Odborné články

Podporovat biopaliva namísto zemního plynu

V tiskové zprávě Spolkového ministerstva životního prostředí z 18. září 2003 se uvádí návrh ministra Jürgena Trittina na dlouhodobou podporu zemního plynu pro pohon motorů a z toho vyplývajícího budování celoevropské sítě tankovacích stanic pro plynem poháněná vozidla. Ale tento záměr je pochybný: odklání se od vlastních kroků k zavádění biopaliv pro motorová vozidla.

Spolkovému vedení předložený návrh na podporu zavádění zemního plynu jako paliva pro pohon motorových vozidel nesmí pokračovat. Dobývání, transport a spalování tohoto fosilního zdroje energie - podobně jako ropy a uhlí, působí nesčetné škody na životním prostředí, zdraví i škody sociální. Zemní plyn není pro životní prostředí a ochranu klimatu žádným přínosem - stejně zatěžuje prostředí a ovlivňuje negativně klima.

Doprava je z tohoto hlediska vrahem klimatu č. 1 - přestup od benzinu a dieselu na zemní plyn pro pohon motorů to stěží změní. K tomu je zemní plyn těžen v ekologicky citlivých a politicky výbušných oblastech. Největší zásoby metanu se nacházejí ve státech bývalého Sovětského svazu a v regionu kolem Perského zálivu. Války a konflikty mohou být vedeny právě tak o zemní plyn, jako o ropu. Tím se stává téma spolehlivosti dodávek dlouhodobým problémem. Již dnes se vyskytují velké konflikty při stavbách potrubí a příslušných podpůrných zařízení. Zejména místním občanům a domorodému obyvatelstvu jsou odpíráním územních nároků porušována jejich práva, od Turkmenistánu po Tibet, od Chiapas po Kolumbii.

Je extrémně krátkozraké posuzovat z hlediska životního prostředí kvalitu vozidla na zemní plyn lokálně jen podle hodnot spalin na výfuku. Pozornost musí být věnována celému energetickému řetězci, od těžby přes transport, přepravu potrubím a tankery, až po spalování. Zde neobstojí zemní plyn o nic lépe, než zemní olej - tedy ropa (Erdgaslüge - Lež o zemním plynu - Solarzeitalter 4/001). Právě problém netěsností na ruských plynovodech, vedoucích k enormním únikům metanu, zůstává v mnoha kalkulacích nezohledněn. Stejně tak vyvolává dálkový transport velké emise z provozu plynových turbín kompresorových stanic, sloužících k vyrovnávání tlakových ztrát na plynovodech (FICHTNER, studie, 2001).

V pochybnost může být brána cenově výhodná disponibilita (použitelnost) zemního plynu v přicházejících desetiletích. Vzhledem k masivním rozšíření poptávky lze logicky očekávat také stoupající importní ceny. Se zřetelem na exportní potenciál Ruska jako hlavního těžaře, se dá vycházet z toho, že poptávka po plynu v Evropě tento potenciál daleko překročí. Ruská energetická strategie sice ukazuje na možnost pokrytí evropské potřeby, pro léta po 2010, ale zejména po roce 2020 již tato jistota dodávek není dána (Roland Götz, Stiftung Wissenschaft und Politik, Ruslands Erdgas und die Energiesicherheit der EU, 2002).

Podobně klesající tendence těžebního potenciálu se vyskytují i ve Velké Británii. Podle odhadu UKOOA (UK-Offshore Operators Association) dosáhne britská těžba plynu svého maxima nejpozději v roce 2005, pak bude výrazně klesat. Tak vznikne pro odběratele plynu narůstající mezera, která není dosud zajištěna dlouhodobými odběratelsko- dodavatelskými smlouvami.

Výstavba zásobovací sítě a čerpacích stanic bude k tomu obrovskými spletitými investicemi - investicemi, které pak budou při budování pro prostředí skutečně potřebného sektoru pohonných hmot chybět. Koncerny minerálních olejů a automobilů budou sotva investovat do nejrůznějších technik pro pohon plynem, aby o pár let později zase přesedlávali na biopaliva, jako jsou bioetanol, biodiesel, bioplyn, biometanol, biodimetyléter, bio-ETBE, bio-MTBE, čisté rostlinné oleje, syntetická bio-paliva nebo biovodík.

Studie Institutu ve Wuppertalu, zpracovaná na objednávku plynového hospodářství, dochází k závěru, že zemní plyn může být pro sektor dopravy významným přínosem až do roku 2050. Jaký smysl má sázet na zemní plyn jako motorové palivo, když v několika málo desetiletích nebude žádný zemní plyn k dispozici, jak opakovaně sdělují studie? Jedinou cestou způsobilou pro budoucnost jsou biogenní motorová paliva. Budování jejich technologií je třeba přednostně a naléhavě podporovat. Slibné technologie se nacházejí právě ve vývojové fázi a s ambiciózní podporou by se dalo zaručit již střednědobé celoplošné pokrytí potřeby ekologicky i nákladově výhodných motorových biopaliv.

Ku prospěchu ekologie i ekonomie je tu historická šance pro zemědělce - stát se významným hospodářským faktorem a centrálním motorem ekologického zabezpečení budoucnosti: zemědělci dostanou možnost k vlastní výrobě biologických surovin. Tím se také objeví v zemědělství pracovní místa, částečně pod novým (kladným) znaménkem a se zcela novými možnostmi.

Velká množství užitečné biomasy, která může být zužitkována nejrůznějšími metodami, představuje přitom surovinovou bázi, příznivou pro prostředí i klima; je k dispozici i pro výrobu motorových biopaliv. V řadě scénářů a studií, týkajících se potenciálních možností výchozích surovin, se dokládá, že světový potenciál biomasy je schopen pokrýt i světovou potřebu pohonných hmot.

Zatímco jiné země uvažují o tom, jak problémy zajištění energie, hospodářství, zdraví a národní bezpečnosti uvést do vzájemných souvislostí, je Evropa, i samo Německo, od zpracování takové dlouhodobé strategie daleko vzdáleno. To takové USA, které se v podpoře biomasy nijak zvlášť do popředí netlačily, kráčí nyní - i když ne z důvodů ochrany životního prostředí - v této tématice rychle vpřed. Tak bylo nyní využití domácích alternativních energií v koncepci národní bezpečnosti zakotveno přímo v podobě státní strategie.

Když podporuje realizaci vozidel s pohonem zemním plynem Spolkový svaz německého plynového a vodního hospodářství („Bundesverband der deutschen Gas-und Wasserwirtschaft e.V.“) a společnost Erdgasmobil („erdgas mobil GmbH“), je to pochopitelné; ale „zelený“ ministr životního prostředí by takový záměr podpořit neměl a dovolit tak pohonné hmoty prostředí škodlivé zaměnit za pohonné hmoty jen o něco méně škodlivější. Naopak, měl by nabídnout zemědělství perspektivu jeho budoucnosti ve formě výroby motorových biopaliv a dalších hmot a tyto záměry systematicky prosazovat (viz Solarzeitalter 3/2002).

Společnost EUROSOLAR v roce 2002 uvedla v život „Pracovní skupinu biopaliva“ (Arbeitsgemeinschaft Biotreibstoffe), připravující podklady pro koncepční politická jednání na reprezentační odborné úrovni. Skupina je aktivní a pravidelně zasedá.

Pramen:

Irm Pontenagel: Biokraftstofe statt Erdgas fördern, Solarzeitalter 3/2003
Se svolením Eurosolar eV. přeložil J. Struška, prosinec 2004

Obr. 1: Zajištění potřeby zemního plynu pro EU

 

Překlad: Ján Struška

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Poznámka k reportáži ČT
Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv
Trh s etanolem přichází na tichých cestách
Nové cíle při výrobě motorových biopaliv
Aktuální stav výroby a odbytu biopaliv na bázi řepkového oleje v České republice
Trendy a pokrok v bioenergetických technologiích v USA
Biomasa pro energii (1) Zdroje
Biomasa je součástí budoucího světového slunečního hospodářství
Biorafinerie - zařízení pro trvale udržitelný život na této planetě
Výroba bioetanolu ze slámy se stává realitou
Výroba bioetanolu z lignocelulózové fytomasy
Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen

Zobrazit ostatní články v kategorii Kapalná biopaliva

Datum uveřejnění: 3.3.2005
Poslední změna: 22.2.2005
Počet shlédnutí: 9701

Citace tohoto článku:
PONTENAGEL, Irm, STRUŠKA, Ján: Podporovat biopaliva namísto zemního plynu. Biom.cz [online]. 2005-03-03 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/podporovat-biopaliva-namisto-zemniho-plynu>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
06 Nov 2006 16:34 JAN KUPČÍK
- ATON ENERGY SYSTEM
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto