Pilotní projekt ve Švihově potvrdil úspěšnost komunitního kompostování

Pilotní projekt komunitního kompostování finančně podpořený Plzeňským krajem úspěšně ukončil půlroční zkušební provoz. Od ledna 2009 město pokračuje v projektu dále ve vlastní režii, neboť projekt jednoznačně prokázal svou životaschopnost a přínosnost. A dvojnásob to platí v období „třídící krize“, kterou tento systém není nijak dotčen. Odbornou konzultaci a podporu pro tento projekt poskytla společnost EnviTec Biogas.

Obr. 1: Bioodpad se přirozeným procesem aerobního rozkladu v kompostéru přemění na kompost

Město Švihov začalo realizovat pilotní projekt komunitního kompostování bioodpadů v sídlištní zástavbě jako jedno z prvních měst v ČR. Komunitní kompostování je obdobou domácího kompostování z rodinných domků, ovšem s tím rozdílem, že se realizuje společně pro větší skupinu lidí v jedné lokalitě. Pro realizaci projektu ve Švihově byla zvolena sídlištní zástavba, která zahrnuje celkem devět bytových domů s 60 bytovými jednotkami, v nichž žije 155 obyvatel města. Obyvatelé mohou do kompostérů bezplatně odkládat zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel z domácností, pečivo, trávu apod. Projekt je tedy určen primárně pro kuchyňský bioodpad rostlinného původu z domácností, který se přirozeným procesem aerobního rozkladu přímo v kompostéru přemění na kompost.

Projekt byl jakožto pilotní a zkušební realizován od konce června do konce prosince 2008, aby prověřil praktické možnosti využití tohoto způsobu sběru a využití bioodpadů v bytové zástavbě. V rámci ČR jde zatím o ojedinělý projekt, neboť obsáhl nikoliv jednotlivé, vytypované a vybrané rodiny, které mají zájem o třídění bioodpadů, ale zavedl systém třídění a využití zejména kuchyňských bioodpadů pro celý komplex bytových domů a desítky rodin. Kromě tradičního papíru, skla a plastů tak mají obyvatelé v těchto lokalitách možnost třídit také zejména kuchyňské bioodpady. Kompostéry k tomu určené nejsou uzamčeny, ale jsou volně přístupné pro kohokoliv, kdo má zájem se do třídění zapojit.

Na konci června 2008 byly na určené lokality umístěny 2 ks tzv. komunitních kompostérů (dřevěné, celkový objem 1 800 litrů) a 8 ks plastových kompostérů (celkem 5 760 litrů). Od poloviny května začala intenzivní a osobní osvětová kampaň, která vedla k aktivnímu zapojení občanů do projektu a ke správnému třídění bioodpadů, což jsou základní předpoklady pro úspěch projektu.

Velmi důležitá byla také dotazníková akce mezi obyvateli na konci září a v říjnu 2008. Za tímto účelem byl připraven anonymní dotazník s cílem zjistit postoje obyvatel k zavedenému systému třídění bioodpadů, jejich zapojení do projektu apod. Aby byly získané informace co nejdůvěryhodnější, rozhodli jsme se dotazník realizovat formou návštěvy všech domácností a osobní ankety. Jak se ukázalo, byla to správná volba, neboť po realizaci ankety významně přibylo množství tříděných odpadů a aktivní třídění začalo ve všech bytových domech, i tam, kde třídění doposud nebylo intenzivní.

Obr. 2: 85 % rodin třídí bioodpady

Obr. 3: Obyvatelé mohou do kompostérů bezplatně odkládat zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel z domácností, pečivo, trávu apod.

Anketa přinesla zajímavé poznatky. Na otázky odpovídalo celkem 40 respondentů, kteří reprezentovali 40 rodin v dotčené lokalitě, tzn. celkem 112 osob. 20 rodin nebylo během ankety zastiženo doma. Znamená to, že odpovědi byly získány od cca 67 % rodin a 70 % obyvatel dotčené oblasti a výsledky ankety jsou tedy reprezentativní. Závěry z ankety jsou následující:

• do projektu je zapojeno 34 rodin ze 40 dotázaných, 6 rodin se tedy nezapojilo, tzn. že 85 % rodin třídí bioodpady, 15 % ne. Nejvíce občané třídí zbytky ovoce a zeleniny (94% ze zapojených rodin), dále uvadlé květiny (56 %), zbytky pečiva (50 %), zbytky jídel, čaj a sedliny kávy (35 %) a nejméně byly zastoupeny bioodpady ze zahrádek ( 24 %).
• 22 rodin (65 %) využívá ke třídění a skladování bioodpadů plastovou nádobu (kyblík/miska), 8 rodin (24 %) využívá obyčejného plastového sáčku a zbývající dávají bioodpady do hrnce nebo ihned vynesou do kompostéru
• odpovědi jednoznačně ukázaly, že komunitní kompostování není zdrojem zápachu. Občané jsou s projektem spokojeni, mají dostatek informací a kolem kompostérů nezaznamenali nepořádek, nečistotu ani problémy s hlodavci apod. Jediným problémem se ukázal větší výskyt hmyzu (mouchy a vosy) v kompostérech v podzimních měsících, když se třídilo více ovoce. Tento problém vyjádřilo 28 % dotázaných.
• jako nejúčinnější zdroj informací se potvrdil osobní roznos letáků, dále místní periodikum Švihováček, beseda s občany a web města

V listopadu jsme provedli první otevření kompostovacích boxů u dřevěných komunitních kompostérů a kontrolu obsahu a průběhu komponovacího procesu. V těchto typech kompostérů probíhá rozklad rychleji a uplynuly již 4 měsíce od jejich instalace. Závěry lze shrnout takto: kuchyňské bioodpady (např. pečivo, ovoce a zelenina) byly zcela rozloženy (kromě čerstvé hmoty) a nebyly ve zbývající hmotě patrné. V kompostérech bylo mnoho drobných živočichů podílejících se na rozkladném procesu. Ve spodní části kompostovacího boxu byla patrná již vytvořená zemina, zejména v případě prvního kompostéru jí bylo větší množství. Nepříjemné bylo zjištění, že v kompostérech zůstala vrstva bioodpadů ze zahrádek, zejména větviček, trávy a jablek, které se v tomto typu kompostéru velmi pomalu rozkládají. Tyto bioodpady zde byly navezeny ze soukromé zahrady a na příště bude učiněno opatření k zabránění opakování této nežádoucí situace.

Na konci ledna 2009 jsme provedli vyhodnocení projektu s následujícími výsledky:

1. Na základě kontroly třídění na konci ledna byl proveden odhad množství aktuálně vytříděných bioodpadů. Z něj vyplynulo, že aktuálně bylo v kompostérech celkem cca 3000 kg bioodpadů, zejména kuchyňských.
2. Na základě pravidelných kontrol a propočtů odhadujeme celkové množství vytříděného bioodpadu na 5000 kg v období od července 2008 do ledna 2009.
3. Výtěžnost bioodpadů na všechny obyvatele v dotčené lokalitě (155 osob) za toto období činí 32,2 kg/osobu. Vycházíme–li z výsledků ankety, která ukázala, že třídí 85 % obyvatel (132 osob), činí výtěžnost na třídícího obyvatele cca 38 kg. Při zachování úspěšného průběhu projektu může výtěžnost za rok dosáhnout dvojnásobku = cca 75 kg/třídícího obyvatele. To je velmi pěkný výsledek.
4. Kvalita bioodpadů byla po celé sledované období velmi dobrá, prakticky na úrovni 100%. Jen výjimečně se objevily nežádoucí příměsi: plasty a pouze jednou v průběhu projektu i zbytky kostí a masa, které dočasně způsobily v jedné lokalitě nepříjemnost se zápachem. Situace byla ovšem okamžitě řešena.
5. Praxe potvrzuje, že při dodržení základních a obecných pravidel pro kompostování nedochází v systému komunitního kompostování k tvorbě zápachu.
6. Projekt je ekonomicky efektivní. Má minimální provozní náklady, nulové náklady na svoz a zpracování bioodpadů. V době krize třídícího systému plastů a papíru projekt potvrzuje svou nezávislost na výkyvech trhu a na krizi odpadového hospodářství.
7. Zásadní pro úspěch projektu je i pozitivní přístup vedení města Švihov a aktivní řízení projektu ze strany pověřené představitelky města. Dělají se pravidelné kontroly na místě a zkušenosti z projektu vedly k tomu, že kompostéry jsou průběžně umývány, kontroluje se čistota okolí a podle potřeby je obsah kompostérů promíchán. Ve čtyřech případech došlo také k optimalizaci umístění plastových kompostérů a osvědčilo se umístění kompostérů vedle nádob na směsný komunální odpad. Zajímavostí je jistě i to, že městský úřad využil projektu k zavedení třídění bioodpadů přímo na radnici.

V rámci České republiky se jedná zatím o ojedinělý projekt s úspěšnými výsledky. Náklady na něj dosáhly 66 000 Kč a byly hrazeny z dotace Plzeňského kraje a z rozpočtu města Švihova. Odbornou konzultaci a podporu pro tento projekt poskytla společnost EnviTec Biogas a koordinaci projektu prováděla pověřená představitelka města.

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu