Odborné články

Zemědělští výrobci pelet, braňte se "vynálezům"

Zemědělství prochází a ještě nějaký čas bude procházet zásadními změnami. Tou nejpodstatnější bude změna sortimentu pěstovaných plodin. V české kotlině se místo potravinářských komodit budou ve stále větší míře produkovat plodiny pro energetické a jiné technické použití. Budoucnost bude patřit těm, kdo tento nezvratný fakt včas pochopí a přizpůsobí se.

Mnoho zemědělců to již udělalo. Využilo nedávno přijatého zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie k produkci biomasy v podobě pěstovaných energetických plodin nebo k energetickému využití běžných plodin, které pak dodávají výrobcům energie. Příkladem je sláma, ať už pšeničná nebo řepková, kterou lze využívat přímo jako biopalivo k výrobě tepla a cenově zvýhodněné elektřiny, nebo k produkci tuhých biopaliv - topných pelet.

Kde je problém?

Právě v oblasti výroby pelet jsem se stal svědkem jisté nekorektnosti ze strany společnosti Ekover. Tato společnost nabízí zájemcům z řad zemědělců prodej své licence na využití svých pěti užitných vzorů, dvou patentů a svého know-how na výrobu pelet, včetně dalších služeb. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by ovšem jejich právní zástupce nevyžadoval razantním způsobem úplatu i od výrobce, který jejich licenci ani know-how vůbec nezná, a proto logicky nevyužívá.

Argumentace právního zástupce Ekoveru byla následující: My máme chráněnou výrobu pelet a vy je vyrábíte, tak nám plaťte! Protiargumentace výrobce: Vyrábím pelety patnáct let podle receptu starého snad dalších dvacet let, a to na zařízení starém pětatřicet let. Tak jakápak ochrana nové technologie nebo know-how? Kde je tedy pravda?

Poněkud přestárlá novinka

Jaký je názor patentového zástupce? Faktem je, že Ing. Lubomír Verner a Hana Marešová mají dva platné vynálezy. Jeden z nich chrání palivo ve formě pelet nebo briket z rostlinných materiálů, které tvoří nejméně z 50 % odpad z čištění zemědělských rostlin. Dále je chráněn způsob výroby těchto pelet, charakterizovaný lisovacím tlakem 1 až 120 MPa a teplotou 10 až 100 °C. Jen pro úplnost uvádím datum počátku platnosti zmíněného patentu: 3.12.2003.

Jsem si naprosto jist, že pelety přesně popsanou technologií výroby využívá například granulovací lis G 600, vyráběný již od šedesátých let v TSM Pardubice a od té doby prakticky do současnosti hojně používaný. A stejně tak se od té doby do vyráběných pelet, nazývaných tehdy granule nebo tvarovaná krmiva, používaly nejrůznější zkrmitelné rostlinné materiály, včetně otrub a dalších sortimentů z čištění obilí. Jediné co tehdy nebylo, nepoužívaly se běžně na topení, ale na krmení. Ne snad proto, že by nikdo netušil, že je není možné spálit, ale proto, že byl jednoduše dostatek jiného, mnohem levnějšího paliva.

Druhý jejich patent spočívá ve výrobě shodných pelet přímo ve sklízecích mlátičkách. To se výrobců pelet ve stacionárních peletárnách samozřejmě nijak netýká. Čtyři užitné vzory pak jen kosmeticky doplňují to, co je obsahem prvně uvedeného patentu. Poslední, pátý užitný vzor chrání detailní konstrukční provedení kanálků lisovacích matric.

V čem tkví světová novost?

Dlužno podotknout, že zasloužené právní ochrany - se všemi oprávněnými majetkovými nároky - požívají řešení chráněná patentem nebo užitným vzorem, která ovšem splňují podmínky pro udělení ochrany. Tou základní podmínkou je světová novost v době přihlášení k ochraně. A tady jsem na velkých rozpacích. Je otázkou, v čem spočívala v prosinci 2003 světová novost technologie výroby pelet, která je v běžně dostupných granulátorech využívána už plných čtyřicet let? A totéž platí o používání různých sortimentů rostlinných materiálů vznikajících při různých posklizňových úpravách obilovin, olejnin, luštěnin a dalších zemědělských plodin. Slupky, otruby a další sortimenty v drtivé většině měly a mají své smysluplné uplatnění a tak nazývat je odpady je často v rozporu nejen se zdravým selským rozumem, ale i s literou zákona (viz definice odpadu v zákoně o odpadech).

Co z uvedeného vyplývá? Je nanejvýš diskutabilní, zda uvedené patenty a užitné vzory skutečně splňují požadavky pro udělení ochrany. Laik se možná zeptá: Jak je možné zpochybňovat oprávněnost již udělených a tedy platných ochranných dokumentů? Odpověď je jednoduchá: Nic není dokonalé, ani proces udělování ochranných dokumentů. Navíc v případě užitných vzorů Úřad průmyslového vlastnictví před jejich zápisem do rejstříku vůbec neprověřuje věcné splnění podmínek ochrany. K zapsání užitného vzoru do rejstříku stačí splnit jednoduché formální podmínky. Ochrana užitným vzorem je proto ochranou velmi slabou a je skutečností, že značná část zapsaných užitných vzorů, možná víc než polovina, podmínky pro ochranu vůbec nesplňuje. Troufám si odhadnout, že toto je také případ všech užitných vzorů Ing. Lubomíra Vernera a Hany Marešové. V případě jejich zmíněného českého patentu č. 296046 došlo před udělením ochrany zřejmě k rešerši pouze v patentové třídě obsahující tuhá paliva a nikoliv také ve třídě krmiva z rostlinných materiálů, ve které jsou pelety alias granule alias tvarovaná krmiva známá už zmíněných čtyřicet let.

Jediné, co by snad bylo možné v tomto případě chránit, by bylo použití původně krmných granulí alias pelet jakožto paliva. To by ale ochranné dokumenty musely znít zcela jinak a hlavně by nesmělo být již od nepaměti všeobecně známo, že sláma, obilí a vůbec veškerá rostlinná biomasa - zvláště pak je-li suchá – velmi dobře hoří. Což je fakt, který více než prokazatelně dokládají historické statistiky požárů…

Co teď s tím?

Patentové zákony s takovou situací, v patentařině nijak výjimečnou, samozřejmě počítají. V zásadě existují dvě zcela rozdílné cesty řešení vzniklé patové situace. Užitné vzory lze stejně snadno nechat vymazat, jako nechat zapsat. Pokud existují důkazy o tom, že v době zápisu bylo zapsané řešení všeobecně známé, stačí požádat o výmaz užitného vzoru. To lze podle mého názoru prokázat u všech zmíněných užitných vzorů. Obdobně se může požádat o zrušení patentu pro nedostatek novosti v době přihlášení. Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán. Obdobně i zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti. Pak by odpadl jakýkoliv právní důvod pro následná plnění ze strany Ekoveru a zřejmě i nárok na vrácení již dříve zaplacených poplatků z důvodu zpětně zrušené ochrany. Takové řešení má stejné důsledky pro všechny subjekty působící na trhu.

Druhou možností je, pro toho, kdo prokazatelně využíval předmět ochrany před podáním přihlášky patentu nebo užitného vzoru, dohodnout se s majitelem chráněných řešení na právu předchozího uživatele. Toto právo umožňuje předchozímu uživateli dále bezplatně využívat předmět chráněného práva a zároveň dává povinnost držiteli patentu (užitného vzoru) toto využívání předchozího uživatele trpět. Při nedohodě lze toto právo uplatňovat i soudně. V tomto případě ochranné dokumenty zůstávají v platnosti pro všechny, kromě předchozího uživatele.

Z uvedeného je zřejmé, že výrobci pelet alias granulí alias tvarovaných krmiv, kteří dnes vyrábějí pelety stejným nebo obdobným způsobem jako před 3. prosincem 2003, nemají zřejmě žádný právní důvod platit nikomu za uvedená duševní práva. To ovšem samozřejmě neplatí v případě zakoupení a skutečném využívání nových poznatků formou licence na know-how. Zde ani není nutné, aby předmět této licence byl chráněn patentem nebo užitným vzorem.

Zájemci o doplňující informace k výrobě a distribuci topných pelet z biomasy je mohou najít například na webu Biom.cz. Zájemci o pomoc při řešení jejich konkrétních problémů při výrobě a distribuci topných pelet se mohou obrátit s dotazem na adresu bioserv@seznam.cz.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Alternativní pelety
Možnosti využití biomasy
Palivo z rostlin - brikety, pelety
Vliv složení směsi na vlastnosti topných pelet
Švédské hořáky firmy Sahlins EcoTec AB na spalování dřevních pelet
Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti
Topenářský axiom konečně prolomen!

Předchozí / následující díl(y):

Peletáři, neplaťte za neplatné vynálezy
Zemědělští peletáři nebudou muset platit „desátek“

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 19.4.2007
Poslední změna: 18.4.2007
Počet shlédnutí: 19768

Citace tohoto článku:
VALEČKO, Zdeněk: Zemědělští výrobci pelet, braňte se "vynálezům". Biom.cz [online]. 2007-04-19 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/zemedelsti-vyrobci-pelet-brante-se-vynalezum>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
22 Apr 2007 12:33 Turenic
-
24 Apr 2007 12:23 Miloš
- re
17 May 2007 14:47 Knihomol
- re
26 May 2007 10:36 Valečko
- re
08 Jun 2007 11:37 Knihomol
- re
24 Apr 2007 14:39 Milan
-
17 May 2007 14:55 Knihomol
-
23 May 2007 10:12 Gába
- komediant
25 May 2007 09:27 ing. Lubomír Verner
- projekt výroby paliva Ekover
06 Jun 2007 09:52 Pavel
- projekt výroby paliva Ekover
06 Jun 2007 11:21 Kuntošová
- projekt výroby paliva Ekover
06 Jun 2007 23:16
- projekt výroby paliva Ekover
07 Jun 2007 10:06 Valečko
- projekt výroby paliva Ekover
11 Jun 2007 08:00 Antonín Slejška
- CZ Biom a patenty
07 Feb 2011 20:24 Verner
- pohled z druhé strany
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto