Sběr a využívání odpadů ze zahrad

Z diskuse vedené v rámci Realizačního programu ČR pro biologicky rozložitelné odpady (RP BRO) vyplývá potřeba nalezení vhodného řešení pro využívání odpadů ze zahrad - zejména u domů v příměstských aglomeracích. Využívání zahradních odpadů potřebuje v současné době vyřešit velké množství obcí, jelikož vlivem postupné přeměny části zahrad z produkčních na okrasné se zahradní odpady stále více dostávají do odpadového toku. Zvolené metody by měly splňovat zhruba tyto požadavky:

• snadný a bezproblémový odvoz domovního bioodpadu,
• vysoká čistota sebraného bioodpadu,
• vysoká motivace k domovnímu a komunitnímu kompostování,
• co největší oddělení biologicky rozložitelné složky odpadu ze zbytkového odpadu,
• zlepšení hygieny sběru a svozu odpadů.

Toto je možné zabezpečit využitím několika vzájemně se doplňujících metod, které jsou shrnuty v následující tabulce:

Opatření		Metoda		Popis metody
1.	Prevence vzniku odpadu	a.	domovní kompostování	Kompostování zahradních odpadů probíhá na místě vzniku, kde je následně kompost i využíván. Rozvoj domovního kompostování vyžaduje podporu ze strany obce a případně i dalších organizací.
		b.	komunitní kompostování	Zahradní odpady jsou kompostovány společně pro více domů. Získaný kompost je využíván přímo na místě vzniku. Pro nastartování rozvoje komunitního kompostování je nezbytná vyšší míra koordinace a podpory než pro rozvoj domovního kompostování. Obvykle jsou zároveň rozvíjeny obě metody společně.
2.	Oddělený sběr extenzivní	a.	sběrné dvory	Sběrné dvory jsou velmi vhodné zejména coby doplněk domovního a komunitního kompostování, jelikož je možné na ně odvézt biologicky rozložitelné odpady, které nejsou vhodné pro kompostování v malém (jedná se např. o odpady z prořezávky stromů). Lidé, kteří nechtějí kompostovat a mají ve zvyku své zahradní odpady odvážet na černé skládky, tak získají možnost se zahradního odpadu zbavovat legálně, což většinou využívají, i když je pro ně sběrný dvůr o něco vzdálenější než černá skládka. Sběrné dvory díky přítomnosti obsluhy zajišťují čistotu sebraného bioodpadu. Sběrné dvory zároveň nesnižují motivaci pro domovní kompostování, jelikož odvážet zahradní odpad na sběrný dvůr vyžaduje je obvykle složitější než domovní kompostování.
		b.	sběr do biologicky rozložitelných pytlů	Sběr zahradních odpadů do biologicky rozložitelných pytlů je velmi dobrý doplněk domovního a komunitního kompostování a sběrných dvorů. Funguje coby substituce domovního kompostování, ale jelikož za každý pytel je nutné zaplatit, tak zachovává motivaci k domovnímu kompostování. Pytle jsou průhledné, což umožňuje při sběru vizuálně kontrolovat čistotu sbíraného bioodpadu. Pytle nevytvářejí problémy s umisťováním sběrných nádob a s příměsemi, které se do nich mohou dostat, pokud nejsou umístěny za plotem. Pytle je možné kompostovat, takže pro kompostárnu nevytvářejí žádnou potřebu úpravy technologie. Nevýhodou pytů může být obtížné nakládání do svozového vozidla.
		c.	mobilní sběr prostřednictvím kontejnerů	Mobilní sběr prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů spočívá v přistavování velkoobjemového kontejneru v přesně stanovený čas do určených lokalit. Jde o technologicky nenáročnou metodu, která však vyžaduje přítomnost obsluhy po celou dobu sběru (jinak v kontejneru skončí i mnoho biologicky nerozložitelných příměsí). Tato metoda je vhodná zejména v lokalitách, kde není k dispozici sběrný dvůr.
3.	Oddělený sběr intenzivní	a.	sběrné nádoby	Sběr zahradních odpadů prostřednictvím sběrných nádob je tradiční a na mnoha místech ověřená metoda.  Spočívá v rozmístění sběrných nádob na bioodpad buď ke každému domu či jedna nádoba pro více domů. Do sběrných nádob jsou obvykle dávány rovněž kuchyňské odpady, což znamená potřebu častějšího svozu. Aby byla zachována motivace k domovnímu kompostování, je vhodné tento sběr zpoplatnit, avšak měl by být výrazně výhodnější než sběr zbytkového odpadu.
4.	Odvoz ze zahrady	a.	zahradnická firma	Tato metoda je optimální pro skupinu lidí s vyššími příjmy, kteří si najímají na údržbu své zahrady zahradnickou firmu. Firma v rámci starosti o zahradu zároveň odváží zahradní odpady na kompostárnu. Rozvoj této metody vyžaduje od obce jediný typ podpory - distribuci seznamu firem schopných zabezpečit údržbu zahrady, což je obvykle realizováno v rámci distribuce informačních materiálů určených k rozvoji domovního kompostování (tato podpora by měla být poskytnuta pouze těm firmám, které se zaváží, že zahradní odpady budou využívat a ne odvážet na skládku či do spalovny).

Výše uvedené metody je možné kombinovat tak, aby pokud možno co nejlépe odpovídaly místním podmínkám. Coby příklady je možné uvést řešení následujících situací (jde o vymyšlené příklady - aproximované ze zkušeností z ČR, SR a zahraničí):

Místní podmínky		Řešení	Zdůvodnění
A.	řadové domy a vilová čtvrť	2a+2b+4a	Sběrný dvůr slouží pouze jako doplněk pro sběr těch zahradních odpadů, které není možné sbírat prostřednictvím pytlů. Jeho rozšíření o sběr bioodpadů vyžaduje minimální náklady a odpad je periodicky odvážen na nedalekou kompostárnu. Biologicky rozložitelné pytle slouží k nárazovému sběru zahradnich odpadů z řadových domů. V anketě se prokázalo, že obyvatelé řadových domů nemají chuť kompostovat, jelikož mají pouze okrasné zahrady a většinou uvádějí, že by jim kompostér na zahradě překážel. Rovněž sběrné nádoby na bioodpad obyvatelé řadových domů nechtějí. Navíc sběr zahradních odpadů není potřebný po celý rok. Obyvatelé jsou raději ochotni kupovat pytle než platit paušální poplatek za nádobu. Obyvatelé řadových domků oceňují, že zmizí problémy se spalováním odpadů u sousedů (téměř nikdo nepřiznal, že by sám spaloval zahradní odpady, avšak v sezóně je tato oblast zahalena do dýmu z drobných ohýnků). Ve vilové čtvrti o většinu zahrad pečuje některá ze dvou místních zahradnických firem. Zahradní odpady firmy odváží na své kompostárny, kde vyrábí komposty převážně pro svou vlastní potřebu. Pouze několik domů si samo kompostuje a několik domů nakládá se svými zahradními odpady neznámým způsobem. V tuto chvíli se nejeví jako efektivní podporovat domovní kompostování  v této oblasti. Jedinou aktivitou bude distribuce brožurky o domovním kompostování, v níž budou rovněž uvedeny kontakty na obě zahradnické firmy - včetně zjednodušené nabídky a ceníku.
B.	zástavba rodinných domů a nekolik malých bytových domů	1a+1b+2a+3a	Sběrný dvůr má zhruba stejnou funkci jako v případě A. V této obci se prokázala jako optimální kombinace domovního kompostování (ve dvou případech jde o společné kompostování celého bytového domu) a sběrných nádob umístěných pouze u domů, které si nádobu objednají a platí. Nádoby jsou sváženy v letním období jednou týdně a v zimě jednou za 14 dní. Coby podporu domovního kompostování obec zakoupila drtič větví, který půjčuje zájemcům a zároveň jej používá při údržbě obecní zeleně. Dále obec distribuovala brožuru o domovním kompostování a nechala vyškolit jednoho dobrovolníka (nadšeného "hobby" zahradníka), který na požádání vysvětluje, jak se má správně kompostovat - v brožurce je na něj uvedený kontakt a občas píše drobné "biozprávy" a rady pro zahrádkáře do obecního zpravodaje. Obec přijala vyhlášku, ve které je pod pokutou 1000,- kč zakázáno spalování zahradních odpadů. Zatím sankce nebyla uplatněna, pouze tři lidé byli napomenuti a byly jim sděleny možnosti správného nakládání se zahradními odpady. Spalování ustalo, lidé kteří nechtějí kompostovat a zároveň nechtějí platit za bionádobu, tak vozí své zahradní odpady na sběrný dvůr.
C.	velmi řídká a nerovnoměrná  zástavba rodinných domů	1a + 2c	Převážná většina rodin své zahradní odpady kompostuje. Obec uzavřela smlouvu s místním zemědělským družstvem, které za úplatu kompostuje odpady z údržby zeleně a ve stanovené termíny přistavuje velkoobjemový kontejner na určená místa. Lidé mohou do kontejneru odkládat zahradní odpady, které nejsou schopni sami kompostovat. Kontejner není nutné hlídat, jelikož lidé vědí, co do něj mohou dávat a co ne a místa, kam je přistavován, byla vytipována tak, aby v jejich blízkosti bydleli lidé, kteří jsou ochotni dohlížet, zda do kontejneru nikdo nevhazuje nic nepatřičného. Dále obec koupila štěpkovač, který půjčuje obyvatelům obce, a distribuovala obyvatelům obce brožuru o kompostování.

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Článek byl uveřejněn v rámci řešení Realizačního programu ČR pro BRO.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost