Kompostování v Rakousku - farmářské kompostárny (1) Pregarten

Ve dnech 24. - 26. Března 2004 se uskutečnila exkurze zaměřená zejména na farmářské bioplynové stanice v Rakousku. Exkurze byla uspořádána v rámci projektu Spoločnosti priateľov Zeme "Koncepcia nulového odpadu", který byl podpořen z rakouského Ministerstva životního prostředí. Průvodcem byl Florian Amlinger. Exkurze se zúčastnili Marie Gřondilová (ČZU), Reto Kasser, Branislav Moňok (SPZ), Radoslav Plánička (SPZ), Antonín Slejška (CZ Biom) a Jamme Soler (CEPA).

Okres Freistadt

Farmářské kompostování komunálních biologicky rozložitelných odpadů začalo kolem roku 1990, kdy první farmáři začali uvažovat o kompostování komunálních bioodpadů coby nové možnosti pro rozšíření svých aktivit. V roce 1991 byla realizována studie a analýza odpadů, která byla zaměřena na nalezení optimální možnosti směřování odpadového hospodářství okresu Freistadt po uzavření skládky komunálních odpadů, jejíž kapacita již byla naplněna. V rámci studie bylo zjištěno, že 40% zbytkového komunálního odpadu (ZKO) je tvořeno organickými kompostovatelnými odpady a 75% ZKO je recyklovatelných. Ze studie vyplynulo, že oddělený sběr a kompostování odpadů představuje pro okres Freistadt vhodný způsob nakládání s komunálními kompostovatelnými odpady.

V rakouském zákonu o odpadech je zakotvena povinnost pro obce být v členem odpadové asociace (sdružení). V okresu Freistadt je odpadová asociace sdružující 27 obcí s celkem 64 tisíci obyvatel. Největší Freistadt má 8 tisíc obyvatel. Tato asociace se dotázala všech zemědělců v okrese na jejich zájem provozovat na jejich farmě kompostárnu. Farmářům, kteří se odpověděli kladně zaplatila kompostárenský kurz a požádala je o další informace. Na základě kritérií, jako jsou např.:

• vzdálenost od obce (kompostárna by neměla být přímo v obci kvůli možným problémům se zápachem a zároveň by neměla být daleko kvůli nákladům na dopravu),
• rozloha zemědělské půdy (farmář musí mít dostatek půdy, aby všechen kompost byl schopen využít na své půdě - maximální množství kompostu na hektar a rok je 30 tun [toto množství vyplývá z dostupnosti dusíku, který je ve zralém kompostu z 10% v okamžitě dostupné formě a z 90% je pevně vázán v humusových látkách]),
• získání certifikátu (díky absolvování kompostárenských kurzů),

se pak obce rozhodují, s kým uzavřou smlouvu na zabezpečení odděleného sběru a kompostování zahradních a kuchyňských odpadů.

Postupně bylo v okresu Freistadt zřízeno 19 farmářských a jedna komunální kompostárna a 24 recyklačních center.

V okresu Freistadt byl zvolen solidární poplatek za zpracování odpadů. V okresu je vysoká úroveň odděleného sběru a recyklace odpadů. Kdyby byl poplatek odlišný podle množství vytříděného odpadu, velikosti nádob, frekvence svozu, apod., tak by to představovalo velmi komplikovaný výpočet poplatku za zpracování odpadů.

Josef Bodingbauer, Pregarten

Farma má 16 ha zemědělských půd a 3 ha lesa. 6 ha orné půdy pronajímá. Na farmě jsou chovány dojnice. Farma prodává 70 tisíc kg mléka ročně (při větším prodeji by dostávala menší cenu za litr).

Rodina Josefa Bodingbauera se kolem roku 1990 rozhodovala, zda mají děti jít pracovat mimo farmu nebo zda zůstanou na farmě, což bylo realizovatelné pouze pokud by byl nalezen další zdroj příjmů. Sběr a využívání kompostovatelných odpadů se ukázalo být jako možný způsob rozšíření aktivit farmy.

Farma začínala s kompostováním hnoje, pak začal sběr zelených odpadů a po třech letech od vzniku kompostárny byl zahájen sběr a kompostování kuchyňských odpadů. Nyní kompostuje zhruba 4 tisíce tun kompostovatelných odpadů ročně.

Dokud byl kompostován pouze hnůj a zelené odpady, tak bylo kompostování prováděno na nezpevněné ploše. Poté, co do surovinové skladby přibyly i kuchyňské odpady, tak bylo nutné postavit zpevněnou vodohospodářsky zabezpečenou plochu. Na její stavbu dostala farma dotaci ve výši 45% z celkových nákladů. Hlavní důvody pro stavbu zpevněné plochy byly:

• zatímco hnůj a zelené odpady vznikají sezónně, tak kuchyňské odpady jsou sbírány každý týden, což znamená větší zátěž plochy při pojezdu kompostárenských zařízení,
• zvýšené množství výluhů z kompostu.

Zahradní odpady mohou obyvatelé Pregartenu dovézt přímo na farmu, kde je od nich bezplatně převzat nebo si mohou objednat odvoz, za který však musí platit. Kompostárna nemá otevírací hodiny, jelikož na farmě stále někdo je, takže zahradní odpad je možné přivézt kdykoliv.

Kuchyňské odpady jsou sbírány do kbelíků o objemech 7, 23 nebo 46 litrů jednou týdně (domácnost si může vybrat dle svých potřeb). Účast na systému odděleného sběru bioodpadu je dobrovolná. Odpady sváží farmář prostřednictvím jednoduché mechanizace. Čistota odpadu je vynikající, jelikož je velmi pečlivě kontrolována během svozu (farmář si na pole nedá nic, co by mu jej znečistilo). Výhodnost systému, jehož základem je sedlák zodpovědný za všechny činnosti související s využíváním bioodpadů (sběr, kompostování, hnojení, propagace sběru, apod.), oproti systému, kdy jsou za jednotlivé kroky zodpovědné různé firmy, se opakovaně prokazovala během všech návštěv kompostáren.

Překopávky jsou realizovány prostřednictvím neseného mostového překopávače. Pro drcení hrubých zelených odpadů je na farmě kladívkový drtič, který je k dispozici i všem ostatním kompostárnám v okrese Freistadt. Kompost je zakrýván kompostovací textílií. Nákup kompostárenské techniky je hrazen z 1/3 farmářem, z 1/3 obcí a z 1/3 odpadovou asociací.

Část kompostu je přímo na farmě prodávána. Většina kompostu je však používána na pozemcích patřících farmě.

Obr. 3: Lopata používaná ke sběru kuchyňských odpadů		Obr. 4: Uložení strukturního materiálu
Obr. 5: Drtič používaný zejména k drcení větví		Obr. 6: Mostový překopávač
Obr. 7: Pohled na kompostárnu		Obr. 8: Zakládky jsou pokrývány kompostovací textilií
Obr. 9: Diskuse na kompostárně

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?