Odborné články

Hodnocení změn druhového složení při rozdílném způsobu obhospodařování travních porostů

Úvod

Výroba píce na trvalých travních porostech (TTP) je ekonomicky nejvýhodnějším produkčním využitím půdy, jak to uvádí např. Šantrůček (2001) a jiní autoři. Vedle toho, že pastviny a louky mohou sloužit jako důležitý zdroj hlavních živin a energie pro hospodářská zvířata, mají také řadu nenahraditelných mimoprodukčních funkcí, které budou postupně stále více nabývat na významu před hodnotou jejich produkce (Hučko, 2006). K těmto funkcím patří mj. zachování druhové diverzity. Mrkvička & Veselá (2001) zmiňují, že druhová diverzita TTP závisí na stanovištních podmínkách, zejména na vodním, výživném režimu a na způsobu exploatace. Při extrémní úrovni základních ekologických faktorů (vodní a výživný režim) a pastevním využití se druhová diverzita redukuje. Cílem tohoto příspěvku je vyhodnotit změny botanického složení v závislosti na rozdílném způsobu obhospodařování (hnojení a intenzita exploatace) trvalých travních porostů.

Materiál a metodika

V roce 2003 byl na lokalitě Rapotín založen dlouhodobý maloparcelový (rozloha parcely: 12,5 m2) pokus, u kterého probíhá studium všestranných funkcí trvalých travních porostů. Oblast je charakterizována jako mírně teplá, vlhká, vrchovinná a patří do geomorfologického útvaru Hrubý Jeseník. Experiment se nachází v nadmořské výšce 390-402 m, na východním svahu se svažitostí 5,1-6,2°. Na pokusném pozemku je kambizem modální (s horizonty Am-Bv-B/Cc-Cc). Zrnitostní složení humusového horizontu odpovídá půdám písčito-hlinitým (Ržonca et al., 2006). Před zahájením pokusu byla lokalita využívána pastvou skotu a dominantními druhy v travním porostu byly: Dactylis glomerata, Poa pratensis, Lolium perenne, Trifolium repens a Taraxacum sect. Ruderalia.

Experiment zahrnuje 16 variant ve čtyřech opakováních. Každoročně jsou na porostech uplatňovány 4 intenzity využití: intenzivní (4 seče/rok; 1. seč do 15. května; každá další po 45 dnech), středně intenzivní (3 seče/rok; 1. seč mezi 16. a 31. květnem; každá další po 60 dnech), málo intenzivní (2 seče/rok; 1. seč mezi 1. a 15. červnem; další po 90 dnech) a extenzivní (1-2 seče/rok; 1. seč mezi 16. a 30. červnem; další po 90 dnech). Každá varianta využití byla založena ve čtyřech úrovních hnojení minerálními hnojivy: N0-kontrola, N0P30K60, N90P30K60, N180P30K60 (čistých živin). Fosfor a draslík jsou aplikovány v jedné dávce na jaře jako superfosfát a draselná sůl, dusík formou ledku amonného s vápencem ve dvou dávkách (na jaře a po první seči).

Botanické složení je hodnoceno vždy na jaře metodou projektivní dominance redukované (v %). K omezení nepřesnosti odhadů je používán způsob postupného dělení celkové dominance na morfologicky odlišné agrobotanické skupiny a na jednotlivé druhy (Regal & Veselá, 1975). Data botanického složení byla podrobněji zpracována pomocí RDA (redundanční analýzy) s využitím programu CANOCO for Windows v. 4.5.

Výsledky a diskuse

a) Počet druhů:

Z výsledků získaných během let 2003-2008 je zřejmé, že celkový počet druhů v porostu je ovlivněn především dusíkatým hnojením (varianty D v grafu 1), které při všech intenzitách využívání vedlo k jeho redukci. Obdobně i jiní autoři (Veselá & Mrkvička, 2005; Kriml & Královec, 2003 aj.) potvrzují snížení celkového počtu druhů v travních porostech při aplikaci vyšší dávky N. Režim sečí se projevil významně pouze u nehnojených variant, kde byl zjištěn nejvyšší celkový počet druhů (20 druhů; průměr let 2003-2008) při extenzivním využívání travního porostu.

Šarapatka et al. (2005) zmiňují, že intenzivní využívání luk a pastvin vede k vytlačení konkurenčně slabších druhů rostlin z porostu, což má za následek snížení druhové diverzity. Rovněž opačný extrém (upuštění od hospodaření na travních porostech) však vede k celkové degradaci porostu a druhová diverzita se snižuje (Šrámek et al. 2001). Louky a pastviny nelze tedy v jejich druhovém bohatství a rozmanitosti zachovávat bez soustavné péče přizpůsobené podmínkám a stavu porostu.

b) Zastoupení druhů a agrobotanických skupin:

Jak je názorně vidět v grafu 2, procentuální podíl jednotlivých agrobotanických skupin byl ovlivněn jak intenzitou využití, tak hnojením. Je patrné, že vyšší dávka dusíku (varianty D) vedla k významnému zvýšení zastoupení trav na úkor jetelovin a ostatních dvouděložných druhů. Na zvýšeném rozvoji travní složky měl vliv rovněž extenzivní způsob využití (varianty 4), a to při všech úrovních hnojení. Dále bylo zjištěno, že PK hnojení především v kombinaci s intenzivním využitím pozitivně ovlivnilo uplatnění jetelovin v travních porostech. Nejvyšší procentuální podíl jetelovin byl zjištěn u varianty 1B (14,3 %; průměr let 2003-2008), což je porost využívaný čtyřmi sečemi za rok s doplňkovou dotací živin P30K60. Konkrétně šlo o uplatnění druhu Trifolium repens.

Výsledky jsou v souladu se zjištěními jiných autorů. Například Veselá & Mrkvička (2005) uvádějí, že soustavné hnojení zvýšenými dávkami N způsobuje po určité době rozšíření rhizomatických trav zpravidla na úkor dominance jetelovin. Ústup jetelové složky z porostu při N-hnojení souvisí se schopností jetelovin fixovat vzdušný dusík prostřednictvím symbiózy s bakteriemi vyskytujícími se v jejich kořenových hlízkách (nodech). Minerální dusík dodávaný do půdy totiž tuto přednost jetelovin ve využívání vzdušného dusíku snižuje. Naopak fosforečné hnojení má na rozvoj jetelové složky v travním porostu pozitivní vliv. Hejduk (2005) potvrzuje, že příznivé procentuální zastoupení jetele plazivého je podmíněno mj. vlhčím klimatem, dostatkem světla (často kosené či spásané porosty) a obsahem přístupného draslíku a zejména fosforu v půdě.

 
Graf 1: Počet druhů jednotlivých agrobotanických skupin při různém obhospodařování trvalých travních porostů (průměr let 2003-2008)
Graf 2: Zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin (v %) při různém obhospodařování trvalých travních porostů (průměr let 2003-2008)
 

Legenda:

  • Intenzita využití: 1 – 4 seče/rok; 2 – 3 seče/rok; 3 – 2 seče/rok; 4 – 2-1 seč/rok Hnojení: A – bez hnojení; B - P30K60; C - N90P30K60; D - N180P30K60 Data botanického složení byla dále zpracována podrobněji pomocí RDA (redundanční analýzy) v programu CANOCO. Výsledky separace vlivu jednotlivých proměnných ukazují, že v daném experimentu byl souhrnný vliv roku, hnojení a režimu sklizní na druhové složení porostu statisticky průkazný a vysvětloval cca 22 % variability druhových dat. Nejvýznamněji druhové složení ovlivňoval režim sklizní, následován vlivem „času“. Nejnižší, ale stále statisticky významný byl vliv hnojení.
Obr. 1: Ordinační diagram znázorňující vliv hnojení, režimu sklizní a časového vývoje na botanické složení travního porostu

Legenda:

  • Intenzita využití: 4 – 4 seče/rok; 3 – 3 seče/rok; 2i – 2 seče/rok; 2e – 2-1 seč/rok Hnojení: 0 – bez hnojení; PK - P30K60; N90PK - N90P30K60; N180PK - N180P30K60

Poděkování

Práce byla řešena s podporou projektu NAZV č. QH 81280 a za podpory výzkumného záměru MSM 6046070901.

Literatura

  • Hejduk, S. (2005): Přednosti a rizika jetele plazivého v pastevních porostech. In: Sborník přednášek z mezinárodní konference a setkání chovatelů Ovce – kozy 2005, (Seč u Chrudimi, 11.11.2005), SCHOK a MZLU v Brně, s. 50-51.
  • Hučko, B. (2006): Kapitola 4. Krmiva pro skot. In: Mudřík, Z. a kol. (eds) Základy moderní výživy skotu. ČZU v Praze, 270 s.
  • Kriml, J. & Královec, J. (2003): Interakce mezi hnojením, produkcí píce a botanickým složením travního porostu. In: Ekologicky šetrné a ekonomicky přijatelné obhospodařování travních porostů, 10.11.2003, VÚRV Praha 6-Ruzyně: 64-67.
  • Mrkvička, J. & Veselá, M. (2001): Kapitola 10. Travní porosty (Louky a pastviny). In: Šantrůček a kol. (eds) Základy pícninářství. ČZU v Praze. 146 s.
  • Regal, V. & Veselá, M. (1975): Výzkum typologie luk a pastvin. Závěrečná zpráva VŠZ Praha. 73 s.
  • Ržonca, J., Fiala, K., Macek, A., Genčurová, V. (2006): Fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy pokusného pozemku Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. v Rapotíně. In: Výzkum v chovu skotu, roč. XLVIII, sv. 173, č. 1/2006, s. 26-32.
  • Šantrůček, J. (2001): Kapitola 2. Význam a uplatnění pícních porostů. In: Šantrůček a kol. (eds) Základy pícninářství. ČZU v Praze. 146 s.
  • Šarapatka, B., Hejduk, S., Čížková, S. (2005): Trvalé travní porosty v ekologickém zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk. 24 s.
  • Šrámek, P. a kol. (2001): Zvyšování biodiverzity travních porostů. Zemědělské informace, č. 21/2001, ÚZPI, Praha. 36 s.
  • Veselá, M. & Mrkvička, J. (2005): Změny v sukcesi rostlinných druhů při dlouhodobém hnojení. In: Současná aktuální témata pícninářství a trávníkářství. ČZU v Praze, s. 93-96.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Vliv vzdálenosti od trvalého travního porostu na početnost a biomasu žížal na orné půdě
Chrastice rákosovitá pro energetické využití – pěstování a sklizeň
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 20.6.2011
Poslední změna: 5.6.2011
Počet shlédnutí: 4748

Citace tohoto článku:
ŠTÝBNAROVÁ, Marie, HAKL, Josef: Hodnocení změn druhového složení při rozdílném způsobu obhospodařování travních porostů. https://biom.cz/cz/projekty/seminar-aktualni-temata-v-picninarstvi-a-travnikarstvi-2009

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto