Zprávy z tisku

Česko na křižovatce energetické transformace

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

 
Foto: ElyPenner@Pixabay.com
 

Předběžné výsledky rozvoje obnovitelných zdrojů ve 2020 a prognózy pro začínající dekádu

„V roce 2021 bude potřeba, aby Vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Komora OZE analyzuje vývoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě a přináší přehled tří klíčových oblastí, které potřebují zásadní nápravu:

  • Tou první je novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která stanovuje nová pravidla rozvoje obnovitelné energetiky. Navíc, sektoru může také pomoci se jednou provždy vypořádat s dědictvím solárního tunelu, pokud Parlament opraví chyby ve vládním návrhu. Už několik měsíců však čeká na své projednání ve Sněmovně a s ohledem na blížící se volby není vůbec jisté, že legislativu stihne Parlament schválit.
  • S tím bude bezprostředně souviset, jak se Česko postaví k očekávané revizi stanoveného tempa, jakým se budou v této dekádě rozvíjet obnovitelné zdroje. Takzvaný národní energeticko-klimatický plán zatím možnosti obnovitelných zdrojů hrubě podceňoval. V souvislosti se zvýšeným unijním cílem pro skleníkové emise lze očekávat tlak na nejméně zdvojnásobení spotřeby obnovitelné energie do roku 2030,
  • Třetí podmínkou je zjednodušení povolovacího procesu a urychlení výstavby nových energetických zdrojů ve stavebním zákoně a dalších předpisech vč. prováděcích metodik.

„S rozvojem obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce demokratizace energetiky. Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy,” uvedl Martin Bursík, který v Komoře OZE sleduje přípravu evropské legislativy.

Rozvoj „větších”, síťových obnovitelných zdrojů stagnuje

Žádné nové větrné elektrárny

Celkový výkon tak ke konci roku 2020 zůstává na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020. Celounijní průměr větrné elektřiny přitom činí 15 % spotřebované elektřiny. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. [1]

Že je Česko ve využívání větrné energie na chvostu, potvrzuje i porovnání s jižní částí Německa. V přepočtu na velikost území nedosahuje Česko ani desetiny výkonu větrných elektráren. Jižní část Německa má přitom podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako ČR, podrobnosti ukazuje tabulka níže:

 

Větrné elektrárny (MW, 6/2020)

Rozloha (km2)

Hustota (MW/km2)

Detail

Bádensko-Württembersko

1 560

35 751

0,044

krajina podobná ČR, ale mírně horší větrné podmínky a vyšší hustota osídlení

Bavorsko

2 554

70 550

0,036

krajina podobná ČR, ale mírně horší větrné podmínky a mírně vyšší hustota osídlení

Hesensko

2 271

21 115

0,108

krajina podobná ČR, větrné podmínky srovnatelné, vyšší hustota osídlení

Porýní-Falc

3 735

19 854

0,188

krajina podobná ČR, větrné podmínky srovnatelné až mírně lepší, ale mírně vyšší hustota osídlení

Sársko

492

2 569

0,192

krajina podobná ČR, větrné podmínky srovnatelné až mírně lepší, ale vyšší hustota osídlení

Durynsko

1 631

16 202

0,101

krajina podobná ČR, srovnatelné větrné podmínky, srovnatelná hustota osídlení

CELKEM jižní Německo

12 243

166 041

0,074

 

 

 

 

 

 

ČR 2020

340

78 866

0,004

 

Tabulka: porovnání hustoty větrných elektráren v ČR a jižní části Německa. Data za 2. pololetí 2020 [2]

České větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [3]

„V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto by na jejich stavbě měl mít stát enormní zájem,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Jedna nová vodní elektrárna

Z dostupných informací vyplývá, že loni byla uvedena do provozu jedna malá vodní elektrárna, na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavena technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom.

Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený odborníky Komory OZE. „Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,” řekl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren.

Bioplyn: roste využití tepla i obliba protierozních plodin a lepší aplikace digestátu

Sektor bioplynu nyní roste do větší efektivity. S výrobou elektřiny je spojena také produkce tepla, které nachází častější uplatnění. Na teplo z bioplynových stanic se připojují nové obce a firmy např. v obci Chabičovice .

Tam kde není využití tepla, je možné bioplyn přeměnit na biometan. Rok naplno má za sebou první zařízení v ČR na úpravu bioplynu na biometan s dodávkou do sítě zemního plynu. Na biometan v podobě BioCNG pokusně jezdil i autobus hromadné dopravy v Brně. Oba projekty se těšili ze zájmu v soutěži E.ON Energy Globe.

Bioplynové stanice produkují ročně téměř 11 mil. tun organického hnojiva, které slouží k dodávce organické hmoty do půdy. Pomáhají tak vyrovnat úbytek statkových hnojiv související s poklesem stavu hospodářských zvířat. Na farmách jsou častěji k vidění stroje pro šetrné a přesné zapravení digestátu.

Bioplynové stanice také postupně rozšiřují sortiment vstupních surovin. Stoupá především využití travní senáže, zelených obilovin (z 8 na 10 %) a různých vedlejších produktů. Některé bioplynky začínají ve větším měřítku používat také jetel a vojtěšku, které patří mezi nejlepší plodiny, co se týče zlepšování kvality půdy, jedná se o první stovky hektarů.

Podle dostupných informací došlo za loňský rok k poklesu počtu tuzemských bioplynových stanic, protože dvě ukončily provoz. Důvodem byly dlouhodobé technické problémy související s výběrem špatné technologie, ale také nízká podpora. Provozovatele souží rostoucí náklady a očekávali, že ERÚ bude pravidelně zvyšovat podporu alespoň o inflaci, což však již 12 let neučinil.

Obor je také připraven poskytovat elektrizační soustavě flexibilitu a částečně nahradit zemní plyn zejména pro rozvoj čisté dopravy. Provozovatelé již připravují projekty, jejichž rozvoj je však podmíněn novelou zákona o podporovaných zdrojích energie.

Biomasa: díky zdanění uhlíku se biomasa ve velké energetice vyplácí i bez podpory

Rostoucí cena povolenky EU ETS je ve velké energetice dostatečným motorem k přechodu na biomasu. Spalování uhlí zpoplatněné emisní povolenkou již dosahuje vyšších nákladů než využití biomasy. Pro velké zdroje se tak již biomasa stala plně konkurenceschopnou, což lze označit za historický okamžik.

„Stát by již zdrojům v režimu EU ETS neměl poskytovat žádnou podporu, neboť systém EU ETS již v tomto segmentu přinesl dostatečný ekonomický stimul. Vznikla tak nyní propastná disproporce mezi velkou a malou energetikou, kde dosud nejsou škodlivé dopady spalování fosilních paliv monetarizovány,“ řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.

O domovní obnovitelné zdroje je stále zájem

Fotovoltaika: zdvojnásobení trhu oproti roku 2019 táhnou střešní instalace

Fovotoltaických elektráren loni přibylo přibližně 50 megawattů (MW), což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Víc než polovina nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do 10 kilowatt (kWp). [4] Ty si se zjednodušenými nároky na administrativu staví především domácnosti a malí podnikatelé. Celkem bylo v tomto zjednodušeném režimu postaveno 5 920 elektráren (z celkových 6 228 elektráren). Z dat z programu Nová zelená úsporám vyplývá, že zájem domácností o fotovoltaiku byl loni rekordní. Program za loňský rok eviduje 6 221 přijatých žádostí. Největší zájem mezi žadateli je o systémy s akumulací elektřiny: plné tři čtvrtiny. Potvrzuje se tak trend, že zájem spotřebitelů vyrábět si vlastní, čistou elektřinu mezi domácnostmi i podnikateli roste.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje rezidenčních instalací zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.

Radek Orság, místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:

„Věříme, že v roce 2021 až 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně a další roky ještě víc. Spotřebitelé zájem mají, teď ještě aby na to adekvátně reagoval stát a zrušil diskriminační fázové měření.”

Zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky odhadují, že za podmínky stabilního prostředí dokáží tuzemské instalační firmy zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalovat 400-500 MW nových elektráren určených pro vlastní či lokální spotřebu ročně. To dobře koresponduje s loňskými zkušenostmi z téměř čtyřikrát lidnatějšího Polska, kde bylo vloni nainstalováno rekordních 2 000 MW, z čehož 80 % představovaly střešní instalace. [5]

Kromě zdrojů budovaných pro vlastní či lokální spotřebu, lze v začínající dekádě očekávat silný rozvoj instalací určených pro dodávku do sítě. Na jejich budování bude možné čerpat dotace z Modernizačního fondu.

 

 

2019

2020

Distribuční území

typ

počet ks FVE

Výkon v MWp

počet ks FVE

Výkon v MWp

ČEZ

do 10kWp

2318

17

3938

19,4

nad 10kWp

149

10,8

EON

do 10kWp

895

3,8

1770

8,3

nad 10kWp

84

3,6

150

9,9

PRE

do 10kWp

126

0,66

203

1,0

nad 10kWp

3

9

0,2

 CELKEM

 

3426

25,06

6219

49,6

Tabulka: přehled přírůstku nových fotovoltaických zdrojů v letech 2019 a 2020

Tepelná čerpadla: stagnace nebo mírný nárůst

Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, které během loňského jara opakovaně hlásily rekordní nárůsty zájmu, firmy instalující tepelná čerpadla hlásí slabší zájem. V roce 2019 bylo na český trh dodáno zhruba 23 tisíc kusů. [6] Za rok 2020 je očekáván nárůst kolem 0 až 10 %, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek. Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory: omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpány, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

„Tepelná čerpadla významně přispívají k akumulaci energie a vyrovnání sítě, protože energii mohou ukládat do vody a konstrukce budovy. Je třeba podporovat tepelná čerpadla ve všech segmentech: rodinné domy, bytové domy i průmyslové aplikace. Podpora je potřebná také u novostaveb dnešních domů s velmi nízkou spotřebou energie. Mohou a musí, také v kombinaci s dalšími OZE, zejména fotovoltaikou a zařízeními na rekuperaci tepla z větrání, být výhodnou alternativou proti elektrickému vytápění, které se dnes v novostavbách rozšiřuje,” řekl Václav Helebrant, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Biomasové pelety dál pomáhají čistit vzduch v obcích a městech

Počty nových kotlů na pelety za jednotlivé kraje nemáme ještě k dispozici. Jednoznačně roste obliba dodávky pelet pomocí cisterny přímo až do domu. Tento způsob šetří práci, provozovatel se v podstatě nemusí pelet ani dotknout a odpadá také produkce plastových pytlů, ve kterých byly dosud pelety častěji dopravovány. „Věříme, že tento pohodlný způsob vytápění biomasou podpoří také Státní fond životního prostředí a výstavbu skladů na bezobalovou dodávku pelet podpoří,” dodal za sektor Jan Habart, předseda CZ Biom

Geotermální energie: stále žádný nový zdroj, výzkum však i nadále pokračuje

Na rozdíl od všech okolních zemí Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny téměř nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín. Potenciál geotermální energetiky ČR se přitom pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný. Zcela novou kapitolou je využívání horninového prostředí jako úložiště energie, která umožňují v létě teplo uložit a v zimě jej čerpat zpět. Skladování energie je přitom považováno Evropskou asociací pro ukládání energie (EASE) za klíčovou podmínku dalšího zvyšování podílu OZE.

Do roku 2030 by mohlo v ČR vzniknout deset tepláren a dvacet výtopen využívajících geotermální energii, spočítali experti Komory OZE na základě informací o využitelném potenciálu a s ohledem na limitní podmínky. Takový rozvoj by vyžadoval poměrně robustní nástroje, Komora OZE proto ve svém středním scénáři předpokládá hodnoty poloviční: pět tepláren a deset výtopen do roku 2030. Společně by každý rok dodávaly 4,3 petajoulů (PJ) tepla a 350 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Kolik vznikne podzemních zásobníků tepla pak bude záležet především na dalším výzkumu a pilotních aplikacích, které by měly vzniknout v nejbližších letech.

„Je ale potřeba dokončit identifikacie nejvhodnějších lokalit, testování použitelných technologií v reálném provozu a především nastavit finanční podporu zavádění těchto inovací tak, aby i zemské teplo mělo šanci se rozvíjet a prosadit jako jeden z hlavních obnovitelných zdrojů. To samé platí i pro podzemní zásobníky tepla,” uvedl Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál a kde by mohlo od r. 2023 začít také testování podzemních zásobníků s využitím 65 vrtů ve hloubce 100 až 1000 m. Litoměřice představují unikátní testovací lokalitu s dosud nejhlubším geotermálním vrtem v ČR o hloubce 2,1 km a seismickou monitorovací sítí, která mj. slouží k zajištění bezpečnosti všech podzemních prací v okolí budoucího geotermálního zdroje.

Zdroje

[1] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe

[2] Regionální data o instalovaném výkonu z Německa jsou dostupná na Deutsche WindGuard. Sloupec detail - Komora OZE.

[3] Studie dostupná zde

[4] Předběžná čísla pocházejí od distribučních společností ČEZ, E.On a PRE a shodují se s údaji od poskytovatelů dotačních programů zveřejněných dříve letos.

[5] Podrobnosti k polskému trhu viz zpráva SolárníNovinky, který pracuje s daty od Institut Energetyki Odnawialnej (IEO).

[6] Obnovitelné zdroje v roce 2019. Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 21. 1. 2021

 


Datum uveřejnění: 21. ledna 2021
Poslední změna: 21. ledna 2021
Počet shlédnutí: 485