Zprávy z tisku
Předloni se dál zhoršoval stav lesů, ovzduší se naopak zlepšilo a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla rekordní
Praha 12. února (ČTK) - Předloni se dál zhoršoval stav lesů v Česku. Ovzduší se naopak zlepšilo. Obnovitelné zdroje energie (OZE) měly dosud nejvyšší podíl na výrobě elektřiny v zemi. Uvádí to Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2019, kterou v pondělí projedná vláda. Zprávu kvůli pandemii covidu předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) později než obvykle. Část údajů už různé instituce zveřejnily dříve. Zprávu zpracovala informační agentura Cenia spadající pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Foto: andrejcook@Pixabay.com
Zhoršení kůrovcové kalamity a stav lesů podle autorů patří k zásadním negativním závěrům zprávy. Množství evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se meziročně téměř zdvojnásobilo, objem těžby překonal rekord z roku 2018 a dosáhl 32 milionů metrů krychlových bez kůry. Podíl kalamitní těžby meziročně vzrostl o téměř šest procent na 95 procent vytěženého dřeva.
Přibývá rovněž stromů starších 60 let ve špatném stavu. V třídách tzv. defoliace představujících významné poškození bylo předloni 78,8 procenta starších jehličnanů, meziročně o 2,2 procenta více. U listnáčů počet vzrostl o půl procenta na 43,3 procenta. Stav dřevin zhoršují škůdci, sucho, přetrvávající imisní zatížení a k situaci přispívá i nevhodná skladba lesů. Jako pozitivní však zpráva uvádí, že předloni bylo poprvé vysazeno více listnáčů než jehličnanů, byť nejčastěji vysazovanou dřevinou je stále smrk.
Stav ovzduší v Česku byl předloni nejlepší za 11 let, o čemž už loni informovaly Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a MŽP. Meziročně klesly emise všech základních znečišťujících látek, nejvíce oxidu siřičitého, a to o 17,2 procenta. Limit pro roční průměrnou koncentraci prachových částic PM10 nebyl překročen, imisní limit pro benzo(a)pyren pak na menším území. V roce 2018 to bylo 12,6 procenta Česka, kde žilo 35,5 procenta obyvatel, předloni 8,4 procenta území, které obývalo 27,5 procenta lidí. Benzo(a)pyren zvyšuje riziko nádorových onemocnění, podle zprávy je závažným problémem ovzduší v Česku. K lepšímu ovzduší přispěly rozptylové podmínky i modernizace topných zařízení a v průmyslu. K překročení limitů látek se závažnými dopady na lidské zdraví však podle odborníků stále dochází na řadě lokalit v Česku.
Emise skleníkových plynů mezi lety 2017-2018 klesly o 1,3 procenta na 128,1 milionu tun CO2 ekvivalentu, což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. Cíl Politiky ochrany klimatu ČR požadující pokles na 117 milionů tun do roku 2020 nebyl splněn. Údaje za rok 2019 nejsou zatím k dispozici.
Kvůli zvýšení spotřeby energie i závislosti na ropných produktech rostou emise v dopravě, opět byla druhým největším producentem emisí, a to s podílem 15 procent. Nejvyšší podíl, 40,1 procenta, měl energetický průmysl, kde však emise mezi lety 2010 - 2018 klesly o 17,8 procenta. Nepříznivý byl v roce 2018 vývoj emisí v lesnictví, v důsledku kůrovcové kalamity a těžby. Celkové čisté emise skleníkových plynů i se započtením této oblasti tak podle zprávy meziročně vzrostly o 5,1 procenta.
Zpráva připomíná, že rok 2019 byl v Česku teplotně nadnormální. I přes úhrn srážek v mezích normálu kvůli vysokým teplotám značnou část území postihlo půdní i hydrologické sucho.
K pozitivům patří, že předloni byla v Česku rekordní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl výroby z OZE byl 11,6 procenta z celkové výroby elektrické energie, vzniklo 10.051 gigawatthodin elektřiny. Po pěti letech stagnace jde o meziroční nárůst 6,9 procenta. Největší podíl měly bioplyn (25,2 procenta), biomasa (23,9 procenta), fotovoltaika (23 procent) a vodní elektrárny (20 procent),
Negativně zpráva hodnotí produkci odpadu. Předloni dosáhla 37,3 milionu tun. Lehce tak klesla, míra skládkování však byla vysoká - zhruba 46 procent komunálních odpadů. O tom loni informovaly MŽP i Český statistický úřad.
Národní výdaje na ochranu životního předloni meziročně vzrostly o 15,8 procenta - z 45,4 miliardy korun na 52,6 miliardy korun. Výdaje z rozpočtů obcí a krajů vzrostly z 40,5 miliardy na 40,9 miliardy korun. Peníze z národních zdrojů mířily hlavně do ochrany ovzduší a klimatu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 12. 2. 2021
Datum uveřejnění: 12.2.21
Poslední změna: 17.2.2021
Počet shlédnutí: 765
Předloni se dál zhoršoval stav lesů, ovzduší se naopak zlepšilo a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla rekordní
Praha 12. února (ČTK) - Předloni se dál zhoršoval stav lesů v Česku. Ovzduší se naopak zlepšilo. Obnovitelné zdroje energie (OZE) měly dosud nejvyšší podíl na výrobě elektřiny v zemi. Uvádí to Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2019, kterou v pondělí projedná vláda. Zprávu kvůli pandemii covidu předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) později než obvykle. Část údajů už různé instituce zveřejnily dříve. Zprávu zpracovala informační agentura Cenia spadající pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Zhoršení kůrovcové kalamity a stav lesů podle autorů patří k zásadním negativním závěrům zprávy. Množství evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se meziročně téměř zdvojnásobilo, objem těžby překonal rekord z roku 2018 a dosáhl 32 milionů metrů krychlových bez kůry. Podíl kalamitní těžby meziročně vzrostl o téměř šest procent na 95 procent vytěženého dřeva.
Přibývá rovněž stromů starších 60 let ve špatném stavu. V třídách tzv. defoliace představujících významné poškození bylo předloni 78,8 procenta starších jehličnanů, meziročně o 2,2 procenta více. U listnáčů počet vzrostl o půl procenta na 43,3 procenta. Stav dřevin zhoršují škůdci, sucho, přetrvávající imisní zatížení a k situaci přispívá i nevhodná skladba lesů. Jako pozitivní však zpráva uvádí, že předloni bylo poprvé vysazeno více listnáčů než jehličnanů, byť nejčastěji vysazovanou dřevinou je stále smrk.
Stav ovzduší v Česku byl předloni nejlepší za 11 let, o čemž už loni informovaly Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a MŽP. Meziročně klesly emise všech základních znečišťujících látek, nejvíce oxidu siřičitého, a to o 17,2 procenta. Limit pro roční průměrnou koncentraci prachových částic PM10 nebyl překročen, imisní limit pro benzo(a)pyren pak na menším území. V roce 2018 to bylo 12,6 procenta Česka, kde žilo 35,5 procenta obyvatel, předloni 8,4 procenta území, které obývalo 27,5 procenta lidí. Benzo(a)pyren zvyšuje riziko nádorových onemocnění, podle zprávy je závažným problémem ovzduší v Česku. K lepšímu ovzduší přispěly rozptylové podmínky i modernizace topných zařízení a v průmyslu. K překročení limitů látek se závažnými dopady na lidské zdraví však podle odborníků stále dochází na řadě lokalit v Česku.
Emise skleníkových plynů mezi lety 2017-2018 klesly o 1,3 procenta na 128,1 milionu tun CO2 ekvivalentu, což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. Cíl Politiky ochrany klimatu ČR požadující pokles na 117 milionů tun do roku 2020 nebyl splněn. Údaje za rok 2019 nejsou zatím k dispozici.
Kvůli zvýšení spotřeby energie i závislosti na ropných produktech rostou emise v dopravě, opět byla druhým největším producentem emisí, a to s podílem 15 procent. Nejvyšší podíl, 40,1 procenta, měl energetický průmysl, kde však emise mezi lety 2010 - 2018 klesly o 17,8 procenta. Nepříznivý byl v roce 2018 vývoj emisí v lesnictví, v důsledku kůrovcové kalamity a těžby. Celkové čisté emise skleníkových plynů i se započtením této oblasti tak podle zprávy meziročně vzrostly o 5,1 procenta.
Zpráva připomíná, že rok 2019 byl v Česku teplotně nadnormální. I přes úhrn srážek v mezích normálu kvůli vysokým teplotám značnou část území postihlo půdní i hydrologické sucho.
K pozitivům patří, že předloni byla v Česku rekordní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl výroby z OZE byl 11,6 procenta z celkové výroby elektrické energie, vzniklo 10.051 gigawatthodin elektřiny. Po pěti letech stagnace jde o meziroční nárůst 6,9 procenta. Největší podíl měly bioplyn (25,2 procenta), biomasa (23,9 procenta), fotovoltaika (23 procent) a vodní elektrárny (20 procent),
Negativně zpráva hodnotí produkci odpadu. Předloni dosáhla 37,3 milionu tun. Lehce tak klesla, míra skládkování však byla vysoká - zhruba 46 procent komunálních odpadů. O tom loni informovaly MŽP i Český statistický úřad.
Národní výdaje na ochranu životního předloni meziročně vzrostly o 15,8 procenta - z 45,4 miliardy korun na 52,6 miliardy korun. Výdaje z rozpočtů obcí a krajů vzrostly z 40,5 miliardy na 40,9 miliardy korun. Peníze z národních zdrojů mířily hlavně do ochrany ovzduší a klimatu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 12. 2. 2021
Datum uveřejnění: 12.2.21
Poslední změna: 17.2.2021
Počet shlédnutí: 765