Kompostování a anaerobní digesce odpadů ze stravování dle nařízení 1774/2002 (ES)

Nařízení 1774/2002 (ES) o vedlejších živočišných produktech (Animal By-Products Regulation) bylo přijato 3. října 2002. Nařízení mají přímou účinnost, takže dnem vstoupení České republiky do EU začne toto nařízení platit i u nás. Kvůli nejasné formulaci některých částí nařízení týkajících se možností využívání odpadů ze stravování na kompostárnách a bioplynových stanicích panují obavy z nutnosti dodržovat některá opatření, která by znamenala nutnost investic, jež by mnohdy byly natolik vysoké, že by znemožnily využívání těchto odpadů. Tento článek snad část těchto obav rozptýlí.

Co říká oficiální průvodce nařízením

20. a 21. bod průvodce nařízením 1774/2002 (ES), který zpracoval Generální direktoriát pro zdraví a ochranu spotřebitelů zní:

20. Jaká je definice odpadů ze stravování?

Evropská komise považuje za odpady ze stravování odpady z provozoven, ve kterých je vyráběno jídlo k přímé spotřebě. To zahrnuje restaurace, jídelny a centrální i domácí kuchyně. A může to zahrnovat bufety, občerstvení a přípravny studené kuchyně, které vyrábí jídlo pro přímou spotřebu, ale netýká se maloobchodních prodejen (jako jsou supermarkety) a potravinářských podniků, které vyrábí výrobky pro maloobchodní prodej.

21. Mohou být odpady ze stravování využívány při kompostování a výrobě bioplynu?

Jako preventivní opatření proti kulhavce a slintavce Evropský parlament a Komise požadovaly zahrnutí odpadů ze stravování do zařízení, které má za cíl snížit rizika šíření nákaz zvířat. Komise přijala tento požadavek s podmínkou, že toto zahrnutí neomezí rozvoj nových opatření v ochraně životního prostředí a nebude mít negativní vliv na národní strategie, a to zejména v oblasti biologicky rozložitelných odpadů. Proto nařízení 1774/2002 (ES) nestanovuje pravidla pro zpracování odpadů ze stravování, které jsou využívány na kompostárnách či bioplynových stanicích. Místo toho ustanovuje (ve článku 6(2)(g)), že než budou přijata příslušná pravidla EU, tak pro kompostování a výrobu bioplynu z odpadů ze stravování nadále platí existující národní pravidla. V tom je rovněž obsažen právní základ pro požadavek na radu od nezávislého vědeckého orgánu o vyhodnocení efektivity inaktivace patogenů majících vliv na zdraví zvířat a lidí u konvenčních biologických metod zpracování odpadů ze stravování. Avšak, pro vysoce rizikové odpady ze stravování v mezinárodní přepravě platí přísná pravidla nařízení 1774/2002 (ES), aby byla zajištěna sledovatelnost a správné nakládání.

Výrobní normy v kapitole II(C) příloha VI nařízení 1774/2002 (ES) se vztahují ke schvalovacím požadavkům týkajících se bioplynových stanic a kompostáren stanovených ve článku 15. Tyto výrobní normy nemají vliv na ustanovení ve článku 6(2)(g), které výslovně vyjímá odpady ze stravování (jiné než z mezinárodní přepravy), pokud jde o jediný vedlejší živočišný produkt používaný coby surovina pro kompostování či anaerobní digesci. Komise zváží změnu formulace paragrafu 14 kapitoly II(c) přílohy VI, aby se tak předešlo možným nedorozumněním.

Jak bylo oznámeno ve sdělení Směrem k tematické strategii ochrany půd (COM(2002) 179), Komise přijala závazek, že do konce roku 2004 bude připravena směrnice o biologicky rozložitelných odpadech, včetně odpadů ze stravování. Jejím cílem bude vytvoření pravidel pro bezpečné využívání, recyklaci a zneškodnění těchto odpadů a kontrolu potenciální kontaminace.

Co z toho vyplývá pro Českou republiku?

I po našem vstupu do Evropské unie bude možné využívat odpady ze stravování na kompostárnách a bioplynových stanicích. Nařízení by se zatím nemělo dotknout ani vydávání souhlasů s provozováním kompostáren a bioplynových stanic a registrací kompostů a rekultivačních substrátů. Do konce tohoto roku by měla být připravena směrnice upravující oblast nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Jenomže, začátkem tohoto roku byla vypracována nová verze pracovního dokumentu o biologických odpadech, v němž není obsaženo nic z předchozí verze, je sloučen s pracovním dokumentem o kalech a neobsahuje téměř žádné konkrétní požadavky. To znamená, že je sice možné, že na konci tohoto roku bude směrnice připravena, ale není ani trochu jasné, co bude obsahovat. Za těchto okolností se jeví jako vhodné nečekat s úpravou české legislativy na připravovanou směrnici a při přípravě legislativních změn vycházet spíše z Plánu odpadového hospodářství, Skládkové směrnice, apod.

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Článek byl uveřejněn v rámci řešení Realizačního programu ČR pro BRO.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost