biom.cz › Legislativa › legislativa › Směrnice MŽP č. 13 - 2002

LEGISLATIVA

Směrnice MŽP č. 13 - 2002

Směrnice MŽP s požadavky pro propůjčení ochranné známky "Teplovodní kotle pro ústřední vytápění na spalování biomasy"

Ministerstvo životního prostředí ČR

Směrnice
č. 13 - 2002

s požadavky pro propůjčení ochranné známky

obrázek loga Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků

Teplovodní kotle pro ústřední vytápění na spalování biomasy

Spalování biomasy v teplovodních kotlích přináší nový pohled na vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro obce, zemědělská a průmyslová zařízení, odlehlé domy, rekreační objekty apod., kde umožňuje využití místních zdrojů energie.
K tomu účelu se již vyrábí řada kotlů, v nichž je palivem přírodní a neustále se obnovující organická hmota, která i z uživatelského hlediska bude výhledově nejlevnější.
Z těchto důvodů má smysl stanovovat limity koncentrací látek znečišťujících ovzduší v defino-vaných spalinách ve vztahu k jejich množství a účinnosti zařízení. Přispívat tak k intenzivnímu vývoji moderních spalovacích zařízení a systémů, které odpovídají ekologickým a ekonomic-kým požadavkům a vedou ke snížení produkce skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší.

1    Definice pojmů

Pro účely této směrnice:

  1. Teplovodní kotel je zařízení určené k ohřevu teplonosné látky, kterou může být voda nebo roztok nemrznoucí kapaliny, teplem uvolněným spalováním paliva na pracovní teplotu 115 °C.
  2. 1.2 Biomasa je jakákoliv nekontaminovaná organická hmota. Pro účely spalování biomasy ve smyslu této směrnice, se jedná o dřevo v přírodním stavu ve formě přířezů z kulatiny, dřevo ve formě štěpků s kůrou nebo bez kůry, slisované brikety a pelety zhotovené ze štěpků dřeva, pilin, kůry, slámy bez pojidel a piliny.
  3. 1.3 Účinnost spotřebiče je v procentech vyjádřený poměr tepelného výkonu spotřebiče k tepelnému příkonu spotřebiče.
  4. 1.4 Jmenovitý tepelný výkon je tepelný výkon při jmenovitých podmínkách stanovených výrobcem, vyjádřený v kilowattech (kW).
  5. Tepelný výkon je část tepelného příkonu předaná teplonosné látce nebo k přímému otopu (např. k tepelné úpravě pokrmů, ohřevu TUV apod.), vyjádřený v kW.
  6. Tepelný příkon je tepelný tok uvolňovaný dokonalým spalováním paliva přiváděného do spotřebiče, vyjádřený v kW.
  7. Maximální tepelný výkon je nejvyšší nastavitelný tepelný výkon při podmínkách stanovených výrobcem, vyjádřený v kW.
  8. Minimální tepelný výkon je nejnižší nastavitelný tepelný výkon při podmínkách stanovených výrobcem, vyjádřený v kW.
  9. Provozní stav je stav spotřebiče, při kterém probíhá spalovací proces v souladu s předepsanými provozními podmínkami.
  10. Ustálený stav je provozní stav daný rovnováhou mezi uvolňovaným a sdíleným tepelným tokem, při kterém se teplota teplonosné látky ve °C nemění během 30 minut o více než 3 %.
  11. Maximální hodnoty emisí látek znečišťujících ovzduší jsou uváděny jako:
    1. nejvyšší přípustné hmotnostní koncentrace těchto látek, vyjádřené hmotností sledované látky obsažené v jednotce objemu spalin při stanovených podmínkách - jednotka mg.m-3,
    2. nejvyšší přípustné měrné hmotnostní emise těchto látek, vyjádřené hmotností sledované emitované látky vztažené na jednotku tepelné energie přivedené v palivu - jednotka mg.kWh-1.
  12. Stáložárnost je schopnost spotřebiče při jedné náplni, daných provozních podmínkách a bez zásahu do průběhu spalování spalovat palivo po danou dobu tak, aby po uplynutí této doby zůstala v ohništi nejméně základní vrstva paliva schopná po přiložení opětně dosáhnout jmenovitý tepelný výkon.
  13. Základní vrstva paliva je nejnižší vrstva hořícího pevného paliva, umožňující spolehlivé a bezpečné zapálení dalšího přivedeného paliva.

2    Vymezení kategorie

Tato směrnice se vztahuje na spotřebiče s následujícím vymezením:

  • teplovodní kotle na spalování biomasy do výkonu 0,2 MW dle
    • ČSN 07 0240 Teplovodní a nízkotlaké parní kotle (dále jen ČSN 07 0240)
    • ČSN EN 303-5 Kotle pro ústřední vytápění - Část 5: Kotle pro ústřední vytápění na pevná paliva, s ruční nebo samočinnou dodávkou. Terminologie, požadavky, zkoušení a značení

3    Základní požadavky

  1. Spotřebiče vymezené bodem 2 musí splňovat požadavky platných technických, bezpečnostních, zdravotních, hygienických a jiných předpisů, včetně předpisů týkajících se ochrany životního prostředí, vztahujících se na výrobek a jeho výrobu, zejména:
    • zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů,
    • zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
    • zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů,
    • zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
    • vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.
  2. Spotřebiče vymezené bodem 2 musí mít užitné vlastnosti srovnatelné nebo lepší než obdobné výrobky této kategorie.
  3. Mimo požadavků stanovených normou musí průvodní technická dokumentace obsahovat požadavek na maximální vlhkost paliva pro daný typ zařízení, pokyny pro stálé dodržování ekologických parametrů výrobku a informaci o použitých materiálech pro potřeby dalšího zhodnocení nebo nezávadného zneškodnění výrobku po jeho dožití.

4    Specifické požadavky

  1. Regulace tepelného výkonu musí být umožněna v rozsahu nejméně od 50 do 100 % jmenovitého tepelného výkonu. Správný způsob regulace musí být popsán v průvodní dokumentaci pro uživatele.
  2. Stáložárnost kotle musí být nejméně 12 hodin. Po uplynutí této doby musí být základní vrstva paliva schopna obnovit spalování tak, aby byl dosažen jmenovitý tepelný výkon nejpozději do 45 minut. Pokyny k seřízení spotřebiče na stáložárný provoz musí být uvedeny v průvodní dokumentaci pro uživatele.
    Při stáložárném provozu nesmí průměrný objemový podíl oxidu uhelnatého v suchých spalinách přepočtený na stav dle 4.3.1 převýšit 3 % obj.
  3. Spotřebiče vymezené bodem 2 nesmí v ustáleném stavu dle 1.10 překročit při jmenovitém tepelném výkonu emise uvedené v následující tabulce:

    CO mg.kWh-1
    mg.m-3    		 4500
    2000
    NOx mg.kWh-1
    mg.m-3    		 550
    250
    SCx Hy mg.kWh-1
    mg.m-3    		 130
    60
    tuhé znečišťující látky mg.kWh-1
    mg.m-3    		 420
    190

    1. Emise v mg.m-3 jsou vztaženy na suché spaliny a normální podmínky 101,32 kPa a 0 °C při referenčním obsahu O2 ve spalinách 11 % obj. Hmotnostní koncentrace NOx je vztažena k NO2. Hmotnostní koncentrace CxHy je vztažena k C3H8. Stanovené emise se nevztahují na dobu zátopu a dobu po přiložení do 5 minut.
  4. Spotřebiče vymezené bodem 2 nesmí při jmenovitém tepelném výkonu vykazovat účinnost nižší, než jsou mezní hodnoty zobrazené v následujícím diagramu.

    Teplota vstupní vody 70 °C
    Teplota výstupní vody 90 °C

5   Ověřování

  1. Splnění základních požadavků musí být výrobcem nebo dovozcem prokázáno:
    • předložením certifikátu typu nebo protokolem o zkoušce typu a písemným prohlášením o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanovené- ho postupu posouzení shody podle §13 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, a nařízení vlády č. 81/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/1997 Sb.
    • posouzením příslušných orgánů státní správy.
  2. Splnění specifických požadavků musí být prokázáno posouzením v ČR autorizovanou osobou pro daný obor výrobků v souladu se zákony, nařízeními a normami vztahujícími se na výrobek.
  3. U typových řad s více výkonovými variantami musí být odzkoušena nejmenší a největší velikost a dále alespoň jedna velikost ze středu výkonové řady, tak aby bylo dodrženo pravidlo, že pro tři velikosti musí být odzkoušena alespoň jedna varianta.
  4. Metodiky zkoušek

    Zkoušky se provádí dle:
    ČSN 07 0240 Teplovodní a nízkotlaké parní kotle.
    ČSN EN 303-5 Kotle pro ústřední vytápění - Část 5: Kotle pro ústřední vytápění na pev-ná paliva, s ruční nebo samočinnou dodávkou.
    Terminologie, požadavky, zkoušení a značení.
    Palivo pro zkoušky se použije dle druhu spotřebiče a doporučení výrobce/dovozce.
    1. Přepočty

      K přepočtům se používají vztahy dle ČSN 07 0240:1993 čl. 5.7.20 a 5.7.23

      Další používané přepočtové vztahy:
      CO1 ppm = 1,25 mg.m-3
       NOx1 ppm = 2,054 mg.m-3
       CxHy 1 ppm = 1,965 mg.m-3
      cr = cm . 21- O2r
      21- O2m
      kde cr je koncentrace složky spalin při referenční koncentraci kyslíku
      cm je koncentrace složky spalin při měřené koncentraci kyslíku
      O2r je referenční koncentrace kyslíku
      O2m je měřená koncentrace kyslíku v suchých spalinách
    2. Zkouška účinnosti musí být vždy provedena při jmenovitém tepelném výkonu v ustáleném provozním stavu a při předepsaném teplotním spádu.
  5. Dodržování specifických požadavků prokazuje výrobce nebo dovozce písemným prohlášením o shodě typu na základě schváleného a zavedeného systému řízení jakosti a je kontrolováno nahodile, minimálně 1x ročně.
    Má-li výrobce systém Komplexního řízení jakosti certifikovaný dle norem ČSN EN ISO 9001, 9002, nutnost kontroly odpadá.

6    Organizační zabezpečení

Organizační záležitosti k podání přihlášky k výběrovému řízení pro propůjčení ochranné známky "Ekologicky šetrný výrobek" zajišťuje Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, Český ekologický ústav, Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 - Vršovice.

7    Platnost

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem vydání a má platnost do 31. 12. 2005.

 

V Praze dne 19. 12. 2001.

RNDr. Miloš Kužvart
ministr životního prostředí
České republiky

 

Datum uveřejnění: 9. prosince 2001 Poslední změna: 12. dubna 2006 Počet shlédnutí: 4286