Odborné články
Biomasa ve škole
O možnosti pěstování technických a energetických plodin jsme se na Libverdě začali již zajímat před zhruba pěti lety. Tehdy bylo získání potřebných osiv vázáno pouze na výzkumná pracoviště. Později se nám podařilo získat vlastní osivo z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a začalo naše vlastní ověřování možností pěstování těchto plodin v našich podmínkách.
Naše studentky sledovaly vybrané rostliny v rámci zadání maturitních prací poslední tři roky. Ve všech případech se jednalo pouze o maloplošná pozorování (parcelky 2krát 1m). Zde byla rostlinám věnována veškerá péče (po zahradnicku) - a přesto ne vždy byly výsledky nejlepší. Problémem byla menší klíčivost, dlouhá vzcházivost a malá konkurenční schopnost některých druhů.
Nejlepších výsledků jsme dosáhli v roce 1999/2000, kdy bylo velmi teplé léto a dlouhý podzim a většina plodin vytvořila velké množství hmoty s potřebnou sušinou, ale i dozrálá semena (např. teplomilné čiroky, světlice vlnatá, zakvétal i topinambur). V letošním roce byly výsledky horší, řada rostlin zůstala zelená až do zámrazu. Pokud hodnotíme zapojení porostu a tvorbu hmoty, velice dobře se jevila komonice bílá, Quizotia, Kitaibelia, všechny druhy laskavců. Ohromné množství hmoty vytvořil lopuch větší a v druhém roce pěstování též pupalka dvouletá a ostropestřec mariánský.
S pěstováním na větších plochách nemáme zatím zkušenosti. Určitou perspektivou budou plodiny víceleté a vytrvalé, např. už zmíněny lopuch větší, šťovík krmný, topolovka, komonice bílá. Budoucnost by mohli mít travní porosty, zvláště pak sveřep samužníkovitý a pak všechny kříženci kostřavy rákosovité s jinými druhy trav (jílky a kostřavami), které tvoří již v druhém roce pěstování zapojené, konkurence schopné porosty.
Pro volbu vhodné energetické plodiny bude rozhodující, aby vytvořily hodně hmoty za co nejmenších nákladů a hlavně s minimem agrotechnických zákroků. Odpověď na tyto otázky dají až výsledky poloprovozních a provozních pokusů.
Seznam zkoušených plodin na Libverdě:
- Komonice bílá (Melilotus alba),
- Jestřabina lékařská (Galeca officinalis)
- Šťovík krmný (Rumex tianchnicum)
- Sudanská tráva (Sorghum sudanense)
- Čirok technický (Sorghum adans)
- Sveřep samužníkovitý (Bromus cartharticus)
- Sléz krmný (Malva verticillata)
- Laskavce (Amaranthus,Oleraceus, Hypochondrum)
- Quizotia (Quizotia abyssinica)
- Pupalka dvouletá (Onothera biennis)
- Omen pravý (Inula helenium)
- Lohova vrhová
- Světlice vlnatá (Carthamus lanatus)
- Artyčok (Cynara)
- Ostropestřec mariánská (Silybum marianum)
- Kitaibelia
- Bělotrn modrý (Echinops ritro)
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Kostřava rákosovitá
Informační kampaň pro veřejnost a školy
Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách
Zkušenosti s produkcí energetických rostlin v provozních podmínkách
Předchozí / následující díl(y):
Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti
Střední zahradnická a zemědělská škola A.E.Komerse
Společné spalování biomasy a uhlí
Možnosti využití půdy v oblasti Děčínska
Sborník ze semináře Biomasa - obnovitelný zdroj energie (úvod)
Ekonomické podmínky využívání energetické biomasy
Využití bioalkoholu
Obnovitelné zdroje energie z pohledu ekologie a regionálních energetických konceptů
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 20.12.2001
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 12315
Citace tohoto článku:
EFLEROVÁ, Eva: Biomasa ve škole. Biom.cz [online]. 2001-12-20 [cit. 2024-12-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-pestovani-biomasy-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/biomasa-ve-skole>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|