Chápu nadšení pana Měchury. Jako účinnou propagaci zlepšení využívání energie z biomasy jej lze doporučit. Z hlediska vědecko- technické přesností nelze přijmout tézi o 110 % účinnosti, o snížení sálavé složky přes sklo, ta v absolutní hodnotě předané energie zůstává, mění se její podíl. Bez odtahového ventilátoru musíme ve spalinách ponechat vždy určitý podíl tepelné energie k vyvození tahu komína. Při dlouhodobém sušení dřeva venkovním vzduchem klesne v něm obsah vody asi na 16 %, ale zvýšíme si zásobu dřeva na dvojnásobek ( umrtvené Kč a nárok na skladovací prostor).V krbu "praská" jen smrkové dřevo. Tvrdé dřevo má méně MJ/kg než jehličnaté. Pokud bude použit kondenzátor vody ze spalin, je třeba vyřešit její odvod, nebo jinou likvidaci. Celkově však hodnotím článek jako přínos k problematice spalování BM.
Odpověď

Děkuji za rychlou reakci a jen tím si vysvětluji tolik chyb ve Vaší odpovědi. Tak zaprvé nejde o nadšení, ale o skutečnost, kdy jsem musel po loňské zimě vyhodit renomovanou firmu Solarpower z Hodonína a udělat si vše sám ve spolupráci s f. ATON. Za druhé mi nejde o propagaci, já se tím neživím, jen jsem chtěl upozornit na to, že vše je jako obvykle zcela jinak. Za třetí, z hlediska vědecko-technické přesnosti v článku vždy účinnost nazývám účinností a tam, kde přechází ve stupeň využití paliva, tak to také tak nazývám. Pouze v nadpisu je to zjednodušené pouze na účinnost, protože to také tak přes 90% čtenářů chápe a navíc nadpis je už tak příliš dlouhý. Za čtvrté nikde nehovořím o snížení sálavé složky přes sklo, ale obecně o snížení sálavé složky - a zde mám na mysli sálání komínového nástavce, kouřové komory a i pláště krbu, které díky dalším výměníkům mají nižší povrchovou teplotu a navíc jsou i zaizolovány. Za páté jasně píši o tom, že 3% energie nám mizí komínem (a tím vytváří tah komína). Za šesté záleží jak a kde dřevo sušíme - ve dřevníku ho můžete vysušit až k nule, venku lze využít levnou a jednoduchou solární sušárnu (reps. dřevník)z odpadového dutinkového polykarbonátu, kde se během jednoho léta sníží vlhkost dřeva i pod 10%, takže ani není třeba další skladovací prostor. Navíc je třeba si uvědomit, že suché dřevo má větší výhřevnost a kotel i větší účinnost, takže Vám stačí polovina dřeva, než dříve, takže není problém ho nechat sušit o rok déle při stejných investičních a prostorových nákladech. Za sedmé - i kdyby v krbu praskalo jen smrkové dřevo, tak právě to tvoří přes 90% jehličnatého paliva (neboť právě jen ze smrku jsou prkna nejrovnější a nejpevnější tak proč by se pěstovalo jiné dřevo). Borovice navíc silně zanáší teplosměnné plochy (díky velkému obsahu pryskyřice) a jedlí, modřínů, jalovců a tisů je opravdu zanedbatelně, takže jiná volba, než používat do krbů listnaté dřevo (mimo pelet a briket) bohudík není. Za osmé - výhřevnost smrku je při vlhkosti 25% 13,1 MJ/kg, zatímco např. krbaři nejčastěji používané břízy 13,5 a dubu 13,2 Mj/kg - příslušné tabulky najdete např. na tzb.info. Za deváté nikde jsem v článku nepsal o tom, že bych chtěl využít kondenzace vody ze spalin, ba právě naopak před tím ve svém článku varuji, takže přemýšlet o jejím odvodu a likvice je zcela nadbytečné. Za desáté nejste sám, kdo tento můj projekt hodnotí jako přínos k problematice spalování BM, právě dnes byl totiž tento můj projekt vybrán špičkovými odborníky mezi finalisty 15. ročníku mezinárodní soutěže Cena zdraví a bezpečného životního prostředí, který pořádá Busines Leaders Forum pod záštitou ministra životního prostředí a velvyslankyně Spojeného království VB a Sev. Irska. Nicméně by mne mrzelo, kdyby Vás toto ocenění odradilo od dalších připomínek, jen bych doporučoval si na prostudování mého projektu nechat napříště více času, já jsem ho také nevytvořil ze dne na den. S přátelským pozdravem JUDr. Ing. Ing. Mgr. Petr Měchura, AVE BOHEMIA s.r.o.
Odpověď

Opět se musím zastat pana Sladkého. Současně chci říci, že mi v žádném případě nejde o osobní útok na osobu pana Měchury (tím se chci omluvit za moji ne příliš vhodně formulovanou první reakci) , ale prostě mi to nedá vyvrátit jeho,dle mého názoru,zcela napravdivé definice. Komplexní "vyhodnocení" jeho příspěvku by vydalo na menší knihu. Ale jen krátce to nejdúležitější. Zásadní problém krbů je právě fakt, že spalují se značným přebytkem vzduchu. Pokud je stechiometricky pro spálení 1 kg dřeva o vlhkosti 15% zapotřebí cca 4,5 m3 vzduchu, pak jeho navýšením na 3 násobek podstatně navýším ztrátu citelným teplem spalin (teplo, které by mělo být předáno výměníku,zbytečně "nahřívá" přebytečný vzduch - to je zcela laická definice), současně s tím je spojeno ochlazení spalovacího prostoru (nadbytek vzduchu přivede mj. i nadbytek vlhkosti), což má za důsledek ukončení exotermické reakce uhlíku s kyslíkem - tedy to znamená nedokonalé spojení C+O na CO2 ale pouze na CO, což je spojeno se zvýšením ztrát plynným nedopalem. Při měření okamžitých hodnot emisí to navozuje dojem nízkých emisí CO2,CO a NOx, protože ty jsou měřeny v % skutečného objemu spalin. Ty jsou nadbytečným přebytkem spalovacího vzduchu ovšem "naředěny", při přepočtu na referenční hodnoty kyslíku se však dostaneme na zcela jiné hodnoty.A mj. teplota kondenzace spalin při spalování dřeva začíná již min.na 160°C a zvláště u tvrdého dřeva vzniká v kondenzátu neobyčejně agresivní kyselina octová. Další sálodlouhé diskuze by se daly vést a jakékoliv větě z příspěvku pana doktora. Dle mého názoru jsou jeho závěry bohužel zcela mylné. Ale znova zdůrazňuji, že se snažím vést diskuzi pouze v rovině odborné a nesnažím se osobně napadat pana doktora Měchuru.
Odpověď

Vážený pane inženýre Lyčko, Právě jste mne dosti zaskočil svým druhým komentářem, neboť o půlnoci jsem si připravil odpověď, kterou jsem Vám chtěl odeslat až ráno (to kdyby mne ještě něco napadlo v posteli), kde jsem Vám dával mimo jiné lekci o tom, jak správný odborník nikdy nenapadá osobu, ale jen její práci, a že Pan Sladký to jako zkušený odborník velmi dobře ví, a proto takovou zásadní chybu jako Vy ve svém komentáři neudělal a držel se jen věcné stránky problému a za to si ho vysoce vážím. A to, že se při své neobvykle rychlé reakci (jen pár hodin po zavěšení článku na web!) dopustil ve své odpovědi několika nepřesností, nijak jeho erudici nesnižuje (ta ostatně vyplývá z jeho prací), neboť i u zkušeného odborníka (přesněji právě u něj) totiž může lehce dojít k neúmyslnému zjednodušení a zkratům v odpovědích, kdy často hlava domýšlí i to, co tam není, a tak jsem to také chápal, neboť to samé se může snadno jindy stát i mně nebo Vám. Zdůrazňuji, že jsem rád, že to nyní víte i Vy a rád tedy tuto část své odpovědi mažu. Jinak si myslím, že pan Sladký je natolik erudovaný odborník, že Vás jako svého odborného advokáta opravdu nepotřebuje, neboť pokud by si myslel, že je něco s mými odpověďmi v nepořádku, jistě by se obhájil sám. Nestačím však tak rychle reagovat na odbornou část Vašeho druhého komentáře, neboť za chvíli odjíždím přednášet na pár dní do zahraničí, tak až po neděli. Ale jsem rád, že ze zbytku mého původního dopisu nemusím již mazat ani čárku (ostatně bych na to neměl ani čas, když za 4 hodiny mám být v Bratislavě): Na druhé straně však chápu i Vaší unáhlenou reakci a dokonce do jisté míry jsem s takovou reakcí některých odborníků na můj článek počítal. Nota bene když byl psán spíše pro laickou ekologickou veřejnost a nikoliv pro odborníky (a na jeho předělání pro odborníky z CZ BIOM mi již nezbyl čas), takže některá tvrzení jsou možná trochu nadnesená či odborně nepřesná, můžeme se spolu přít, zda ubrat nějaké to procento účinnosti do vody a přidat ho do komínových ztrát či jinam, nicméně hlavní smysl tohoto mého článku zůstává jasný – na jedné straně upozornit státní orgány na to, že dotační politika našeho státu na způsoby spalování biomasy je chybná, a na druhé straně sdělit ekologům, která zařízení na spalování biomasy v rodinných domcích mají v praxi nejvyšší účinnost. A za tím si plně stojím. Proto se na Vás za to, že slovy klasika jste „nechal prchlivost zacloumat svým majestátem“„ vůbec nezlobím, neboť ani na chvíli nepochybuji o tom, že jste to myslel se mnou (stejně jako se spalováním biomasy) dobře a že pokud byste si býval počkal do druhého dne, tak by Vaše odpověď vypadala asi již zcela jinak - ostatně i já jsem si nyní raději se svou odpovědí Vám počkal dva dny, abych nedopadl stejně (jen nyní doplňuji – Vám to také trvalo 2 dny). Jinak stručně pro Vaší informaci, vloni jsem „provozoval“ tento krb s klasickým zapojením firmy Solarpower z Hodonína (údajné jedničky v oboru) včetně jejich akunádrže a solartanku, a kterou jsem musel po sezoně vyhodit a provést zapojení vlastní s některými zásadními úpravami, které jsem tak ale mohl snadno porovnat s původním, klasickým zapojením. Termostatický třícestný ventil jsem původně používal do prosince i já, než jsem ho nechal vymontovat. Obdobně jsem na doporučení odborníků – topenářů koupil po špatných zkušenostech z minulé zimy komínový ventilátor, který jsem ale nakonec oproti všem varováním nemusel letos vůbec instalovat, a to i přes montáž dvou dalších výměníků a užšího než doporučeného komína! Místo původní nevyhovující profesionální regulace Hanazeder Electronics jsem si ve spolupráci s Elektro Šimčák navrhl vlastní se čtyřmi displeji, na kterých jsem mohl celou zimu kdykoliv pečlivě sledovat teploty ze 7 čidel a řídit několik elektroventilů a čerpadel. Stačil jsem tak provést jistě přes 1000 měření a teprve na jejich základě,výpočtů a vyhodnocení pak napsat tento článek. Před tím vším jsem si ale samozřejmě vše důkladně nastudoval (takže základní vzdělání v oblastech termodynamiky mi nechybí), 20 let navštěvoval odborné výstavy u nás i v zahraničí (jen na té letošní v rakouském Welsu jsem chyběl, protože mi auto před hranicemi znepojízdnil zajíc), a mnohokrát vše konzultoval s odborníky, ať už výrobci kotlů, tak výměníků či akunádrží nebo expanzí. Italy deklarovanou 80% účinnost krbu AQUATONDO 29 jsem si dokonce ověřil ještě i v akreditované laboratoři Strojírenského zkušebním ústavu v Brně (pokud si tam požádáte ing. Dvořáka o podklady, vloudila se jim tam malá chybička, přikládali totiž více, než stanovil výrobce, takže jim samozřejmě vyšly větší komínové ztráty na úkor účinnosti), a pak jsem celou zimní sezonu tento krb provozoval při různých zapojeních, teplotách a průtocích topné vody a mnohokrát opakovaně navíc měřil dotykovým teploměrem i teplotu na vstupech a výstupech všech tří výměníků (proto jsem krb nechal přístupný i z druhé strany, jak je vidět na fotografii v Alternativní energii). Výsledkem je, že výkon obou dodatečných výměníků (po 6 bm nerezové trubky průměru 28 mm, zapojených sériově) dle délky plamene (což je typické právě pro spalování biomasy, jak by Vám jistě potvrdil i pan Sladký) kolísá mezi 25 až 30 % celkového výkonu krbu do vody, a jestliže krb samotný má ověřenou účinnost do vody 60 % (a dodatečné výměníky jsou až nad ním), tak celkový podíl účinnosti tohoto krbu v tomto zapojení do vody je přes 80 %, přičemž podíl účinnosti do vzduchu mi klesl částečným zaizolováním kouřové komory krbu maximálně o polovinu, tedy z 20 na 10 až 15 % (ale přesto ještě tento výkon stačí hravě přetopit přilehlou a ze dvou stran prosklenou zimní zahradu o výměře 15 m2), takže celkovou účinnost tohoto krbu je tak možno s velkou dávkou jistoty uvažovat mezi 90 až 95 % (výstupní kouřové plyny, které mají u krbů běžně teplotu přes 350 oC, já totiž tímto zapojením dokáži ochladit až na teplotu 100 až 150 oC, přičemž zbývajících cca 2 kW komínových ztrát mi ještě stačí bez problémů dostatečně vytopit komín Schiedel k vytvoření dostatečného tahu). Praktickým potvrzením podstatně vyšší účinnosti tohoto zapojení však je, že zatímco během loňské zimy jsem spotřeboval přes 20 plm dřeva, tak během letošní, mnohem tužší zimy v tomtéž krbu jen 12 plm – což hovoří za vše! Zatímco jiný by se snažil toto těžce a draze získané know-how využít především pro sebe a svou firmu, já se ho snažím nezištně předat všem, kdo o to budou mít zájem, a budu jen rád, když se i Vy s panem Sladkým ujmete dalšího prověřování možností efektivního spalování biomasy v krbech (a pokud víte snad ještě i o jiných odbornících na tuto problematiku, okamžitě sem s nimi), neboť já se tím neživím a času také nemám na zbyt, ale rád Vám budu se vším nápomocen. Z těchto důvodů jsem i připraven Vám kdykoliv (resp. pokud budou ještě chladné dny) tento krb předvést i v provozu, abyste si mohli vše sami osobně přeměřit, neboť jednou vidět je více jak stokrát číst. Na vzájemnou spolupráci se těší Petr Měchura
Odpověď

O okomentování článku pana Měchury jsem pana Sladkého poprosil já. Specializuji se na kompostování, bioodpady a bioplyn, takže nejsem schopen posoudit odbornou kvalitu článků o vytápění biomasou. Každopádně pan Sladký uzavřel svůj komentář větou: "Celkově však hodnotím článek jako přínos k problematice spalování BM." Osobně jsem panu Měchurovi velmi vděčný, že dokázal svým čánkem vyprovokovat vcelku zajímavou diskusi. Domnívám se, že na Biom.cz patří i "provokativní" články.
Odpověď

Mám stejnou vložku jako vy a také stejně špatné zkušenosti po první zimě. T.j.vyhřeji sice dům ale s velkou spotřebou dřeva.Mohl bych vás prosim navštívit a vše si prohlédnout?
Odpověď

Fotografie jsou v Alternativní energii nebo Vámje mohu poslat mailem. Teplo Vám utíká především 3 způsoby - buď chybným spalováním nebo kanalizací a nebo malou účinností. Ad 1: Pravděpodobně přetápíte krb a zvyšují se Vám komínové ztráty - porovnejte si, kolik spálíte dřeva za hodinu s tím, kolik uvádá výrobce ve svých prospektech. Zásadně je třeba topit se zcela zavřeným přívodem vzduchu pod rošt, ten se otevírá pouze při zatápění a při dohořívání paliva na konci. Dále si překontrolujte směr průduchů v roštu - musí být kolmo ke sklu. Topte co největšími kusy paliva - tedy půl metru dlouhými a min 10 cm tlustými - přikládám jich 3 až 5 podélně na sebe rovnoběžně se sklem - pak hoří rovnoměrně a pomalu. Pokud se používá palivo 30 cm dlouhé a hodně naštípané a rozházené na roštu přes sebe, hoří rychle a dlouhým plamenem a tudíž většina tepla odchází do komína (protože nemáte další výměníky jako já). Ad 2: Pokud nedokážete s rezervou odvádět celý vyrobený tepelný výkon krbu (a může to být při přetopení i přes 40 kW!), pak se krb lehce přehřeje přes 97 oC a tzv. bezpečnostní sada krbu začně vypouštět přes 80 litrů této horké vody přímo do odpadu (aniž něco tušíte) a místo ní napouští studenou vodu 8 oC z vodovodu (to už bývá slyšet lupáním v krbu, protože mu to rozhodně neprospívá). A to se Vám může stát i několikrát za večer, jako i párkrát mně. Ztráty jsou tak obrovské - pokud se Vám to stane třikrát za večer, tak jste ohříval zbytečně 250 litrů vody z 8 stupňů na 98 stupňů, což je adekvátní 500 litrové AKU nádrži (tu ohříváte jen ze 45 stupňů na 90 stupňů). Já jsem si pomohl tím, že jsem krbovou sadu vyhodil, ale za podmínky beztlakové instalace - ušetřím tak za drahé a velké expanzomaty a už jsem bez problémů krb přehřál i na 117 stupňů - jen bublal a syčely odvzdušňováky na krbu i na nádrži, přetlakový ventil se ani neotevřel (to když jsem zkoušel regulaci - stačilo přepnout čerpadlo na vyyší výkon a bylo během půl minuty vše v pořádku). Proto je třeba mít krb připojen trubkou o průměru min. 28 mm a výkonné oběhové čerpadlo musí mít možnost běžet zvláště v době, kdy do krbu přitéká již teplejší voda cca nad 70 stupňů, na maximální výkon, tedy cca 90 W a nebýt škrceno termostatickým trojcestným ventilem. Pak stačí jen přestat přikládat či nadále snižovat dávky paliva - krb si sám řekne. Samozřejmě je lepší, když zvláště v začátcích máte možnost sledovat všechny důležité teploty na displeji příslušné regulace, což nebývá ale zcela běžné. Ad 3 - další úpravy krbu a jeho zapojení ke zvýšení účinnosti Vám jako právník nemohu s klidným svědomím jen tak lehce bez dalšího doporučit, protože bych za to nemohl nést odpovědnost - tu mohu nést jen za to, co jsem udělal a vyzkoušel já osobně, takže to už je jen na Vás zda tomu co píšu věříte a půjdete do toho na vlastní riziko. A aby toto riziko bylo co nejmenší, k tomu právě slouží tato diskuse na portálu CZ BIOM.
Odpověď

Vážený pane inženýre Lyčko, Jsem rád, že ve svém posledním komentáři jste konečně zamířil, slovy myslivců, přímo na komoru, v tomto případě spalovací, a jsem s Vámi i zajedno v tom, že otázka emisí a kondenzace je zde to nejdůležitější. Pokud byste preferoval maximální stručnost, mohl bych využít vaší přihrávky na smeč a pouze suše konstatovat, že jestliže dle Vás kondenzace spalin v krbu začíná již min. na 160 oC, a přesto prakticky všichni výrobci kotlů na dřevo klidně pouští do nich vodu o teplotě 60 oC, tedy o celých 100 oC nižší a nemají přitom žádné obavy z poškození kotle kondenzací, tak když já do krbu pouštím vodu 30 oC, tedy jen o 30% chladnější, tak už v tom nemůže být tak tragický rozdíl. Zvláště když tuto vodu pouštím nejdříve do levných a snadno vyměnitelných výměníků ze silnostěnných trubek z korozivzdorné oceli a až pak z nich ohřátou na min. 50 oC do krbového výměníku z kotlového plechu. A je vymalováno, mohu jít spát. Protože však tvrdíte, že komplexní vyhodnocení mého příspěvku by vydalo na menší knížku, tak se klidně do toho pusťme, dnes alespoň do první kapitoly, kterou si dovolím nazvat dle obsahu Vašeho komentáře: Kapitola I. Procesy spalování v krbu. Nejprve bych zde rád deklaroval, že přestože plně souhlasím se vším, co jste napsal ve druhém odstavci svého komentáře a nemám žádný důvod o tom pochybovat, tak i nadále trvám též a svých stanoviscích. Jak je to možné? Na to Vám dá odpověď následující příběh: Dejme tomu, že pan Měchura si koupil nový mercedes a všude se chlubí, jaké má výborné zrychlení na 100 km/h za 9,6 sekundy. Soused, pan Lyčka, se zdravě naštve, koupí si bavoráka, který má výrobcem deklarované zrychlení na 100 km/h pod 9 sekund a vyzve pana Měchuru na souboj. A co se nestane – Lyčkův bavorák nestačí Měchurovu mercedesu! Jako racionálně uvažující odborník si pan Lyčka nejdříve ověří v akreditované stanici technické kontroly, zda jeho vůz skutečně má výrobcem deklarované zrychlení na 100 km/h pod 9 sekund, a když mu to potvrdí, tak dříve, než šlápne do měkkého a nařkne pana Měchuru z čipování motoru, vyzve ho, aby si i on dal prověřit svůj vůz do téže STK. Výsledek ale i v tomto případě potvrdí správnost údajů výrobce! Ještě jednou se tedy postaví oba vozy na startovní čáru, motory zaburácí a obě auta vyrazí – a opět od startu až do maximální rychlosti obou vozů 220 km/h, tedy během 33 sekund Měchurův mercedes nechává Lyčkův bavorák za sebou. Až – až na jedinou výjimku - pouze na jedinou sekundu, mezi 99 a 101 km/h je Lyčkův bavorák o kousek před Měchurovým mercedesem. Jak to? Celý vtip je totiž v tom, že Měchurův mercedes musí řadit na trojku již při 99 km/h (a zdržet se tak právě o tu sekundu, po kterou řadí a motor netáhne, takže ho bavorák předhoní), kdežto Lyčkův bavorák až ve 101 km/h. A tak, i když právě jen tato jediná krátká výjimka potvrzuje výrobcem udávané parametry, v praxi bude situace úplně jiná – po 97% doby bude vítězit mercedes a jen po 3% doby bavorák. Ale protože se státní dotace Státního fondu zrychlení vyplácejí jen opravdu „tzv. kvalitním“ vozům s tabulkovým zrychlením na 100 km/h pod 9 sekund, dostane je pouze bavorák. A všichni lidé si proto začnou kupovat bavoráky, a to v zájmu vyššího zrychlení! Opravdu je to tak v pořádku? A vo vo vo vo to právě mi jde. Proto na rozdíl od pana ing. Lyčky já vůbec nepochybuji o jeho odborných argumentech, které napsal ve svém druhém odstavci, a které nepochybně odpovídají určitému, přesně definovanému stavu spalování. Pokud se ale v praxi vlivem mnoha okolností skutečné běžné spalování od toho, ze kterého vycházel on či jiná teorie, více či méně liší, tak každý rozumný odborník musí, ač mnohdy dost nerad, připustit, že uváděné argumenty pana ing. Lyčky také přestávají více či méně platit a mohu mít, za mnou udávaných podmínek, dokonce pravdu i já, zvláště když mi dává za pravdu i praktické ověření mých nápadů (a v tom případě dokonce na to teoreticky ani nemusím být odborníkem). Proto, dříve než se pustím do hlubšího rozboru jím uváděných argumentů, tak si klidně podřežu i větev, na které sedím, prohlášením, že emise jsem u svého krbu zatím neměřil a lambdou (udávající přebytek spalovacího vzduchu) jsem se v uplynulých 20 letech zabýval především u spalovacích motorů, byť za stejným účelem – zvýšení účinnosti. A přestože v této oblasti je tato otázka již dokonale propracovaná (díky miliardám dolarů, které na tento výzkum vynaložily prakticky všechny významné automobilky, neboť to pro ně je otázkou přežití), tak i zde je veřejnost trvale mylně informována např. o tom, že tyto motory, využívající přímého vstřiku pro vrstvení paliva (z toho jejich název FSI) jsou úspornější. Tabulkově při metodice EHK (město, 90 km/h a 110 km/h) to tak samozřejmě platí, dokonce až o 1 l/100 km – ale právě jen pro toho, kdo tak také v praxi jezdí, tedy zhruba s polovičním výkonem motoru. Kdo jezdí jako já spíše na plný plyn, tedy využívá pro spalování celý objem válce, neušetří vrstvením ani gram paliva a tudíž se zcela klidně obejde i bez vstřikování, tedy i jen se starým dobrým karburátorem. Uvádím to zde proto, že výsledkem těchto chybných interpretací je, že podobně jako u kotlů, i zde si většina lidí kupuje vlastně úplně něco jiného, než původně chtěla. Obrovské zkušenosti automobilek s výzkumem lambdy u spalovacích motorů bohužel nejde využít u kotlů na dřevo, byť v obou případech jde o zvyšování účinnosti či snižování emisí. Zatímco u motorů se dávkuje palivo do vzduchu, tak u běžných kotlů na dřevo je tomu bohužel naopak, a dřevěné palivo navíc není homogenní s trvale přesně definovanými parametry, jaké má benzín. Celkem slušně je sice též zpracován vliv lambdy na teplotu začátku kondenzace spalin u plynových kondenzačních kotlů (neboť právě na ní závisejí), ale i zde příslušné tabulky a grafy pro zemní plyn je nutno brát s dostatečnou rezervou, neboť nevíte, pro jaký zemní plyn byly dělány – pro ten z Ruska nebo z Norska? Oba se dost významně liší ve složení i výhřevnosti (a navíc se různě dle aktuálních zásob míchají a proto musely distributoři plynu na nových fakturách přestat uvádět jeho spotřebu v kubících a přejít na kWh), a tedy určitě i v závislosti kondenzační teploty jeho spalin na lambdě. A teď si to porovnejte se spalnými plyny ze dřeva, jejichž složení je ovlivňováno navíc druhem dřeva, obsahem pryskyřic v něm a jeho vlhkostí, dále i geometrií spalovací komory, délkou plamene a teplotou spalování a jistě ještě spoustou dalších parametrů. Proto veškerá teorie zde platí pouze za určitých specifických podmínek a pro určité dřevo, které jste právě spaloval, tedy se všemi v úvodu uvedenými důsledky, takže prosím připusťte, že situace v běžné praxi může být úplně jiná. A navíc spalování v krbech donedávna vlastně ani pořádně nikoho nezajímalo, takže do tohoto výzkumu šlo opravdu minimum finančních prostředků. Proto se o tom vlastně ví pouze obecně to, co jste uved, ani já jsem se o tom před rokem o mnoho více nedozvěděl ani z odborné literatury, natož od odborníků, i když pravda, ty z BIOM jsem, nechtíc, vynechal, ale možná, že to bylo naopak dobře, protože bych se býval do toho třeba vůbec nepustil. Obecně svými tvrzeními v komnetáři tedy jen potvrzujete to, co jsem ale já nikdy a ani nikde ve svém článku nezpochybňoval (ba naopak na to ve svém článku několikrát upozorňuji), totiž že: 1) pokud bude kotel na dřevo pracovat v oblasti svého jmenovitého výkonu a bude spalovat stejně kvalitní a suché palivo jako krb, tak bude v souladu s Vašimi argumenty pracovat samozřejmě s vyšší účinností (o cca 5%) a s nižšími měrnými emisemi (vztaženými na jednotku spáleného paliva) než krb. Byť ty nejnovější teplovodní krby jsou již dostatečně utěsněné, takže se co do množství spotřebovávaného vzduchu už příliš od běžných kotlů na dřevo neliší, takže Vámi uváděné ztráty nedopalem a naředěním nejsou již tak tragické (viz poměrně malé rozdíly v účinnosti v řádu procent, které se budou pravděpodobně dále ještě snižovat, pokud se bude konstrukcím krbům věnovat minimálně staejná pozornost, jaká se věnuje po léta kotlům). Já k tomu jen dodávám, že: 2) Protože ale v běžné praxi 99% kotlů na dřevo pracuje pouze na zlomek svého jmenovitého výkonu a spalují obvykle přitom navíc méně kvalitní palivo, tak jejich výsledná účinnost je oproti krbům (které dobrovolně pracují stále v oblasti jmenovitého výkonu a s kvalitním palivem) skoro poloviční a emise mají až o řád horší. 3) A pokud vybavíme tyto krby (jako já) dodatečnými výměníky a odstraníme u nich termostatický trojcestný ventil udržující teplotu vratné vody na min. 60 oC, pak dokonce předčí ve své účinnosti i ty kotle, pracující v oblasti jmenovitého výkonu a se stejně kvalitním palivem, přičemž měrné emise sice zůstanou na původní úrovni, tedy jen o trochu horší než u kotlů, přesto ale řádově lepší než u většiny kotlů v běžné praxi. A tato svá tvrzení opírám, vzhledem k pouze obecně a nejednoznačně zpracované teorii, především o mé osobní dvouleté praktické zkušenosti za rozmanitých podmínek. Ani já jsem totiž původně vůbec nepochyboval o tom, že nelze jít pod teplotu vratné vody 60 oC, takže i když z původního zapojení f. Solarpower, se kterou jsem se musel po prvním roce provozu rozloučit, mi nezbylo nic, přesto jsem i já ve svém novém zapojení ten trojcestný ventil původně ponechal. A protože jsem i já párkrát viděl u kotlů na uhlí kapky zkondenzované vody, když jsem kdysi do nich přikládal, tak jsem je s obavami vyhlížel i na stěnách teplovodního krbu, když při zatápění do něj přitékala voda jen 30 oC teplá z AKUnádrže. A když ne a ne je objevit, přestože je tam oproti kotlům výborně vidět, snažil jsem se jim pomoci i tím, že jsem otevřel zimní zahradu a vychladil ze zadu vodu v krbu na pouhých 5 oC a zatopil. A ono opět nic! Teprve pak jsem nejprve nechal vymontovat ten trojcestný ventil, a když jsem viděl, jak mi klesla spotřeba dřeva a nádrž se rychleji vytápěla, nechal jsem si vyrobit i první trubkový výměník (6 bm trubky), a když jsem si změřil, že mi šetří přes 12% paliva, tak jsem si nechal vyrobit nad něj ještě druhý (též 6 bm trubky), který, ač nad tím prvním, má dokonce větší výkon (15%, patrně díky lepší geometrii). A když se podívám na trubky výměníku, žádné stopy koroze tam po kondenzátu z Vámi uváděné neobyčejně agresivní kyseliny octové (a to jsem topil celou zimu jen tvrdým dřevem!) zatím neshledávám, a ani jí tam necítím (byť jsem na ní citlivý, ani ne tak kvůli tlačence s cibulí, ale kvůli acetátovým silikonovým tmelům, při jejichž vytvrzování také vzniká). A i kdyby, finanční návratnost těchto výměníků mne vyšla na max. 2 roky, a lze je snadno vyměnit, takže není co řešit. Jak je to možné, když Vaše teorie říká, že to možné není? Buď jsou jiné podmínky, které ty kondenzační podmínky pěkně rozhodí, nebo ta kyselina octová nemá ráda saze, nebo ty saze s dehtem částečně tepelně izolují výměníky, takže snižují povrchovou teplotu, nebo spaluji sice tvrdé dřevo, ale to nesprávné (letos především dub, o němž už naši dávní předci např. věděli, že železný hřeb v dubovém dřevě díky vznikajícím agresivním solím rychle zkoroduje a vypadne, ale přesto některé truhly s nimi vydržely dodnes), nebo to dřevo nemá tu správnou vlhkost, nebo mám špatný vzduch či přisávám radioaktivní radon od podlahy nebo také od každého kousek či všechno dohromady. Ale abych Vás uklidnil, např. vývojáři halogenových žárovek si také dlouho mysleli, že tzv. halogenový cyklus, který vrací usazený wolfram ze skleněné baňky zpět na vlákno, může fungovat pouze tehdy, když teplota stěny baňky má minimálně teplotu 300 oC – ale naštěstí ono to funguje dnes i v žárovkách kapesních svítilen, tedy při teplotách pouhých 30 oC, tedy dokonce o řád nižších! Ale abych nenasazoval jen na žárovkáře, tak obdobně si zase všichni hlavní výrobci zářivek před 20 lety mysleli, že u kompaktních zářivek je dle teoretických poznatků (a mnoha tisíců ověřovacích pokusů) zcela nezbytné ponechat tzv. chladné zóny, kde musí nutně docházet k potřebné kondenzaci rtuťových par (to jsou ty části za spojením paralelních trubiček u starších zářivek), a dokonce si to i nechali patentovat, což se ale ukázalo jako hrubá chyba, neboť ostatní výrobci se museli bez těchto chladných zón obejít – a ejhle, v současnosti to jde všude i bez nich a všichni výrobci místo pracného spojování trubiček je již pouze ohýbají a na chladné zóny zcela kašlou. Jo, šedivá je každá teorie, zelený strom života! Nicméně se těším i na další kapitoly, jistě jich bude ještě spousta, když „sáhodlouhé diskuse se dají vést o jakékoliv větě z mého článku“, jak píšete, a čtenáři se jistě při tom i pobaví. I když já (a jistě i čtenáři) by mnohem raději uvítali, kdybyste své bohaté znalosti z tohoto oboru věnoval raději do služeb krbů, než proti nim bojoval, neboť jen tím může biomasa, za kterou přece také kopete se mnou, mnoho získat. Na vzájemnou spolupráci nejen při psaní brožurky se těší Petr Měchura
Odpověď

Vážený pane doktore, v současnosti jsem na veletrhu v Brně, takže nemám mnoho času na odpověď. Především se mýlíte, pokud si myslíte že bojuji proti teplovodním krbům. Naopak v současnosti dokončuji teplovodní krb na kusové dříví kombinovaný s peletovým hořákem a osobně si jej budu instalovat na domek.Pouze se snažím vyvrátit Váš zjednodušený pohled na problematiku srovnání kotle a krbu na dříví. Rozhodně není pravda, že 99% kotlů pracuje na minimální výkon s nízkou účinností a hroznými emisemi. Moderní speciální kotle na dřevo, kterých se u nás prodává poměrně hodně, pracují ve výkonovém rozsahu 50-100% s vysokou efektivitou a špičkovými emisemi - ostatně zpravidla nejlépe okolo hranice 70-80% jm.výkonu. Kvůli vyšším pořizovacím nákladům si málokdo dovolí v něm spalovat nekvalitní palivo (životnost) a velká většina nových instalací je s AN. Emisně jsou ve srovnání s krby (i kvalitními)lepší proto, že mají větší neochlazovaný dohořívací prostor (vyzděný žárobetonem). Přídavný výměník přímo v krbu je z pohledu účinnosti dobré řešení, emisně však naopak. Kondenzace vzniká v místech, kde teplota teplosměnné plochy a mezní vrstvy spalin v jejich těsné blízkosti (převládá laminární proudění)klesne pod teplotu kondenzace vodní páry (par kyselin) - tedy snížením teploty tepl.plochy o 30 st. si také nepomůžete. Snad doma při vlastní výrobě, ale v průmyslové výrobě si to výrobce rozhodně nedovolí.Pokud jsem psal začátek kondenzace při 160 st. pak byla míněna střední teplota spalin. Při těchto teplotách ovšem počítejte s jistou kondenzací v komínovém průduchu. Mohl bych pokračovat ještě hodně dlouho, ale snad až bude více času. S pozdravem Z.Lyčka
Odpověď

Vážený pane ing. Lyčko, děkuji za Váš úvod k další kapitole. Já na veletrhu nejsem, takže Vám mohu odpovědět hned z voleje (snad se při tom nedopustím nepřesností): Možná si to dostatečně neuvědomujete, ale kdo si přečte Vaše komentáře, tak musí nabýt dojmu, že skutečně bojujete proti krbům. Ten pozitivní přístup k řešení problematiky krbů, ač jsem Vás k tomu již dvakrát vyzval, mi (a nejen mně)tam stále chybí. Pan Sladký, ač měl také výhrady, nezapomenul to pozitivní zvýraznit jak na začátku, tak na konci, za což jsem mu nejen já, ale především všichni spalovači biomasy vděční. Snad Vám to už také příště vyjde a vylepšíte to. Jednou ze škol, kterou jsem zdárně vystudoval, byl obor ekonomicko-matematické výpočty na VŠE, tak mi věřte, že opravdu 99% všech kotlů na dřevo (které u nás máme v provozu) ale opravdu pracuje mimo oblast optimálního výkonu, zvláště když jejich výkon řídíme škrcením vzduchu. Zapoměl jste navíc dodat, že i v rozsahu jejich výkonu 50 - 100% rozhodně nemají papírově deklarovanou účinnost 88%, ale cca od 75 do 85 % (samotní renomovaní to výrobci to elegantně nazývají 10 % pásmem), což je sice krásné, ale zcela porovnatelné s teplovodním krbem s 80 % účinností, který ji má takřka stále. Ale navíc Vámi uváděné kotle pracují v intervalu svého výkonu 50 - 100 % jen po menší část topné sezony - pokud mi nevěřite, tak se na to zeptejte odborníků na klimatické veličiny (viz např. časopis Topení, větrání, klimatizace, kde je to každoročně publikováno) a na běžné předimenzovávání kotlů pak projektantů ústředního topení. Co se týče nekvalitního paliva, tak do kotlů jsou potřeba naštípaná polínka (délkou i průměrem v drtivé většině menší než ty do krbů), a ty nikdo neskladuje venku a štípají se nejlépe syrové (suché smrkové dřevo u prodejců stejně prakticky neseženete, oproti krbovému, což vypovídá o všem) - takže je pak hází rovnou do kotelny a ještě tentýž rok pokud možno spálí - taková je praxe jistě 80% vlastníků kotlů na dřevo. A pokud by Vám ani to nestačilo, mám pro Vás fotografii z nedávné pražské výstavy, kde jeden z renomovaných výrobců dřevokotlů se přímo na cedulce před svým kotlem bezostyšně chlubil tím, jak je v něm možné spalovat i přímo syrové štěpky a piliny z pily, tedy i s 50% vlhkostí!!!! Tvrdit, že akumulační nádrž má "velká většina" kotlů na dřevo, to je opravdu silná troufalost! I u nových instalacích ( a nezapomínejte stále na to, že ty tvoří jen pouhých pár procent kotlů, které tu máme) jsou, bohužel, stále ještě v drtivé menšině (zeptejte se na to prosím výrobců kotlů, kteří mají o tom nejlepší přehled a navíc je sami nabízejí, takže mají zájem na jejich instalaci dvojnásobný - jednak kvůli kotlům, jednak i kvůli rabatu). A to hovoříme pouze o vyrovnávacích akunádrží (tedy s akumulací na několik hodin), ne o celodenních - a především ty by pomohly provozovat kotel co nejdelší dobu v optimálním režimu s vysokou účinností a nízkými emisemi! Jejich cena je ale obrovská (vím, co jsem vloni platil, a všechny mnou uváděné ceny v komentářích jsou ještě navíc bez DPH!). Pro snížení emisí je bezesporu nejlepší co nejvyšší teplota ohniště, té lze ale dosáhnout i ukrbů - i zde je možná částečná obezdívka spodní části krbu šamotem (původně jsem o tom také uvažoval, i když spíše k zamezení předpokládané kondenzace a koroze spodních částí teplovodního krbu, nakonec se to ale ukázalo jako nepotřebné), na druhou stranu ale pro krby zde jednoznačně mluví o dost větší ohniště (vzhledem k až 2x většímu jednotkovému výkonu díky celodenní akumulaci), ale též především to, že pracují vždy na plný výkon, tedy s vysokou teplotou ohniště, kdežto v ohništi věčně utlumeného kotle na dřevo je teplota opravdu mizivá, tudíž emise příšerné. Co jste chtěl říci tou větou o tom, že si snížením teploty o 30 st. nepomůžu - to jsem nepochopil. Pomohu si totiž ve zvýšení účinnosti, přičemž obavy ze zvýšené kondenzace se mi nepotvrdily. S určitou kondenzací v komíně počítá každý nový komín a je na to i stavěný - viz např. podklady pro systémový komín Schiedel, který má samozřejmě v patě komína povinně kondenzační jímku a potrubí k odvodu kondenzátu. A zase si podřežu větev - já to tam nemám (investor chtěl před 3 lety ušetřit, tak některé části komína vynechal) a nic se neděje, nic mi v něm nekondenzuje, nic mi z něj nevytéká! A to jsem se právě teď šel ještě pro jistotu podívat přímo do komína - a tam nic, jen za celý rok topení centimetrová vsrvička naprosto suchých sazí... Panečku, to je ale rána do vazu, co? Ale pokud mi stále ještě nevěříte, klidně se na to přijeďte podívat. Snad Vám zbyde čas i na další kapitoly, klidně pokračujte ještě hodně dlouho, všichni se na to moc těšíme. S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Pane ing. Lyčko, omlouvám se, ale zapoměl jsem se pozeptat na Váš kombinovaný krb. Viděl jsem na různých výstavách už hodně krbů a jejich (zpravidla trapných a kýčovitých) napodobenin na plyn či elektřinu, viděl jsem už i dost peletových hořáků, ale přesto si nedovedu dost dobře představit smysluplnou kombinaci krbu na dřevo s peletovým hořákem (ale proti gustu žádný dyšputát, že). Ale třeba to jde. Můžete se, prosím, s námi blížeji podělit o tuto zajímavost? Věřte, že mi vůbec nejde o to, abych to kritizoval (ostatně na to je ještě příliš brzy, a i pak se nejprve zeptám, jak jste byl spokojen s provozem tohoto zařízení v praxi, a pokud ano, tak si můžu svoje případné teoreticko-kritické připomínky strčit klidně za klobouk), jde skutečně jen o upřímnou zvědavost. Třeba jde o super nápad (v našich krajinách o dobré nápady není nouze, což nám každoročně potvzuje i výstava v rakouském Welsu, jen s realizací míváme potíže). Jinak já osobně kotle na peletky plně podporuji (pokud bude dost paliva -rakušáci těch pilin mají přece jenom o dost více), oproti krbům jdou výkonově výborně regulovat (neškrtíme je totiž vzduchem, ale množstvím paliva, což je obrovský rozdíl - tedy jako plynové kotle), mají výbornou účinnost i emise, na oheň může být také vidět (byť už to není ta divočina jako u krbu), vedle krbu není takový bordel (byť špalky dřeva jsou dekorace, kdežto pytle s peletami ne, ale lze to řešit zásobníkem). Akorát budete muset při tom vyřešit z toho vyplývajících mnoho protichůdných požadavků a to bude asi vždy nutně nějaký kompromis a vždy na úkor něčeho - účinnosti, emisí, pohodlí a pod. To já se svým krbem jsem v podstatně jednodušší situaci a přesto sám nejlépe vidíte, jak je to složité, kolik kapitol to obnáší. Proto jsem tak zvědavej. Mnoho úspěchů přeje Petr Měchura
Odpověď

Vážený pane inženýre Lyčko, V minulém svém komentáři z 25. 4. tvrdíte, že při teplotách, při kterých provozuji svůj krb, „musím počítat s jistou kondenzací v komíně“. Vůbec nepochybuji o tom, že máte svůj názor jistě dostatečně odborně a teoreticky podložený, nicméně Vám názorně předvedu, jak velmi se opět mýlíte, a nebudu k tomu dokonce potřebovat ani žádné hluboké znalosti z termofyziky a termodynamiky, vystačím si při tom totiž pouze s obecnou školou a kupeckými počty: Kapitola II. – Kondenzace v komíně Pokud se zeptáte topenářských odborníků na podmínky pro vznik kondenzace v komíně, tak Vám všichni zjednodušeně odpoví, že je především závislá na teplotě vnitřních stěn komínového průduchu a ta je závislá (při srovnatelném palivu) především na velikosti tepelného příkonu (ze spalin) a na tepelné izolaci komína a k jejímu zamezení při snižování teploty spalin (kvůli zvýšení účinnosti) se zatím většinou šlo vyšlapanou cestičkou zlepšení tepelné izolace komínového průduchu. Ani já jsem nepochyboval o tom, že to tak obecně platí u všech kotlů, dokud jsem si nepřipustil tu rebelskou myšlenku, že u krbů může být situace zásadně odlišná, jak mi pak ukázal i přesný výpočet. Budu při tom vycházet pro názornost z projektu mého domku, jehož výpočtové tepelné ztráty jsou cca 8 kW a původně byl vybaven plynovým kotlem 20 kW, takže se nijak nevymyká průměru, a pro jednoduchost budu předpokládat, že polovinu dní topné sezony se topí se skutečným výkonem 0 až 4 kW a druhou polovinu s výkonem 4 až 8 kW. Kotel 20 kW tak pro polovinu topné sezony (na jaře a na podzim, tedy po 100 až 150 dní v roce) topí s výkonem max. 4 kW, což je max. 20% ze jmenovitého výkonu tohoto kotle (početně 4:20=0,2, v procentech 20%). Účinnost tohoto kotle při jeho zatížení pod 20% bude nepochybně pod 50%, tedy výkonově pod 2 kW (početně 4x0,5=2), zbytek, tedy max. 2 kW (když neuvažuji ztráty nedopalem) jsou komínové ztráty. A když tento výkon rozpočítáme na m2 plochy komínového průduchu (tedy přesně na to, co vlastně ohříváme) o průměru 160mm (viz např. kotle Verner) celkové délky 8,5 m (od sklepa až nad hřeben střechy, vyústění z kotle do komína pro jistotu ve výši 1400 mm nad podlahou), pak nám vyjde jeho tepelný výkon do komína max. 0,47 kWm-2 (početně 2:(Píx0,16x8,5)=0,47). A nyní tentýž výpočet provedeme pro můj krb Aquatondo 29 o jmenovitém výkonu 33,6 kW. Oproti kotli na dřevo můj krb topí po celou sezonu na plný jmenovitý výkon (byť od 12 hodin jednou za dva dny až po 8 hodin jednou za pět dní). Pokud uvažuji jeho účinnost až 95%, zbývá na komínové ztráty cca 5%, což je 1,68 kW (početně 33,6x0,05=1,68). Když tento výkon rozpočítám na m2 plochy komínového průduchu, který má v tomto případě sice větší průměr 200 mm, ale na druhé straně podstatně kratší délku jen 5,5 m (o 1 patro, neboť není ve sklepě ale v přízemí, a navíc zaústění krbu bývá oproti kotli min. 2 m nad podlahou), pak nám vyjde tepelný výkon do jeho komína na min. 0,486 kWm-2 (početně 1,68:(Píx0,2x5,5)=0,486). Pokud tedy provedeme porovnání kotle na dřevo a teplovodního krbu z hlediska vyhřívání komína (a právě o to nám v tomto případě jde), pak s naprostou jistotou je možno konstatovat, že po většinu topné sezony je na tom krb lépe (0,486 u krbu oproti 0,47 u kotle, což je min. o 3,4% více). Zdůrazňuji však přitom, že jsem při těchto výpočtech byl, slovy stavařů, vždy na straně vyšší bezpečnosti. V reálné skutečnosti totiž bývá sklep vyšší než mnou uvažovaných 2,2 m a zaústění kotle níže než uvažovaných 1400 mm, takže délka komína pro kotel se pak zvýší na min. 9 m, navíc kotel na dřevo by měl mít správně projektovaný výkon ještě větší než 20 kW kvůli přirážkám a tudíž ještě menší stupeň využití, a jeho tepelný výkon do komína je zde uváděný jako maximální, ve skutečnosti je však v intervalu od min. cca 0,2 kWm-2 (při nižším výkonu je i kotel odstavován). V tomto případě pak totiž výpočtem dojdeme až na údaj od 0,2 do 0,44 kWm-2 u kotle, oproti konstantním 0,486 kWm-2 u krbu po celou dobu jeho provozu, neboli krb v tomto porovnání ohřívá komínový průduch pak oproti kotli v nejhorším případě minimálně o 10% více, běžně ale i přes 100% více (což si lze ostatně snadno ověřit i přiložením ruky na komín). Takže nejen izolací komína lze zabránit kondenzaci spalin v něm, ale např. i používáním krbů oproti teplovodním kotlů, byť bohužel tato cestička, jak vidět, není ještě vůbec prošlapaná. Tyto výpočty jasně prokazují, že nebezpečí kondenzace v komíně nehrozí tak ani krbům s 95% účinností (natož pak těm horším), zatímco i těm nejlepším kotlům na dřevo minimálně pro polovinu doby topné sezony ano, a můj krb to jasně prokazuje i v praxi, kdy po ročním používání je na dně mého komínu jen vrstvička naprosto suchých sazí a popela. Proto úsudek o tom, zda se mýlí ve svých názorech znalec termofyziky a termodynamiky ing. Lyčka a nebo já, jako laik, mohu s klidným svědomím ponechat na čtenářích. S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Vážený pane inženýre Lyčko, V minulé kapitole II. jsem Vám dal odpověď na to, proč mi nekondenzují spaliny v komíně, v této kapitole se Vám pokusím odpovědět i na to, proč mi, navzdory všem dosavadním topenářským zásadám, které tak vehementně hájíte, nekondenzují spaliny ani v krbu (a pokud snad někde ano, tak proč mi to vůbec nevadí): Kapitola III. – Kondenzace v krbu Pokud se zeptáte topenářských odborníků (a nebo si ještě pečlivěji než dosud přečtete příslušné práce ing. V. Sladkého, CSc.) na podmínky pro spalování dřeva, tak se mimo jiné dozvíte, že dřevo je velmi složité palivo tím, že podíl zplyňovaných částí je velmi vysoký (nad 70%) a proto hoří dlouhým plamenem a vzniklé plyny mají navíc různé spalovací teploty. Podmínkou dokonalého spalování dřeva je proto vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem, nahřátí sekundárního vzduchu a dostatek prostoru pro oxidaci, aby všechny plyny dokonale shořely. Proto kotle s většími operačními prostory spalují lépe než ty malé a vlhkost paliva nad 15% snižuje účinnost topeniště. Nepochybuji o tom, že to všechno dobře víte, ale asi Vám jaksi uniklo, že oproti Vám ing. Sladký i jasně deklaruje, že výkon těchto kotlů podle klimatických poměrů může během topné sezony kolísat mezi 20 až 110%, což ale podle něj vůbec těmto kotlům nevyhovuje, neboť u nich nelze plynule regulovat přísun paliva v čase a jsou proto seřízena výrobcem na konstantní výkon. Už z toho všeho je vidět, že normální běžné kotle na dřevo všem výše uvedeným potřebám odpovídají jen podmíněně – tedy jen pokud jsou provozovány se suchým palivem a na jmenovitý výkon, a dostatek prostoru pro oxidaci nahrazují většinou elektrickými ventilátory (ať už na vstupu nebo na výstupu z kotle, které ale odebírají elektrickou energii v řádu desítek až stovek wattů a snižují tím vlastně dále jejich tabulkovou účinnost, byť „jen“ o několik procent, o které ale dosud žádný výrobce těchto kotlů účinnost svých výrobků neponížil, což je zásadní početní chyba). A pokud toto vše porovnáte s teplovodním krbem, tak je to přece zcela jasné – má více primárního spalovacího vzduchu (vyšší lambdu, neboť není regulován vzduch pod rošt), sekundární vzduch má dokonce i částečně nahřátý (bere ho totiž z vytápěné obytné místnosti, tedy min. 23 oC teplého, a ne ze studené kotelny ve sklepě), má větší spalovací prostor a tudíž více místa pro účinné směšování se vzduchem (o významu vyšší lambdy jsem již psal ve svém komentáři z 23.4. – Kapitola I.), jeho výkon je po celou dobu hoření a topné sezony prakticky konstantní (a ne mezi 20 až 110% jmenovitého výkonu) a navíc v optimu výkonu, emisí i účinnosti, dále v něm nelze smysluplně spalovat jiné, než opravdu suché dřevo (jinak není vidět přes sklo na oheň a krb kouří a smrdí přímo do obýváku) a jeho výkon je „regulován“ pouze dobou hoření, tedy časem (buď hoří nebo nehoří, a ne že přiložíme méně dřeva nebo uzavřeme topný vzduch). Jeho projektovaný výkon proto může být oproti kotli pro stejný domek až dvojnásobný, což opět přispívá lepšímu spalování, a nepotřebuje (i díky většímu průměru komína a vhodnější geometrii topeniště – plamen jde nahoru a ne vodorovně jako u kotlů) žádný pomocný ventilátor (který by mu ubíral na účinnosti). Proti hovoří jen větší délka plamene vzhledem k relativně nízkému výměníku krbu a větší objem kouřových plynů díky vyšší lambdě (ale to je právě argument pro instalaci dalších dodatečných výměníků, které tento nedostatek hravě eliminují). To vše jen potvrzuje to, že by bylo základní chybou jednoduše bez dalšího přenášet byť letité dosavadní zkušenosti z obsluhy a provozování kotlů na dřevo též na (relativně nové) teplovodní krby, jak se tak zatím děje. A zvláště pak ohledně možnosti kondenzace spalin. Ta je i zde, stejně jako v komíně, především závislá na teplotě stěn výměníků a i ta je závislá (při srovnatelném palivu) především na velikosti tepelného příkonu (ze spalin) a na „tepelné izolaci“ výměníků (teplotě vody v nich). Tepelný příkon těchto stěn (respektive výměníků) je však u krbů vyšší než u kotlů, a to především díky jejich provozování především během přechodné části topné sezony na konstantní vyšší výkon, než při kterém začíná kondenzace u kotlů v důsledku jejich provozování během poloviny topné sezony s výkonem i kolem 20% jejich nominálního výkonu (blíže viz kapitola II.). A když k tomuto horšímu spalování u kotlů přičteme ještě vliv paliva s vyšší vlhkostí a nedostatku vzduchu (tedy lambdu dokonce i pod 1!), jsou, alespoň podle mne, podmínky pro zamezení kondenzace u teplovodních krbů možná až o řád lepší, než u kotlů. Proto u kotlů, pokud snížíme teplotu vratné vody pod 60 oC (tedy jejich „tepelnou izolaci“), může snadno k této kondenzaci u nich dojít, zvláště pak v přechodném období jaro-podzim, kdy se kombinují všechny výše uvedené nepříznivé účinky u nich. To však vůbec nemusí automaticky znamenat, a jak ostatně potvrzuje v mém případě i praxe, také to vůbec neznamená, že totéž platí i pro krby, kde se výše uvedené nepříznivé podmínky způsobující kondenzaci nejen že nekombinují, ale většinou dokonce ani neprojevují. Je tedy jen otázkou, kam až je možno jít při snižování teploty vratné vody u krbů (díky kterému je možné podstatně zvýšit jejich účinnost), aby nenastaly záporné důsledky případné kondenzace spalin (zde bych chtěl důrazně upozornit na rozdíl mezi pojmem „kondenzace“ a „záporné důsledky kondenzace“, což jak dále uvidíme není totéž). Jedna cesta vede přes empirii – u mého krbu nenastala viditelná kondenzace v krbu ani při zatápění po předchozím vychlazení jeho výměníku (teplovodního pláště) na pouhých 5 oC, ale obecně to zatím ověřeno nikde není. Přesto jsem ale klidný, neboť v souladu s výše uvedenými zásadami si myslím, že i teorie stojí na mé straně a jen potvrzuje mé praktické poznatky: 1) akunádrž při použití běžných radiátorů ústředního topení jsem nedokázal vychladit na méně jak 29 oC (a ani případné podlahové topení by to nedokázalo o moc méně). 2) vodu s touto teplotou pouštím nejprve do horního výměníku ze silnostěnné nerezové trubky, kde se ohřeje o 15%, z něj pak do dalšího, kde se ohřeje o dalších 13%, a až pak do krbového (spodního) výměníku z běžné kotlové oceli, ale to už mívala min. 41 oC na vstupu a 73 oC na výstupu z krbu, a žádnou kondenzaci v krbu jsem nepozoroval. 3) Toto rozložení teplot odpovídalo chodu krbového čerpadla na I. stupeň, pokud by se ale použilo elektronicky spojitě řízené krbové čerpadlo (o cca 7000 Kč dražší + regulace, variantou zdarma je přiškrcení I. stupně), které by udržovalo na výstupu z krbu teplotu 100 – 105 oC, pak by dle výše uvedeného poměru rozdělení teplot vtékala do krbu voda o teplotě min. 50 oC (to při dokonalém vrstvení v akunádrži a vychlazování topné vody v radiátorech, jinak ještě větší), takže s pravděpodobností hraničící už s jistotou lze tvrdit, že při tomto zapojení nebude, vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem, v krbovém (dolním) výměníku docházet k žádné kondenzaci spalin. 4) A kdyby snad docházelo nějakou souhrou negativních okolností ke kondenzaci spalin v horních výměnících, tak zajedno jsou oproti krbovému výměníku zhotoveny z nerezové oceli, která by jistě tomuto agresivnímu kondenzátu odolávala mnohem déle, než běžná kotlová ocel krbového výměníku, a navíc jsou ze silnostěnných trubek, což by opět podstatně prodloužilo dobu jejich koroze oproti krbovému výměníku, takže záporné důsledky jejich poškození by nastaly až za velmi dlouhou dobu provozu, dost dobře možná až na konci životnosti celého krbu či otopné soustavy (takže by to vlastně vůbec nijak nevadilo). 5) A i v případě, že by tyto záporné důsledky kondenzace v těchto nerezových výměnících nastaly ještě před koncem životnosti krbu, tak lze tyto výměníky celkem snadno vyměnit (nejsou totiž součástí krbu) a jejich cena je v zhledem k dosaženým úsporám zanedbatelná (cca 4000 Kč/ks, tedy návratnost cca pouhé 2 roky!). Tyto výpočty a úsudky jasně prokazují, že nebezpečí kondenzace, respektive její záporné důsledky, nehrozí ani krbům s 95% účinností, tedy s podstatně sníženou teplotou vratné vody pod 60 oC (natož pak těm horším), což se naopak ani o těch nejlepších kotlích na dřevo tvrdit vůbec nedá (a jejich výrobci jistě moc dobře vědí, proč u nich tak nekompromisně lpí na minimální teplotě vratné vody 60 oC). Mně můj krb funguje dle výše uvedených zásad zatím výborně, ale byl bych rád, aby nešlo o výjimku, aby to tak bez problémů fungovalo i všem ostatním zájemcům o spalování dřeva v krbech. Proto tentokráte do úsudku o tom, kdo se mýlí ve svých názorech, vzhledem k některým zatím ne zcela exaktně definovaným proměnným tohoto procesu a z toho vyplývajícím závěrům, bych zapojil raději už i odborníky, a to nejen z teorie, ale i praxe. S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Byl jste se na dům podívat s teploměrem? Jak všechy pan Měchura otevřeně zve? Diskuze v odborné rovině někoho kdo má vše nastudované z knížek a někoho kdo to provozuje jednu zimu mi přijde jako hudební kritika. Někdo kdo nikdy nic nenapsal ani nesložil sofistikovaně píše o tom jak někdo jiný nemá ještě vytříbený a vyzrálý styl. Já třeba než začnu něco řešit, bych rád celý systém viděl v praxi a určitě se pana Měchuru pokusím oslovit, jestli bych se mohol přijet podívat.
Odpověď

1) Funguje to již bezvadně 4 roky, a přesně tak, jak jsem to tehdy popsal. Začal jsem to tehdy řešit nejprve v praxi (protože tu původní firmu jsem vyhodil hned v půli zimy a nějak jsem ten barák musel vytápět, když v něm bydlím) a pak až následně odůvodňovat i teoreticky (když se do mně naváželi "slovutní" odbornící, že je to nesmysl - viz diskuse), neboli z knížek jsem si to musel nastudovat až následně. A z diskuse plyne, že to už dle mých návodů funguje v pořádku i jiným, což mne těší. 2) teploměrů (čidel) mám 2 na krbu, 3 v aukunádrži, 2 uvnitř domku a venkovní čidlo, dále protože mám ještě stále otevřený zadek krbu, tak tam pravidleně měřím infra a dotykovým teploměrem teploty jednotlivých výměníků a kouřovodů při různém způsobu vytápění, abych měl jistotu. 3) podívat se tady bylo již několik odborníků i nadšenců, ale pravdou je, že pokud bych měl vyhovět všem zájemcům, měl bych z domu průchoďák. Takže pokud máte zájem vidět to hlavní, tak se dívejte v pátek 28. listopadu večer na českou televizi na slavnostní předávání cen ENERGY GLOBE Awards ČR v kategorii OHEŇ, bude tam půlminutový šot, kde to hlavní uvidíte v reálu. A že by odborná porota, která mne vybrala do finále této renomované světové soutěže byla složena z naprostých blbců a ingnorantů si opravdu nemyslím. Nicméně vám tento způsob vytápění nijak nevnucuji a několika zájemcům jsem jej dokonce i rozmluvil - ne všude je vhodný. Tam, kde je vhodný, by bylo ale naopak škoda ho nevyužít - a to mi jde! Na vytříbenosti stylu zde opravdu nezáleží, na úsporách energie ale ano!
Odpověď

Vážení přátelé i nepřátelé, všem Vám (a nepřátelům zvláště) děkuji za cenné připomínky k mému projektu vytápění teplovodním krbem bez termostatického ventilu a s dodatečnými výměníky. Bez Vás bych tento projekt asi nikdy nedotáhl do takového konce, aby byl vybrán předními odborníky jako finalista prestižní světové soutěže ENERGY GLOBE AWARDS ČR. První cenu sice nakonec nezískal (porota nepochopila, že nejde o projekt jednoho krbu, ale že to platí pro všechny, a dala nakonec raději přednost zásobování teplem z biomasou pro celou obec, byť s horší účinností a emisemi), nicméně je to jasné potvrzení předností teplovodních krbů oproti kotlům (za což mně kotlaři nemají pochopitelně rádi a proto již 4 roky tento projekt nesmím publikovat na "nezávislém" serveru TZB-info). Záznam ze včerejšího Galavečera a koncertu (Vanessa Mae, Aneta Langerová, Kryštof, za účasti předsedy vlády ČR M. Topolánka a ministra životního prostředí M. Bursíka) můžete sledovat dnes večer od 21.00 hodin na ČT 2, kde bude půlminutový šot o mém krbu. Jinak tento můj projekt právě získal od nezávislé 10ti členné poroty z ministerstev průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, školství mládeže a tělovýchovy, Úřadu průmyslového vlastnictví, ČVUT, VŠE, Akademie věd ČR, Českého svazu stavebních inženýrů, České společnosti pro jakost a Asociace inovačního podnikání i ocenění Cena Inovace roku 2008, která mu bude předána 5. prosince v Senátu Parlamentu ČR p. Miroslavou Kopicovou, předsedkyní Rady pro vědu a výzkum. Co více si přát? Snad jen, aby se jeho využití co nejvíce rozšířilo a uspořilo se díky němu co nejvíce energie. Mnoho úspěchů přeje Petr Měchura
Odpověď

Jste Blázen.
Odpověď

Mýlíte se, jsem Měchura.
Odpověď

Teď jste mě teda dorazil. Vy dřepíte u kompu snad furt. Vysvětlete mi tu účinnost přes 100%. Pokud budete úspěšný, tak toho blázna odvolám. Nebojte se, jsem chápavej.
Odpověď

Je o někde v těch textech, účinnost mého krbu s 2 dalšími souproudými výměníky zapojenými protiproudě a s dochlazením zpátečky až na 15 oC má účinnost kolem 95 %, těch zbývajících 15 % získávám tím, žýe nechám dřevo schnout další rok, aby snížilo vlhkost z 25 na 15 % a tím zvýšilo svou výhřevnost právě o těch 15%, takže ta účinnost je vztažena ke dřevu s vlhkostí 25%, se kterým se ty krby (a kotle vůbec) ve zkušebně zkouší. Přesněji bychom tedy měli hovořit o stupni využití paliva, podobně jako někteří solidní plynaři.
Odpověď

Pane, říká Vám něco pojem spalné teplo? Asi ne. Divím se, že to nezná dvojnásobný Ing. Končím diskusi. Na napsanou
Odpověď

Samozřejmě by bylo lepší a přesnější vycházet ze spalného tepla, tu diskusi jsme vedli spolu s plynaři např. na tzb-info už někdy před 2 lety, pak bychom samozřejmě neměli problémy s účinností přes 100%, ale pojem účinnost je tak ve veřejnosti zažitý, že je to zatím v neodborném tisku neprůstřelné a pokud chodíte na výstavy u nás i v zahraničí, tak i tam většina renomovaných výrobců plynových kotlů neustále uvádí účinnost svých kondenzačních kotlů přes 109,5%. Myslíte, že také neznají pojem spalné teplo?
Odpověď

Jo a abych vás potěšil (a podřízl si větev), tak tím dvojitým inženýrem jsem na Vysoké škole ekonomické - jednou na národohospodářské fakultě a podruhé na fakultě řízení. Na té druhé v oboru ekonomickomatematické výpočty, a to je právě to, co topenářům chybí a čím jsem je zaskočil :-). Kdybych byl inženýrem na ČVUT v oboru topenář, držel bych krok a hubu a nikdy by mne tyto blbosti nenapadly.
Odpověď

Dva roky sleduji tuto diskuzi s tím, že se do ni již nebudu zasahovat, protože jsem byl svými rodiči vychován k úctě k starším. Ale arogance pana Měchury mne nutí k následujícímu vyjádření: inženýři ČVUT rozhodně nejsou žádnými vyučenými topenáři, ale v oboru techniky prostředí petří mezi absolutní světovou špičku. Naopak 2/3 mých spolužáků z ČVUT, kteří nebyli schopni pochopit obory typu pružnost/pevnost, dynamika, přenosové jevy,... a pod (vyžadují kreativní myšlení spojené s vysokou inteligencí) přešli na školy ekonomického zaměření. Kvalitu výuky ekonomických oborů zejména v oblasti ekonomickomatematikých výpočtů doklaruje současný stav naší ekonomiky, kdy nikdo neví co bude, ale všichni ví, že to nebude dobré. Můj životní postoj je ctít člověka a jeho práci, ať je jakéhokoliv názoru. Nechápu, proč mne soudí člověk, který nezná moji práci a necítí úctu k mé práci jen proto, že se mu to nehodí do jeho marketingových úmyslů. Má práce "zahřívá" již desitísíce lidí a značně se liší od práce těch, kteří pracují v kancelářích na Malé Straně, i když jejichž práce rozehřívá miliony lidí.
Odpověď

Pane inženýre Lyčko, přestože jste byl, jak sám píšete, rodiči vychován k úctě k starším, tak jste tuto diskusi sám začal a do ní od začátku velmi neurvale a vůči mně i neslušně zasahoval, což si může dodnes každý přečíst. Dále opravdu nevím, z čeho usuzujete na mou aroganci. Kdybyste totiž měl širší vzdělání či alespoň rozhled, tak byste velmi dobře věděl, že rozhodující vynálezy či inovace vyšších řádů nepocházejí většinou z dílny odborníků v příslušném oboru (ti jsou naopak nezbytní pro tu spoustu inovací nižšího řádu), ale naopak z oborů často naprosto jiných, původnímu oboru vzdálených. Je to dáno právě tím, že vystudovaný odborník si nedovolí pochybovat o něčem, čemuž ho naučili na vysoké škole jako nezpochybnitelnému, kdežto neodborník (což není totéž co laik) tím není nijak vázán a může tudíž s čistým svědomím pochybovat o všem. Samozřejmě že v 99,99% dojde časem k poznání, že profesoři a učebnice mají pravdu, nicméně právě v tom 0,01% se může náhodou trefit do situace, s kterou ty nezpochybnitelné axiomy nepočítaly. A já jsem měl to štěstí (k němuž jsem samozřejmě musel přidat tisíce hodin pokusů, konzultací, měření a studia), že jsem se trefil se svým zpochybněním minimální teploty zpátečky 65 oC k zamezení nízkoteplotní koroze kotlů právě u relativně nového výrobku na trhu, totiž u teplovodního krbu pracujícího do akumulace, kde, jak jsem prokázal i matematicky, tato zásadní poučka neplatí. A návaznosti na to pak díky vašim diskusním příspěvkům, které to celé zpochybňovaly, jsem to musel i matematicky prokázat a v návaznosti na to pak i zpochybnit význam účinností kotlů ze zkušeben pro reálnou praxi – a za to jsem vám velmi vděčný a děkuji. Při prezentaci těchto jevů jsem však nikdy obecně nenapadal žádné inženýry ČVUT, jak se mi snažíte nesmyslně podsouvat, naopak mnohých si velmi vážím – ať už Laboutky, Cihelky, Brože či Bašty a dalších a jejich články pečlivě sleduji a studuji, ale jen konstatoval jejich určité omezení dané jejich studiem a činností v relativně úzkém oboru (a proto v něm obrazně „drží hubu a krok“, jak jsem napsal, a tudíž je nemohou napadat takové „hlouposti“, jako mne), a zcela chybné je i jejich ponižující srovnávání s vyučenými topenáři, neboť těch dobrých vyučených topenářů (např. p. Temra a dalších z Cechu topenářů či z Cechu komínářů, kteří mé inovace dokonce pochopili mnohem rychleji než mnozí inženýři nejen z ČVUT) si nesmírně vážím, stejně jako těch opravdu dobrých inženýrů z jakékoliv vysoké školy. Myslím, že všichni, samozřejmě až na vás, to tak také chápou a proto nemají důvod se ozývat. Zcela nesmyslné se mi zdají též vaše urážející a hloupé dedukce ohledně nedostatečné kvality ekonomických škol oproti ČVUT. Co se mne týče, tak mi kreativita a inteligence rozhodně nechybí, jednak jsem byl oproti vám několikrát úspěšným řešitelem celostátních kol matematických a fyzikálních olympiád a i při přijímacím řízení na matematicko-fyzikální fakultu UK jsem byl z několika stovek uchazečů 7. nejlepší a jak vysoké mám IQ vám raději sdělovat nebudu, abych vás zbytečně nestresoval. Mimochodem právě toto měření, které provedl doc. Hrabal, tehdejší ředitel Pedagogicko-psychologické poradny hl. m. Prahy bylo pro mé příští směřování a studium dalších vysokých škol rozhodujícím momentem v mém životě a jsem mu za to velmi vděčný. A pružnost/pevnost, dynamiku a přenosové jevy znám minimálně stejně dobře jako vy, byť jsem ČVUT nevystudoval – ostatně již v době, kdy vy jste ještě tahal za sebou na špagátě kačera, tak já jsem si již sám navrhoval statiku netradičního ocelového skeletu svého slunečního rodinného domku, na který jsem spotřeboval jen třetinu oceli, než ostatní stavebníci pouze na hurdiskové stropy. Pravda, trochu mne tenkrát znejistěl jeden soudní znalec – statik, který prohlásil, že to musí spadnout, tak jsem dal pro jistotu hlavnímu příhradovému nosníku záporné předpětí – nicméně můj netradiční návrh a propočty byly v pořádku, takže ho tam mám dodnes . A pokud bych měl převzít vaší hloupou argumentaci, pak bych dle skutečnosti, že můj syn před pár lety neuspěl při přijímacích zkouškách na VŠE právě v matematice kdežto na ČVUT ano a pak bez problému vystudoval na ČVUT dokonce 2 fakulty, mohl tvrdit, že absolventi ČVUT mají nižší inteligenci a kreativní myšlení oproti absolventům VŠE, nebo z další skutečnosti, že před 2 lety má dcera sice neuspěla v přijímacích zkouškách na právnické fakulty v Praze a v Plzni, nicméně bez problémů již studuje druhým rokem na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, bych musel usuzovat, že studium práv v Praze či Plzni je mnohem náročnější, a přitom, pokud ovšem sledujete tisk, tak víte, že z nedávného srovnání právnických fakult vyšla právě Masarykova univerzita v Brně jako ta nejlepší, což zcela vyvrací vaše hloupé a ničím nepodložené názory. Není ovšem nad to, když inženýr-strojař Lyčka porovnává s hospodským rozhledem současný stav naší ekonomiky s kvalitou výuky ekonomických oborů, zejména pak v oblasti ekonomickomatematických výpočtů, které jsem absolvoval já, a o kterých on neví zhola nic. Je to stejně ubohé, jako když štamgast mdlé inteligence v zaplivané hospodě IV. kategorie huláká po 15 pivech a několika becherovkách něco tom, že když se meteorologové netrefili s letošními předpověďmi počasí o bílých vánocích, tak by měla být zavřena výuka studijního oboru meteorologie na matematicko-fyzikální fakultě UK. Já však musím konstatovat, že vedoucím katedry ekonomickomatematických výpočtů na VŠE v Praze byl tehdy právě prof. J. Walter, nejchytřejší člověk, kterého jsem kdy potkal, a že to nebyl jen můj osobní názor nezávisle na mne potvrdil někde v tisku před 15 lety i můj bývalý kolega z Ekonomického ústavu ČSAV a pozdější ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády ing. Vláďa Dlouhý. To vše však nijak nesouvisí se současným stavem naší a světové ekonomiky. Tady bych odkázal na prvotinu tehdejšího aspiranta Ekonomického ústavu ČSAV ing. V. Klause (shoda jmen se současným panem prezidentem není vůbec náhodná ), který někdy již kolem roku 1967 v jedné své interní práci napsal (snad) originální, každopádně však vtipné a pravdivé přirovnání, že řízení socialistické ekonomiky se podobá ještěru, na kterém sedí jezdec, který ho nutí bodáním kopí a uzdou pokračovat žádoucím směrem a myslí si, že úspěšně, nicméně onen ještěr si ve skutečnosti stejně vykračuje tam, kam se mu zachce. Ostatně přímo to později nechtíc potvrdil i vrchní plánovač tehdejší Státní plánovací komise doc. Vaner, když se ho na jednom interním semináři ČSAV kolem roku 1983 bezelstně zeptal kolega ing. K. Dyba (pozdější ministr hospodářství), jak to dělali, že když naplánovali růst naší ekonomiky na pětiletku kolem 5 % a ono to pak tak skutečně vyšlo, tak se mu dostalo též bezelstné odpovědi „to byla náhoda“, na což Dyba ihned replikoval „děkuji, to mi úplně stačí, to jsem chtěl vědět“. A jestli si někdo myslí, že nyní v tržním hospodářství je to jiné, tak se šeredně mýlí! I když určité odchylky tu jsou – ta konjunktura díky tunelování bank a podniků, rozkrádání státního majetku a zlatých platech některých sportovců a umělců a padácích šéfů vykradených firem byla podstatně větší (přiznejme si, že to zkrátka socialismus tak dobře ještě neuměl, tehdejší rozkrádači byli proti těm současným úplní břídilové), a tomu odpovídá i ta současná mnohem větší recese až krize, neboť někdo to v konečném vyúčtování zaplatit musí, že. A nejlépe pak my všichni, to je totiž neprůstřelné. Ony totiž finance patří dle teorie her (která se v tomto oboru též učí) k hrám s tzv. nulovým koncem, nebo-li co kdo získá, musí někdo jiný ztratit (oproti např. lásce, kde mohou oba buď získat, nebo oba ztratit, takže výsledek může být i nenulový). Píšete, že váš životní postoj je ctít člověka a jeho práci, ať je jakéhokoliv názoru. Proč lžete? Proč mne tedy nenávidíte za to, že svými inovacemi chci lidem (tedy i vám) šetřit energii, peníze a životní prostředí a dokonce za to ani nic nechci? Není to tím, že cítíte, že teplovodní krb je vážným konkurentem teplovodních kotlů na uhlí (fuj!) a pelety vaší firmy Ling (je pro vás asi typické, jak na svém titulu lpíte a název si dokonce právně chráníte), které sice mají deklarovanou účinnost ve zkušebně přes 80%, ale v reálné praxi celé topné sezony sotva 50% (ten váš nejmenší kotel nejnovější generace kotlů technologie Ling Licotherm AM 24 má výkon od 7 do 24 kW, přičemž běžný rodinný domek má maximální tepelné ztráty kolem 8 kW, tedy na jaře a na podzim i pod 4 kW, takže jasně musí běžet buď v neekonomickém režimu utlumení nebo v přerušovaném režimu, tedy s nízkou účinností a vysokými emisemi, o kvalitě vašich kotlů se vyjadřovat nemohu, neboť je neprovozuji). Máte strach, že by je nikdo nechtěl a raději by si koupil teplovodní krb s vyšší účinností a vy byste si nevydělal? Proto ta nenávist k teplovodním krbům a ke mně? Nakolik jsou vaše obavy oprávněné nechť rozhodnou potenciální kupci, ale dejme jim tu možnost se objektivně rozhodnout s maximem informací! Tak proč časopis Topenářství-instalace, kde jste členem redakční rady, a kterého si jinak velmi vážím, neboť je dělán opravdu kvalitně, jako jediný stále odmítá uveřejnit mé články o teplovodních krbech? Proč to stále blokujete? Opravdu je to výsledek vašeho deklarovaného postoje ctít práci nebo jen váš strach o osobní prospěch? Dále píšete, že nechápete, proč vás soudí člověk, který nezná vaší práci a necítí úctu k vaší práci jen proto, že se mu nehodí do jeho marketingových úmyslů. Tak zaprvé jsem vás nijak nesoudil. Za druhé jak všude deklaruji, já se topenařinou nijak neživím, nikdy jsem za teplovodní krby a vše co s nimi souvisí, ještě nedostal ani korunu, a oproti vám naopak vše dávám k dispozici zcela zdarma všem - tak jaképak marketingové úmysly? A vaší práci samozřejmě dobře znám stejně jako vaše články a proti nim, jak sám velmi dobře víte, jsem nikdy nic neměl. Měl jsem pouze proti napadání mé práce vámi a to jsem vždy, oproti vám, obhájil, jak se mohli čtenáři této diskuse kdykoliv přesvědčit. A právě proto, že se kolem roku 1995 začala má práce odlišovat od zpolitizované práce straníků v kancelářích na Malé Straně, jak píšete, tak jsem na vlastní žádost opustil své „teplé“ místo tajemníka výboru pro životní prostředí, který jsem 6 let před tím zakládal a vedl a ač jsem byl jen úředník a ne poslanec, tak se mi v něm podařilo navrhnout a prosadit kromě několika důležitých zákonů i několik praktických věcí, jako např. snížení DPH z 23% na 5% u úsporných zdrojů světla, solárních soustav či podlahového topení, takže se za svou práci rozhodně nemusím stydět, neboť též u nás zahřívá oproti vám dokonce statisíce lidí. O ohlas přes 36 000 přístupů na tento můj článek, který okamžitě strhal všechny dosavadní rekordy CZ BIOM a velká diskuse k němu svědčí o tom, že má práce i v topenařině má smysl. Zamyslete se, prosím, nad tím! Závěrem pane ing. Lyčko vás již poněkolikáté vyzývám, jestliže se opravdu považujete za odborníka, a máte něco konkrétního proti teplovodním krbům, tak už prosím nedávejte tolik najevo, že vám ujíždějí nervy a bojujte proti krbům i proti mně pouze odbornými argumenty a neshazujte se osobními výpady proti mé osobě. Je to už opravdu trapné!
Odpověď

No, tak tento článek je spíš reklama na krbové vložky. Autor zapomněl ve své chvále zmínit to, že aby v krbový vložce na akumuloval 2000l musel by nepřetržitě topit tak 2 dny. To by asi v té místnosti bylo pořádný vedro. Akumulace je super, sám jí používám, ale s kotlem a né z krbovou vložkou. Takové zapojení má známej a popravdě tu akumulační nádobu dobíjí spíš elektrikou. Ten krb je spíše estetická záležitost a dává mu tak akorát pocit že šetří. Pravda je ale taková, že dá 10000,- za dřevo a 30000 za elektrinu. Já propálím v dvougenerační vile 9000 za dřevo a teplotu mám regulovanou na 25,5°C přes den a 21°C v noci. V létě ohřívám užitkovou vodu boilerem což dělá tak 4000 za rok.
Odpověď

Musím vás zklamat, vůbec to není přehnané a už vůbec to není reklama na krbové vložky, ale když tak na teplovodní krby, což je úplně něco jiného. Na vytopení 2540 litrů v akunádrži z 30 oC na 95 oC a současně vytopení domu 200 m2 a 200 litrů TUV mi stačí topit max. 8 hodin - můj krb díky 2 dodatečným výměníkům a účinnosti 95% mi totiž topí 30 kW do vody! Jinak máte pravdu, že krb je estetická záležitost, koukám se do něj raději než na televizi :-). Za rok propálím tak 8 plm dřeva.
Odpověď

Sice trochu starší článek, ale nedá mi to.Nemůžu souhlasit s tím, že kotel nejede celou dobu na optimální výkon a klesá jeho účinnost klesá. Výrobci kotlů buď nařizují a nebo doporučují akumulační nádrže. V tom případě si kotel jede nonstop při optimálním jemnovitém výkonu. Obvykle kvalitní rakouské kotle zvládají stálou účinnost a emise až do 40% podávaného výkonu. Dále nesouhlasím s výrokem - účinnost 88%. Sice je článek starší ale např Rioni S4 Turbo má k 92%, Guntamatis Synchro taktéž, dále Hoval Agrolyt, Eta SH, KWB Clasicfire, mají všechny nad 90%. Tyto kotle se vyráběly už při vzniku tohoto článku. A abych tady neházel jen s drahou rakouskou produkcí, tak např Atmos GSX 50 má účinnost k 91%.
Odpověď

Vůbec není přehnané, vše platí, ostatně jinka by to nemohlo být ve finále české části Enertgy Globe Awards 2008. Pokud kotel topí do akumulační nádrže, pak je vše OK a nic proti nim nemám, ale to je tak sotva 1% kotlů, a v tom je ten problém - pro kotle totiž akunádrž není nezbytná, kdežto pro teplovodní krby ano. Pokud byste znal zkušební postupy při certifikaci kotlů, tak byste věděl, že se měří u nás jen při jmenovitém výkonu a suchém palivo a přívodu vszduchu teplého 20 oC, což se od skutečného provozu v praxi zcela liší - výkon do 20%, vlhké dřevo, málo vzsduchu, níázké teploty, nasávaný vzduch ve sklepě po 0 Oc, takže ty výrobci proklamované účinnosti přes 90% se pak smrsknou pod 40%. Pokud nevěříte, pak si od nich vyžádejte zkušební protokoly pro tyto výkony, pokud je vůbec mají (ty německé kotle ano). A nápovědou by vám mohlo být, že si žádný výrobce kotlů (až na ing. Lyčku, a z diskuse zde víte, jak dopadl)nedovolil mé vývody zpochybnit, by mne rozhodně za tento článek rádi nemají.
Odpověď

Vážený pane, jednotky asi nejsou Vaše silná stránka. Konstatování "tepelné ztrázy 10kW za hodinu" je nesmysl. kW ke jednotka výkonu (KJ/s). Kdybyste ji chtěl takto nesmysleně udávat musel byste napsat 10kWh za hodinu.
Odpověď

Vážený pane, Mohu Vás ujistit, že jednotky jsou mou silnou stránkou, neboť původním povoláním i vzděláním jsem učitel fyziky. A to jak jsem to napsal není tím, že bych byl již 20 let v penzi a vše pozapomínal, ale tím, že článek jsem psal původně nikoliv pro odborníky, ale pro ekology a měl mít maximálně 2 stránky, ale vyšel mi na 6 stran a ani přes úporné krácení se mi nepodařilo ho stáhnout pod 3,5 stránky. Původní text této části zněl: ... „tepelné ztráty ve výši cca 10 kW, což je cca 10 kWh za každou hodinu.“ Při krácení jsem musel zachovat tepelné ztráty v kW, neboť to je to, co si každý vlastník domku může přečíst ve svém projektu domku. kW jsou ale toková veličina, která neodborníkovi mnoho neříká, ten chce znát stavovou veličinu, tedy kWh, podle nichž si již hravě spočítá, kolik ho to bude stát, a proto jsem se snažil ho k tomu navést tím zkráceným výrazem, byť jsem si byl vědom jeho nepřesnosti (kdybych to psal pro odborníky, stačilo by pouze uvést dle ČSN a EN tepelné ztráty ve W a nemusel bych ani např. vysvětlovat co to je lambda a jiné). Váš přesnější návrh, uvádět to spíše jako kWh za hodinu, jsem tak z úsporných důvodů bohužel opustil, ale laická veřejnost mi to snad nebude mít za zlé. Přesto Vám za Váš podnět velmi děkuji, neboť je konkrétní, pravdivý a svědčí o pečlivém prostudování mého článku. Za takový podnět se nemusíte stydět podepsat. Kéž by takových podnětů bylo více! S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Vy jste taky blázen. Ještě větší :-)
Odpověď

Omlouvám se, že jsem vztahovačný, až teď jsem si zkotroloval, že ten první Blázen patřil ing. Lyčkovi, no snad se vám ozve :-) Jinak teď už s vámi souhlasím, bez bláznů by někdy nebylo pokroku :-)))
Odpověď

Nepletl jste se.
Odpověď

Ale obdivuji Vás, že jste se hned neurazil. Přiznám se Vám tedy, že jsem taky blázem :-). Snad Vás to trošku utěší.
Odpověď

Proč bych se urážel, vždyť nevědomost hříchu nečiní. Mne může urazit jen odporník :-), a zatím se takový nenašel.
Odpověď

Taky jsme zvažovali krb, ale nakonec jsme pořídili dřevoplynový kotel, zejména z důvodů vyšší účinnosti spalování, dále odpadla nutnost vytvářet po domě teplovzdušné rozvody - využili jsme stávající otopnou soustavu, a v neposlední řadě nemusím denodenně luxovat obývák a každoročně malovat - bordel ze dřeva zůstává ve sklepě. Není pravda, že akumulační nádrž stojí stejně jako kotel, je cca na poloviční ceně, cena expanzní nádrže je potom k celkové ceně instalace zanedbatelná. Všichni výrobci kotlů, které jsme oslovili, nás důrazně varovali před používáním kotle bez akumulační nádrže, dokonce na tyto instalace ani neposkytují standartní záruku. Ve všech návodech je uvedeno, jaké dřevo se v kotlích má pálit. Po roztopení kotle je možné přikládat i velká polena, bez problémů prohoří. Signalizaci přikládání jsme vyřešili primitivním teplotním čidlem v kotli se signalizací v obytné místnosti - cca 250 Kč za součástky. Nechci kritizovat váš projekt, určitě pro mnohé bude vhodný, jen jsem chtěla říci, že není univerzálního léku na každou nemoc, ani univerzálního řešení pro každý dům.
Odpověď

Vážená paní, děkuji Vám za komentář. Nikdy jsem nezpochybňoval, že kvalitní dřevoplynový kotel může mít vyšší účinnost než krb, pokud bude zapojen s akumulací a provozován na jmenovitý výkon a s kvalitním suchým palivem. Celý vtip ale spočívá v tom, že tak v praxi málokdo činí a těžko k tomu někoho nutit, kdežto krbaři to dodržují dobrovolně (neboť jim nic jiného nezbývá, že :-)). Navíc je to celé o penězích, takže výrobci kotlů samozřejmě každému doporučují akumulaci (nejen kvůli zisku, ale je šetrnější vůči kotli), ale oni to nakonec neplatí, takže ji v praxi používá zatím málokdo. Dále je rozdíl mezi tím, když se aku nádrž používá pouze jako vyrovnávací (a tak je tomu u běžných kotlů většinou) a nebo skutečně akumulační (na 24 hodin) - taková nádrž na 3000 litrů pak stojí včetně izolace (bez fitinků a regulace)běžně 77 000 Kč (např. Solarpower), tedy více než běžný kvalitní dřevoplynový kotel. Protože teplovodní krby pracují s podstatně menším tlakem a s podstatně větším objemem vody, tak i příslušné expanzní nádrže vycházejí až o řád vyšší než u kotlů - pro 2500 l akunádrž je to cca 450 litrů za bratru 10000 Kč, což asi ani pro Vás není zanedbatelné. Půlmetrová polena tlustá 30 cm už kotlům mohou činit problémy (buď se nevejdou nebo špatně prohořívají), velkým krbům ne. Souhlasím však s Vámi, že není univerzální řešení pro každý dům, jen jsem chtěl ukázat, že jsou i jiná řešení. S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Vážená paní, ještě jsem zapoměl: - bordel ze dřeva samozřejmě v obýváku máme, ale máme keramickou podlahu a u tak velkých polen to není tak hrozné. Zase jsme ale ušetřili za sklep a pohled na plápolající oheň je velkou konkurencí televize NOVA. - Každý den luxovat nemusíme, neboť nám stačí díky velké akumulaci 2500 l topit v plné zimě obden, nyní stačí i jednou týdně. Používám (dobrovolně) kvalitní palivo, takže krb nám nekouří, malovat tedy každoročně nemusíme. - Krb máme teplovodní, využili jsme též stávající teplovodní soustavu, teplovzdušné rozvody tedy nemáme (a ani bych je nikomu do rodinného domku nedoporučoval, snad jen do chaty). S pozdravem Petr Měchura
Odpověď

Šokující nejsou zjištění pana Měchury, ale fakt, že portál biom.cz. je schopen publikovat bez jakékoliv odborné recenze snůšku odborných nesmyslů, kterou předvedl pan doktor ing, ing, magistr. Jistě je dle titulů vzdělaný v mnoha oborech, ale rozhodně mu chybí základní vzdělání v termofyzice a termodynamice. Pan Sladký, jako člověk s neobyčejně velkou praxí, se to snažil naznačil velice kulantně. Nicmé já to říkám za svoji osobu zcela otevřeně , pan Měchura by si měl doplnit vzdělání v termodinamice - MINIMÁLNĚ.
Odpověď

Biom.cz není recenzovaným časopisem (a nikde netvrdíme, že je). Resp. prostřednictvím možnosti přidávat komentáře ke článkům mohou na případné chyby ve článcích upozorňovat přímo čtenáři. O možnosti vytvořit recenzovanou přílohu Biom.cz nebo Biom.cz přeměnit na recenzovaný časopis diskutujeme již několik let. Pokud najdeme zdroj peněz pro zafinancování recenzování, tak jsme schopni recenzování zavést během velmi krátké doby.
Odpověď

Já myslím, že to pan ing. Lyčka nemyslel vůbec vážně, vždyť jinak bych se zase musel ihned ptát na to samé já. Buďme rádi, že doby cenzury jsou už dávno pryč a že je možné publikovat každý odborný názor, byť třeba nepravdivý, a o recenzi se postarají (zdarma) nejlépe sami čtenáři. Nesmí se to samozřejmě ale zvrtnout v napadání autorů, to jsme si ale už vyjasnili.
Odpověď

Pro odborný časopis je samozřejmě dostatečné, když recenzování obstarají čtenáři. My o recenzování uvažujeme zejména v rámci naší představy, že bychom vytvořili čistě vědeckou přílohu Biom.cz. Stále častěji však uvažujeme o rozšíření redakce a zintenzivnění jak hledání nových článků, tak i vytvoření přesnějších pravidel pro uveřejňování článků. Recenzování v našem podání by bylo velmi rozdílné od cenzury. Mělo by jasně stanovené a zveřejněné pravidla. Všichni redaktoři a redaktorky by byli veřejně známými osobnostmi. Autor by se vždy dozvěděl zda a proč byl či nebyl jeho článek uveřejněn. Jednou z variant je i zveřejňování recenzí článku. Ale i současný Biom.cz má pravidla. Uveřejňujeme pouze články, které se týkají oborů, jimiž se zabývá CZ Biom a články nesmí porušovat zákony České republiky. Redakce má i pravidla pro editaci článků. Bez ptaní opravujeme gramatické a stylistické chyby. Když je ve článku nějaká věcná chyba či nepřesnost, tak potom se domlouváme s autorem/autorkou, na úpravě článku. Avšak redakce není vševědoucí, takže nevylučujeme, že některé články na Biom.cz mohou obsahovat věcné chyby.
Odpověď

Pokud si pletete recenzi s cenzurou,pak je to dostatečně vypovídající argument a raději zavčas a v klidu (a v rámci slušnosti) ukončeme diskuzi. Recenze je pro solidní médium né povinnost, ale něco na způsob pudu sebezáchovy. A mohu Vás ubezpečit, že mezi "zasvěcenými" se o Vašem příspěvku opravdu žívě hovoří i "díky" AE a CZB.
Odpověď

Ujišťuji Vás, že recenzi si s cenzurou nepletu, té jsem si kdysi užil dost. A ing. Slejška Vám ve svém komentáři vysvětlil, že byť CZ BIOM není recenzovaným časopisem, tak nechal můj článek svým způsobem předem recenzovat p. Sladkým, což je zcela v pořádku. Recenze ale není napadání osob, což jsme si ale už asi vyjasnili. Kdybych nestál o opravdu odbornou, věcnou recenzi, tak ten svůj článek nebudu přece publikovat. Nevím sice, kdo patří mezi ty "zasvěcené", ale jsem jen rád, že se o mém příspěvku živě hovoří právě díky AE a CZB, neboť i právě k tomu tato media slouží. A mohu Vás ujistit, že všechny (tedy i ty Vaše) připomínky beru velmi vážně a okamžitě znovu překontrolovávám, zda jsem někde neudělal chybu - kvůli Vám jsem tak již např. prohlédl komín, zda tam nedochází ke kondenzaci, stejně jako jsem očistil trubky výměníků, abych zjistil, zda na nich nedochází k nízkoteplotní korozi. Nedochází, a nemám důvod lhát - lhal bych totiž především sám sobě, mně by se to v první řadě vymstilo. A zrovna nyní topím - a po 10 dnech bez topení mi přitékala do krbu voda z akunádrže po několik hodin jen 28 stupňů teplá - a přesto vše bylo opět v pořádku. A dosud mi nikdo ze "zasvěcených" nevysvětlil, proč? Proč, když jsem si to nechal předloni zapojit od renomované a zkušené topenářské firmy, tak to ani po třech opravách nefungovalo, a proč to nyní po mých úpravách funguje po celou zimu bez problémů? A právě to je to, co zveřejněním mého článku sleduji - vyvolat co nejširší diskusi odborníků teoretiků či starých praktiků, ale i laické veřejnosti, abychom si tento jev co možná nejúplněji vyjasnili. Proto vítám každý příspěvek, především pak ty nesouhlasné (ty souhlasné mi mnoho nepomůžou) a vůbec mi nebude vadit, když se nakonec ukáže, že nemám pravdu, protože ten krb by mi to stejně záhy řekl sám. Proto, jak sám víte z mého komentáře k jinému příspěvku, zatím nikoho nenabádám k následování, dokud nebude tato diskuse ukončena. Takže pokud ještě máte nějaké argumenty, budu rád, kdyžje budete publikovat, pokud ne, odpovím ještě podrobněji na ty, které jste již zde publikoval, aby mohli reagovat jiní. Samozřejmě v rámci slušnosti. S přátelským pozdravem Petr Měchura
Odpověď

:-DDD recenze = cenzura :-DDD
Odpověď

Pan JUDr. Ing. Ing. Mgr. Petr Měchura publikoval podobně tendenčně zkreslené informace i na portálu TZB-INFO.CZ viz http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3138 Na tomto portálu se k výtkám diskutujících prozatím nevyjádřil.
Odpověď

Upřímně Vám děkuji za Vaše upozornění! Pravdou je, že jsem TZB-info po výstavě Pragoterm, kde jsem je kontaktoval, někdy koncem listopadu 2005 přeposlal některé argumenty pro zavedení podpor z SFŽP i pro telovodní krby (o mne už nešlo, já jsem ji samozřejmě před rokem nezískal), pak mne žádali 29.11. o doplnění, které jsem jim zatím neposlal (ten mail jsem si proto dodnes ještě nesmazal - mám ho v počítači jako rest, chtěl jsem jim zaslat později komplexnější materiál, něco na způsob toho z BIOM, ale upravený pro cílové čtenáře - na TZB INFO nejde o nadšené ekology), takže jsem myslel, že to ještě neuveřejnili, nicméně jak jsem až nyní díky Vám zjistil, tak to už (nebo až) 13. 3. 2006 uveřejnili, na což mne ale vůbec nijak neupozornili (což je chyba, a ani diskuse autorovi, jako na CZ BIOM, zpět nechodí, a já na TZB-INFO tak často také nechodím, abych to mohl zjistit, jinak tento portál vřele doporučuji - je super!), takže jsem o tom dosud vůbec nevěděl - pokusím se to ale přes víkend alespoň co budu moci napravit, neboť každý seriózní dotaz zasluhuje vždy seriózní odpověď - a kdybych o ně nestál, tak bych to přece neuveřejňoval. A zda skutečně jde o tendenčně zkreslené informace budete moci nejlépe posoudit sám z obou diskusí. A ty notorické nevěřící Tomáše pozvu za odměnu ke mně domů se na to podívat - snad ještě bude zima (nekamenujte mně!) a budu topit, i když zatím to tak nevypadá. S pozdravem "A přece se točí" Petr Měchura
Odpověď

Vážený pane Měchuro! Nejsem žádnej teoretik, ale problematika mne zajímá, zejména ještě dotažená do pasívního stavu ve smyslu nespotřebovávat žádnou jinou energii-tedy samotížný systém. Myslím, že ve vaší nemovitosti jste oprávněně systém co nejvíce zjednodušil(třeba za cenu častějších ručních zásahů). Jen mne zarazilo několik čerpadel a také že se v bilanci nezmiňujeteodkud berete do krbu ten nadbytek vzduchu.Neochlazujete si zbytečně místnost s krbem "čerpáním vzduchu" krbem asi netěstnostmi místnosti krbem nebo zvláštnám otvorem? Neměl byste mít k ohništi zvláštní přívod vzduchu z venku, aby v místnosti nebyl podtlak a nebyl přes místnost přiváděn studený vzduch do krbu? Jinak Vám přeji radost že Vám to funguje. Plaček
Odpověď

Na samotíž musíte mít sklep, a krb ve sklepě je blbost (leda, že by se na něj dívaly myši), jediná rozumná možnost ještě je, že byste měl jednu ohromnou místnost v přízemí (vytápěnou krbem přes sklo a jeho ztrátami konvexí) a vodou vytápěl jen hořejšek. Ale i pak mohou nastat problémy, neboť sloupec vody v krbu má menší výšku než v kotli, takže ten vztlak je menší, a dále je stavěn na větší výkony, takže ty trubky by musely být tlustší, a pokud se Vám naráz přivřou termoventily nahoře na tělesech, krb se může lehce přehřát, což je nutno ošetřit. Ručních zásahů, až doladím regulaci, nebude třeba (natož častých). Na krb mám samozřejmě jen jedno čerpadlo (GRUNDFOS UPS 25-60), ale přesto, že lze u něj nastavovat jednu z jeho tří rychlostí pouze mechanicky, já jsem ho přinutil měnit výkon ve třech stupních i na dálku, takže mi po 90% doby spotřebovává jen trapných max. 40 W, či spíše 20 W., a jen po 10% doby běží naplno na 90 W - to vše je umožněno právě díky vypuštění trojcestného termostatického ventilu a ekvitermní regulace (uvidíte, jak někteří odborníci mne budou mít za to opět za tupce, nicméně to funguje perfektně...). Další čerpadlo je elektronicky řízené pro ústřední topení (na radiátorech jsou termoventily, tak aby při jejich přivření automaticky stáhlo svůj výkon), třetí je solární a čtvrté je pro převod přebytků tepla ze 400 l zásobníku TUV do 2500 l AKU nádrže (zrovna dnes už bylo tolik tepla z 10 m2 kolektorů, že jsem to přepouštěl do AKU nádrže, nebo v zimě jsem si přitápěl 3 kW elektrickou tyčí ze zásobníku TUV do topení (v akunádrži mám pro jistotu dlaších 6 + 9 kW elektrických tyčí, letos jsem je ani nepoužil, dřevo mi nedošlo). Ke krbu samozřejmě přivádím vzduch z vnějšku (na fotkách v Alternativní energii je to vidět), ale opravdu účinné krby spotřebovávají podstatně méně vzduchu než ty starší (jinak by totiž nemohly mít účinnost kolem 80%), natož ty otevřené. Zdraví Petr Měchura
Odpověď

Omlouvám se, že se ještě jednou vracím k vašemu komentáři, ale ta první Vaše věta je nepřesná: Pokud jste myslel "žádnou jinou energií" jen tu elektrickou, pak prosím, ale pokud jste to myslel ve smyslu "žádnou další energii", tak z hlediska výsledné účinnosti sice možná ušetříte 30 W na chlazení elektromotorku čerpadla(a to ještě jen, pokud bude na vratné větvi a mimo vytápěnou místnost, zbývající část jeho příkonu se ale stejně převede přes mechanickou na tu konečnou tepelnou energii do topné vody, takže z hlediska vytápění není ztrátou, a pokud byste ho dokonale tepelně zaizoloval, prakticky všechen jeho příkon se dostane do vody, a o jeho přehřátí nemusíte mít obavy, neboť je chlazeno topnou vodou), ale je klidně možné, že ztratíte daleko více tepelné energie (a o tu Vám přece jde) díky nemožnosti přesné regulace a optimalizace výkonu kotle. Obdobně se to má i s Vaší třetí větou - z hygienického hlediska je nezbytná 3 hodinová výměna vzduchu v obytných místnostech, takže pokud by Vám krb např. každé tři hodiny spotřeboval kubaturu vzduchu všech přilehlých místností, tak je vše OK (i když ne možná s tepelnou pohodou místností). A pak bude záležet na tom, jaká okna máte s jakou průvzdušností. Takže to, že krb odebírá vzduch též z obytné místnosti, je do určité míry pozitivní, je ale třeba najít právě tu rozumnou míru. Rozumným kompromisem asi je, když pod rošt přivádíte venkovní vzduch, a vnitřní vzduch používáte na omývání čelního skla a jako sekundární k dokonalému spálení všech plynů, což většina kvalitních účinných krbů již dokáže (a pokud toto teplo využijete jako já dalším výměníkem v kouřové komoře, pak je to super) Zdraví Petr Měchura
Odpověď

Inu, je to pravda , ze bezne kotle splnuji pozadavky pouze jsouli v pernamentnim provozu na plny vykon.Jiz treti rok vytapim dum s tresnovymi peckami, coz je ve skutecnosti nezadouci zemedelsky odpad. Peletkova kamna nebo peletkovy horak splnuje vsechny pozadavky pro perfektni spalovani. Musim pripomenout ,ze zvyseny objem vzduchu je nutny pak ovsem vykon vzrostl na 90%. Je treba pripomenout ,ze pecky maji trochu vetsi vyhrevnost nezli drevene pelletky a tudis spotreba je mensi.Takze hledejme a badejme az na tech 110%. pokud chcete par fotek a nebo vice informaci tak me skrabnete par radek. g.h.
Odpověď

Vazeny pane Hlobilku, pokud byste byl ochoten venovat trochu sveho casu sepsani svych zkusenosti s timto zpusobem vytapeni, tak mi bude cti to na Biom.cz uverejnit. Peletkova kamna na pecky nejsou zrovna beznym zpusobem vytapeni, takze se domnivam, ze by to mohlo ctenare Biom.cz zaujmout. Preji krasny den, Antonin Slejska
Odpověď

A myslím, že by to určitě zaujalo i čtenáře z okolí Vizovic, švestkové pecky asi taky dobře hoří :-))) Kdo ví co s nimi dosud dělali, může nám dát někdo zprávu?
Odpověď

Vážený pán JUDr.Ing.Mgr. Měchura Váš článok som čítal v časopise asi min. 5 krát. Musím povedať že je veľmi zaujímavý, určite mnoho súčasných a budúcich "krbárov" v ňom našlo inšpiráciu. Nedá mi však opýtať sa na nasledovné otázky, ktoré by ma zaujímali: 1. Vo Vašom článku píšete že teplota vratnej vody z akumulačnej nádrže je 30°C. Mňa zaújíma, ako zabezpečíte aby táto teplota bola konštantná, keď ste odstránili trojcestný ventil? Pochopím ešte, že začnete topit v krbe ked vratná voda bude mať okolo tých 30°C, ale ako dlho vám vydrží táto teplota keď sa v akumulačnej nádrži bude akumulovať teplota 90°C? Nedôjde za krátky čas ku zvýšeniu teploty vratnej vody a tým zníženiu vami deklarovanej účinnosti krbu? 2. Ďalej píšete, že nie je nutné kupovať drahú vysokotlakú akumulačnú nádrž, preto že krbu postačuje nižší tlak a tak je možné kúpiť lacnejšiu nízkotlakú. Preto ma zaujíma aký tlak bude mať Vaša topná sústava keď "zvýšite" jej kapacitu o 25% zvýšením teploty na 105°C? Neprekročí požadovaný tlak za predpísanú hranicu? Dúfam že sa skoro dočkám odpovedi na moje laické otázky. S pozdravom Štefan zo Slovenska
Odpověď

Vážený pán Štefan, som veĺmi potěšený, že sa moj článok číta aj na Slovensku. Pokial byste vedel o volakom slovenskom serveru s touto tematikou, napíšte mi a budu ho rad publikovať aj tam. Konštantnú teplotu 30 oC mám zabezpečenú jednodúchym vrstvením v akunádrži (derovaná trúbka)po cez 90% doby nahrievania (pak teplota samozrejme stúpa a účinnosť klesá). Podmienkou ále je, aby sa topná voda priveľa nemiešala - to ide urobiť napr. termostatickym ventilom zpetnej vody z každého radiátoru nastaveným na 30 oC a predimenzovanim týchto radiátorov. S odstránenym trojcestnym termostatickym ventilom vo vetvi krbu to nie má žiadnú súvislosť. Tlak v sústave mám konštantný - z hľadiska tlaku ide o otvorenú, tedy beztlakú sústavu (expánzia je len 1 m nad radiátorom v kúpelni v patre), no cez túto skútečnosť vzduch nie má žiaden prístup k topnej vode (je tam membrána) a při eventuálnom pretopení či stúpnutí tlaku v sústave se otvára ihneď pretlakový ventil na akunádrži (zatial k tomu nedošlo). Preto tlak v sústave nemá žiadnu súvislosť s jej teplotou. Ospravedlňujem sa za nie práve čistú slovenčinu, už som, bohužial, písať po slovensky trocha zabudol. S pozdravom Petr Měchura
Odpověď

Vážený pane Měchura, přečetl jsem si i celou diskuzi a nějak se mi vytratila Vaše odpověď na problematiku zvýšení energetické kapacity AN zvýšením teploty na 105°C. S jakým tlakem tedy pracuje Vaše soustava ? Je-li otevřená/beztlaká, tak nechápu přítomnost expanzní nádoby. Osobně to řeším umístěním AN 2m3 s volnou hladinou (těsněné víko kvůli odparu vody a přepadová hadička pro případ přetopení) na zateplenou půdu. Samozřejmě se s ní počítalo již při návrhu krovu a jeho únostnosti, i když proti střešní krytině a možnému sněhu jsou nějaké 2t docela maličkost. Díky tomuto umístění jsem ušetřil čerpadlo a použil samotíž od teplovodního výměníku krbových kamen (je to cca 8 m prakticky kolmo vzhůru) a stejně tak ušetřím i po osazení přes zeď umístěných solárních panelů coby střechy balkónu o patro níže. Čerpadlo pro radiátory dokáže, předpokládám, honit teplou vodu i dolů, a protože jsou samozřejmě použity termostatické ventily, zvolil jsem Grundfos Alpha Pro 25-40. Ono je to totiž snad zatím jediné čerpadlo se stejnosměrným motorem s permanentními magnety a vnitřní samoregulací a tím i minimální spotřebou 6W. Každopádně máte moji podporu, zavděčit se všem prostě nejde. Buďto to je moc přetechnizované a pro běžné lidi nesrozumitelné nebo naopak z vědeckého hlediska samá "polopravda". Až letos dostavíme, také budu celou zimu sledovat a experimentovat, protože jsem si již několikrát ověřil, že informace od renomovaných odborníků a praktiků jsou velmi často velmi vzdálené od pravdy a ověřitelné reality. Ale ono je to při současném vývoji ve všech oborech najednou asi nemožné chtít, aby většina věděla většinu a nehlásala jen bludy opsané od někud, nejhůře z prospektů některých výrobců. Všem experimentům zdar a více chuti publikovat své zkušenosti experimentujícím ... Mirek Kovář, Brno
Odpověď

Moje soustava není otevřená, i když je beztlaká. Nad nejvyšším radiátorem není expanzomat, ale beztlaký aquamat (bez ventilku) s objemem rovnající se objemu vytlačené vody. Tím je voda oddělena od atmosféry ale současně není zvyšován tlak v soustavě při nahřívání. Tlak v akunádrži je tedy pouze hydrostatický cca 0,5 barr, takže voda se tam vaří až při cca 107 oC - a tím lze tedy bezpracně zvýšit její akumulační kapacitu a zlepšit bezpečnost systému (nejde o tlakové zařízení s nebezpečím exploze při poruše). Samotíž bude fungovat bez problému, pokud ale máte dostatečně dimenzované trubky (pr. min. 32 mm), pouze do doby, než bude nádrž již nahřátá a rozdíl teplot mezi horní a spodní částí nádrže malý - pak už samotíž může být pomalá, aby pobrala celý výkon krbu (nevím jaký máte krb, ale nezapomeňte, že může být i přes 30 kW a při rozdílu teplot na konci nahřívání třeba jen 10 oC už ta voda musí protékat pěkným fofrem, aby všechno teplo dokázala převést). Navíc počítejte s tím, že přes volnou hladinu se Vám bude do vody rozpouštět kyslík, takže vám bude rychleji reznout kotel, radiátory i nádrž. Mnoho štěstí při experimentech přeje Měchura
Odpověď

Aha, děkuji za vysvětlení, nějak jsem si neuvědomil velikost závislosti teploty varu na tlaku, že i ten hydrostatický +0,5 barr stačí. I když asi tuto teplotu stejně v praxi nevyužíváte, protože pak nemůžete otevřít přívod k hornímu radiátoru nebo to musíte směšovat trojcestnými ventily ... Krbová kamna máme 12,5/6,5 kW (celkový/voda) a měděné trubky 28x1 mm, tak to snad bude stačit. Při přiblížení se přes 90°C stejně bude nutné dále nepřikládat, spíše přidusit ... "Volnou hladinu" mám, řekl bych, na podobných principech jako vy. Nádrž bude mít ve studeném stavu hladinu cca 4 cm od vrchu a při nejvyšší teplotě bude zcela plná. Při případném přehřátí přeteče právě zmíněnou hadičkou. Nádrž je nerezová, takže jí rozpuštěný kyslík nevadí a pokud se nepletu, z teplé vody, která je vždy u hladiny, se bude kyslík spíše vytěsňovat než rozpouštět. Principiálně bych řekl, že i ve vašem případě při chládnutí nádrže nasáváte vzduch i s kyslíkem, který se pak do vody může rozpuštět. A jestli je v aquamatu membrána oddělující vodu a vzduch, pak budete mít naopak problém s jejím stárnutím za přístupu vzduchu, nebo ne ? Napdá mě teď, že pokud to jinak nepůjde, vložím do nádrže na hladinu nafukovací vak s vyústěním ven a přístupu čerstvého vzduchu tak zemezím - děkuji za vnuknutí nápadu :-) Ještě bych vás chtěl na oplátku inspirovat k úvaze o rekuperačním větrání obytných místností, ale o tom až někdy jindy nebo jinde ... ? S pozdravem Kovář
Odpověď

I kdybych ten termoventil nahoře otevřel naplno, bude z toho akorát parní topení. Ve skutečnosti pouští tak málo, že se to ihned ochladí pod 100 oC, takže bez problému. Takže volnou hladinu budete mít po 99 % doby. Kyslík je pěkný svinstvo, rozpouští se potvora ve vodě děsně rád, ať je teplá nebo studená (nepleťte si to se sodovkou, tam je kysličník uhličitý). Mně se žádný vzduch nenasává, jen vak aquamatu splaskne. Gumě vadí především ozon a sluneční záření, ne vzduch. S tím vakem v akunádrži je to dobrý nápad, jen kdyby ta guma vaku vydržela těch 100 oC, což nevydrží. A nesmíte mít žádný radiátor výše než vak, jinak to bude přisávat vzduch, ale to asi není váš problém. Rekuperace je dobrá věc, ale drahá, takže se skutečně vyplatí jen u větších staveb, u rodinných domků to lze obejít jinak - já např. rekuperuji zkažený vzduch v krbu jako topný vzduch - blíže viz diskuse k mému článku na tzb-info - je to zdarma a dokonalé. Experimentujte ale dál, je to zajímavé. Hodně úspěchů přeje Měchura
Odpověď

Dobrý den Ohledně problému s rozpouštěním kyslíku a odparu vody z otevřené akumulační či expanzní nádoby, jsem kdysi na internetu narazil na způsob řešení pomocí oleje. Ten se ve vrstvě nalil na hladinu a zamezil tak přístupu vzduchu. Nemám toto řešení nijak vyzkoušené ani jsem nad ním nikdy moc neuvažoval, protože jsem ho nepotřeboval, ale při čtení této diskuse jsem si na něj vzpomněl a snad někomu pomůže. S pozdravem David
Odpověď

O tomtéž jsem uvažoval před 25 lety u svého prvního slunečního domku, kde mám akunádrž 2x2x2m, u které je roh oddělen stěnou (trojúhelník 30x30x43 cm na výšku nádoby 2m) do této části přetéká trubičkou expandovaná voda z uzavřené části nádrže. Tím se jednak podstatně zmenší plocha vody, která je ve styku se vzduchem, a přitom se plně využije celé akumulační schopnosti vody, tedy i expanze. Na hladinu vody v této oddělené otevřené části jsem předpokládal nalít olej - do tohoto stavu realizace jsem se ale zatím u tohoto domku nedostal, jeho dokončení bylo pozastaveno mou vysokou pracovní zátěží v porevoluční době (zkrátka socialismus přál vymejšlení a improvizacím časově podstatně lépe, než byznis). Problém však vidím s odparem těkavých látek z oleje vysokou teplotou a jeho postupné vysychání a tuhnutí a usazování na stěnách. Myslím, že ten olej lze v mém případě s podobným účinkem nahradit plovákem např. z polyetylenu, který by měl tvar expanze a plaval na hladině a pohyboval se s ní dle expanze nahoru a dolů a těch pár milimetrů čtverečních po stranách by asi masivní rozpouštění kyslíku nedovolovalo, zvláště když to není pod tlakem. Možná by šel s lepším úspěchem použít nějaký těžký plyn, který by byl nerozpustný ve vodě a netěkal. Pokud má někdo zkušenosti s těmito řešeními, nechť se pochlubí, sám jsem na to zvědav. Zdraví Měchura
Odpověď

Slovní úloha pro pana Bursíka!!!!! zadání naleznete zde: http://www.energ.cz/index.phtml?polozka=13 Máme tedy 1,7 milonů tun biomasy Energetická hodnota biomasy 1.700.000 t * 16,5 GJ/t= 2805000 GJ / 3600 = 7 792 GWh Průměrná spotřeba energie domácnosti (topení) 20 000 kWh = 0,02 GWh ....(porovnejte se svoji fakturou za topení) Kolik domácností v nejlepším možném případě tedy vytopíme? 7 792 GWh / 0,02 GWh = 389.583 domácností Podle výpočtového modelu strany zelených je tedy pravdivý výrok: 389.583 domácností > 200.000 + 265.000 + 359.000 domácností a bytů. Co se pak může stát, když zakážeme cca. půl milonu lidem topit uhlím a nebude ten rok zrovna nejlepší počasí, takže žádná sklizeň biomasy neproběhne? Budou naštvaní. Bude jim zima. Budou topit plastovými láhvemi. a ve vzduchu budou poletovat miliony litrů emisí z nafty. A budou ještě víc zadlužený. Atomu zdar Vám pane Bursík. Vám Tleskám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! viz: http://www.mesec.cz/clanky/martin-bursik-umime-snizit-socialni-pojisteni/ Máme k dispozici výpočtový model, který realisticky umožní dosáhnout do roku 2010 náhrady vytápění uhlím ekologicky čistými technologiemi. V tuto chvíli topí uhlím 9 % domácností. V případě kamen, kterých je zhruba 78 tisíc, stačí vyměnit palivo - lidé si namísto uhlí a briket objednají dřevo a ekobrikety. Náklady na palivo jsou již v tuto chvíli nižší, než je tomu u uhlí. Například u standardního nezatepleného domku činí roční náklady na topení dřevem kolem 10 tisíc, u hnědého uhlí kolem 23 tisíc. Kromě toho chceme snížit DPH u biopaliv z 19 na 5 %. Navíc zplynovací kotle na dřevo mají výrazně vyšší účinnost a nižší emise. Pak je tady 359 tisíc bytů, které provozují na uhlí ústřední topení. Pro každého zájemce z nich chceme připravit model financování výměny kotle, který pro ně bude ekonomicky velmi zajímavý. Navrhujeme, aby dnešní dotace Státního fondu životního prostředí na nový kotel ve výši 50 % zůstala zachována, ale mohl o ni požádat kdokoli splňující technické parametry. Tato dotace bude nároková, dostane ji každý. Vedle toho stát vyjedná s některou z komerčních bank speciální úvěr na záměnu kotlů z uhlí na biopaliva, který by byl splatný během cca 11 let s úrokovou sazbou kolem cca 4,5 %. Garanci převezme stát. Uživatel bude úvěr splácet z úspory za náklady na palivo vzniklé výměnou energického zdroje. Celkové výdaje ze strany státu by neměly převýšit 21 miliard korun, což je realisticky ufinancovatelné.
Odpověď

Nevím, kolik máme u nás k dispozici milionů tun biomasy, ale pan Bursík je především politik, nikoliv ekonom či matematik. To, že dělá kariéru za Stranu zelených, ještě vůbec neznamená že rozumí ekologii (sice ji vystudoval, ale on sám hydrobiolog, tomu snad rozumí). A nevšiml jsem si, že by tomu v té straně nyní někdo dobře rozuměl (jinak by mu asi podstrčil lepší podklady, že). Ono to opravdu chce znát dobře, mimo jiné, i matematiku. P.S.: Vy byste si ale měl znalosti matematicky také trochu doplnit, Vámi udávanou výhřevnost splňují pouze lněné stonky a to ještě při 100% účinnosti spalování. Reálná hodnota výhřevnosti dřeva (a slámou asi doma topit nebudeme)by byla při použití krbů nebo kotlů s akumulací maximálně 12 až 13 MJ/kg. Tím hůře ale pro p. Bursíka.
Odpověď

Dobry den , p. Mechura Precital som si vas clanok a velmi ma zaujal, ale som laik a nerozumjem niektorym veciam. Nas dom by som chcel podobne ako vy vykurovat pomocou toplovodnej krbovej vlozky(spolu s plynovym kotlom). Preto by som vas poprosil o nejake blizsie informacie ohladne zapojenia vsetkych sucasti(nakres) Pripadne ak by ste mi boli ochotny poradit ohladne dodavatelov (vyrobcov)jednotlivych prvkov - hlavne akumulacnych nadrzi. Ak by ste boli ochotny posunut svoje Know-how aj obycajnym ludom, uvital by som osobne stretnutie a predstavenie vasho systemu. Dakujem za odpoved. S pozdravom a prianim tepleho domova Patrik Katrencik
Odpověď

Obraťte se na topenářskou firmu, tou já nejsem - tam vám mohou poradit. Aku nádrž mi dělal soused, takže dodavatele za které mohu ručit neznám.
Odpověď

Bohužel mi nezbývá, než odpovědět v podobném duchu: já jsem si akumulační nádrž navrhnul sám a zhotovila mi ji jedna ostravská firma a to až po delším hledáním firem, které se zabývají svařováním nerezu (gastronomie, zdravotnictví). I celý systém jsem si navrhoval sám, protože za "profesionální" návrh bych zaplatil majlant, nehledě k faktu, že většinou je návrhář nastrčený od nějakého výrobce, takže vám tam navrhne to, co ta firma vyrábí a nikoliv, co byste opravdu potřeboval ...
Odpověď

Vážený pane, velmi mne zaujal Váš článek "Vytápění biomasou v rodinných....." i následná diskuse "nevěřících". Chystáme se s rodinou stavět rodinný domek a hledáme ekonomický i ekologický způsob vytžápění a ohřevu TUV. Projektanti i topenářské firmy v okolí se drží " železné košile ", plynový kondenzační kotel-podlahové vytápění a krb " na oko" a přitápění. Nebo tepelné čerpadlo, ale to nám pořizovací cenou a špatnými zkušenostmi našich známých ( možná špatný návrh )neučarovalo. Nechceme Vás otravovat laickými dotazy, více by nás zajímalo, jestli znáte firmu, která Vámi popsaný systém umí navrhnout a popř. realizovat. Děkuji. S pozdravem Petr Fukala
Odpověď

Tak to Vás zklamu, já jsem také žádnou nenašel a s tou původní jsem se musel rozloučit, takže jsem si to musel nakonec udělat celé sám s pomocí firmy ATON. Navrhnout jsem si to ale musel sám a nést za to plnou odpovědnost a upravovalo se to, takže zatím nemůžu sloužit. A úplně to moje asi okopírovat nejde, jistě máte jiné podmínky.
Odpověď

Chápu.Zahlodal ve mě červík no spíše červ. V každém případě DĚKUJI za Váš zájem. Krásný den. Petr Fukala
Odpověď

Pokud by ve Vás ale hlodal červ pochybností, tak Vám to mohu za pár měsíců, až budu zase topit, předvést v chodu. Problém není ve schématu, to už jsme si v obsáhlé diskusi, kterou jste jistě četl, vyjasnili. Problém je pouze v doladění automatické elektronické regulace, tu minulou zimu jsem pomocí ručních zásahů zkoušel různé provozní a havarijní stavy a to je teď třeba přenést do regulace a nastavit přesně spínací teploty (na míru mi ji dělala firma elektro Šimčák). Problém je též v čidle teploty kouřové komory - když se dotýká komory, tak sice zapne včas po zatopení oběhové čerpadlo, ale pak se může při topení lehce přehřát přes 130 oC, kdy havarijně vypne vše, tedy i čerpadlo, pokud ho oddálím, pak zase při zatápění spíná pozdě. A to ho potřebuji ještě naučit včas automaticky vypnout čerpadlo při konci topení, abych nehonil zbytečně horkou vodu přes vychládající krb - to jsou ty drobnosti, které je třeba tuto zimu doladit, vyzkoušet, a pak bude teprve možné tento systém odpovědně doporučovat dalším. Takže pokud budete stavět pomalu, tak máte šanci :-))) Hodně úspěchů přeje Měchura
Odpověď

Co se týče zapínání čerpadla pro teplovodní výměník v krbu, dovolil bych si navrhnout toto univerzální řešení pro podobné případy: dvě teplotní čidla, jedno na vstupu a druhé na výstupu z výměníku. A při diferenci např. 3°C (kladné pochopitelně) zapínat čerpadlo. Pokud není výměník protiběžný, což podle vašeho popisu nepředpokládám, rozjede se to ve výměníku samotížně = vznikne teplotní diference, a zapne čerpadlo. Navíc pak můžete podle velikosti teplotní diference regulovat/přepínat i otáčky čerpadla a výrazně tím zefektivnit provoz. Ale třeba vás napadne něco elegantnějšího i s jedním čidlem ... :-)
Odpověď

Vážený pane Kováři, Když jsem psal svůj buřičská článek, počítal jsem samozřejmě především s kritikou, ale též s tím, že někdo přidá své zkušenosti a bude se snažit můj systém dovést do úplného spolehlivého konce, tak, aby se to mohlo průmyslově vyrábět a topenářské frimy aby netápaly. Je smutné, že po půl roce a stovkách diskusních příspěvků na cz.biom nebo tzb.info jste vy jediný, kdo chce také přiložit ruku k dílu. Za to Vám velmi děkuji, kéž by tak postupovali i ostatní odborníci, které jsem o to několkrát prosil. Jinka Vaše řešení, ač univerzální (nebo právě proto) v mém případě použít nelze - samotné výměníky sice nejsou protiběžné, ale celý systém všech tří ano, takže sifonový efekt nefunguje, alespoň ne dostatečně rychle, aby se ten prostřední trubkový výměník během pár minut od zatopení nepřehřál a nezačal vyrábět páru. Vyřeším to jednoduše tím, že buď domluvím regulaci, aby čerpadlo vypínala třeba až při 250 oC a ne již při 130 oC (které, pokud je čidlo ve vodě, zcela stačí, já ho ale mám na kouřové komoře), pokud ovšem teplotní rozsah čidla dovolí, nebo čidlo oddálím a naopak přesvědčím regulaci, aby spínala již při nižší teplotě (teď tam je tuším 65 oC), třeba 40 oC, ale pak zase musím řešit odstavení čerpadla při dohoření paliva - takže to první řešení asi bude lepší. Zima se blíží, měl bych už na tom začít pracovat, děkuji za připomenutí :o) S pozdravem Petr Měchura PS: Jak jste vyřešil (levně, tedy bez elektroniky) regulaci/přepínání otáček čerpadla?
Odpověď

Asi jsem někde v textu přehlédnul, jak ty výměníky máte zapojené, ale jestli můžete pohybovat čidlem teploty, tak by snad neměl být problém, umístit jej na výměník, který je nejblíže plameni a tedy bude ohřát jako první. Ono je to totiž principiálně jedno kam, hlavně, aby, když hoří plamen, byla na něm vyšší teplota než na přívodu vody, a to stačí pouze o pár stupňů, což snad dosáhnete i vedením - prohřátím trubek již při roztápění. Pokud by jste měl mít problém s upevněním teplotního čidla na výměník, tak bych doporučil táhnout čidlo k potřebnému místu vnitřkem trubky (vodou), a tím zajistit, že nebude namáháno nikdy více než ve vašem případě 105°C. Co se týče přepínání otáček, tak já to ve svém systému neřeším, protože mi to bude pracovat samotíží (čeká nás teprve první zima). A na okruh topení jsem zvolil Grundfos Alpha Pro s vnitřní automatickou regulací a mnohonásobně vyšší účinností, takže ať si těch 6W jede klidně pořád ... Pokud máte klasické čerpadlo s asynchronním motorem, tak buďto frekvenční měnič a nebo levně 3 relé a ovládání procesorem systému podle rozdílu teploty. Úplně jednoduše elektronikou např. se čtveřicí OZ nebo komparátorů (čím větší rozdíl teplot, tím spíná další relé vyšší otáčky čerpadla) = cca 150 Kč včetně relé.
Odpověď

Jste opravdu moc hodný, ale nejblíž plameni je samozřejmě výměník krbu, ale ten má 80 litrů, zatímco trubkový výměník nad ním jen 0,5 litru, takže vaší radu nelze uplatnit. Trubkou to také táhnout nelze - je to úzká silnostěnná coulka, to by mi už skrz neprotékalo vůbec nic. Na tu samotíž bych až tak nespoléhal, pracuje sice jistě, ale pomalu! Čerpadlo s elektronickou regulací je více jak dvojnásobně drahé, frekvenční měnič s automatikou asi nevyjde o moc levněji, co je OZ nevím, ale stejně je třeba ještě k tomu elektronická regulace čerpadla, což určitě celkem nebude oněch 150 Kč, ale spíše jak desetkrát tolik. Proto přepínání čerpadla bez elektronické regulace řeším pouze přepínáním vinutí (což lze pouze u Grundfoss, kde je to přístupné).
Odpověď

Pardon za stručnost, vysvětlím zamýšlený levný návrh: 4x OZ = elektronická součástka operační zesilovač, kterým bude vyhodnocováno, jestli a o kolik je teplota na výstupu vyšší než na vstupu a bude ovládat jednotlivá (3) relé, které přímo spínají ta jednotlivá vinutí standardního čerpadla (třeba Grundfoss). Tato elektronika obsahující 4x OZ, pár odporů, 3x tranzistor, 3x relé a nějakou svorkovnici by skutečně nemusela stát více než těch 150 Kč (nejdražší jsou ta relé) + cena práce toho, kdo to postaví na nějakou univerzální destičku. Ale teď mě napadá, že by se to už někde mohlo i vyrábět, protože podobný problém řeší jistě skoro každý majitel čerpadla ...
Odpověď

Tak teď už je to jasné. Pokud by to bylo opravdu tak jednoduché, tak je to super! Samozřejmě že se to již vyrábí, ale vždy pouze v rámci nějakého kompletu elektronické regulace, a tu neseženete pod 10 000 Kč. Pokud by se tato jednoduchá věcička vyráběla samostatně za tu úžasnou cenu s informací, u kterých čerpadel se dostanete (aniž ho poškodíte) k přepínání vinutí (zatím vím pouze o Grundfosu), tak máte 3stupňovou regulaci (0 - 1 - 2 stupeň), já jsem to vylepšil ještě o vložení jednoho stupně mezi 0 a 1 (dal jsem tam obtok, který reguluji normálním kohoutem od radiátoru, tedy za pár korun, takže mám 0 - obtok regulovatelný od min. do max. 1.stupně - 1 - 2). Obvyklé řešení renomovaných topenářských firem je totožné jako se spínání slunečních kolektorů - tedy přes diferenční elektroniku spínání a rozpínání čerpadla, tedy 0 - max., při přehřátí AKU vše vypnout, v nejhorším se solaren vypaří. U kolektorů to tak nevadí, ale u kotlů, zvláště těch, které mají v sobě hodně vody, a těch je vetšina, než se plně vypláchnou studenou vodou po spuštění čerpadla, tak se většinou přehřejí, tedy v nejlepším případě (ale drahém - cca 5000 Kč za bezpečnostní sadu) se vám vyleje 80 litrů vařicí vody do kanálu a kotel sténá teplotním rázem, v tom horším to začne někde syčet či něco praskne a máte z domku sentinel. Stává se to především na konci nabíjení AKU, kdy již i dole je vyšší teplota nad 80 oC, a současně nahoře např. 85 oC, takže se čerpadlo touto automatikou sepne až když má kotel přes 90 oC, což už může být pozdě.... Zkuste dát konkrétní návrh, případně to sestavit a nabízet (samozřejmě za úplatu) ostatním zájemcům.
Odpověď

Vidíte, už to zapojení po mě někdo chcěl e-mailem, a protože, i když nemám pořád čas, rád pomáhám, tak jsem mu je namaloval. Pro zájemce je ke stažení na přiložené webové stránce. Jak tak na to koukám, tak pro neopatrné uživatele by možná nebylo od věci přidat ještě do série s relé diody, aby se při nevhodném nastavení potenciometrů nestalo, že sepne dříve OZ např. II. stupně (aniž by sepnul I. stupeň), což by sepnulo obě relé I. i II. stupně, a to by se pravděpodobně nelíbilo čerpadlu. Ale lze to ošetřit i pomocí rozpínacích kontaktů relé.
Odpověď

Vidíte, už to zapojení po mě někdo chcěl e-mailem, a protože, i když nemám pořád čas, rád pomáhám, tak jsem mu je namaloval. Pro zájemce je ke stažení na přiložené webové stránce. Jak tak na to koukám, tak pro neopatrné uživatele by možná nebylo od věci přidat ještě do série s relé diody, aby se při nevhodném nastavení potenciometrů nestalo, že sepne dříve OZ např. II. stupně (aniž by sepnul I. stupeň), což by sepnulo obě relé I. i II. stupně, a to by se pravděpodobně nelíbilo čerpadlu. Ale lze to ošetřit i pomocí rozpínacích kontaktů relé.
Odpověď

Na samotíž se spoléhám rád, protože funguje bez jakékoliv složité, nákladné a hlavně údržbové regulace, a mám to již i potvrzeno praxí. Ano, je pravda, že když se hodně prudce roztopí, začne voda ve výměníku vařit a pár minut trvá, než se prohřeje (asi i tou párou) stoupací trubka. Ale pak to funguje bez problémů a prakticky to udržuje konstantní teplotní spád mezi vstupem a výstupem cca 20°C. Jestli budu chtít dosáhnout větší, přidám tam ještě škrticí ventil, ale zatím to není třeba.
Odpověď

S dovolením se připojuji a také potvrzuji: firmu, která by uměla alternativy, je asi opravdu těžko najít, protože kdyžtak budou umět pouze "tu svoji" a vy jim stejně nebudete věřit, že je to "opravdu to pravé" a přesně pro vás. Pokud se necítíte si to celé vymyslet sám, doporučuji zvolit naopak nejjednodušší a v počátcích i nejlevnější variantu - viz mé příspěvky i na tzb-info.cz (zateplení, přímotopy, krb pohledový na bioalkohol bez komínu). Ostatní řešení jsou na pořízení tak výrazně dražší, že se při dobrém zateplení budovy bude rozdíl nákladů vracet s časem jen velmi velmi pomalu (tipuji 20 a více let).
Odpověď

Vzhledem k tomu, že nejsou v dotaze udány základní informace, jako je velikost a energetická náročnost plánovaného domu, zda existuje v obci a v blízkosti parcely rozvod zemního plynu, jaké jsou možnosti získávání levného ekologického paliva (např. dřeva v různých formách), lze jen velmi obecně problém posoudit a konkretní řešení nelze tak jednoznačně doporučit. V ČR existuje více než 25 různých výrobců a dodavatelů topidel na biopaliva a většina jejich výrobků už odpovídá určitým požadavkům co do výkonu, automatizace provozu, ekologii a ekonomice. Topenářské firmy zvládly novou problematiku vytápění a je i dostatek odborné literatury. Obecně, s ohledem na celkovu situaci s energetickými zdroji v ČR, která se zásadně liší od ostatních, zejména skandinávských zemích tím, že stále ještě máme největší zásoby hnědého uhlí v přepočtu na obyvatele v Evropě a obchodní biopaliva jsou dražší než uhlí, s klidným svědomím mohu doporučit systém vytápění na bázi univerzálních automatických kotlů typů CARBOROBOT nebo EKOEFEKT, které mohou spalovat jek drobné hnědé uhlí, tak dřevní štěpku nebo dřevní pelety a jiná biopaliva, např. energetické zrniny. Jejich jmenovitý tepelný výkon se pohybuje od 25 kW nahoru a je regulovatelný od cca 25 do 110 %. Dodavatelem těchto kotlů je: EKOEFEKT s.r.o., areál Hlubina, BOX 17, PSČ 435 14 LITVÍNOV [Sladky]. S pozdravem Václav Sladký
Odpověď

No nevím, nevím. Návrat ke spalování uhlí ? Tak od toho bych určitě každého zrazoval. Když si vzpomenu na ty tuny popílku a smradu, který se line po vesničkách ... Asi je to už nejmodernější kotel, ale uhlí je snad uhlí pořád. Nebo ne ? Odsiřovací filtry a elektrostatické odlučovače popílku to asi mít nebude, to by nikdo nezaplatil ...
Odpověď

Uhlí do kotlů Ekoefekt včera zdražilo o 30 % !!! Díky tomu, že doly koupil monopolní čez. Asi se zase vrátíme ke dříví. PS: Proč mají dřevobrikety výhřevnost 18,5 MJ/kg ? Kde ji vzaly ? Vždyť to je mnohem více, než suché dříví .
Odpověď

Dobry den, Velmi me zaujal Vas uceleny system vytapeni s prispenim krbu. Budu stavet RD a tento otopny system se mi jevi jako idealni. Pisete, ze se da podivat na vzor nekde v Praze Hrncirich. Da se domluvit navsteva? Moc by me to zajimalo. Predem dekuji za dopoved. Vozobule
Odpověď

Ta nabídka byla myšlena spíše pro členy poroty, neboť to bylo původně psáno do soutěže BLF. Ale fotografie snad ukazují vše hlavní, v tištěné podobě to vyšlo již v mnoha časopisech i s fotografiemi a schématy - např. nově Stavební listy 2/2007, ASB Architektura, stavění, bydlení 11-12/2006, Ekologie a společnost, Bydlení stavby reality a pod.
Odpověď

Chtel jsem pozadat o konkretizaci jednotlivych soucasti Vaseho otopneho systemu, jelikoz to mate vyzkouseno. Hlavne mi jde o akumulacni nadrz, ktera predstavuje nejvetsi polozku - date mi prosim technicke informace a kontakt na vyrobce? Firmy, ktere jsem nasel chteji za nadrz 2500l pres sto tisic Kc!A i mensi jsou velmi drahe. Tim by cely tento system postradal smysl-uspora financi?! -Fotografie jsem nikde zadne nenasel, krome schemat. Predem dekuji za Vasi odpoved
Odpověď

Odkud jste ? Měl jsem se sháněním nádrže podobný problém, ale teď už vím, kde se dá pořídit za rozumný peníz. Sám mám hranatou celonerezovou 2m3, ale díky hmotnosti a velikosti je problém s dopravou. Mohu zajistit v Brně nebo Ostravě.
Odpověď

Ja jsem z Prahy. Muzu poprosit o kontakt na onu firmu. Dekuji.
Odpověď

(Odpověď byla omylem zaslána do redakce.) Dobrý den, pro mě to dělala spřátelená firma v Ostravě, ale dnes už to vyrábíme sami (v Brně). Jaký potřebujete tvar, bude to beztlaké nebo s přetlakem a jak velkým ? Z čeho to chcete ? (osobně preferuji nerez, protože je to bezúdržbové, ale je to dražší) Čím to ccete izolovat ? Nebo si to doizolujete sám ? S pozdravem Ing. Miroslav Kovář @ soft
Odpověď

Dobry den, Zatim jen pocitam finance, co vse si mohu dovolit. Stavet zacinam -jaro-leto- podle uradu!! Me by nejlepe vyhovovala obdelnikova nadoba na cca 2500l beztlaka. Udelate mi cenove nabidky na tuto nadrz z dostupnych materialu , s i bez izolace ? Predem dekuji Vozobule
Odpověď

Jak zajistíte, aby se stěny hranaté nádrže neboulily? Stěny válec se nemají kam boulit, jen víka, a ty i když jsem je vyztužil, tak se přece jen trochu boulí, neboť nad tím je tlak cca 5 m vody, což není málo????
Odpověď

Dobry den. Hranatou nadrz bych zvenci prepaskoval a stahl jeklem, nebo vinglem tvaru L, po cca 20cm. -Jakesy zebra-. Tim dojde k velke uspore nerez materialu! To musi vydrzet. Kruhová zebra nejsem schopen vyrobyt, i kdyz valec je opravdu lepsi.
Odpověď

Já na těch dnech mám jekly nerez 60x60x3 mm do šestiúhelníku a stejně se dost prohýbají (o cca 3 cm!) a to mám průměr 140 cm a uvnitř shora dolů uprostřed trubku! Chtělo by to ještě uvnitř nádrže nějaká táhla uprostřed.
Odpověď

No tlak jsou kulate tvary skutečně lepší, ale zase se to špatně kotví vyztužuje apod. Já mám na hranaté nádrži (beztlaké) výšky 1m pouze 1 "obruč" cca uprostřed výšky z ohnutého plechu a není to ideální. Mnohem pevnější je strana, kde je zevnitř přivařen plech držící vnitřní trubky. A proto toto řešení považuji za ideál = vnitřní žebra, na která se pak dá i něco kotvit.
Odpověď

Plně souhlasím. A stačí pak uvnitř i drát. Samozřejmě nerezový.
Odpověď

Na tlak jsou kulate tvary skutečně lepší, ale zase se to špatně kotví vyztužuje apod. Já mám na hranaté nádrži (beztlaké) výšky 1m pouze 1 "obruč" cca uprostřed výšky z ohnutého plechu a není to ideální. Mnohem pevnější je strana, kde je zevnitř přivařen plech držící vnitřní trubky. A proto toto řešení považuji za ideál = vnitřní žebra, na která se pak dá i něco kotvit.
Odpověď

dobrý den, pečlivě studuji celou diskuzi a chci jen připomenout že prohýbání nádrže zabránítě pokud by jste požili podtlakový systém, nemám to z vlastní hlavy, ale z knihy která vycházela cca před deset lety pokud je zájem jistě bych ji mohl vyhledat
Odpověď

dobrý den, pečlivě studuji celou diskuzi a chci jen připomenout že prohýbání nádrže zabránítě pokud by jste požili podtlakový systém, nemám to z vlastní hlavy, ale z knihy která vycházela cca před deset lety pokud je zájem jistě bych ji mohl vyhledat
Odpověď

Zaprvné si dost dobře neumím v běžné praxi představit podtlakový systém, a za druhé se to bude boulit směrem dovnitř. Z tohoto důvodu se například skončilo s výrobou tzv. plovoucích zásobníků TUV (jeden válec s TUV plaval ve druhém AKU válci), protože pokud byl válec s TUV prázdný a napustil se AKUválec, tak se TUV válec zhrotil dovnitř, a u hranatých nádrží to bude mnohem horší, takže pozor!!! Sám moc dobře vím, jaké nepříjemné zvuky mi vydává moje beztlaká akunádrž, když ji vypuštím a je tam jen minimální podtlak do 0,2 atm!!!
Odpověď

pokud by jsme použili podtlakový systém tak podtlaková část bude ta nad aku nádrží samotná aku nádrž nemusí být ani tlakově uzavřená, něco jako když naplníte ve dřezu sklenici vody a poté ji otočíte dnem vzhůru a vytáhnete, na dřez to nemá žádný tlakový vliv. jsem rád že se zajímáte i o tuto aleternativu a asi budu nucen vyhledat dotyčnou knihu
Odpověď

Jako nápad je to zajímavé, používá se to např. u slunečních kolektorů, aby tekutina nezamrzala - když tam v zimě když nesvítí sluníčko není, nemá co zmrznout. Tady to ale bude dost háklivé na případné netěsnosti podtlakové části, čerpadlo to sice profoukne, ale patrně se zvukovými efekty(zvláště u podlahového topení), navíc pokud budou radiátory, tak budou několikanásobně rychleji v těch vzduchových kapsách korodovat :-(, nějaké výhody oproti mému beztlaku s expanzí nahoře nevidím.... Ale třeba budou v té knížce, klidně ji vyhledejte :-)
Odpověď

Dobrý den pane Měchuro.Přečetl jsem několik Vašich článků o teplovodních krbech.V podstatě jsem to taky zprovoznil.Chci se jen zeptat volil jsem kvůli dotacím krb Hoxter jmen.min.výkon 8KW max KW.Akum.nádoba 615l.Uvažuji jak ještě zvýšit výkon. A taky nevím jestli oběh.čerpadlo provozovat na menší rychlost(1)nebo přidat na 2 či 3.Co mi rychleji vytopí akum.nádobu?Děkuji moc za odpověď
Odpověď

Čerpadlo mám já na co nejmenší rychlost a ještě to škrtím ventilem - jde o to, aby mi z krbu vycházela teplota vody kolem 100 oC a o to menší akunádrž. Já ale účinnost doháním dalšími výměníky nad krbem, takže mi vyšší výstupní teplota nevadí, vám bez výměníků bude snižovat účinnost. Akunádrž se vrství, její vyhřátí závisí na množství tepla, ne na rychlosti čerpadla.
Odpověď

Děkuji za odpověď.V rychlosti čerpadla mám jasno tedy.A jak jsem Vás pochopil je lepší vypoušťet z krbu teplotu vyšší.Mě se sepne čerpadlo,když je teplota 60+5 st.C a hystereze je nastavená na 10st.C.Asi to opravdu zvednu.I když na 100 C určitě ne.To bych to uvařil,vlastně ne,ale zapla by se chladící smyčka(nastavená na 95C.
Odpověď

Obdobné zapojení krbové vložky jsem viděl v činnosti a musím upozornit na jedno úskalí kterého jsem si všiml. Když byla výstupní voda chladnější než asi 75°C krb hořel špatně a při přikládání čudil do místnosti.Tento efekt si zduvdňuji tím že vyměník na kouřovodu byl až příliš účinný a spaliny nebyly schopny ohřát komínové těleso dostatečně. Ale určitě v součinosti se spalinovým ventilátorem např(fi.Verner)by účinnost zařízení byla obdivuhodná.
Odpověď

Měl jsem stejné obavy, zvláště když byl předepsán průměr komína 250 mm a já měl jen 200 mm, navíc účinnou výšku jen 6 m a napojení přes dva pravé úhly a ne 45 stupňů. Krb mi první sezonu trochu kouřil, takže po připojení prvního výměníku jsem raději zakoupil tahový komínový ventilátor Exhausto. Než jsem ho stačil instalovat, tak jsem zjistil, že mi krb už nekouří, natož po instalaci druhého výměníku. Vysvětluji si to tím, že ochlazené kouřové plyny mají podstatně menší objem, takže tím komínem snáze projdou. A co se jejich teploty týče (a na té primárně tah závisí, ne na teplotě vratné vody), je rozhodně vyšší než u utlumeného kotle. Takže no problems ani při teplotě nátokové vody kolem 5 oC a bez vetilátoru zn. Verner.
Odpověď

Dobrý den pane Mechuro, prosím o radu. Doporučil by jste mi Váš systém (teplovodní krb + solár) jako dobrou variantu pro vytápění RD (bungalov) s vnitřním bazénem, užívaným celoročně? Jsme ve fázi postavené hrubé stavby a rozhodujeme se pro způsob vytápění (původní projekt 2 plynové kotle, jeden pro bazén a druhý pro zbytek RD)což se nám moc nezamlouvá. Děkuji za případnou odpověd.
Odpověď

Dobrý den pane Mechuro, prosím o radu. Doporučil by jste mi Váš systém (teplovodní krb + solár) jako dobrou variantu pro vytápění RD (bungalov) s vnitřním bazénem, užívaným celoročně? Jsme ve fázi postavené hrubé stavby a rozhodujeme se pro způsob vytápění (původní projekt 2 plynové kotle, jeden pro bazén a druhý pro zbytek RD)což se nám moc nezamlouvá. Děkuji za případnou odpověd.
Odpověď

No pokud se nejedná o malý bazének a nechcete být topičem Antonínem a nemáte možnost mít složené dřevo blízko krbu, tak vytápět krbem bazén nedoporučuji (jinak musíte topit denně)
Odpověď