Odborné články
Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského
1. Úvod
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří leží v marginální oblasti Beskyd. Marginální oblasti můžeme charakterizovat jako oblasti s vyšší nadmořskou výškou (nad 400 m), nižší úrodností půdy, vyšší svahovitostí a tím i erozní ohrožeností, vyšším podílem trvalých travních porostů (přes 30%). Rentabilita výroby je na nižší úrovni.
Vlivem snížení stavu ovcí a skotu zejména v oblasti Beskyd a útlumem zemědělské výroby zůstala část dříve intenzivně využívané zemědělské půdy ležet ladem. Na této půdě se vytvořil spontánní úhor se všemi negativními jevy z pohledu krajinářského i zemědělského (plevele, choroby a škůdci). Další extenzifikace v marginálních oblastech by vedla k devastaci krajiny a rozšiřování negativních jevů jako je ladem ležící půda zejména ve vztahu k zemědělství a hospodaření. Z hlediska celkového pohledu bylo nutné hledat vhodné řešení situace.
V naší republice se počítá s využitím části půdy dočasně vyřazené z intenzivní zemědělské výroby pro nepotravinářské účely. Kombinace potravinářského a nepotravinářského využití půdy směřuje k optimálnímu řešení situace. Do oblasti nepotravinářského využití půdy patří i pěstování rostlin pro výrobu energie. Půdu, která nemá využití v oblasti potravin, je nutno udržovat v kulturním stavu z důvodů určitého návratu do zemědělství a tím zachování rezervy pro výrobu potravin. Ladem ležící půda je zdrojem plevelů, ale i chorob a škůdců. Důležitý je i kulturní stav krajiny. Využitím některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech se zabývá OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří. Téma výzkumného úkolu vychází ze současného stavu půdy a krajiny v marginální oblasti a přispívá svým obsahem k určitému řešení situace.
2. Cíl a metodika
Cílem úkolu je vhodná náhrada nevyužité půdy v marginálních oblastech (tj. v oblasti, kde leží OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří) vhodnou kulturou a to travou. Srovnány a posouzeny z hlediska botanického, ekonomického a krajinářského budou úhory na ladem ležící orné půdě i nevyužívané travní porosty. Jako náhrada těchto úhorů budou zkoumány 3 druhy trav a to kulturní trávy, okrajově využívané trávy a planě rostoucí druhy trav.
Kulturní trávy:
- kostřava rákosovitá (festuca arundinacea)
- ovsík vyvýšený (arrhenatherum elatius)
- psineček veliký (agrostis gigantea)
- kostřavice bezbranná (bromopsis inermis)
Okrajově využívané trávy:
- lesknice rákosovitá (phalaris arundinacea)
- ozdobnice čínská (miscanthus sinensis)
- lesknice kanárská (phalaris canariensis)
- proso seté (panicum miliaceum)
Planě rostoucí druhy trav:
- třtina křovištní (calamagrostis epigeios)
- rákos obecný (phragmites australis)
- sveřep vzpřímený (bromus erectus)
- bezkolenec rákosovitý (molinia arundinacea)
Trávy budou metodicky srovnány ve dvou variantách výživy, bez hnojení a s minimální dávkou živin v minerálních hnojivech. Celkově budou zhodnoceny plodiny z hlediska ekonomického, ekologického i krajinářského. Bude sledována produkce biomasy na ladem ležící půdě (orná půda i trvalé travní porosty, postupná změna druhotného složení a negativní vlivy na okolní pozemky – šíření plevelů, chorob, škůdců). Plodiny budou rozborovány na spalné teplo a výhřevnost. Z obou variant výživy bez hnojení a s minimálním vstupem hnojiv budou odebrány vzorky z celých rostlin před sklizňovou zralostí a budou rozborovány na výhřevnost a spalné teplo. Bude zjištěn výnos přepočítaný na hektar plochy biomasy celých rostlin. U kulturních a okrajově využívaných plodin budou odebrány vzorky celých rostlin. Rostliny budou vymláceny sklizňovým kombajnem. Bude zjištěn výnos semen a produkce slámy. Sláma bude odeslána k rozboru na výhřevnost a spalné teplo. U planě rostoucích trav bude zjištěna produkce biomasy rostlin a budou rozborovány na výhřevnost a spalné teplo.
Výsledky sledování úhorů budou srovnány s výsledky kulturních plodin navržených 3 skupin trav. Budou vytypovány plodiny s nejvyšší produkcí biomasy při dané úrovni výživy s nejvyššími ukazateli tepelných hodnot produkce spalného tepla a výhřevnosti a nejvhodnější z hlediska ekonomického pro pěstování jako náhrada spontánních úhorů v marginálních oblastech. Plodiny budou posouzeny ze tří hledisek, a to ekonomického, ekologického i krajinářského.
3. Dvouleté výsledky výzkumného projektu
V průběhu dvou let existence úkolu byla provedena bonitace jak dříve intenzivně využívané orné půdy, tak i luk a pastvin. Hodnocení z hlediska botanického bylo provedeno metodou Braun – Blanqueta. Na jednotlivých stanovištích bylo zjištěno v průměru 30 – 40 rostlin. Největší zastoupení na všech úhorech mají ze zemědělského hlediska nejnebezpečnější plevele a to pýr plazivý, pcháč oset a šťovíky (kadeřavý, tupolistý a klubkatý). Právě boj proti těmto plevelům vyžaduje v zemědělské výrobě nejvíce nákladů koncentrovaných do ochrany rostlin ve spojení s agrotechnickými způsoby jejich eliminace. Tyto plevele přinášejí ztrátu ve výnose u všech plodin a problémy v agrotechnice a sklizni. Je třeba si uvědomit, že tyto plevele jsou na spontánních úhorech dominantní a úhory jsou jejich zásobárnou. Určitě důležité je hledisko snížení půdní úrodnosti odčerpáváním živin těmito plevely. Z hlediska krajiny a hospodaření je nutno si uvědomit i sousedství spontánních úhorů s půdou zemědělsky využívanou a nebezpečím přenosu.
Úhory, které jsou zdrojem těchto plevelů, téměř vždy sousedí se zemědělsky využívanou lokalitou. Pravděpodobnost šíření plevelů z těchto „ohnisek“ i na vzdálenost několika kilometrů je velká. Vedle tohoto negativního jevu je i dispozice určitého kumulování chorob a škůdců na těchto spontánních úhorech. Je všeobecně známo, že plevele jsou nositeli četných chorob a škůdců kulturních rostlin, umožňují i jejich rozvoj a další rozšiřování. Plevele, jako pýr plazivý a pcháč oset, ochuzují půdu o vláhu a živiny. Některé plevele mohou být i jedovaté pro člověka a zvířata (semena durmanu, blínu černého, lilku černého, koukolu polního). Hlubokokořenící víceleté plevele (rákos obecný, přeslička rolní a podběl obecný) prorůstají ve spodních vrstvách drenáže a ucpávají je. Šťovíky působí negativně v pícních porostech (zejména k sušení) a zhoršují skladovatelnost píce.
Botanická skladba spontánního úhoru na orné půdě
Stanoviště: Zubří
Předchozí kultura: orná půda
Počet druhů: 46
Největší zastoupení druhů: šťovík klubkatý, třezalka tečkovaná, pcháč oset, pcháč obyčejný
Výnos biomasy suché hmoty na 1 hektar – 995 kg
Výnos sušiny na 1 hektar – 969 kg
Braun – Blanquetova stupnice pokryvnosti
Stupeň Rozsah druhu Rozsah druhu v %
5 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 3/4 až 4/4 plochy 75 – 100
4 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/2 až 3/4 plochy 50 – 75
3 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/4 až 1/2 plochy 25 – 50
2 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/20 až 14 5 – 25
1 Početný druh, ale s pokryvností menší než 1/20, nebo roztroušený s pokryvností do 1/20 5
+ Malý počet jedinců s malou pokryvností stopy
r Soliterní druh s velmi malou pokryvností stopy
Tabulka 1: Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině v lokalitě ZubříČ. | Český název | Latinský název | Rozsah v % | Stupeň |
---|---|---|---|---|
1 | Šťovík klubkatý | Rumex conglomeratus | 25 | 2 |
2 | Třezalka tečkovaná | Hypericum perforatum | 5 | 1 |
3 | Pýr psí | Agropyrum caninum L. | stopy | + |
4 | Pcháč oset | Cirsium arvense | 5 | 1 |
5 | Pcháč obyčejný | Cirsium vulgare Savi | 5 | 1 |
6 | Kontryhel obecný | Alchemilla vulgaris | stopy | + |
7 | Šťovík kyselý | Rumex acetosa | stopy | R |
8 | Psineček veliký | Agrostis stolonifera | stopy | r |
9 | Třtina chloupkatá | Calamagrostis villosa | stopy | + |
10 | Ostružiník ostružinatý | Rubus fruticosus /L./ | stopy | R |
11 | Vrbovka růžová | Epilobium roseum Schr | stopy | + |
12 | Čistec bahenní | Stachys palustris | stopy | + |
13 | Svízel povázka | Galium mollugo L. | stopy | R |
14 | Medyněk vlnatý | Holcus lanatus | stopy | R |
15 | Krtičník hlíznatý | Scrophularia nodosa L. | stopy | R |
16 | Svlačec rolní | Convolvulus arvensis L. | stopy | R |
17 | Sítina rozkladitá | Juncus repandum | 5 | 1 |
18 | Kopretina vratič | Tanacetum vulgare L. | stopy | + |
19 | Kopretina bílá | Leucanthemum vulgare | stopy | R |
20 | Jahodník trávnice | Fragaria viridis Duch. | stopy | R |
21 | Zeměžluč obyčejná | Centaurium erythrea | stopy | R |
22 | Kohoutek luční | Lychnis floss. Cuculi L. | stopy | R |
23 | Máta polejovitá | Mentha pulegium L. | stopy | R |
24 | Řebříček obecný | Achillea millefolium L. | stopy | R |
25 | Rmen rolní | Anthemis arvensis L. | stopy | R |
26 | Štírovník růžkatý | Lotus corniculatus L. | stopy | R |
27 | Chundelka metlice | Apera-spica venti /L./ | stopy | + |
28 | Mochna nátržník | Potentilla erecta /L./ | stopy | R |
29 | Lnice květel | Linaria vulgaris Mill. | stopy | r |
30 | Zvonek luční rozkladitý | Campanula patula | stopy | r |
31 | Bukvice lékařská | Betonica officinalis L. | stopy | r |
32 | Chrpa parukářka | Centaurea phrygia L. | stopy | r |
33 | Růže šípková | Rosa canina | stopy | r |
34 | Jestřábník okoličnatý | Hieracium umbellatum | stopy | r |
35 | Tomka vonná | Anthoxanthum odorat. | stopy | r |
36 | Pryskyřník plazivý | Ranunculus repens | stopy | + |
37 | Kerblík lesní | Anthriscus silvestris/L/. | stopy | + |
38 | Sítina žabí | Juncus bufonicus | stopy | r |
39 | Jitrocel kopinatý | Plantago lanceolata /L./ | stopy | r |
40 | Prasetník kořenatý | Hypochoeris radicata /L | stopy | + |
41 | Starček hajní Fuchsův | Senecio nemorensis L. | stopy | + |
42 | Trojštět žlutavý | Trisetum flavescens | stopy | r |
43 | Vikev chlupatá | Vicia hirsuta L. | stopy | r |
44 | Vikev ptačí | Vicia cracca L. | stopy | r |
45 | Vrbina obecná | Lysimachia vulgaris L. | stopy | + |
46 | Pelyněk černobýl | Artemisia vulgaris | stopy | r |
Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině
Stanoviště: Prostřední Bečva
Předchozí kultura: pastvina
Počet druhů: 40
Největší zastoupení druhů: srha říznačka, šťovík klubkatý, pcháč oset, pryskyřník plazivý
Výnos biomasy suché hmoty na 1 hektar – 894 kg
Výnos sušiny na 1 hektar – 871 kg
Braun – Blanquetova stupnice pokryvnosti.
Stupeň Rozsah druhu Rozsah druhu v %
5 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 3/4 až 4/4 plochy 75 – 100
4 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/2 až 3/4 plochy 50 – 75
3 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/4 až 1/2 plochy 25 – 50
2 Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/20 až 14 5 – 25
1 Početný druh, ale s pokryvností menší než 1/20, nebo roztroušený s pokryvností do 1/20 5
+ Malý počet jedinců s malou pokryvností stopy
r Soliterní druh s velmi malou pokryvností stopy
Tabulka 2: Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině v lokalitě Prostřední BečvaČ. | Český název | Latinský název | Rozsah v % | Stupeň |
---|---|---|---|---|
1 | Kontryhel obecný | Alchemilla vulgaris | 5 | 1 |
2 | Bojínek luční | Phlenum pratense | stopy | + |
3 | Trojštět žlutavý | Trisetum flavescens | stopy | + |
4 | Ptačinec trávovitý | Stellaria graminea | stopy | R |
5 | Šťovík klubkatý | Rumex conglomeratus | 10 | 2 |
6 | Pryskyřník plazivý | Ranunculus repens | 5 | 1 |
7 | Medyněk vlnatý | Holcus lanatus | stopy | + |
8 | Srha říznačka | Dactylis glomerata | 30 | 3 |
9 | Škarda dvouletá | Crepis biennis | stopy | R |
10 | Řebříček obecný | Achilea milefolium L. | stopy | R |
11 | Třezalka tečkovaná | Hypericum perforatum | stopy | r |
12 | Šťovík kyselý | Rumex acetosum | stopy | + |
13 | Bršlice kozí noha | Aegopodium podagraria | stopy | + |
14 | Pýr psí | Agropyrum canina L. | stopy | + |
15 | Popenec břečtanolistý | Glechoma hederacea | stopy | + |
16 | Pryskyřník kosmatý | Ranunculus lanuginosus | 5 | 1 |
17 | Kopřiva dvoudomá | Urtica dioica | stopy | r |
18 | Lipnice luční | Poa pratensis | stopy | r |
19 | Ostružiník ostružinatý | Rubus fruticosus /L./ | stopy | r |
20 | Čistec bahenní | Stachys palustris | stopy | r |
21 | Jitrocel kopinatý | Plantago lanceolata L. | stopy | r |
22 | Metlice trstnatá | Deschampsia caespitosa | stopy | r |
23 | Vrbina obecná | Lysimachia vulgaris L. | stopy | r |
24 | Mochna nátržník | Potentila erecta | stopy | r |
25 | Starček hajní Fuchsův | Senecio nemorensis L. | stopy | r |
26 | Přeslička lesní | Equisetum sylvaticum | stopy | r |
27 | Pcháč oset | Cirsium arvense | 5 | 1 |
28 | Pryskyřník prudký | Ranunculus acris | stopy | r |
29 | Černohlávek obecný | Prunella vulgaris | stopy | r |
30 | Pomněnka bahenní | Myosotis palustris | stopy | r |
31 | Štírovník růžkatý | Lotus corniculatus | stopy | r |
32 | Karbinec evropský | Lycopus europaeus | stopy | r |
33 | Mochna husí | Potentila unserina | stopy | r |
34 | Jetel bílý plazivý | Trifolium repens | stopy | r |
35 | Vikev ptačí | Vicia cracca L. | stopy | r |
36 | Sítina klubkatá | Juncus conglomeratus L | stopy | r |
37 | Chrpa parukářka | Centaurea phrygia | 5 | 1 |
38 | Kostřava luční | Festuca pratensis | stopy | + |
39 | Psineček výběžkatý | Agrostis stolonifera | 40 | 3 |
40 | Bodlák chlumní | Carduus collinus W.K. | stopy | r |
Tabulka 3: Výsledky stanovení spalného tepla a výhřevnosti
Tráva | Spalné teplo v MJ/kg | Výhřevnost v MJ/kg |
---|---|---|
1 – Kostřava rákosovitá | 20,0 | 19,7 |
2 - Psineček veliký | 20,1 | 19,8 |
3 - Kostřavice bezbranná | 18,7 | 18,4 |
4 - Ovsík vyvýšený | 16,5 | 16,3 |
5 - Lesknice rákosovitá | 17,3 | 17,0 |
6 - Lesknice kanárská | 17,9 | 17,6 |
7 – Ozdobnice čínská /Misc/ | 19,2 | 18,9 |
8 – Proso seté | 21,0 | 20,7 |
9 – Rákos obecný | 17,3 | 17,1 |
10- Bezkolenec rákosovitý | 18,0 | 17,7 |
11- Třtina křovištní | 17,9 | 17,6 |
12- Sveřep vzpřímený | 18,2 | 17,9 |
Tabulka 4: Výsledky stanovení energetické hodnoty vybraných druhů trav – 1. seč
Č. | Druhy trav | Intenzita | Výnos sušinyv t.ha-1 | Spalné teplo celkem GJ.ha-1 | Výhřevnost celkem v GJ.ha-1 | Ekvivalentní množství černého uhlí v tunách*) |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Kostřava rákosovitá |
Nehnojeno | 3,98 | 79,9 | 78,7 | 2,66 |
Hnojeno | 5,29 | 106,1 | 104,6 | 3,54 | ||
2 | Ovsík vyvýšený |
Nehnojeno | 3,37 | 52,9 | 52,0 | 1,76 |
Hnojeno | 4,31 | 67,7 | 66,5 | 2,25 | ||
3 | Psineček veliký |
Nehnojeno | 4,74 | 92,6 | 91,2 | 3,09 |
Hnojeno | 8,06 | 157,4 | 155,1 | 5,26 | ||
4 | Kostřavice bezbranná |
Nehnojeno | 5,09 | 89,8 | 88,3 | 2,99 |
Hnojeno | 6,94 | 122,6 | 120,5 | 4,09 | ||
5 | Ozdobnice čínská |
Nehnojeno | 2,53 | 48,7 | 47,9 | 1,62 |
Hnojeno | 3,91 | 75,2 | 74,1 | 2,51 | ||
6 | Lesknice rákosovitá |
Nehnojeno | 3,82 | 62,0 | 60,9 | 2,06 |
Hnojeno | 5,25 | 85,3 | 83,7 | 2,83 | ||
7 | Lesknice kanárská |
Nehnojeno | 0,67 | 12,4 | 12,2 | 0,41 |
Hnojeno | 0,99 | 18,4 | 18,1 | 0,61 | ||
8 | Proso seté |
Nehnojeno | 6,41 | 123,6 | 121,7 | 4,13 |
Hnojeno | 6,95 | 134,0 | 132,0 | 4,48 | ||
9 | Třtina křovištní |
Nehnojeno | 0,81 | 13,9 | 13,7 | 0,46 |
Hnojeno | 1,18 | 20,3 | 19,9 | 1,48 | ||
10 | Rákos obecný |
Nehnojeno | 3,68 | 68,5 | 67,5 | 2,29 |
Hnojeno | 5,05 | 94,0 | 92,6 | 3,14 | ||
11 | Sveřep vzpřímený |
Nehnojeno | 4,09 | 76,3 | 75,1 | 2,55 |
Hnojeno | 4,86 | 90,7 | 89,3 | 3,03 | ||
12 | Bezkolenec rákosovitý |
Nehnojeno | 0,91 | 14,7 | 14,4 | 0,48 |
Hnojeno | 1,44 | 23,2 | 22,8 | 0,77 |
Pozn.: *) - ekvivalent černého uhlí v tunách – produkce sušiny z 1 ha, která nahradí uvedené množství černého uhlí
Tabulka 5: Výsledky stanovení výnosu sušiny a energetické hodnoty spontánních úhorůVarianta úhoru | Druh úhoru | Výnos sušiny v kg.ha-1 | Spalné teplo celkem GJ.ha-1 | Výhřevnost celkem v GJ.ha-1 | Ekvivalentní množství černého uhlí v tunách*) |
---|---|---|---|---|---|
1 | Nevyužívaná pastvina | 871 | 14,6 | 14,3 | 0,486 |
2 | Orná půda | 1 318 | 19,6 | 19,2 | 0,652 |
3 | Nevyužívaná pastvina | 724 | 11,8 | 11,5 | 0,391 |
4 | Orná půda | 969 | 12,8 | 12,5 | 0,424 |
5 | Orná půda | 1 216 | 19,8 | 19,5 | 0,659 |
6 | Nevyužívaná pastvina | 672 | 10,6 | 10,4 | 0,351 |
Prům. výnos | Orná půda | 1 168 | 17,4 | 17,1 | 0,578 |
Prům. výnos | Pastvina | 756 | 12,3 | 12,1 | 0,409 |
Prům. výnos | Celkem | 962 | 14,9 | 14,6 | 0,494 |
Pozn.: *) - ekvivalent černého uhlí v tunách – produkce sušiny z 1 ha, která nahradí uvedené množství černého uhlí
V roce 1998 byly sklizeny veškeré energetické trávy a rozborovány na spalné teplo a výhřevnost. Byl stanoven výnos sušiny. Výhřevnost byla přepočítána koeficientem černého uhlí na hektar. Nejvyššího výnosu sušiny a energetické hodnoty ze skupiny kulturních trav dosáhl psineček veliký. Nejvyššího výnosu sušiny a energetické hodnoty z trav okrajově využívaných dosáhlo proso seté. Ze skupiny planě rostoucích trav dosáhl nejvyššího výnosu sušiny a energie rákos obecný. Zkoušené druhy trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech jsou rozborovány na dvou úrovních výživy, a to bez hnojení a s minimální dávkou průmyslových hnojiv, tj. 50 kg N.ha-1. Vyššího výnosu je dosahováno vždy ve hnojené variantě. Nejvyššího výnosu sušiny ze všech zkoušených trav a nejvyšší energetické hodnoty dané ekvivalentem černého uhlí dosáhl psineček veliký ve hnojené variantě.
4. Závěr
Spontánní úhory na ladem ležící půdě jsou zásobárnou nejnebezpečnějších plevelů z hlediska zemědělské výroby. Na zaplevelených plochách je předpoklad snížené úrodnosti půdy vlivem odčerpávání živin vytrvalými plevely. Spontánní úhory jsou předpokladem zvýšených nákladů z hlediska ekonomického do půdy při jejím návratu do pěstitelských technologii (agrotechnika, herbicidy, hnojiva). Půdu vyřazenou z intenzivní zemědělské výroby je nutno vhodným způsobem konzervovat, případně ji využít jako zdroje obnovitelné energie pěstováním energetických rostlin.
Při srovnání produkce sušiny biomasy spontánních úhorů s produkcí sušiny vybraných druhů trav je produkce ladem ležící půdy několikanásobně nižší. Tím i energetická hodnota vyjádřena spalným teplem a výhřevností.
Ze skupiny zkoumaných trav dosahuje nejvyššího výnosu sušiny i energie psineček veliký .
Článek byl publikován v rámci projektu Energetické a průmyslové rostliny.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Uplatnění krmného šťovíku - Rumexu OK 2
Ovsík vyvýšený
Psineček velký
Kostřava rákosovitá
Biomasa – alternativní palivo z hlediska chemického složení
Účelné a efektívne využívanie biomasy na Slovensku
Možnosti využití biomasy
Využití biomasy krajinné zeleně
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Energetická biomasa - nový program pro zemědělce
Biomasa pro energii a technické využití
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 14.6.2007
Poslední změna: 20.7.2007
Počet shlédnutí: 8184
Citace tohoto článku:
FRYDRYCH, Jan: Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského. Biom.cz [online]. 2007-06-14 [cit. 2024-11-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/vyuziti-nekterych-trav-jako-nahrady-spontannich-uhoru-v-marginalnich-oblastech-a-negativni-jevy-na-ladem-lezici-pude-z>. ISSN: 1801-2655.