V kampaních zpochybňujících energetické využívání dřevní biomasy nedostávají prostor klíčová fakta
V médiích aktuálně probíhají kampaně zpochybňující využívání dřevní biomasy pro výrobu obnovitelné energie. Několik z nich zkresluje to, jaká je skutečná situace v lesích a jak bioenergetika funguje a spojuje využití dřevní biomasy pro energii s nadměrným využíváním lesů, nebo dokonce s trvalým odlesňováním a „spalováním stromů“.
Foto: jplenio@Pixabay.com
Ve skutečnosti je bioenergetika nedílnou součástí odvětví lesnictví, které reaguje na poptávku po bioenergii vytvořením přístupů k obhospodařování lesů a průmyslovým procesům, které zajišťují paliva, teplo a elektřinu spolu s kulatinou, papírem a řadou dalších bioproduktů. Mediální kampaně také často ignorují pokrok, kterého se v oblasti udržitelného obhospodařování lesů dosáhlo zejména v Evropě a Severní Americe. Přestože je jistě důležité dbát na zajištění odpovědné produkce a používání biomasy, nepravdivé údaje v nedávných mediálních výstupech riskují, že zdiskreditují biomasu jako udržitelný zdroj materiálů a energie - což by mohlo mít neblahé důsledky pro globální ambice v oblasti uhlíkové neutrality.
IEA Bioenergy, únor 2021 - Spalování je dnes nejčastějším způsobem přeměny dřevní biomasy na energii, zejména ve formě tepla a/nebo elektřiny. To může vyvolat představu „kácení lesních porostů a spalování stromů pro energii“ v mysli běžného čtenáře a také vědců, kteří nejsou obeznámeni s lesními a bioenergetickými systémy. Realita je však velmi odlišná!
Lesy jsou obecně obhospodařovány tak, aby poskytovaly vícero lesních produktů, jako je kulatina, papír, palivo a také další materiály. Dřevo používané pro bioenergii není vysoce kvalitní kulatina, ale obvykle jde o dřevo nižší jakosti z prořezávek, z nahodilých těžeb, lesních těžebních zbytků, nebo jde o zbytky a dřevěný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Jako příklad lze uvést, že přibližně 90 % celosvětové spotřeby průmyslového tepla z obnovitelných zdrojů je v současné době založeno na biomase, zejména v průmyslových odvětvích, která mohou využívat svůj vlastní odpad a zbytky biomasy, jako jsou pily a papírny. Přechodem od fosilních paliv k biomase mohou tato průmyslová odvětví zastavit vypouštění fosilního uhlíku do atmosféry. Vyšší energetická účinnost a změny v průmyslových procesech jim navíc umožňují vyrábět paliva, teplo a elektřinu i pro použití jinde, např. pro vytápění domácností.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) zjistilo, že přibližně 50 % dřeva používaného k bioenergetice v EU pochází ze sekundárních produktů, jako jsou vedlejší produkty z dřevozpracujícího průmyslu a zpětně získaný dřevěný odpad od spotřebitelů, 17% jsou špičky stromů, větve a ostatní zbytky a 20 % pochází z kmenů – což je převážně výmladkové dřevo, tenké kmeny a nekvalitní dřevo, které nelze použít na pilách nebo při výrobě buničiny a papíru.
Dále je dobře známo, že veškerá těžba biomasy - ať už jde o paliva, stavební materiál, papír nebo jiné použití - by měla probíhat v rámci hranic udržitelnosti. Jde o principy řízení a těžby, které poskytují záruky proti nadměrné těžbě a zachování ekologické udržitelnosti, jakož i kulturních a rekreačních hodnot. To je důvod proč byly v posledních 30 letech vyvinuty a uplatněny systémy udržitelného hospodaření v lesích, jako jsou programy FSC nebo PEFC. Stovky milionů hektarů lesů po celém světě jsou v současné době certifikovány podle FSC nebo PEFC. Mnoho zemí přijalo podobné zásady hospodaření v lesích ve svých národních nebo regionálních lesnických zákonech. V evropském kontextu - na který se tyto mediální kampaně zaměřují - navíc přepracovaná směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů klade další požadavky na minimalizaci rizika využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelných postupů.
Foto: mariohagen@Pixabay.com
Je kriticky důležité si uvědomit, že CO2 z používání bioenergie je součástí krátkodobého uhlíkového cyklu. Když se pokácí les a část biomasy se použije pro výrobu energie, je do atmosféry uvolněn uhlík, který byl dříve absorbován z atmosféry během růstu stromů, a nový uhlík je znovu absorbován, když porost dorůstá. Dokud úroveň těžby nepřekročí množství uhlíku ukládaného v lesích, nezvýší to koncentraci CO2 v atmosféře. Naproti tomu používání fosilních paliv způsobuje lineární tokuhlíku z geologických zásob do atmosféry. Pouhé srovnání emisí CO2 ze spalování - jak se to někdy dělá - ignoruje tento zásadní rozdíl mezi biogenním a fosilním uhlíkem. Důležité je, zda je rostoucí využívání lesní biomasy v energetice součástí měnícího se paradigmatu lesního hospodářství, které přináší systematické snižování nebo zvyšování množství uhlíku uloženého v lesích. Pokud dojde k poklesu, sníží to klimatické výhody energie z lesní biomasy. Pokud dojde ke zvýšení, zvýší se přínos pro klima.
Nejdůležitějším způsobem boje proti změně klimatu je co nejrychlejší transformace energetiky a dopravy, abychom mohli nechat fosilní uhlík v zemi. Udržitelná bioenergetika je dispozici teď a tady a je kompatibilní se stávající energetickou infrastrukturou, což umožňuje okamžitou náhradu uhlí, zemního plynu nebo ropy. Kromě toho dokáže ve skutečnosti odstranit CO2 z atmosféry, a to v kombinaci bioenergetiky a zachycování a ukládání CO2. Bioenergie proto může hrát významnou roli při transformaci energetického systému pro dosažení uhlíkové neutrality.
Využívání dřevní biomasy ke splnění rostoucí poptávky po energii a jejích cílů v oblasti uhlíkové neutrality by nemělo být vyloučeno, protože mohou existovat rizika neudržitelných postupů. Spíše bychom se měli zaměřit na to, jaké postupy, inovace a regulace jsou nutné k zajištění udržitelného získávání zdrojů a účinné konverze na bioenergii a biomateriály.
Foto: jplenio@Pixabay.com