Návrh na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdy

Úřad vlády České republiky Nábřeží E. Beneše 4 110 00 Praha 1

Karlovy Vary 24.2.2003

Obracím se na Vás se žádostí o posouzení návrhu na provedení změn příslušných zákonů, které by umožnily uzákonit existenci nového druhu pozemků - technické produkční půdy.

Tato půda by byla definována následovně:

1. Její využití by bylo možné pouze pro produkci technických plodin, například fytomasy pro energetické účely, pro výrobu biopaliv, pro zbioplynování, případně pro jiné technické použití. Přitom by bylo možné na ní pěstovat jak jednoleté a víceleté byliny, tak i rychlerostoucí dřeviny. U produkce rychlerostoucích dřevin by byl přesně definován rozdíl mezi technickou a lesní půdou.
    
2. Tato technická produkční půda by nebyla součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Proto by se na ni nevztahovaly podmínky platné pro ZPF, zejména příslušné limity škodlivin platné pro zemědělskou půdu, dále pravidla o poskytování dotací MZe a podobně.
    
3. Pro tuto "nezemědělskou" půdu by byly stanoveny méně přísné limity škodlivin, a to s ohledem na ochranu životního prostředí, tedy konkrétně s ohledem na zabránění možného rozšiřování případných škodlivin mimo tuto půdu, ale nikoliv s ohledem na produkci potravin nebo krmiv, jako je tomu u ochrany ZPF.
    
4. Do této kategorie pozemků by byly zařazovány všechny pozemky bezprostředně po rekultivacích (skládek, odkališť, výsypek apod.) a také všechny nadlimitně znečištěné původně zemědělské pozemky.
    
5. Existovala by možnost převádění pozemků z technické na zemědělskou a zpět s přesně definovanými pravidly (prokázání obsahu škodlivin apod.).
    
6. Mírnější limity obsahů škodlivin na této technické půdě by umožnily využít na těchto pozemcích za určitých podmínek vyšší procento některých vhodných odpadních materiálů použitelných jako hnojivo nebo pomocné zúrodňující látky, například čistírenské kaly. V těchto případech by použití konkrétních odpadů bylo podmíněno konkrétním způsobem využití produkce fytomasy a v odůvodněných případech rozšířen monitoring i na produkovanou fytomasu. Podporovány by přitom byly technologie využívání vyprodukované fytomasy s uzavřeným a kontrolovaným oběhem hmot (přímé spalování, zbioplynování, surovina pro chemické zpracování).
    
7. Účelné využívání technické půdy by bylo daňově zvýhodněno tak, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj produkce fytomasy bez zvýšených nároků na přímé dotace od státu.
    
8. Hospodaření na této půdě by spadalo pod resort ministerstva životního prostředí.

Domnívám se, že dnešní doba, charakterizovaná zvyšujícím se útlumem klasického zemědělství, tj. výroby potravin a krmiv, při současných narůstajících nárocích na čistotu a ekologizaci potravinářské produkce, vytváří objektivní předpoklady pro urychlenou realizaci systémového oddělení klasického zemědělského a nového technického podnikání na půdě. Naopak váhání s realizací této zásadní změny povede nejspíše k dalšímu prohlubování již léta probíhající krize zemědělství, jako významné součásti našeho národního hospodářství.

Uzákonění technické produkční půdy podle tohoto návrhu by podle mého názoru vytvořilo průhledné podnikatelské prostředí a mohlo by představovat kvalitativně nový a také psychologicky významný impuls pro rozvoj celého zpracovatelského odvětví, využívajícího rostlinnou biomasu jako základní surovinu pro tvorbu dalších ekonomicky nezanedbatelných hodnot. Pozitivní důsledky takové změny z celospolečenského hlediska lze shrnout do několika bodů:

• Rozvoj nových technologických výrob na bázi fytomasy by umožnil zvýšit ekonomickou výkonnost a spolu s tím i zaměstnanost venkovských a příměstských regionů, včetně méně rozvinutých oblastí. A to při minimálních nárocích na přímé státní podpory.
   
• Došlo by k rozšíření efektivního využívání dnes ladem ležící antropogenně poškozené a dlouhodobě přebytečné, zejména méněbonitní a nadměrně znečištěné zemědělské půdy pro tvorbu HDP.
   
• Energetické využívání fytomasy představuje významný příspěvek k redukci skleníkových plynů a zároveň znamená snížení závislosti naší republiky na dovozu energetických surovin ze zahraničí.
   
• Zlepšila by se úroveň údržby kulturní krajiny při snížených nárocích na státní podporu.
   
• Při správném a vědecky řádně podloženém nastavení povolených limitů obsahů škodlivin na technické půdě a při splnění dalších podmínek jak již bylo uvedeno dříve, by bylo možné zároveň pomoci řešit další závažný ekologický problém. Tím je účelné využívání vhodných druhů odpadů jako hnojiva pro produkci fytomasy, například čistírenských kalů z komunálních odpadních vod, jejichž značná část představuje potenciálně významný zdroj živin pro produkci technické (energetické) fytomasy. Navíc takový způsob využívání vhodných odpadů je z mnoha hledisek způsobem nejekologičtějším.

V případě kladného posouzení tohoto návrhu si Vám dovoluji nabídnout svoje mnohaleté zkušenosti nabyté při využívání kalů pro biologickou rekultivaci skládky a pěstování biomasy.

Zároveň si dovoluji přiložit k tomuto návrhu vyjádření odborníka na problematiku ekologického využívání biomasy pro energetické a jiné technické účely, s nímž jsem tento svůj návrh podrobně konzultoval.

S pozdravem,
 Ing. Zdeněk Valečko

Příloha: Vyjádření Ing. Jaroslava Váni, CSc. z VÚRV Praha - Ruzyně

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost