Odborné články

Důležitá role digestátu v rozvojových zemích

Aby zemědělství v rozvojových zemích mohlo jít ruku v ruce s rozvojem ekonomiky, je nutné, aby byl kladen důraz na vyšší udržitelnost produkce a zachování, nebo i zvyšování půdní úrodnosti. Digestát, který zde vzniká jako produkt výroby bioplynu, pomáhá navracet organickou hmotu do půdy, zvyšovat poutání vody v půdě, a tím snižovat její degradaci. Celkově tak dochází k ozdravění systému místního zemědělství v souladu s principy udržitelného hospodaření. V tomto článku přinášíme příklady dvou rozvojových zemí, které již s digestátem zacházejí.

Uganda

Uganda je země bohatá na obnovitelné zdroje energie (OZE) a její celkový odhadovaný potenciál kapacity elektrické energie z těchto zdrojů dosahuje 5 300 MW. Tyto zdroje však zůstávají z velké části nevyužité. Doposud je částečně rozvinuté využití biomasy, zejména bagasy (rozmělněných stébel cukrové třtiny) a velkých vodních zdrojů podél řeky Nilu, které poskytují elektřinu do sítě. Ostatní zdroje zůstávají z větší části nevyužité, včetně bioplynu. Sektor OZE v Ugandě však v posledních 10 letech vykazuje trvalý růst.

Místní vláda využívání OZE včetně bioplynu podporuje (např. bezcelní dovozní daně) a geografie i klima v Ugandě nabízejí příznivé podmínky i pro provoz větších bioplynových stanic. V posledních osmi letech došlo v zemi k nárůstu počtu domácích bioplynových stanic z přibližně 600 (v roce 2009) na téměř 10 000 (v roce 2018) s kapacitou od 3 do 30m³, ale i několika desítek institucionálních zařízení dosahujících kapacity 300m³. Zatímco poslední jmenované se nacházejí hlavně na univerzitách a školách a využívají lidský trus jako hlavní vstupní zdroj (někdy s přídavkem kravského hnoje a kuchyňského odpadu ke zvýšení výtěžku bioplynu), domácí stanice jsou plněny kravským hnojem a vodou a vzniklý bioplyn je potom využíván na vaření. Typickými surovinami v Ugandě jsou hnůj skotu, koz, prasat a drůbeže, domácí organický odpad, zeleň a rostlinný odpad a lidské výkaly.

Atraktivitu využití digestátu jako hnojiva v Ugandě zapříčinily především vysoké ceny minerálních hnojiv, na které se vztahuje daňová sazba 10 % na dovážené zboží spolu s daní z přidané hodnoty (DPH), ale také fakt, že v některých oblastech mělo používání minerálních hnojiv negativní dopad přímo na půdu. Většina zemědělců provozujících zařízení na bioplyn se tedy zaměřuje na digestát jako na zdroj organického hnojiva, spíše než na bioplyn jako zdroj energie. Digestát je zde využíván, mimo jiné, jako vynikající hnojivo pro sazenice kávy a čaje, a současně jako vysoce kalorické krmivo pro chov drůbeže, prasat a skotu a dokonce i v chovu ryb, kde se používá ke hnojení rybníků. Kapalná fáze digestátu se aplikuje na listy jako insekticid. Prodej sušeného a baleného hnojiva z digestátu má navíc potenciál zvýšit přeshraniční obchod mezi Rwandou a Keňou a může dokonce podpořit používání digestátu ve východní Africe.

Ilustrační foto: Random Institute @Unsplash, Lake Bunyonyi, Uganda

Indie

V současné době je instalovaná kapacita výroby elektřiny z OZE v Indii 69 GW (2018). Zejména pro bioenergii stanovilo Ministerstvo pro novou a obnovitelnou energii cíl 10 GW do roku 2022. Podpora bioplynu je zde poskytována dotacemi pro zařízení na výrobu bioplynu v rámci různých programů, prostřednictvím daňových prázdnin, stanovením podílu využití bioplynu v dopravě a energetice. Rozvoj trhu je podpořen také prostřednictvím stanovených závazků v oblasti OZE,  certifikátů a programů výzkumu a vývoje.

Institut pro provádění správné zemědělské praxe v Indii (Indian Good Agricultural Practices - INDGAP) má za úkol zajistit optimální využití pesticidů, hnojiv, vody a postupů ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství vydalo nařízení o kontrole hnojiv (The Fertilizer Control Order - FCO), kterou reguluje obchod, cenu, kvalitu a distribuci hnojiv. Týká se však z organických hnojiv pouze kompostu z komunálního tuhého odpadu, bahna a vermikompostu a digestát z bioplynových stanic zatím neupravuje.

Stejně jako v Ugandě jsou však i v Indii minerální hnojiva stále dražší, kvůli jejich energeticky náročné výrobě. Navíc se významně podílí na emisích skleníkových plynů a znečištění vody ze zemědělství. Kromě toho, s vyčerpaným množstvím organického uhlíku v půdě vzniká velká potřeba snížit množství minerálních hnojiv a zlepšit nakládání s organickými odpady.

V Indii bylo provedeno mnoho studií a několik z nich pozorovalo pozitivnější přínosy používání digestátu na úrodu plodin cukrové třtiny, banánů, manga a dalších, než po aplikaci obyčejného hnoje. V současné době je proto v Indii podporována výstavba bioplynových stanic, protože použití digestátu poskytuje místním zemědělcům řadu výhod a větší flexibilitu.

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2019 Půda a organická hmota.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Komposty na bázi separovaného digestátu a jejich aplikace na ornou půdu
Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě a související legislativa
Co se zbytkovou slámou z polí?
Využití digestátu jako hnojiva
Kaly z čistíren odpadních vod
Proč je důležitá organická hmota v půdě

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Kapalná biopaliva, Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 1.9.2019
Poslední změna: 29.1.2020
Počet shlédnutí: 3092

Citace tohoto článku:
JEŘÁBKOVÁ, Julie: Důležitá role digestátu v rozvojových zemích. Biom.cz [online]. 2019-09-01 [cit. 2024-03-19]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/dulezita-role-digestatu-v-rozvojovych-zemich>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto