Zprávy z tisku

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o obnovitelných zdrojích energie (RED II) v minulém roce stanovila za cíl dosáhnout 32% podílu OZE v EU do roku 2030. Tato směrnice stanovila základ tzv. kritérií udržitelnosti, podle nichž se bioenergie stala jedinou formou energie se zárukou udržitelnosti zdrojů.

Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady. Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]

Praha, 14. dubna 2020 – Coca-Cola, Pepsi, Nestlé, Danone, Lego, automobilka Volvo a pak další desítky firem se nyní rozhodly společným hlasem podpořit takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu. Připojilo se k nim i 79 poslanců Evropského parlamentu. Podle firem a poslanců je současná epidemie COVID-19 sice výzvou, ale zároveň také příležitostí, jak restartovat evropské ekonomiky správným způsobem. Tím mají být investice do udržitelné ekonomiky, obnovitelných zdrojů a bezuhlíkové budoucnosti.

Kladno 16. dubna (ČTK) - Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z městských budov i dalších objektů infrastruktury. Vychází z letecky pořízených termosnímků. Hotová by měla být ještě v dubnu, město ji hodlá zveřejnit. Na základě mapy město naplánuje na potřebných místech opatření, která ušetří energii, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.

Praha 16. dubna (ČTK) - Meziročně o třetinu více lidí zažádalo v letošním prvním čtvrtletí o peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na šetrné bydlení. V dnešní tiskové zprávě to uvedly ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Úřady zároveň uvolňují podmínky pro žadatele v době pandemie koronaviru.

Začátkem dubna oslavil v Německu zákon o obnovitelných zdrojích energie 20 let od svého vzniku. Podpora založená na pevných výkupních cenách umožnila raketový rozvoj moderní energetiky a postupně se rozšířila do více než 80 zemí včetně České republiky. Německo díky svým zeleným elektrárnám za posledních 20 let ušetřilo kolem 1,67 miliardy tun skleníkových plynů, což je stejné množství emisí vyprodukované celým Německem za poslední dva roky. V rámci národního akčního plánu se spolková vláda zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny ze současných 50 % až na 65 % do roku 2030.

Blíží se termíny, do nichž má mnoho soukromých i veřejných subjektů povinnost ohlašovat příslušným úřadům některé skutečnosti týkající se životního prostředí, například roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektroodpadu, baterií a pneumatik a další souhrnné údaje podle zákona o odpadech či množství některých specifických znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší atp. (tzv. ohlašovací povinnost).

Rakousko, Dánsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Španělsko zaslaly společný dopis adresovaný Evropské komisi, ve kterém požadují vytvoření dlouhodobého modelového scénáře počítajícího s výrobou energie v EU pouze z obnovitelných zdrojů.

Komora obnovitelných zdrojů energie vítá udělení výjimky pro přeshraniční pohyb osob pro zabezpečení chodu energetické infrastruktury. Zároveň oceňuje rychlou reakci ministra Havlíčka a Vlády. Až odezní současná krize, dovolujeme si upozornit na ekonomickou příležitost s vysokou přidanou hodnotou, o kterou Česko dosud přichází kvůli nízkému zájmu vlád o obnovitelné zdroje.

Jihlava 5. března (ČTK) - Radní Kraje Vysočina tento týden schválili dotaci na nové kotle dalším 2349 žadatelům. Podělí se o 237,2 milionu korun, které měl kraj pro toto třetí dotační kolo týkající se výměny starých kotlů v domácnostech za nové ekologičtější zdroje. Žádosti začal kraj v tomto kole přijímat loni 23. října. Peníze se dostaly na ty, kteří předepsané formuláře odevzdali v prvních 53 minutách, uvedl kraj v dnešní tiskové zprávě.

Ministři členských států EU dnes na jednání Rady pro životní prostředí diskutovali o Zelené dohodě pro Evropu a o jejím propojení s včera zveřejněným návrhem „klimatického zákona,“ a také s očekávaným Akčním plánem pro oběhové hospodářství. Rada přijala dlouhodobou strategii EU v rámci boje proti změně klimatu a závěry o kvalitě ovzduší. Ministři se věnovali také ozelenění evropského semestru a hodnocení legislativy v oblasti ochrany vod. MŽP zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Brno 2. března (ČTK) - Až 15 procent spotřeby zemního plynu by v Teplárnách Brno mohla za tři roky nahradit ekologičtější dřevní štěpka. Teplárny plánují v roce 2022 instalovat v pobočce Brno-sever namísto nevyužívaného kotle na mazut speciální kotel na biomasu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Největší britská elektrárna Drax, která od roku 2013 postupně přechází z uhlí na biomasu, plánuje ukončit spalovaní uhlí již v roce 2021, tedy 4 roky před vládou stanoveným termínem pro ukončení výroby elektřiny z uhlí. V současné době již 4 ze 6 bloků spalují pouze biomasu, poslední dva uhelné bloky by však měly zůstat v záloze do roku 2022.

Praha 28. února (ČTK) - Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) dnes zvolila novou členkou předsednictva Technologické agentury ČR (TA ČR) Kamilu Vávrovou z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro pro krajinu a okrasné zahradnictví. RVVI také ze svých řad vybrala předsedu Komise pro problematiku klimatu. Poradní orgán rady povede rektor Ostravské univerzity Jan Lata. Místopředsedové rady Petr Dvořák a Pavel Baran to oznámili na tiskové konferenci.

Strakonice 19. února (ČTK) - Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.

Londýn/Praha 11. února (ČTK) - Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.

Zájem o dotace na úsporné bydlení strmě stoupá. V loňském roce požádalo o příspěvek z dotačního programu Nová zelená úsporám o 40 procent více domácností než v roce 2018 a Ministerstvo životního prostředí překročilo v objemu schválených prostředků hranici 10 miliard korun. Za úspěchem stojí jak stabilita programu, tak vstřícnější podmínky i jednodušší administrativa. Domácnosti také stále častěji sahají po komplexních stavebních řešeních, jejichž přínosem jsou vyšší energetické úspory a nižší zátěž pro klima a životní prostředí.

Praha 18. prosince (ČTK) - Priority ministerstva životního prostředí v pondělí zveřejněném Národním investičním plánu (NIP) podle Greenpeace ČR často vycházejí z evropských pravidel a jsou dané z minulosti. Hnutí Duha by chtělo provázat dotace s motivací pro omezování znečištění. Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), je pozitivní, že plán aktivně řeší i nakládání s odpady, k cílům by ale ocenila více analytických podkladů. Ekologové to dnes uvedli na dotaz ČTK.

Praha 6. prosince (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dostalo k návrhu vnitrostátního energeticko-klimatického plánu při meziresortním připomínkovém řízení stovky připomínek. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Plán po členských státech včetně České republiky požaduje Evropská unie. Má mimo jiné obsahovat závazky, kterým jednotlivé země chtějí přispět k záměrům EU v této oblasti.

Brno 5. prosince (ČTK) - Brno chce v příštích letech udělat energetická opatření, díky kterým ušetří desítky až stovky milionů korun. ČTK to řekl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Opatření odhadem za miliardy korun vyplývají z nového akčního plánu pro roky 2019 až 2023. Patří mezi ně například přechod z páry na horkou vodu, instalace dalšího spalovacího kotle, ale také zateplení budov nebo výměna oken.