Politika ochrany klimatu v České republice

Ministerstvo životního prostředí 22. října 2009 představilo a poté odeslalo do veřejného a meziresortního připomínkového řízení aktualizovaný návrh Politiky ochrany klimatu ČR. Návrh ukazuje, že Česká republika má možnost snižovat emise skleníkových plynů do roku 2020 o jednu pětinu ve srovnání s rokem 2005.

Obr. 1: Emise skleníkových plynů na obyvatele (v tunách emisí CO2 ekv. za rok 2005)

Obr. 2: Porovnání nákladů na provoz staré a nové chladničky (10 let, v Kč 3,46 Kč za kWh)

Cíl Politiky ochrany klimatu

Cílem Politiky je snížení celkových emisí o 20 % mezi roky 2005 a 2020

Odpovídá snížení ročních emisí o 28 Mt CO₂ekv.

• 40 % v EU ETS
• 11 % mimo EU ETS

Vyžaduje implementaci

• opatření stávajících + úpravy = 60 % snížení
• opatření navrhovaných = 40 % snížení

Porovnání s návrhem SEK

Referenční scénáře jsou srovnatelné

• vychází ze zprávy NEK

POK však počítá se:

• snížením spotřeby uhlí o polovinu
• stavbou dvou bloků CCGT
• větším podílem obnovitelných zdrojů
• kogenerací především z plynu a biomasy
• zlepšením využití jaderné energie

Oproti roku 1990 můžeme skleníkové emise do roku 2020 snížit o 40 %,“ řekl tehdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko. V roce 2020 by roční emise skleníkových plynů mohly být až o 28 milionů tun nižší, než v roce 2005. Podle propočtů nezávislého expertního týmu, který pro MŽP Politiku ochrany klimatu zpracovával, je dosažení tohoto cíle možné při realizaci všech navrhovaných opatření, a to za přijatelných ekonomických nákladů a bez výstavby nového jaderného zdroje. „Politika ochrany klimatu je zároveň naším jasným signálem pro blížící se klimatický summit OSN v dánské Kodani,“ dodal ministr Miko.

Navrhovaná opatření jsou podepřena důkladným vyčíslením nákladů a příspěvků ke snížení emisí skleníkových plynů. Zároveň návrh předkládá konkrétní kroky a úkoly, které by k redukci skleníkových emisí vedly. Návrh Politiky ochrany klimatu obsahuje ucelený popis současného stavu a předestírá možnosti, které ve snižování člověkem působených skleníkových emisí má nejen stát, ale mají je i obce, kraje a jednotlivci.

Obr. 3: Potenciál pro snižování skleníkových plynů

Obr. 4: Průběh průměrných ročních teplot v Praze dle ČHMÚ

Základ Politiky tvoří sada opatření pro všechna důležitá hospodářská odvětví. Jejich souhrnný potenciál do roku 2020 vyčísluje klimatická strategie takto: • V sektoru energetiky existuje potenciál snížení o 13 milionů tun – díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla (9 milionů tun) a výrobě elektřiny ze zemního plynu (4 miliony tun).

• V oblasti konečné spotřeby energie (v domácnostech a komerční sféře) existuje potenciál snížení emisí o 6 milionů tun. Největší potenciál je ve snižování energetické náročnosti budov, použití úspornějších spotřebičů a instalaci efektivnějších svítidel.
• V průmyslu existuje potenciál snížení emisí o 4 miliony tun. Lze jej dosáhnout hospodárnějším nakládáním s teplem a elektrickou energií, jako je například využití pohonů s variabilní rychlostí, zavedení tepelného hospodářství apod.
• V dopravě přináší rostoucí efektivita vozidel snížení emisí o 2 miliony tun. K tomu je třeba přičíst také snížení emisí o 1 milion tun díky dosažení 10% podílu biopaliv, což předpokládá i schválený klimaticko-energetický balíček EU.
• Další snížení emisí přináší zalesnění části nevyužívané zemědělské půdy a opatření v zemědělství, jako je například poutání uhlíku v orné půdě a zvýšení efektivity (3 miliony tun).

Obr. 5: Předpoklad vývoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (v TWh)

Obr. 6: Předpoklad vývoje výroby tepla z obnovitelných zdrojů (v PJ)

„Česká republika má nyní, stejně jako ostatní evropské země, historickou možnost vydat se cestou k efektivní ekonomice s nízkou spotřebou energií a především fosilních paliv. Pokud tuto možnost promarníme, může se velmi brzy stát, že si to budeme hořce vyčítat. Pokud budeme dnes váhat, v budoucnu můžeme za stejné kroky zaplatit zásadně více,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Obr. 7: Termovizní snímek účinku zateplení obvodové fasády bytového domu

Obr. 8: Vývoj skleníkových plynů dle referenčního scénáře Politiky ochrany klimatu ČR (v Mt CO2ekv. za rok)

Česká republika produkuje přes 14 tun skleníkových plynů na obyvatele a rok. Pro srovnání: Čína vypouští v přepočtu dvaapůlkrát méně, Indie sedmkrát a Keňa třiadvacetkrát méně. Rovněž v evropském srovnání si nevedeme nejlépe, i zde jsou naše emise stále o 35 % vyšší, než je průměr EU. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil několik dní předtím návrh aktualizované Státní energetické koncepce. „Věcná provázanost s ochranou klimatu je evidentní. Považuji za zásadní, aby se diskuse o obou materiálech mohla vést ve stejnou dobu, proto jsme práce na dokončení Politiky ochrany klimatu o několik dní urychlili,“ řekl Ladislav Miko.

MŽP se, na rozdíl od MPO, nedomnívá, že by budoucnost české energetiky měla být založena především na uhlí a jádru s tím, že ČR bude usilovat o další neudržitelné zvyšování kapacit a následně i produkce elektřiny, která bude pouze distribuována do okolních zemí bez snahy optimalizovat energetický mix a postupně dosáhnout vyrovnané výroby a spotřeby a snížit tak emise skleníkových plynů, které by měly podle doporučení Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) do roku 2050 poklesnout o minimálně 80 % oproti roku 1990.

Obr. 9: Závazky pro jednotlivé členské země podle Směrnice o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (v procentech)

Obr. 10: Závislost spotřeby energie na vnitřní teplotě

„Je nepřijatelné nyní hovořit o prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Stejně tak není rozumné snižovat vysokou závislost na ruském plynu zvýšením závislosti na ruském jaderném palivu. Kromě toho, u nás se zemní plyn využívá téměř výhradně pro vytápění, jaderná technologie ale pro výrobu elektřiny. Ta souvislost tam prakticky neexistuje. Návrhem MPO bychom jen zvýšili naši závislost na Rusku,“ shrnul ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?