rostoucí dřeviny a trvalé luční porosty (seno). Jsou zde hodnoceny pěstitelské zkušenosti, náklady na pěstování, vlastnosti paliva i vliv na životní prostředí. Tyto materiály budou významným vodítkem pro další zájemce o využívání biomasy.

Důsledné zpracování podkladů podnikatelskými subjekty, jak je výše uvedeno, svědčí o tom, že využívání biomasy pro energii není již žádná teorie, ale realita. Je potěšitelné, že dlouholeté úsilí se začíná postupně realizovat a dostávat podobu konkrétních projektů. Bioelektrárna na Hradecku není při tom jediným připravovaným projektem. Velmi konkrétní a dobře připravené projekty se připravují např. v Moravskoslezském kraji. Zde vyšla iniciativa především z obce Třanovice, kde připravují rozsáhlé projekty pro mikroregiony Podbeskydí. Rovněž mikroregion Poodří má podobné záměry s využívám biomasy a připravuje pro to konkrétní projekty. Zájem o biomasu je v podstatě ve všech oblastech ČR. Významné projekty se připravují např. na Mostecku a v celé řadě dalších lokalit. Samozřejmě, těžiště rozvoje a dalšího zpřesňování výsledků s pěstováním energetických rostlin je na Žamberecku, kde firma Fitmin v současné době koordinuje celý „šťovíkový“ program a důsledně eviduje všechny osevní plochy. Soustřeďují se zde veškeré zkušenosti, ke kterým přispíváme ze všech lokalit, kde jsou plochy Rumexu OK 2 založeny. Je zde proto možné získat bezprostřední zkušenosti a konzultovat případné otázky. Tento projekt se již rozvinul do značných rozměrů, které bychom v rámci omezených možností CZ Biomu nemohli spolehlivě zvládnout. Navíc, je velmi potěšitelné, že je projekt přímo koordinován provozním podnikem, ze kterého si tak mohou potenciální pěstitelé a uživatelé energetické biomasy brát příklad.

Ze stručného souhrnného zhodnocení vývoje zavádění „fytoenergetiky“ v ČR je nesporné, že se docílilo znatelného pokroku, od prvých pokusných výsledků až po realizaci konkrétních projektů, zvláště v poslední době. Těší mne, že se na tom do značné míry podílel CZ Biom, snad i za mého osobního přispění. Pevně doufám, že se tento perspektivní program bude nadále zdárně rozvíjet, k čemuž bych podle svých sil i nadále ráda pomáhala.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost