Spotřeba pevné biomasy v Evropské unii

Spotřeba pevné biomasy v EU opět v roce 2013 stoupla. Nejvýraznější vzestup byl ve Francii a Británii, oproti tomu ve Švédsku a Polsku spotřeba pevné biomasy klesla. Pevnou biomasu tvoří všechny pevné organické komponenty, které mohou být využity k výrobě tepla a elektřiny, např. dřevo, dřevní odpad, černý louh, bagasa (zbytek ze zpracování cukrové řepy) a živočišný odpad. Každým rokem je podíl využití biomasy na výrobě elektřiny a tepla vyšší. Většina použité pevné biomasy byla vyprodukována v zemích EU, s výjimkou vzrůstajícího dovozu dřevěných pelet z USA a Kanady.  

Současný stav spotřeby pevné biomasy v zemích EU

Podle Odboru energie a klimatických změn EU, mělo v roce 2013 v Británii dřevo největší podíl v získávání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Důvodem byla delší zima a větší spotřeba elektřiny v domácnostech a výstavba nových kogeneračních zařízení. Británie podporuje přestavbu uhelných elektráren na kogenerační zařízení, čímž chce omezit výstavbu nových spaloven biomasy. Ve Francii je situace obdobná. Důvodem pro vyšší spotřebu pevné biomasy v roce 2013 byla též delší zima a díky daňovému zvýhodnění také instalace nových kotlů. Užití dřevěných pelet v Itálii podporováno státem, ještě levnější je užití dřevní štěpky. V návaznosti na Evropskou směrnici o obnovitelných zdrojích energie byl v lednu 2013 zaveden systém (Conto Termico), který zvýhodňuje instalaci zařízení spalující pelety a štěpku. Reforma Zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) v Německu si klade za cíl snížit náklady na podporu OZE. Zpřísní se též výjimky z odvodů na podporu OZE pro energeticky náročný průmysl a pro výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu, zavádí se povinnost přímého prodeje elektřiny z OZE. Polsko preferuje užití elektřiny před teplem. Ačkoliv v roce 2013 prudce kleslo množství elektřiny vyrobené z biomasy, je Polsko stále jedním z největších výrobců elektřiny z biomasy. Podle polského Institutu pro obnovitelné energie pochází většina takto vyprodukované elektřiny ze spoluspalování biomasy a uhlí. Teplárny na spoluspalování biomasy a uhlí jsou zastaralé (35 let v průměru) a nabízí proto poměrně nízkou efektivitu návratnosti ve spalování biomasy.

V posledních letech byl vzestup použití pevné biomasy z velké části motivován rozvojem kogeneračních a dalších zařízení. Hlavní lesnické velmoci v severní Evropě (hlavně Finsko a Švédsko) zvolily v minulosti užití vysoko kapacitních zařízení a byly první v provozování kogeneračního zařízení s výkonem nad 100 MWe. Zásoby dřeva čerpaly ze svého lesního fondu. Další faktor zvyšující podíl použití pevné biomasy je přísnější legislativa a omezení produkce znečišťujících emisí z tepelných elektráren (oxid siřičitý aj.). Provozovatelé tepelných elektráren musí investovat do zařízení, vedoucí ke splnění emisních norem nebo postavit elektrárny nové, pokud by pouhá úprava stávajícího zařízení nebyla dost účinná nebo by se nevyplatila.

Cíle do roku 2030?

Dle Národního akčního plánu obnovitelných energií Evropské unie by do roku 2020 mělo dojít ke zvýšení zásobování biomasou o 37%. Spotřeba dřevního odpadu na výrobu energie/tepla (štěpka, piliny) představovala v roce 2006 336 mil. m3, v roce 2020 by měla činit 431 mil. m3. Většina zemí, které používají biomasu, se spoléhá na vlastní zdroje, kdežto do konce tohoto desetiletí se očekává nárůst dovozu z třetích zemí (především štěpka a piliny). Cena elektřiny vyrobené z biomasy soutěží na světových trzích s nízkou cenou uhlí, spotřebou břidlicového plynu a nafty. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu elektřiny z biomasy je extrémně nízká cena emisních povolenek, které už v podstatě neplní svou roli. Situace je díky konkurenceschopným cenám štěpky, pelet a dřeva mnohem příznivější co se týče výroby tepla. To by mělo povzbudit rodiny k přechodu k vytápění z biomasy. Po roce 2020 bude otázka potenciálu a dostupnosti biomasy za rozumnou cenu akutní. Podle studie, kterou provedla Evropská unie, by poptávka po biomase určené k vytápění a výrobě elektřiny po roce 2020 měla být výrazně vyšší. Očekává se výraznější poptávka po dovezené biomase.

Zdroj: EurObserv'ER, Solid biomass barometer 2014. Článek v originálním znění naleznete na tomto odkazu.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost