Zprávy z tisku

Naprostá většina českých firem ignoruje povinnost zveřejňovat údaje o svém hospodaření v obchodním rejstříku. Jejím smyslem je přitom zvýšit přehlednost podnikatelského prostředí, jenže takto ji vnímá jen část podnikatelů. Zbytek tvrdí, že je to jen další šikana ze strany státu.

Vláda schválila změnu pravidel pro povolování velkých průmyslových provozů znečišťujících prostředí, ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Aktualizaci vyžadovala novelizovaná směrnice EU, jejímž cílem je zajistit v souvislosti s provozem průmyslových podniků vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Požár zemědělského objektu v Záhlinicích na Kroměřížsku dnes způsobil škodu za 800.000 korun. Oheň zachvátil objekt dnes ráno. Poškodil zejména stroj na výrobu pelet ve výrobní části objektu, která byla naštěstí stavebně oddělená od skladu plného balíkované slámy, informoval ČTK Vít Rušar z Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

V Rakousku hrají velkou roli především topení dřevem a vodní energie.

Rádi bych Vám představili dokument "Metodika pro zřizování a činnost technických pracovních skupin", který vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "MPO") a odsouhlasilo Ministerstvo životního prostředí (dále jen "MŽP") spolu s Ministerstvem zemědělství (dále jen "MZe").

Ministerstvo životního prostředí předložilo vládě návrh novely zákona o odpadech. Kabinet normu schválil, ta nyní putuje k projednání do Poslanecké sněmovny. Jednotlivá opatření novely směřují především ke snížení administrativní zátěže podnikatelů.

Spotřebu pelet očekáváme pro tento rok podobnou, resp. o 5 % vyšší nežli za loňský rok, pokud budou podobné zimní teploty jako v roce 2011. Tetnto rok byl však extrémní – na konci r. 2011 byly velmi vysoké teploty, kdy české teplárny vykazovaly až o 20 % méně dodaného tepla nežli průměr za minulé roky. To se odrazilo i ve spotřebě pelet, kdy i přes nárůst počtu peletových automatů v domácnostech bylo ve výsledku potřeba méně paliva nežli v roce 2010. Spotřeba pelet na české trhu tedy bude vyšší, ale konec roku ukáže, zda-li to bude o 5 nebo třeba o 20 %. Začátek roku byl chladný, spotřeba za toto poslední období rostla.

Jaký bude vývoj v prodejích a používání kotlů na tuhá paliva a jakou roli zde bude hrát vytápění biomasou a dřevními peletami prozradil v rozhovoru pro server tzb-info šéf Klastru Česká peleta Ing. Vladimír Stupavský.

Vláda ve středu projedná materiál ministerstva pro místní rozvoj (MMR), v němž se pro období 2014-2020 už nepočítá s existencí dosavadních regionálních operačních programů, přes které do krajů proudí dotace z Evropské unie. Nahradit je má jediný program řízený resortem místního rozvoje. O dotační programy má přijít také ministerstvo školství a ministerstvo životního prostředí. ČTK to sdělila mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Zákon v jednom předpisu soustřeďuje podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Mezi podporované zdroje energie zahrnuje biometan. Podle prezidenta však mimo jiné přináší neodhadnutelné zvýšení cen energií. Zákon podpořilo 145 poslanců napříč politickými stranami.

V Česku klesá zájem o ocelové a litinové kotle na pevná paliva. Důvodem je připravovaná legislativa v oblasti ochrany ovzduší, která má zpřísnit podmínky používání kotlů na pevná paliva. Klesá především zájem o kotle na uhlí. Na stavebních veletrzích v Brně to ČTK řekl sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.

Teplo do třetiny Kutné Hory bude dodávat společnost EC Kutná Hora, která v areálu ČKD vybudovala za 600 milionů korun bioelektrárnu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Radní v roli valné hromady městské společnosti KH Tebis schválili uzavření smlouvy, řekl dnes novinářům starosta Ivo Šanc (Šance pro Kutnou Horu).

Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se peníze ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), dosud určené jen na ochranu životního prostředí, mohly využít jako půjčka ministerstvu financí. Jinými slovy, aby se jimi mohla dočasně vyspravit díra ve státním rozpočtu. Navíc o penězích by měl nově rozhodovat jen ministr, a nikoli rada SFŽP, jak tomu bylo dosud.

V parlamentu se strhla bitva lobbistů za zrušení poplatků. Zákon se vrací k jejich postupnému zvyšování, jak to chtěla vláda.

Pro šéfa resortu životního prostředí Tomáše Chalupu je debata kolem zákona o ovzduší největším politickým střetem jeho ministerské kariéry. Způsob, jakým sněmovna smetla návrh na zvýšení poplatků, však za osudovou prohru nepovažuje. "Pro mne je klíčové, že sněmovnou prošel celý ten zákon. A ten není jen o poplatcích," říká ministr.

Nová právní úprava zajistí, že v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebudou uvedeny do provozu nové zdroje znečišťování, dokud neprokážou nebo nepřijmou opatření, která budou nové znečištění vyvažovat. Kompenzační opatření, která jsou v zákoně nově obsažena, budou investičního i provozního charakteru.

Už dlouho neměli lobbisté takové žně jako v posledních týdnech, kdy parlament projednává nový zákon o ovzduší. Průmyslníky vyděsil vládní návrh, podle něhož se jim měly zvedat poplatky za emise do ovzduší až na sedminásobek současného stavu.

Senát do zákona o ochraně ovzduší vrátil poplatky za znečištění. Podniky by tak i nadále měly platit za vypuštění škodlivin do ovzduší. Výše poplatků by se měla postupně zvyšovat, ale celková hranice je nižší, než navrhovala vláda. Poplatky tak zřejmě kvalitu ovzduší neovlivní, protože podniky ke snižování zátěže motivovat nebudou.

Já myslím, že je to snad jasné, ne?

Poplatky za znečišťování ovzduší Senát asi navrhne zachovat do roku 2016 v současné výši. Pak by se měly během čtyř let postupně snižovat s výjimkou poplatků za emise tuhých znečišťujících látek, které by se měly skokově zvýšit zhruba o třetinu. Doporučil to dnes senátní hospodářský výbor v souladu s doporučením svého podvýboru pro energetiku.