Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel

Česká republika se chce zařadit mezi země, kde se ve větší míře využívají obnovitelné zdroje energie. V jejích podmínkách je nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem energie biomasa, neboť ze všech forem, jako je voda, vítr, slunce apod. zaujímá největší podíl - cca 75 %. Pro energetické využití je třeba zařadit především veškeré vhodné odpadní hmoty (lesní dřevní odpady apod.) nebo vedlejší produkty, jako je sláma obilní i řepková. Pro zajištění žádoucího rozvoje "fytoenergetiky" však tyto hmoty nestačí. Proto se zavádí cílené pěstování energetických rostlin.

V průběhu více než 12-letého hledání vhodného typu energetické plodiny byla vyzkoušena celá řada nejrůznějších rostlin. K tomu byly ověřovány též zkušenosti ze zahraničí, avšak bylo nutné jejich způsob pěstování ověřit v našich podmínkách a vyhodnotit efekt jejich využití. Nejznámější jsou v zahraničí tzv. rychle rostoucí dřeviny. Jejich pěstování je poměrně dobře propracováno a tak je logické, že i u nás se jejich pěstování zavádí. Mají místo zejména ve vlhkých podmáčených půdách, neboť se jedná zpravidla o vrby či topoly. Jejich porosty se mohou doplňovat s energetickými plodinami bylinného charakteru, z nichž mnohé naopak podmáčené půdy nesnáší.

Těžištěm cíleného pěstování energetických rostlin budou ale zřejmě rostliny - byliny, které lze zakládat setím, což je oproti dřevinám (mimo dalších výhod) téměř řádově levnější. Seznam dosud doporučených druhů energetických bylin je uveden v příloze dotačního titulu MZe (č. 86/2001 Sb.). Je mezi nimi rovněž šťovík krmný, u nás využívaný jako energetický zdroj.

Během více než 10-letého zkoušení a ověřování byl tento druh šťovíku zařazen mezi nejvýkonnější a nejperspektivnější druhy. Je k tomu několik argumentů:

• Jedná se o plodinu vytrvalou, což značně zlevňuje jeho náklady na pěstování.
• Působí v krajině protierozně, protože vydrží na stanovišti až 15 - 20let, takže se nemusí půda každoročně orat.
• Poskytuje vysoké výnosy celkové nadzemní hmoty.
• Má velmi dobré hodnoty energetické - výhřevnost se blíží dřevním hmotám.
• Je křehký, takže se dobře přikládá do kotle.
• Lze jej spalovat i při vyšší vlhkosti než má obvykle např. sláma.
• Poskytuje stabilní ekonomický přínos pro zemědělský podnik, který může uzavřít dlouhodobou smlouvu s energetickým podnikem na dodávání paliva.
• Je nenáročný na pěstování, nevymrzá a zajišťuje tak plnou pokryvnost pozemků kvalitní zelení.
• Místo často neobdělaných rozsáhlých zaplevelených polí (v ČR je téměř 1 mil. ha půdy, která není nezbytná pro produkci potravin) lze založit tuto užitečnou plodinu a zajistit tak kulturní vzhled krajiny.

Hlavní nevýhodou šťovíku krmného s oficiálním označením odrůdy - Rumex OK 2, u nás známý jako šťovík Uteuša, je jeho název. Kdokoliv uslyší název šťovík, okamžitě si představí známé druhy obtížných plevelů. Z těchto představ se pak šíří nezadržitelně různé fámy, které celý program fytoenergetiky mohou značně přibrzdit. Tyto desinformace se šíří většinou z neznalosti, a proto se snažíme snášet všechny opodstatněné argumenty o zbytečných obavách a vysvětlujeme veřejnosti, že tento šťovík není pro ochranu krajiny nebezpečný. Přesto naše argumenty nestačí. Z tohoto důvodu jsme si vyžádali vyjádření autorů odrůdy (která byla vyšlechtěna na Ukrajině) k charakteru této plodiny a které jsme obdrželi začátkem května 2003. Šťovík Uteuša byl na Ukrajině vyšlechtěn ke krmným účelům a jeho vysoká dietetická kvalita umožňuje jeho používání též jako zeleninu. U nás máme krmiv nadbytek (po redukci hospodářských zvířat), proto jej využíváme pro jeho vysokou vzrůstnost (až 2 m) jako rostlinu energetickou. Stanovisko autorů odrůdy má plnou právoplatnost, neboť bylo potvrzeno navíc přímo Ministerstvem pro zemědělskou politiku Ukrajiny, a je zřejmé z následující kapitoly.

Charakteristika šťovíku - hybridu odrůdy Rumex OK-2 (v ČR známý jako šťovík Uteuša) z hlediska potenciálního nebezpečí nekontrolovatelného šíření v přírodě a v kulturách (P.K.Pasišnik, Kijev):

• Hybridní šťovík, odrůda Rumex OK-2 byl vyšlechtěn výběrem v Národní botanické zahradě N.N.Grižka NAN Ukrajiny na začátku 90-tých let (autor odrůdy: A.Uteuš, doktor zemědělských věd a D.B.Rachmetov) a je rajonován na Ukrajině od r. 2001 Hybrid je velmi ranný, poskytuje vysokou produkci, vysoký obsah bílkovin a vitaminů. Je velmi významný jako krmivo, zelenina, léčivá i technická rostlina.
   
• Pěstování tohoto hybridu prokázalo na nejrůznějších typech půd, že je vzhledem k vysokým výnosům a dlouholeté vytrvalosti porostu nenahraditelný.
   
• Rumex OK-2 není vhodný pro pěstování ve směsích s jinými rostlinami, a proto není schopný se samovolně rozvíjet v přírodních podmínkách. Bylo potvrzeno, že nesnáší konkurenci jiných plodin, neboť jeho pěstování ve směsích se nedařilo. Po 3 - 4 letech z porostu šťovík zmizel. Proto se nemůže ani udržet v přirozeném porostu v okolí pěstitelské plochy, i kdyby zde semeno šťovíku vzešlo.
   
• Šťovík je samosprašná rostlina. Spontánní hybridy s jinými druhy šťovíků a nebo s příbuznými rostlinami se v přírodní flóře netvoří. Proto je vyloučeno nebezpečí jeho šíření do přírody.
   
• Plod Rumexu OK-2 je tříhranná nažka, poměrně těžká (hmota 1000 semen je 4 - 5 gramů). Biologická charakteristika semene neumožňuje jeho rozšiřování na větší vzdálenosti, a proto je šíření tohoto hybridního šťovíku do okolního prostředí znemožněno. Semena nemají dormanci - vzchází ihned po nabobtnání a proto nevytváří zásobu semen v půdě. Hned po zasetí jsou semena schopna vzejít na 100 %. Snadno se proto v případě potřeby zničí mechanickým ošetřením.
   
• Šťovík hybridní má kůlový větvící se kořenový systém. Nevytváří kořenové odnože ani oddénky, a proto není schopen se v kultuře ani v přírodě množit vegetativně.
   
• Víceleté plantáže šťovíku hybridního se snadno likvidují mechanicky během jednoho vegetačního roku, nebo jednorázovým použitím herbicidů.
   
• Rumex OK-2 je dobrou předplodinou pro obilniny a luskoviny, protože po jeho likvidaci zůstává v půdě až 60 tun/ha lehce mineralizovatelných organických zbytků.

Uvedené argumenty jsou názorné a také dostatečně průkazné, a proto není třeba se obávat nijakého nebezpečí při cíleném pěstování energetického šťovíku pro přírodní prostřední. Ochranu krajiny vnímáme jako ekologická organizace CZ Biom velmi vstřícně a plně ji ctíme. Je ale třeba brát v úvahu též objektivní prokazatelné argumenty a nebránit z neznalosti věci perspektivnímu programu rozvoje fytoenergetiky, k čemuž produkce energetického šťovíku bezesporu významně přispěje.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost