Odborné články

Výpalky jako krmná surovina

Od roku 2008 vzniká v České republice povinnost přimíchávat bioetanol do benzínu. Spolu s produkcí bioetanolu je přímo spojená produkce lihovarských výpalků, které vznikají jako odpad při výrobě biolihu. Jedním ze způsobů jejich využití je přidávání suchých lihovarských výpalků (DDGS) jako komponenty do krmných směsí.

Využívání obilovin pro produkci bioetanolu je jistě diskutabilní otázka, což se projevilo zejména v minulém roce. Ten ukázal, jak citlivá a propojená je celosvětová produkce obilovin a jak výpadek ve sklizni na jednom konci světa (Austrálie), spojený s intenzivním využíváním kukuřice pro výrobu bioetanolu na Americkém kontinentě a zvýšenou poptávkou asijských trhů, způsobil rekordní ceny obilovin v celé Evropě.

Důvody pro využívání obilovin k produkci bioetanolu jsou rozdílné. V Jižní Americe jsou čistě ekonomické – bioetanol je prostě levnější než benzín, v USA geopolitické – postupné snížení závislosti na ropě a v Evropě pak je důvod ekologický – snížení emisí výfukových plynů. Všechny argumenty „pro“ vyvolávají zároveň řadu protiargumentů. I v České republice byly připraveny projekty na výstavbu lihovarů. Většina z nich byla zastavena díky vysokým cenám obilovin v loňském roce a například v Německu byla produkce výrazně omezena. Letošní situace s obilím dává předpoklad pro opětovné využití obilovin na produkci bioetanolu v již fungujících lihovarech a případné oživení některých pozastavených projektů lihovarů nových. Bezesporu se tak bude český chovatel setkávat stále častěji s nabídkou lihovarských výpalků ke krmných účelům ať již z tuzemské nebo zahraniční produkce.

Proces výroby bioetanolu je známý a používaný již od počátku minulého století. V zásadě je druh vstupní suroviny dán geografickou lokalitou, která určuje náklady a výnosy, a tím také ceny a dostupnost jednotlivých použitelných surovin. V naší republice se tak můžeme nejčastěji setkat s výpalky pšeničnými, kukuřičnými a výpalky z triticale.

Při výrobě bioetanolu je výchozí surovina fermentována kvasinkami. Při tom jsou cukry a škrob ze suroviny přeměněny na alkohol a oxid uhličitý, kdežto ostatní látky zůstávají koncentrovány ve vedlejším produktu – lihovarských výpalcích. Ty se dále zahušťují, popřípadě i suší, a používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Obsah živin (kromě škrobu a cukrů) je ve výpalcích asi 3x vyšší než v původní surovině. Trojnásobné zvýšení koncentrace se bohužel týká i látek nežádoucích - například mykotoxinů. Pro krmiváře je jistě pozitivní informací, že i pro lihovarníky je z hlediska výtěžnosti bioetanolu žádoucí dobrá kvalita vstupní suroviny - bez kontaminace plísněmi. Špatná kvalita totiž znamená nízkou výtěžnost bioetanolu.

Lihovarské výpalky se dají zkrmovat buď mokré nebo sušené. Krmení mokrými výpalky může být ekonomicky a energeticky výhodnější, je však omezeno krátkou dobou skladovatelnosti a relativně malou oblastí okolo lihovaru, do které má ještě smysl dopravovat krmivo s takto vysokým obsahem vody. Navíc je využití mokrých výpalků možné jen u těch kategorií zvířat, u kterých to dovolí používaná krmná technologie. Tato omezení postrádají výpalky sušené, sušení však s sebou nese, kromě finančních nákladů a tedy i navýšení ceny, také riziko poškození výpalků příliš vysokou teplotou. Takové „připálené“ výpalky mají kromě nižší chutnosti výrazně snížený obsah a stravitelnost aminokyselin.

Jaká je kvalita výpalků?

Z hlediska živinového složení, kvality a s tím spojené krmné hodnoty jsou lihovarské výpalky velmi variabilní (Tab. 2). Čím je tato velká variabilita dána? Rozdíl mezi kukuřičnými a pšeničnými výpalky daný odlišným složením vstupní suroviny je snadno pochopitelný. Velmi významný vliv na složení a doslova kritický vliv na kvalitu výpalků má však způsob a „kvalita“ výroby lihu. Zejména jde o důkladnost zcukření a fermentace suroviny a následně o „jemnost“ destilace a popřípadě i sušení vzniklých výpalků. Další rozdíly pak mohou být dány kmenem použitých kvasinek nebo obsahem fermentační tekutiny (tzv. sirupu) obsažené ve výpalcích před usušením.

Tab. 1: Obsah živin ve výpalcích

Živina Obsah %
NL 25 – 35
Tuk 3 – 13
Vláknina 5 – 10
ADF 10 – 20
NDF 28 – 44
Popel 3 – 8
Lyzin 0,43 – 0,90 (69)
Metionin 0,44 – 0,60 (86)
Treonin 0,80 – 1,16 (82)
Tryptofan 0,16 – 0,25 (80)
Vápník 0,03 – 0,15
Fosfor 0,60 – 0,95 (75)
Sodík 0,09 – 0,44

Pozn.: v závorce uvedena průměrná stravitelnost pro prasata

Jak pracovat s takto proměnlivým materiálem? Bohužel jednoduchý a rychlý test na vyhodnocení kvality výpalků proveditelný přímo na farmě není. Jediné, co může chovatel udělat, je posuzovat výpalky senzoricky a to především podle barvy nebo vůně. Na barvu má vliv několik různých faktorů jako je barva původní suroviny, množství sirupu přidaného k výpalkům před jejich usušením (čím více přidaného sirupu, tím tmavší barva) nebo doba a teplota sušení (čím vyšší teplota a delší pobyt v sušárně, tím jsou výpalky tmavší). Tmavá barva výpalků může poukazovat na přepálení při sušení, kdy díky reakci cukrů s aminokyselinami dochází ke snižování využitelnosti aminokyselin. Je tedy možné vyvodit závěr, že čím tmavší barva, tím horší kvalita výpalků. Výpalky je také možné posuzovat podle vůně. Výpalky dobré kvality mají vůni sladkou, fermentovanou, výpalky přepálené, vůni spálenou. K vyhodnocení těchto senzorických znaků je ovšem potřeba zkušeností.

Aminokyseliny i fosfor obsažený ve výpalcích mají vysokou využitelnost, tedy za předpokladu, že výpalky nejsou přepálené. Výpalky jsou tak hodnotným zdrojem bílkovin i fosforu a mohou sloužit jako částečná náhrada sojového extrahovaného šrotu a fosfátů v krmných směsích nebo dávkách. Obsah energie ve výpalcích je však poměrně nízký.

Jak krmit lihovarské výpalky?

Zahraniční literatura udává různá doporučení pro zkrmování lihovarských výpalků. Jelikož se převážně jedná o údaje z USA, kde je hlavní surovinou na výrobu bioetanolu kukuřice a tím pádem se hospodářským zvířatům zkrmují výpalky kukuřičné, bylo potřeba ověřit jejich krmnou hodnotu v našich podmínkách a za použití suroviny dostupné u nás. Tedy převážně výpalků pšeničných, navíc získaných z technologie, která je využívaná u nově budovaných lihovarů.

Z tohoto důvodu jsme před dvěma roky provedli ve společnosti Tekro řadu poměrně rozsáhlých pokusů, ve kterých jsme otestovali zařazení suchých pšeničných lihovarských výpalků do směsí pro hospodářská zvířata v podmínkách našich farem.

Nejdříve jsme si položili dvě základní otázky, na které jsme hledali a posléze našli odpovědi:

  • Kolik výpalků lze zkrmovat jednotlivým kategoriím hospodářských zvířat bez zhoršení užitkovosti?
  • Jaká je odpovídající cena výpalků?

Pro použití do testu jsme vybrali pšeničné výpalky z technologie CROP ENERGIES, dodavatelem byl SÜTZUCKER BIOETHANOL GmbH.

Tab. 2: Základní údaje o pokusech s pšeničnými lihovarskými výpalky provedeným spol. Tekro s r.o. u různých druhů hospodářských zvířat

Kategorie zvířat Počet zvířat Časové rozvržení pokusu Sledované parametry
Brojleři 2 400 ks, 4 skupiny, 3 opakování květen – červen 2006 Živá hmotnost, přírůstky, konverze a spotřeba krmiva, úhyny.
Nosnice 1 620 ks, 4 skupiny, 2 opakování červenec 2005 – červen 2006 Snáška, intenzita snášky, hmotnost vajec, spotřeba krmiva na 1 vejce a na krmný den, ztráty nosnic, živá hmotnost, kvalitativní ukazatele vajec.
Prasata - výkrm 200 ks,4 skupiny,1 opakování duben – září 2006 Živá hmotnost, přírůstky, konverze a spotřeba krmiva.
Dojnice 100 ks,2 skupiny,1 opakování červen – srpen 2006 Mléčná užitkovost a složky mléka.
Býci - výkrm 100 ks,2 skupiny,1 opakování říjen 2006 – červen 2007 Živá hmotnost, přírůstky, spotřeba a konverze krmiva.

Výpalky pro skot? Určitě ano!

Podle našich zkušeností a výsledků z našich pozorování je skot nejvhodnější druh hospodářských zvířat pro zkrmování výpalků. Ověřovali jsme krmení suchých pšeničných výpalků na 100 kusech převážně Holštýnských dojnic na vrcholu laktace (s průměrnou dojivostí 30 litrů na den) po dobu 130 dní. V první – kontrolní skupině (50 dojnic) - byla krmná dávka bez výpalků. Druhé – pokusné skupině (50 dojnic) - jsme výpalky postupně zařazovali v hladinách od 2,5 kg na začátku do 4,5 kg na kus a den na konci pokusu. Ačkoli literatura někdy uvádí zvýšení nádoje mléka při zkrmování lihovarských výpalků, z našich zkušeností víme, že naopak dochází k mírnému snížení nádoje. Průměrný denní nádoj byl na konci sledování o něco nižší u skupiny pokusné se zařazenými výpalky v krmné dávce. Tento rozdíl však nebyl statisticky významný. Toto mírné zhoršení užitkovosti ale vysoce vykompenzovalo snížení nákladů na krmné směsi se zařazenými výpalky. Výpalky neměly vliv na obsah tuku v mléce, ten byl shodný u obou skupin, ovlivnily však obsah bílkovin a laktózy, jejichž hladina mírně vzrostla u pokusné skupiny se zařazenými výpalky.

Stejně jako dojnice i býci jsou podle našich zkušeností velmi vhodným druhem hospodářských zvířat pro zkrmování výpalků. Suché pšeničné výpalky jsme 225 dní zkrmovali býkům ve výkrmu. I zde jsme na začátku testu při průměrné hmotnosti 260 kg vytvořili dvě skupiny – kontrolní (50 býků) bez výpalků a pokusnou (50 býků) se zastoupením výpalků i přes 20 % ze sušiny krmné dávky. V průběhu pokusu jsme nezaznamenali výrazné rozdíly v užitkovosti, zařazení výpalků však snížilo, stejně jako u dojnic, cenu krmné dávky.

Moderní obilné výpalky jsou podle nás velmi vhodné krmivo pro dojnice i skot ve výkrmu a pro tyto kategorie hospodářských zvířat je můžeme doporučit. Při správném vybalancování krmné dávky je možné zařazením lihovarských výpalků při nezměněné užitkovosti snížit krmné náklady.

Výpalky také pro prasata

Dalším druhem hospodářských zvířat, u kterých jsme zařazení lihovarských výpalků testovali, byla prasata ve výkrmu od 20 kg živé hmotnosti až do konce výkrmu, tzn. do porážkové hmotnosti průměrně 110 kg. 200 selat jsme rozdělili do čtyř skupin. Kontrolní skupina A bez výpalků, skupina B s obsahem 4, 6, a 8 %, skupina C s obsahem 7, 10 a 13 % a skupina D s obsahem 10, 13 a 17 % ve směsích A1, A2 a CDP. V některých skupinách s výpalky došlo ke snížení užitkovosti, které ale nebylo statisticky významné a naopak došlo ke zlepšení jatečných parametrů, které ovšem také nebyly statisticky významné.

Moderní obilné výpalky jsou podle našich zkušeností surovinou, kterou lze použít pro krmení prasat. Při správném vybalancování krmné dávky je možné zařazením lihovarských výpalků snížit krmné náklady. V některých případech ovšem může dojít k mírnému zhoršení užitkovosti. Správné zařazení výpalků do krmiv pro prasata se však ekonomicky vyplatí. Jsme přesvědčeni, že v oblasti ne příliš vzdálené od lihovaru bude při dobře zvládnuté logistice a hygieně ekonomicky velmi zajímavé přidávání mokrých výpalků do tekutého krmení prasat.

Výpalky ve výživě drůbeže

Poslední kategorií hospodářských zvířat kde jsme odzkoušeli zkrmování lihovarských výpalků je drůbež. Výpalky jsme testovali jak na nosnicích, tak na brojlerech.

U nosnic jsme zkrmování sušených pšeničných výpalků ověřovali od 19. do 62. týdne věku, tzn. po 43 týdnů snášky. Nosnice byly rozděleny do 4 skupin. Kontrolní skupina A bez obsahu pšeničných výpalků, skupina B s obsahem 5, 5, 10 a 10 %, skupina C s obsahem 10, 10, 15 a 15 % a skupina D s obsahem 15, 20, 20 a 20 % ve směsích N1, N1/1, N2 a N3. Při hladině do 15 % výpalků v krmné směsi vykazovaly nosnice zlepšení užitkovosti. Při dlouhodobém zkrmování 15 a více procent výpalků jsme již zaznamenali jejich negativní vliv na užitkovost nosnic. V případě brojlerových kuřat jsme do testu zařadili 2400 jednodenních kuřat a také je rozdělili do 4 skupin; sledování trvalo po celou dobu výkrmu, tzn. 37 dní. Kontrolní skupina A měla všechny krmné směsi bez obsahu pšeničných výpalků, skupina B s obsahem 3, 5 a 5 %, skupina C s obsahem 5, 7 a 10 % a skupina D s obsahem 5, 10 a 15 % ve směsích BR1, BR2 a BR3. Výpalky způsobily ve všech pokusných skupinách určité zhoršení užitkovosti, snížily přírůstky a zhoršily konverzi. Navíc vedlo zařazení výpalků do směsí, zejména díky jejich nízké energetické hodnotě, ke zvýšení ceny pokusných směsí.

Podle našich zkušeností se zařazení lihovarských výpalků do krmných směsí pro výkrm brojlerů jeví jako velmi problematické. V závislosti na cenách ostatních komponent však může být jejich použití v krmných směsích pro nosnice ekonomicky zajímavé. Je ale potřeba dodržovat doporučené dávkování. Důrazně doporučujeme klást velký důraz na kvalitu výpalků a samozřejmostí musí být stálé přezkoumávání aktuální ekonomické výhodnosti jejich použití.

Jaká je odpovídající cena lihovarských výpalků?

Jak již jsme výše uvedli, byla to jedna ze základních otázek, kterou jsme při našem „bádání“ řešili. Cenu, při které právě začíná být výhodné výpalky zařazovat do krmných směsí ovlivňují tyto faktory:

  1. Složení lihovarských výpalků - zejména obsah dusíkatých látek, potažmo aminokyselin, dále obsah energie a fosforu
  2. Aktuální cena ostatních komponent krmné směsi
  3. Náročnost dané kategorie hospodářských zvířat na výše uvedené základní živiny

Z výčtu těchto faktorů vyplývá, že cena, při které začíná být výhodné výpalky zařazovat do krmných směsí, se pohybuje nejen ve vztahu k cenám obilí a soji jak je někdy zjednodušeně prezentováno, ale je také závislá na krmné směsi, do které mají být výpalky zařazeny. Podle našich zkušeností je ekonomicky nejvýhodnější zařadit kvalitní moderní sušené lihovarské výpalky do krmení dojnic, býků ve výkrmu a starším kategoriím prasat. Jinak řečeno, při vyšší ceně výpalků ve vztahu k obilninám a soji bude z ekonomického hlediska možné jejich zařazení nejdříve do krmiv pro dojnice, výkrm býků a prasat starších kategorií. Teprve při nižší ceně výpalků (předpokládáme, že ke změnám ceny bude docházet v závislosti na nabídce a poptávce) bude ekonomicky přijatelné zařazovat je i do krmných směsí pro drůbež.

Závěr

Společnost Tekro má s používáním lihovarských výpalků bohaté zkušenosti díky provedeným pokusům, ve kterých jsme si jejich krmnou hodnotu a ekonomickou výhodnost vyzkoušeli a ověřili „na vlastní kůži“. Na několika farmách také výpalky krmíme. Podle našich zkušeností posuzujeme individuálně pro každý chov jaké množství výpalků do směsí zařadit tak, aby bylo jejich použití pro chovatele ekonomicky výhodné.

Jsme přesvědčeni, že lihovarské výpalky jsou hodnotným krmivem pro skot a výpalky pocházející z moderních lihovarů mohou být hodnotnou komponentou do krmných směsí také pro monogastry. Jsou bohatým zdrojem dusíkatých látek, aminokyselin, stravitelného fosforu a dalších živin. Jejich živinové složení a stravitelnost živin je velmi variabilní a nezáleží ani tak na druhu obiloviny, ze které pocházejí, jako spíše na způsobu zpracování. Do jaké míry se budou lihovarské výpalky používat ve výživě hospodářských zvířat bude záležet nejen na jejich živinovém složení, ale zejména na jejich kvalitě, dostupnosti a ceně v porovnání s cenami obilovin a sojového extrahovaného šrotu, jež budou částečně ve směsích nahrazovat. Při zařazování výpalků do směsí bude vždy potřeba spolu se znalostí jejich aktuálního složení uvažovat o celém složení krmné směsi a možnostech a potřebách konkrétního druhu a kategorie krmených zvířat.

S lihovarskými výpalky je potřeba počítat jako se surovinou, často problematickou. Nejde jen o to, přidat určité množství výpalků do krmné směsi, ale především směs živinově řádně vybalancovat. Výše uvedené pokusy jsou jen stručným zhodnocením všech informací, které jsme o použití lihovarských výpalků získali z vlastních zkušeností. Při jejich zkrmování se může chovatel setkat s mnoha úskalími. Proto zařazení výpalků do směsí vždy konzultujte s odborníky. V tomto ohledu jsme připraveni Vám pomoci a nalézt pro Vás to nejvhodnější řešení přesně pro Vaši farmu.

Autoři: Ing. Jan Picka, Ing. Eva Mariaca, Ing. Tomáš Ondračka, Tekro spol. s r.o.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Parametry odpadního dřeva révy vinné
Zásady a pravidla registrace hnojiv podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů – zaměřeno na digestát
Trvale udržitelná výroba bioetanolu
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Obejde se zemědělství bez nafty?
Kapalná biopaliva – cíle a perspektivy

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 2.3.2009
Poslední změna: 1.3.2009
Počet shlédnutí: 6635

Citace tohoto článku:
ONDRAČKA, Tomáš: Výpalky jako krmná surovina. Biom.cz [online]. 2009-03-02 [cit. 2018-10-21]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vypalky-ako-krmna-surovina>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
04 Mar 2009 07:45 Diviš Josef
- využití výpalků
08 Mar 2010 15:35
- využití výpalků
04 Mar 2009 07:53 Diviš Josef
- agropaliva
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto